MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Co je pětadevadesát let? Jeden úctyhodný či spíše výjimečný dlouhý lidský život, který většina z nás nemá šanci prožít, doba, ve které se prolnou, narodí, odrostou i odejdou víceré generace, historické období, kdy se stihnou vystřídat i několikeré politické režimy a jak na orloji projedou nespočetné vládní či jiné garnitury. Doba, která je pro normálního smrtelníka vlastními smysly těžko přehlédnutelná a uchopitelná od začátku do konce. Více >

V čísle k pětadevadesátiletému výročí by si zasloužilo vyjít vyčerpávající pojednání o tom, jak časopis Myslivost vznikal, rostl, sílil, jakými etapami vývoje prošel, řádné kulturně historické pojednání. Pravidelní čtenáři si ale jistě vzpomenou, že před pěti lety, v roce kulatého výročí, jsme uveřejnili vícero takových pojednání, jistě se objeví více i při stoletém výročí, kterého se doufám většina z nás dožije. Více >

Moje éra v redakci časopisu Myslivost započala v roce 1986,.kdy jsem v září nesměle zaklepal na sekretariát časopiseckého oddělení Státního zemědělského nakladatelství jako čerstvý vysokoškolák. Pod dojmem Čapkových povídek a fejetonů jsem očekával redakci plnou zuřivě bušících redaktorů do psacích strojů, doufaje, že se mezi nimi jeden nezkušený nováček nějak ztratí. Shodou okolností stále dodnes moje kolegyně, Vlaďka Turečková, mě zavedla do dveří s nápisem Myslivost. Místnost o pár metrech čtverečních, kam se sotva vešly tři psací stoly ve čtvrtém patře Státního zemědělského nakladatelství. Mezi dveřmi jsem si poprvé podal ruku se šéfredaktorem, resp. v tehdejší mluvě vedoucím redaktorem. Místnosti vládnul elegantní uhlazený tichý pán v šedém obleku, Ladislav Janoštík. Více >

V dubnové Myslivosti byl uveřejněn rozhovor s místopředsedou Ing. Červenkou, materiál, který způsobil mezi členy a funkcionáři velké pozdvižení a diskuze. Dokonce takové, že jsem byl důrazně tázán, jak to, že jsem mohl dopustit „takový rozhovor“! Ale časopis přece musí přinášet názory vedení, pohledy a úvahy vrcholných představitelů ČMMJ, přece diskuze a výměna názorů jsou tou pomyslnou mízou v těle organizace, aby se mohla dál rozvíjet a sílit. V následujícím čísle Myslivosti jsme uveřejnili některé došlé „protinázory“, pro toto číslo jsem požádal o vyjádření předsedu ČMMJ Ing. Jiřího Janotu. Více >

V roce 1959 vznikla tradice Červen – měsíc myslivosti, od roku 1973 pak ještě rozšířená v obsahu i názvu na Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody. Tehdy bychom si měli víc než kdykoliv jindy uvědomovat, že vedle nezbytné sounáležitosti člověka s přírodou, je rozhodujícím parametrem stavu myslivosti lidský faktor, tedy myslivec, jeho morálka, etika a disciplína, včetně povinnosti chránit zvěř, ale i prostředí před škodami, které v přírodě působí. Více >

Dlouhá desetiletí byl červen představován veřejnosti jako Měsíc myslivosti. V jeho průběhu se aktivita myslivců promítala se zvýšenou intenzitou přednáškami nejen na školách, nástěnkami s přehlednou formou zdůrazňování významu zvěře a zdravé přírody, publikováním informací ve všech mediálních prostředcích. Jenže to bylo a byla také zvěř i v polních honitbách. Dnes je situace podstatně jiná, přesně řečeno tristní, horší, špatná… Více >

Nedávno jsem si prožil velmi vypjatý názor a debatu na změny klimatu v posledních zhruba dvaceti letech. Tématem byla skutečnost, že lidská civilizace ničí Zemi, razantně narušuje celé životní prostředí a člověku pro jeho ekologické surovosti nezbude než jako ve scifi románech či filmech začít kolonizovat (a ničit) jiné planety. My lidé musíme rozumně uznat, že překotně rychle uvolňujeme energetické zdroje, které se ve formě uhlí a ropy ukládaly po mnoho milionů let, že nám nepříjemně rychle ubývá zemědělské půdy a lesů i pro přírodní rovnováhu mimořádně cenných původních porostů a produkujeme mnoho odpadů i nebezpečných škodlivin. Průmysl i doprava produkuje množství skleníkových plynů, a proto se všeobecně tvrdí, že nutným důsledkem je zvyšování teploty a změny v koloběhu vody v globálním měřítku. Více >

Na úvod mého smutného zamyšlení mi dovolte, abych se pokusil o parafrázi poučného rozhovoru Josefa Švejka a jeho bytné ze slavného románu Jaroslava Haška. Více >

