Časopis Myslivost

Zvyšování přírodní hodnoty polních honiteb prostřednictvím druhově pestrých směsí

Myslivost 2/2017, str. 78  Marie Straková
Největší diverzitu druhů i biotopů představují luční ekosystémy. Většina z nich vznikla historickou hospodářskou činností odlesňováním a získáváním prostoru pro pole a pastviny. Problematice zakládání a obnovy druhově pestrých krajinných porostů a jejich návratu do krajiny je v České republice věnována pozornost přibližně od poloviny devadesátých let minulého století. Postupně začal klesat význam produkční funkce travních porostů a projevil se zájem o druhově bohaté směsi cenné pro stabilitu ekosystému. Zároveň se zvyšováním povědomí obyvatelstva o životním prostředí, významu krajinného rázu a biodiverzity roste i v řadách myslivecké veřejnosti zájem o zakládání druhově pestrých krajinných porostů na jejich pozemcích nebo na území honiteb jejich mysliveckého sdružení a rozšiřují se druhově pestré pastevní plochy pro úkryt pernaté zvěře nebo pestřejší potravu zajíců a vysoké zvěře.
V polopřirozených lučních a pastevních porostech se kromě a trav a jetelovin vyskytuje také mnoho dalších bylin, z nichž některé vynikají vysokým obsahem živin, dieteticky působícími aromatickými látkami, jiné mají vysoký obsah mikroelementů. Dostatečně pestré botanické složení porostu je jedním z faktorů, které v souhrnu tvoří kvalitu potravy pro zvěř. Vedle botanického složení je to množství píce na jednotku plochy, stravitelnost, chutnost a výživná hodnota.
Druhově pestré porosty mají hned několik předností. Kromě významné krajinotvorné a estetické hodnoty je to především omezení počtu sečí během vegetačního období. Dále již výše zmíněná podpora diverzity, a to nejen rostlinných druhů, ale i mikroorganismů a živočišných druhů, kteří v těchto porostech nalézají útočiště. Obecně je udávána diverzita živočišných druhů v louce o řád výše než diverzita rostlinných druhů! V přirozených lučně-lesních ekosystémech se vyskytuje také dvojnásobný počet ptáků, než v ekosystému orné půdy. Floristické složení porostu je výsledkem komplexního vlivu celého ekosystému.
Druhově pestrá směs obsahuje v různém podílu určitý počet travních druhů, jetelovin a ostatních dvouděložných bylin. Druhové bohatství těchto porostů je dáno především zastoupením specifické skupiny dvouděložných rostlin, které se v průběhu let mění v závislosti na způsobu jejich využívání.
Požadavky na vysoký počet rostlinných i živočišných druhů na stanovišti, zachování protierozní funkčnosti, odolnost vůči suchu, popř. i estetický dojem porostu, tzn. sladěnou, déletrvající a střídavou barevnost porostu, včetně využitelnosti jednotlivých částí bylin pro léčivé účely, předurčují i specifický přístup k tvorbě druhově bohatých směsí a jejich managementu. Mezi nezanedbatelná hlediska patří i problematika pylových alergií u porostů v blízkosti sídel.
Při výběru vhodné směsi pro zvyšování přírodní hodnoty polních honiteb je potřeba zvážit mnoho faktorů. Ať už se jedná o agroekologické podmínky stanoviště (sucho / vlhko) nebo zda porost zakládám na jednu sezónu či více let. V honitbě může být současně zastoupeno více druhů zvěře nebo má jeden druh zvěře (např. v oboře) převahu nad ostatními, což opět mění pohled na složení vhodné směsi. O tom, zda je z pohledu mysliveckého hospodáře podstatnější množství nebo kvalita tolik potřebné píce, je nutné také přemýšlet dříve, než dojde k založení nového porostu.
Jednotlivé skupiny zvěře mají svá specifika, ale pro všechny druhy zvěře platí, že zdravotní stav zvěře je vždy lepší při pestřejší stravě.
Pro pernatou zvěř je nutné dostatečně roztříštit úkrytové plochy v krajině. Porost tvořící úkryt by měl nabízet i potravu a potravou není pouze osivo bylin ze směsi (např. luskoviny), ale především hmyz a jeho larvy, jejichž výskyt a vývoj se váže na zastoupení konkrétních rostlinných druhů v porostu.
Pro vysokou zvěř je vhodná porost tvořený trávami, vytrvalými jetelovinami a jednoletými jetelovinami (jetel nachový, jetel alexandrijský, vikve, lupina), které zvěř včas přilákají k pastvě a chrání před okusem pomaleji rostoucí druhy. Z bylin jsou důležité nejen dieteticky vhodné druhy, jako je jitrocel a řebříček, ale i například čekanka obecná, na které si srnci čistí paroží. Ze směsi je potřeba vyloučit rostliny jedovaté, trnité a invazní a druhy se sklonem k porostové dominanci.
Pro drobnou i spárkatou zvěř jsou určena myslivecká políčka. Směs pro myslivecké odváděcí políčko by skladbou plodin měla odpovídat nárokům zvěře a políčko by mělo být obhospodařováno takovým způsobem, aby zvěř měla po většinu roku možnost nalézt zde nějakou plodinu.
 
Příklad složení směsi pro myslivecké odváděcí políčko (Marada, Skládanka, 2015):
Trávy 43%: Bojínek luční 3 %, Lipnice luční 10 %, Kostřava červená výb. 10 %, Kostřava luční 15 %, Ovsík vyvýšený 5%
Jeteloviny 57%: Jetel luční (4n) 10 %, Jetel nachový 7 %, Jetel plazivý 15 %, Štírovník růžkatý 5 %, Úročník lékařský 5 %, Vojtěška setá 15 %
 
Výše uvedená směs je vhodná pro osetí orné půdy za účelem snížení škod zvěří na okolních kulturách. Seno z tohoto porostu je velmi kvalitní, současně je porost atraktivní pro opylovače, zvyšuje půdní úrodnost a poskytuje dostatečný úkryt pro bažanty. Doporučený výsevek této směsi činí 30-40 kg/ha.
 

Medonosné směsi obvykle neobsahují žádné travní druhy, přesto díky vysokému podílu jetelovin, mohou dostatečně zajistit vytrvalost porostu po dobu více let. Všechny zvolené rostlinné druhy v takovéto směsi nabízí zdroj pylu a nektaru pro včely i další v přírodě žijící opylovače. Druhová diverzita směsi a výška porostu poskytuje nejen potravu, ale také útočiště pro mnoho druhů hmyzu, motýlů a drobného ptactva.

 
Víceletá směs pro opylovače – Vilík obsahuje 44 rostlinných druhů a má dlouhou periodu kvetení. Nabízí zdroj pylu a nektaru v přírodě žijícím opylovačům a díky zastoupení lnu, luskovin a pohanky poskytuje potravu i ptákům. Mladá pastva a hmyz jsou zdrojem potravy pro mladé bažanty. Směs neobsahuje žádné travní druhy. Termín výsevu této směsi je nejlepší na jaře.
 
V současné době, kdy lidé ztrácejí schopnost žít v přírodě a přestávají rozumět souvislostem zákonů přírody, jsou myslivci pro přírodu stále ještě velkou nadějí. A jak se říká: „Když můžeš, tak musíš!“
 
Ing. Marie STRAKOVÁ, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov
 
 
 
 
 
Zpracování dat...