MYSLIVOST / Stráž myslivosti

O vývoji situace kolem vypuknutí nákazy Afrického moru prasat za první měsíc jsme čtenáře Myslivosti informovali v minulém čísle. Po sérii několika prvních pozitivních nálezů kadáverů uhynulých divokých prasat na Africký mor prasat (AMP) a prvních Mimořádných veterinárních opatření (MVO), které vydala Státní veterinární správa se za poslední měsíc (situace k 15.8.2017) stalo několik zásadních věcí. Tím nejzásadnějším je asi celkový počet pozitivních případů AMP nalezených v okrese Zlín. Toto číslo se vyšplhalo již na 87 kusů! Tím druhým je velikost území, na kterém se uhynulé kusy vyskytují. To je asi 4000 ha! To znamená, že se jedná o relativně malé ohraničené území a podle vývoje za poslední měsíc se ukazuje, že se nákaza výrazně prostorově nešíří a zůstává v místě ohniska. Naštěstí! Více >

Biologické zákonitosti vývoje populací živých organizmů mají svoje stále platná pravidla, která se týkají jak rostlinných, tak především živočišných druhů. Pokud určitý druh najde na určité lokalitě či území vhodné životní prostředí, dokáže jej využít ke své reprodukci, jejíž početnost je zpětně regulována přírodními mechanizmy, tedy změnami vhodnosti využívaného prostředí pro daný druh, predací a chorobami. Více >

Odchyt černé zvěře je jednou z nejúčinnějších metod redukce černé zvěře. Tento způsob lovu byl v historii rozšířen, ale v minulém století od něj bylo upouštěno a byl téměř zatracen. V současném pojetí myslivosti v České republice je odchyt černé zvěře považován za netradiční, neetickou a neúčinnou metodu. Nicméně tuzemské i zahraniční zkušenosti ukazují, že se jedná o efektivní metodu redukce černé zvěře, a to jak v souvislosti s počtem odchycených, resp. ulovených kusů, tak v souvislosti s ekonomickou a časovou náročností. Právě možnost redukce za vynaložení výrazně kratšího času je v současné době velice přítomnosti nákazy Africkým morem prasat velice aktuální. Odchyt může být v kombinaci s ostatními opatřeními cesta, jak rychle a účinně redukovat počet černé zvěře a snížit tak pravděpodobnost šíření AMP. Více >

Odchyt prasat je nebo může být efektivním způsobem snížení počtu prasat v honitbách. V mysliveckých spolcích není obecně odchyt populární a není moc rozšířený. Odchytává se pouze tam, kde jsou škody způsobované divočáky veliké a zemědělci škody po myslivcích vymáhají nebo chtějí vymáhat. Nechuť k odchytu je způsobena často názory, že když si zvěř odchytáme, nebude co lovit. A také usmrcování odchycených prasat není stejné jako ulovit divočáka klasicky a mnozí myslivci to dělat nechtějí. Více >

Při představování oceněných honiteb v rámci akce Honitba roku jsem tentokrát zavítal do podhůří Železných hor, severovýchodně od Čáslavi, do malé obce Vinaře. Už při příjezdu z roviny kolem Čáslavi i neznalého návštěvníka musí zaujmout náhlá změna charakteru krajiny, velké lány se najednou drobí do menších ploch, jsou prostoupeny cestami, stromořadími, lesíky a remízky, objevují se ovocné a plodonosné dřeviny. Prostě krajina, na které je vidět, že se o ni někdo cílevědomě stará. Proto jsem rád zasedl ke stolu a zapnul redakční záznamník. Nájemcem honitby je JUDr. Jiří Sehnal. Více >

Zbraně s lůžkovým závěrem se dvěma hlavněmi patří neoddělitelně ke středoevropské lovecké tradici. K původním brokovým hlavním přibyly kombinace brokové s kulovou hlavní nebo jen kulové hlavně, tak jak se měnila struktura lovené zvěře. V posledních letech jsme svědky vzestupu počtů spárkaté zvěře, vzestupu, který je v nejednom případě až nežádoucí. Tady mám na mysli rostoucí počty černé zvěře, ale také například jelena siky nebo daňka. Více >