Honitba Horní Heřmanice, kterou obhospodařuje Myslivecký spolek Lány Horní Heřmanice, se nachází v okolí stejnojmenné podhorské obce v Orlických horách nedaleko města Lanškroun. Nadmořská výška se pohybuje okolo 600 m n.m. Honitba je víceméně smíšeného rázu. Hranice honitby obklopují porosty smíšených a jehličnatých lesů, na které navazují pole a louky, které jsou částečně protkány polními solitéry, remízky a lesními porosty menší rozlohy. Uprostřed honitby je situována obec Horní Heřmanice, kterou prochází silnice I. Třídy 1/43. Z vodních ploch se v honitbě nachází několik malých rybníků, dále podél celé obce prochází Sázavský potok, do něhož z okolních lesů a polí stéká několik dalších pramenů. Více >

Los evropský (Alces alces) je největším žijícím zástupcem čeledi jelenovitých (Cervidae). Vyskytuje se v širokém pásmu, které začíná v oblasti Západní Evropy, pokračuje přes Asii až do Severní Ameriky. Rozšíření losa v současné Evropě je téměř v celé Skandinávii, dále pak v oblastech Pobaltí, Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Polska. Tyto oblasti můžeme označit za místa, kde je populace stálá a početnější. Více >

Odchov do věku 7. týdnů Teplotní režim Před naskladněním jednodenních kuřat je nutné, aby teplota v odchovně při podestýlce byla 32 °C. Jednodenní kuřata mají vyvinutou minimální termoregulaci a jsou závislá na podmínkách, které vytvoříme při naskladnění. Během několika dnů začíná růst kuřatům peří, vlastní termoregulace se vyvíjí a stávají se odolnějšími na teplotní výkyvy a nižší prostorovou teplotu. Více >

Po dálnici do Maďarska Ještě předtím, než se objevil Africký mor prasat na českém území, rozšiřovaly se pomalu v kuloárech informace o výskytu AMP v Maďarsku. Pravděpodobnost, že se i v Maďarsku AMP objeví, podporovaly navíc i varující skutečnosti, například nález divokého prasete s AMP na hranicích s Rumunskem asi jen 1,5 km od hranic. Další nakažený kus byl objeven i na hranicích Maďarska s Ukrajinou, a to pouhých 900 m od hranic Zajímavé scénáře, které provázejí informace o objevení a přítomnosti AMP v Maďarsku mi nepřísluší komentovat, ale v současné době, konkrétně 21.4., oznámili maďarští myslivci nález uhynulého divočáka v oblasti Heves v obci Gyöngyös Gyöngyöshalász, který je pouhých 45 km vzdálený od hranic se Slovenskem a 27.4. byl potvrzený další nález již jen 33 km od hranic. Virus AMP byl identifikovaný a oficiálně potvrzen laboratoří Národního úřadu pro bezpečnost potravin (Nébih). Více >

Na charakter vzťahov poľovníkov k veľkým šelmám vplývala vždy hlavne kvalita právnych noriem, upravujúcich manažment veľkých šeliem. Tento sa však vždy menil v závislosti na vývoji poznania ich významu a vývoji stavov ich populácií. Kým kedysi v priebehu I. a aj povojnovej ČSR na zákrok samotných poľovníkov bola zahájená celoročná ochrana medveďa a rysa, vlk, ktorý sa k nám vrátil pod tlakom východnej fronty II. svetovej vojny, bol až do roku 1975 (s ohľadom na škody, ktoré spôsoboval chovateľom dobytka a v chove raticovej zveri) považovaný na Slovensku za fakticky nežiadúci druh, a preto ho bolo možné loviť celoročne, dokonca s použitím jedov. Po renesancii svojich stavov v 60. rokoch minulého storočia absolvovala podobný vývoj aj naša polulácia rysa ostrovida. Více >

Africký mor prasat tedy dorazil i do České republiky. Nevíme odkud, ale jistě víme, že ho nemohla přinést černá zvěř. A přesto jí chceme likvidovat. Čím méně toho o problému víme, tím více „odborníků“ na danou problematiku máme. Více >

Dálkoměrné dalekohledy rostou jako houby po dešti. V letošním roce svoje nové dálkoměrné dalekohledy představil jak rakouský Kahles, tak i německý Zeiss. S Kahlesovým Helia RF jste měli možnost se seznámit v čísle 5/2018, teď je čas na druhou novinku, na nový dálkoměrný dalekohled od Zeisse. Stejně jako firma Kahles, ani firma Zeiss není v optickém oboru žádný nováček. Třicetiletý Carl Zeiss (1816-1888) založil svoji firmu v jednom z center německé vědy 19. století, v Jeně, již v roce 1847. Byl zjevně schopný jemný mechanik, který vyráběl velmi přesné laboratorní váhy a první mikroskopy. Zejména s mikroskopy byl úspěšný a v druhé polovině 60. let 19. století již se těšil nemalému věhlasu. Více >

