MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Procházením diskuze na facebooku, mne upoutal příspěvek jedné z pisatelek, který končil větou: „Myslivci patří na smetiště dějin“. Obdobná vyjádření, podávaná možná i v jiné formě, registruje zajisté každý z nás delší dobu ve svém okolí a ve společnosti všeobecně. Pravdou je, že společnost v dnešní době je naladěna opravdu protimyslivecky. Generace spoluobčanů, vyrůstající v pohodlí městských aglomerací, dnes často nechápe, za jakým účelem je zvěř lovem usmrcována a proč se tak děje. Chybou je, že nejsme schopni vysvětlit svému okolí opodstatnění myslivců a výkon práva myslivosti v dnešní době. Pro většinu z nás se jedná o volnočasovou aktivitu, kdy současně vykonáváme nezanedbatelnou službu pro společnost. Obdobnou celospolečenskou službu prostřednictvím volnočasových aktivit vykonávají také včelaři, jenom přitom neusmrcují zvěř, pokud občas nedojde k neopatrnému zamáčknutí některé z včel. Více >

Honební společenstvo a vlastníci honebních pozemků – možnosti předcházení škodám zvěří Současná situace ohledně početních stavů spárkaté zvěře není stabilizovaná, podle dostupných údajů a informací dochází k navyšování početních stavů jelena siky japonského, daňka skvrnitého a muflona. U populace prasete divokého nelze přesně vývoj početních stavů odhadnout, nicméně podle počtu ulovených kusů v posledních letech lze usuzovat, že nepřiměřeně vysoké počty přetrvávají. S vysokými početními stavy souvisí škody zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích a na lesních porostech. Vlastníci honebních pozemků a někdy i honební společenstva vyjadřují svou nespokojenost se současným stavem, a to přesto, že nevyužívají všechny nástroje, které jim stávající právní úprava poskytuje. Z uvedeného důvodu jsou níže tyto právní nástroje uvedeny a popsány tak, aby mohly být využity v praxi. Více >

Setkání představitelů mysliveckých organizací středoevropského regionu na téma drobná zvěř a hospodaření v krajině. Dne 19.6.2018 se v Mikulově sešli zástupci středoevropských mysliveckých organizací za účelem prodiskutování nejpalčivějších témat dnešní doby. Jednání, které zorganizovala Českomoravská myslivecká jednota, se zúčastnili kolegové ze Slovenské poľovnícke komory, Německého mysliveckého svazu, Bavorského mysliveckého svazu a Polského mysliveckého svazu. Více >

Každoročně vydává Státní veterinární zpráva Zprávu o činnosti v oblasti ochrany zdraví volně žijících zvířat za uplynulý rok v roce 2017. Některé zajímavé části přinášíme v podobě tohoto článku čtenářům Myslivosti. Státní veterinární správa si vloni zažila perný rok, až do loňska totiž byla Česká republika dlouhodobě prostá nebezpečných nákaz u volně žijících druhů zvířat. Objevily se ale hned dvě nebezpečné nákazy… Více >

Českomoravská myslivecká jednota si v letošním dubnu připomněla 95. výročí od svého vzniku. Po dobu svojí existence vždy hájila zájmy všech myslivců. Její členové pracovali pro zachování druhově i početně bohatých stavů zvěře jako součásti krajiny a dědictví celého národa. Vypočítávat celkový historický přínos ČMMJ pro myslivost je téměř nemožné. Bez zbytečné nadsázky můžeme pouze shrnout, že právě díky ní je nám do dnešních dnů dovoleno provozovat myslivost v podobě, jakou známe. A v honitbách, které můžeme užívat. Bez dlouhodobého vlivu celostátní myslivecké organizace a aktivit jejích zástupců bychom si o podobném stavu mohli nechat pouze zdát. Více >

Vábení srnců během říje není vůbec tak jednoduchá záležitost, jak by se zdálo. V plné říji sice může i nezkušený myslivec v lese uvidět srnce, který zareagoval na jeho pískání a dokonce ho střelit, ale da¬leko častěji ho jen zahlédne. Zkušený srnec si místo vábení obezná, dojede si na vítr a pak lovci jen zabekáním vynadá. Nejsnáze reagují srnci mladí, nezkušení, daleko opatrněji srnci starší, kteří bývají někdy až neobyčejně opatrní. Na přivábení srnců starších a zkušených je třeba velmi pečlivě zacho¬vávat základní pravidla. Více >