Alarmující stav divoké populace bažanta obecného v agrární krajině České republiky a porovnání se situací ve vybraných zahraničních státech Tímto článkem bych chtěl tematicky volně navázat na příspěvky uvedené v předchozích číslech časopisu Myslivost (3-5/2016), které se zabývaly vhodnými managementovými opatřeními ve vztahu k úpravám biotopu bažanta obecného. Jedná se o problematiku velmi obsáhlou, jež nelze jednoduše charakterizovat v několika stránkovém článku. Přesto bych rád rozebral další téma, které čtenářům umožní pochopit v širších souvislostech, jak funguje vazba mezi početností populace a způsobem hospodaření v zemědělské krajině. Více >

Na veletrhu IWA 2017 se událo takové docela nemalé optické zemětřesení, na trhu se objevila celá řada nových dalekohledů a zaměřovacích dalekohledů, nabízených převážně pod zavedenými velkými značkami, které ale až do nedávna nic s optikou společného neměly. Mám na mysli například Blaser, Geco nebo Browning. Všichni tito výrobci se snaží doplnit svoji nabídku tak, aby byli schopni uspokojit myslivce komplexně, aby jej dokázali vybavit od „pušky po ponožky“, tedy nabídnout mu zbraň, zaměřovač, dalekohled, … až po oblečení. Posilují tak loajalitu ke značce a budují si šik věrných zákazníků, kteří mimo jiné hlásají slávu značky dál. Více >

Zajíci to v naší přírodě, nebo lépe řečeno v honitbách, nemají snadné. Stejně jako srnčí zvěř, bažanti a koroptve jsou vystaveni značnému tlaku civilizace. Bezpochyby největším ovlivněním či omezením jsou intenzivně pěstované polní kultury. Z celého cyklu od vzcházení a postupného vývoje obilovin jsou pro zajíce živinově a dieteticky vhodné jařiny pouhé tři měsíce, oziminy umožňují pastvu v delším období, ale se špatnými dietetickými vlastnostmi. Vývoj obilovin je tak rychlý, že může být pro mikroflóru slepého střeva problém se těmto změnám postupně přizpůsobovat. Více >

V dnešní moderní krajině člověk velmi často zasahuje se svoji činností do přírody. Propletená sít silnic, rychlostních komunikací a železničních tratí každodenně přináší smrt mnoha kusů zvěře. Když k tomu přidáme ještě sečení travních porostů, pícnin, máme před sebou asi nejčastější a hlavně nejznámější příčiny úhynu zvěře způsobených člověkem. Více >

Ochrana přírody a myslivost mají mnoho společného. Bohužel se v poslední době vyskytují extrémní názory ze strany ochránců přírody i myslivců. Přitom obě zájmové skupiny propojuje jedna věc, a tou je příroda a v ní vše živé i neživé. Dobrý myslivec je přece ochráncem přírody a ochránce přírody může být také dobrým myslivcem. Jedním z těch, který je ochráncem přírody a zároveň také aktivním myslivcem, je Pavel Moulis, dlouholetý vedoucí záchranné stanice živočichů v Rokycanech. Pan Moulis je člověk, který se v ochraně přírody angažuje už téměř 35 let, proto jsem se rozhodl požádat ho o rozhovor především o ochraně přírody a provázanosti myslivosti a ochrany přírody. Více >

Letní povídání s veterinárním lékařem Mezi myslivci je velká část kynologů. Mnozí jsou zkušení chovatelé a cvičitelé. Najdou se i takoví, kteří s kynologií a chovem psů začínají a lovecký pes byl pro ně vstupní branou k samotné myslivosti. Nejen pro začátečníky v lovecké kynologii jsem připravil rozhovor se zkušeným veterinárním lékařem MVDr. Jakubem Nowakem. Více >