Přístroje pro noční vidění se stávají cenově stále dostupnějšími, přestože jejich kvalita stoupá. Velké zlevnění je patrné zejména u digitálních přístrojů pro noční vidění. Relativně novou značkou na poli digitálních přístrojů pro noční vidění je značka Bestguarder. V zahraničí se jedná již o známou značku, která se prezentovala na veletrzích jako je IWA, avšak v Česku a na Slovensku se doposud jednalo o značku spíše neznámou. O optoelektronické přístroje se zajímám již desítky let a rukama mi jich prošly desítky. Po oznámení vstupu značky Bestguarder na český a slovenský trh jsem tedy využil šance tyto přístroje vyzkoušet a své poznatky jsem shrnul do této krátké recenze. Více >

Dunaj si netečně spěchal kamsi k stále nepřicházejícímu jaru. Vlny veletoku pod okny mé kajuty botelu Pressburg zůstávaly lhostejné k rozbouřené politicko-společenské situaci v zemi. Snad i půvabné studentky spěchající po nábřeží kamsi k Lafranconi by zajisté daly přednost před zimomřivými demonstracemi u úřadu slovenské vlády, vyvolanými vraždou novináře a jeho přítelkyně, sluníčku, hřejivým paprskům, něžným polibkům a prvním voňavým květinám. Jaro by nemělo začínat tragédiemi… Vše však chce svůj čas, stejně jako si ho vyžádalo moje setkání s MUDr. Pavlem Dubčekem. Váženým člověkem, lékařem chirurgem, myslivcem, milovníkem a ochráncem přírody a v neposlední řadě synem slavného otce. Ale pěkně po pořádku. Více >

Stále rezonuje mezi myslivci ve střední Evropě velmi kontroverzní novela zákona o myslivosti, kterou přijal polský Sejm a následně podepsal i polský prezident. Ne všichni členové vládnoucí strany PiS (strana Právo a spravedlnost) se ale ztotožňují se zněním novely. Mezi poslanci jsou také ti, kteří jsou buď myslivci, a nebo vnímají myslivost jinak, než nastavila novela, a preferují názor, aby byl Ústavnímu soudu předložen návrh na přezkoumání souladu mezi zněním Ústavy a právním předpisem o zákazu účasti dětí při lovech. Jedním z nich je i poslanec Edward Siarka, člen klubu PiS (strana Právo a spravedlnost). Více >

Rád bych čtenářům Myslivosti představil část z bakalářské práce, kterou jsem úspěšně dokončil tříletý obor Provoz a řízení myslivosti na Lesnické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Jako téma jsem si vybral práci s názvem „Významní čeští puškaři a historie výroby palných zbraní v českých zemích“. Cílem práce bylo podat ucelený obraz vývoje výroby palných zbraní v českých zemích od počátku 16. století do současnosti, se zaměřením na lovecké palné zbraně. Současně také představit významné osobnosti a společnosti, které se podílely na výrobě loveckých palných zbraní. Práce je rozdělena do několika kapitol, v tomto článku bych rád podal pouze stručný výtah, pokud by někdo měl o práci hlubší zájem, je k dohledání na internetových stránkách univerzity. Více >

Už jako malý kluk jsem hltal knihy o přírodě a obdivoval barevné kresby zvířat. O to více, že jsem od přírody výtvarně nešikovný. A nejvíce se mi vždy líbila ona „okna do přírody“, kresby biotopů, výseky přírody, kde na jednom obrázku bylo vícero druhů zvířat a já pak dětským prstíkem hledal, kde a jaké druhy se v kresbě skrývají. Ani ve snu by mne nenapadlo, že budu mít možnost jednou vidět místo, kde taková díla vznikají a hovořit s tím, kdo je takovým výtvarným citem od přírody nadán. Sedím tedy v pracovně jednoho z domků ve Vlčnově a mým milým hostitelem je výtvarník a veterinář MVDr. Pavel Procházka Více >

Malebný hrad Roštejn nedaleko Telče má velmi dlouhou historii jdoucí až do 14. století. Původně strážní gotický hrádek byl v 16. století přestavěn na příkaz významného renesančního velmože Zachariáše z Hradce do podoby goticko-renesančního hradu a byla mu dána i nová funkce. Stal se centrem obory pro vysokou a černou zvěř a zázemím loveckých výprav majitelů paství Telč. Tímto způsobem objekt fungoval až do konce II. světové války. Vystřídaly se zde různé rodiny majitelů – po pánech z Hradce přišli Slavatové z Chlumu a Košumberka, následovali Lichteštejnové-Kastelkorno a posledními aristokratickými majiteli byli Podstatští-Lichtenštejnové. Více >