Při lovu srnců v říji vycházíme z předpokladu, že období před začátkem srnčí říje jsme využili ke stavbě, opravě nebo úpravě mysliveckých zařízení. Obecně platí, že krytá kazatelna sice poskytuje lovci kvalitnější kryt, ale částečně omezuje sledovaný prostor. Může se stát, že srnce sice přečteme, ale v průzoru daném rozměry okna kazatelny už na srnce nestihneme vystřelit. Srnce sice úspěšně přivábíme, ale kvůli mrtvým úhlům ve výhledu z kazatelny o přítomnosti srnce nemusíme ani vědět a on později odskočí nebo stojí tak nevhodně, že nám neumožní ani přečtení, ani výstřel. Nekrytá kazatelna a všechny ostatní druhy posedů, které jsou otevřené, nám umožňují dokonalý přehled, ale kladou vysoké nároky na opatrné chování lovce bez zbytečných pohybů. Více >

Pravidelně se snažím využívat vábení k tomu, abych mohl ve volné přírodě pořídit záběry zvěře, hlavně srnčí. Jsou to mnohdy velmi vzrušující a napínavé příhody, zároveň si při tom ověřuji zásady vábení, které mi trpělivě vštěpuje můj děda, zkušený výrobce a hlavně praktický uživatel vábniček. Mým cílem není lov, odcházím domů vlastně jen se snímky, se zážitky a se spokojeností, co nového mi příroda ukázala. Více >

Srnčí parůžky se vyznačují značnou různorodostí a velkou tvarovou variabilitou, která v rámci naší lovné zvěře nemá obdoby. Bez nadsázky lze říci, že žádný druh z jelenovitých přežvýkavců nedisponuje tak značnou tvarovou proměnlivostí jako srnec obecný. Osobně jsem přesvědčen, že abnormální srnčí parůžky již na první pohled zaujmou a upoutají zrak každého milovníka srnčích trofejí, zejména pak sběratele a „lovce“ abnormálních trofejí. Neobvyklé tvary srnčích parůžků již odedávna budily zájem myslivců a v mnoha případech také vedly k založení rozsáhlých sbírek srnčích trofejí. Abnormální srnčí parůžky a potenciální příčiny jejich vzniku se tak staly častým tématem mnoha mysliveckých diskuzí a také oblíbenou náplní odborných monografií zaměřených na srnčí zvěř. Více >

Proč plná rarit? V oboře od roku 2013 je obornicí žena, Michaela Sekulová. Obora je obklopena vinohrady a občerstvení i zapíjení úspěšného lovu probíhá ve vinném sklípku. Ani trofeje daňčí zvěře se neobejdou bez rarit, dnes tolik vyhledávaných poplatkovými lovci. Ale k vlastní oboře. Znojemský region si většinou představujeme jako nížinnou, jen málo zvlněnou krajinu s převahou vinic a polí na lehké až písčité půdě. V oblasti je teplé klima a v současné době více suché než vlhké. V jihovýchodní části Znojemska u obce Pravice je obora s významným chovem daňčí a mufloní zvěře, poslední dva roky také jelen sika Dybowského. Více >

Racek obecný (Chroicocephalus ridibundus) je dobře známý šedobílý pták velikosti asi holuba, avšak štíhlejší a s delšími křídly. Zdržuje se často v blízkosti vod, na kterých loví malé ryby. Jeho potrava je dosti pestrá. Za orajícím traktorem sbírá žížaly, ponravy a hraboše a je také hojným návštěvníkem skládek komunálního odpadu, kde nachází kromě vyhozených potravin i tučné muší larvy. Nechává se i od lidí krmit z ruky, podobně jako synantropizovaná kachna divoká. Navzdory jeho ekologické přizpůsobivosti a potravnímu oportunismu se jeho stavy v posledních desetiletích viditelně snižují, přestože se čistota vod zlepšila. Racků však ubývá nejen u nás, ale v celé Evropě. Je s podivem, že ornitologickým odborníkům (Heldbjerg H., 2001) není známa příčina tohoto poklesu. Dovolím si tedy k rozluštění této „záhady“ naznačit směr pátrání. Více >

Je třeba systematicky pracovat na zlepšení obrazu myslivce v očích veřejnosti Jana Vávru má většina našich čtenářů nejspíš spojeného s TV Nova. Vedl zde redakci zpravodajství, moderoval populární diskuzní pořad s politiky. Poslední dobou ho pak lidé mohou zaslechnout na vlnách Českého rozhlasu. Málokdo ale ví, že jeho život se do značné míry točí kolem zvířat, ať už se jedná o koně, krávy, ovce nebo třeba lovecké psy. A kde jsou lovečtí psi, tam nebývá k myslivosti daleko. Více >

Zajíc využívá dva typy obytných okrsků, jednak vlastní individuální okrsek, a jednak společný skupinový okrsek. Rozloha okrsku, který obývá populační skupina zajíců jako celek, dosahuje velikosti 100 až 300 ha. Mění se podle počtu jedinců ve skupině, dále podle potravní nabídky a krytových možností v okrsku. U menších skupin v optimálních potravních a krytových podmínkách může rozloha okrsku skupiny dosahovat jen 50 až 100 ha. Velikost okrsku skupiny kolísá nejen z roku na rok (podle typu porostu), ale i v průběhu roku se liší mezi obdobím vegetace a zimou. Více >