Hned na úvod musím říci, že pokud existuje v oblasti biologie srnčí zvěře nejméně probádaná a oblast, tak je to právě oblast shazování parůžků. Léty tradované a generalizované ukazatele, dávané do souvislosti se shazováním parůžků a věkem jedince, již dávno neplatí a pozbyly jakoukoliv všeobecnou platnost. V mysliveckých publikacích se uvádí, že shazování parůžků je ovlivněno biologickým věkem jedince, kde platí pravidlo, že jako první shazují srnci nejstarší a jako poslední srnci nejmladší. Vypovídající hodnotou tohoto pravidla jsem se zabýval více než 17 let a její platnost ověřoval na jedincích, u kterých byl znám přesný biologický věk. Více >

aneb Mapování výskytu jeleních druhů pomocí audionahrávek V České republice dochází ke křížení mezi původním jelenem evropským (Cervus elaphus) a zavlečeným jelenem sikou (Cervus nippon), což původní druh velmi ohrožuje. Vzniklí kříženci jsou nejen dále plodní, lze je také bohužel jen těžko odlišit pouze na základě morfologických znaků. Na pomoc by zde mohla přijít bioakustika. Říjné troubení siků a jelenů evropských se zásadně liší, hlas kříženců se pak pohybuje někde mezi nimi. V roce 2017 byl zahájen projekt Hlasy jelenů, jehož cílem je zmapovat výskyt jeleních kříženců prostřednictvím nahrávek jejich troubení. Více >

Podnětem k vyhodnocení průběhu metání černé zvěře byl pro mne zveřejněný článek Ing. Ctirada Rakušana v časopise Svět myslivosti 2/2011 článek z výzkumu německých kolegů, kteří se vývojem metání černé zvěře zabývali, a výsledkem bylo konstatování, že černá zvěř metá v průběhu celého roku. Více >

Obory a později myslivecká činnost v nich, obornictví, mají v našich zemích dlouhou a bohatou tradici. První zprávy o jejich zřizování na našem území pocházejí z druhé poloviny třináctého století, velký rozmach pak obornictví doznalo v 15.-17. století. Obory při svém vzniku měly hlavně lovecké poslání, postupně však v nich docházelo k záměrnému chovu zvěře a péči o ni. Postupně ale dochází k tendenci přetvářet prakticky využívaný přírodní prostor na místo určené k potěše a odpočinku. Obory byly postupně přetvářeny v parky, včetně cest, alejí, prostorů k odpočinku, architektonických i uměleckých artefaktů. Více >

Na popovídání jsem zašel za známým kynologem Miloslavem Kašparem, majitelem chovatelské stanice Rosmery, který v letošním roce slaví hned dvě jubilea – 60 let od svého narození a 45 let chovatelské stanice Jeho život je spjat s kynologií, a to na poli exteriéru i výkonu, je emeritním prezidentem Klubu chovatelů loveckých slídičů, dlouhá léta funguje jako hlavní poradce chovu, členem výboru KCHLS je dlouhých 27 let. Kromě toho je dlouholetým místopředsedou Českomoravské kynologické jednoty a členem předsednictva Českomoravské kynologické unie, v několika obdobích byl také členem kynologické komise ČMMJ. Pracuje jako všestranný rozhodčí z výkonu a mezinárodní rozhodčí exteriéru pro FCI skupiny IV. a VIII., je úspěšným vůdcem (vítěz Memoriálu Mileny Štěrbové, KVZ…) a také vystavovatelem (vítěz evropské a světové výstavy psů) a v neposlední řadě je také myslivcem, kynologickým referentem a spoluorganizátorem přírodovědného kroužku „Poštolka“ v MS Hutisko Solanec. Více >

Po přečtení tohoto nadpisu mnohý náš myslivec se bude domnívat, že se jedná o nějaké nedorozumění, či hrubou chybu. Vždyť přeci náš patron je sv. Hubert! Kult svatého Huberta je v naší zemi tak mnoho rozšířen, že řada myslivců jiného patrona nezná. A současný trend výstavby nových kapliček, pomníčků a různých památek českými myslivci stále více posiluje povědomí, že pro ně je jediným patronem jen Hubert. Jeho pozice je stále posilována každou novou kapličkou, ale i každým přípitkem po úspěšném lovu levou rukou. A právě tato skutečnost, a možná i to, že 20. září jeho svátek v křesťanském kalendáři nenajdete, když byl odtud vytlačen německým Helmutem a ruským Olegem, mne vedlo k tomu, abych se ho v tomto nerovném klání před naší mysliveckou veřejností trochu zastal. Více >