Dalekohledy jsou dnes již nedílnou součástí a výstrojí každého myslivce. Jejich hlavním účelem a posláním je pozorování vzdálené zvěře a života v přírodě. Dobrý dalekohled je pro myslivce kvalitní pomocník při určování věku, vyspělosti a dalších znaků, které potřebuje nutně znát k tomu, aby v případě toho, že bude zvěř lovit, neudělal chybu a ulovil skutečně jedince k lovu vhodného. Více >

A protože k vábení zvěře mám velmi blízko a považuji ho za nejtěžší, ale zároveň nejkrásnější způsob lovu, nazývaný též lestný, se zaujetím jsem sledoval asi třicetiminutový blok v rámci doprovodných programů na podiu, kde byly představeny nové vábničky Gunbroker. Jednalo se o vábení srnčí zvěře, černé zvěře a vábení predátorů v podání členů Klubu vábičů. Více >

V časopise Myslivost č. 4/2017 vyšel článek od Jiřího Kamlera k problematice používání tlumičů hluku výstřelu. Dovolte mi přispět k tomuto problému také s malou „troškou do mlýna“. U nás použití tlumiče výstřelu zatím nedovoluje zákon o zbraních, kde je zařazen mezi nedovolené doplňky zbraně. Autor výše uvedeného článku velmi správně uvádí vysokou škodlivost třesku výstřelu vůči lidskému zdraví v poškozování sluchu. Více >

Rok 2018 si určitě zapamatuje každý myslivec, který se zajímá o nové technologie, hlavně o termovizní přístroje. Tato technologie pro noční vidění je sice ještě poměrně nová pro běžnou loveckou praxi, ale je dostupnější než kdykoliv předtím. Já osobně jsem byl překvapen, když jsem dostal do ruky nový pozorovací přístroj od Night Pearlu Scops 35 PRO. Doufám, že mých pár řádků přinesou nové poznatky již stávajícím i novým uživatelům termovizních přístrojů. Já osobně vlastním starý FLIR Scout 32, koupen před čtyřmi lety. A jelikož mám s čím porovnávat, rozhodl jsem se o své zkušenosti podělit se čtenáři Myslivosti. Více >

Na pozvání Estonského mysliveckého svazu (Eesti jahimeeste selts), se kterým Českomoravská myslivecká jednota úzce spolupracuje, jsme se společně s předsedou ČMMJ, z.s., Ing. Jiřím Janotou zúčastnili významné akce této organizace – Estonského mysliveckého festivalu Eesti Jahimeeste Kokkutulek „100 Pärmus“. Tako celostátní akce, která má tradici založenou před padesáti lety, se konala letos při pobřeží Baltského moře, v rozsáhlém přírodním kempu asi 40 km severozápadně od města Pärmu, které leží nedaleko od hranic s Lotyšskem. Účastí na této významné myslivecké akci jsme navázali na návštěvu čelných představitelů Estonského mysliveckého svazu v České republice, která se uskutečnila v září loňského roku. Více >

Uprostřed krásných prosluněných lesů Vysočiny někdy doslova slunce láká ulehnout do trávy někde na mýtině a zaposlouchat se jen do šumění stromů. Uprostřed lesů Roštejnské obory takto stovky let dřímal i majestátní a ne příliš známý lovecký hrad Roštejn. Více >

Na návštěvě v Mysliveckém sdružení Jevíčko Město Jevíčko, které bylo v minulosti známé zejména díky dlouholeté výrobě holicích čepelek, sportovních i vojenských padáků, výborného piva či působením prestižního sanatoria, si letos v srpnu připomíná významný mezník své historie. Bude tomu přesně sedm set šedesát let od chvíle, kdy král Přemysl Otakar II. povýšil v roce 1258 Jevíčko na město královské a udělil mu četná privilegia a soudní pravomoci. Toto významné výročí si připomene téměř tři tisíce místních obyvatel, včetně členů zdejšího mysliveckého sdružení, které patří k nejaktivnějším kulturně společenským institucím ve městě a k předním spolkům svitavského okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty. Více >

Městský úřad Šumperk, odbor životního prostředí, pověřil v tomto roce uspořádáním chovatelské přehlídky trofejí za svůj správní obvod Myslivecký spolek Keprník – Splav, který je uživatelem honitby Branná. Na zdaru této tradiční myslivecké akce se významně podílel Okresní myslivecký spolek ČMMJ v Šumperku a mnozí další myslivci a přátelé myslivosti. Přehlídka trofejí zvěře, ulovené v mysliveckém roce 2017, se konala ve dnech 27. až 29. dubna 2018 poprvé v novotou zářícím rekonstruovaném Kulturním domě v Rapotíně, jehož prostory se ukázaly pro tento účel mimořádně vhodné. Více >