Mezinárodního výcvikový kurz o kontrole nákaz volně žijících zvířat – úloha myslivců
Myslivost 2/2018, str. 18 Daniel Švrčula
Organizace pro zdraví zvířat (OIE, anglicky The World Organisation for Animal Health), CIC (Mezinárodní rada pro lov a ochranu zvěře) a FACE (Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU) uspořádaly tréninkový kurz na téma kontrola nemocí volně žijících zvířat – role lovců.
Všechny tyto organizace si uvědomují velmi důležitou úlohu nás, myslivců, v monitoringu chorob volně žijících zvířat. Tento kurz byl zaplacen z grantů Evropské unie za podpory bulharského státu a proběhl v bulharském Pravets v CIC Wildlife Health Centru, pod vedením Dr. Torstena Mörnera, který reprezentoval, jak OIE, tak CIC.
Na jednání se sešlo téměř 50 posluchačů z 18 různých zemí, z toho bylo 19 zástupců mysliveckých organizací a 24 veterinářů.
Během dvoudenního kurzu byla možnost si poslechnout mnoho zajímavých a přínosných přednášek, které budou dostupné na stránkách http://www.cmmj.cz/, nejdříve v anglickém jazyce a postupně se budeme snažit je přidávat i v jazyce českém.
Jedním z hlavních důvodů konání tohoto setkání byla stále se zhoršující situace s Africkým morem prasat v Evropě. Hlavními tématy byla komunikace mezi odbornou i laickou veřejností, které se problém afrického moru prasat týká, kontrola jeho výskytu, přikrmování zvěře, způsoby lovu a biologická bezpečnost.
Účelem bylo vyměnit si informace a ukázat, jak probíhá monitoring nákaz volně žijících zvířat v evropských zemích, a pomoci zlepšit komunikaci mezi všemi zúčastněnými a ukázat na jednotlivých případech, jak lze úspěšně spolupracovat a vytvořit téměř perfektní komunikační sít.
Úvodem nám byly představeny organizace OIE, CIC a FACE, které stály za tímto setkáním a slouží jako komunikační médium pro národní organizace. Tuto komunikaci často využívá i naše ČMMJ pro získání důležitých informací. Dotazník pro získání potřebných informací zasíláme na FACE, ti ho dále přepošlou členským státům, které odpoví a zašlou dotazník zpět. Taková spolupráce umožňuje získat cenné informace k dané problematice. Informace chceme zprostředkovat i naší odborné veřejnosti, a proto budeme potěšeni, pokud v případě Vašeho zájmu o zjištění některých informací ze zahraničních států budete zasílat své dotazy na adresu daniel.svrcula@cmmj.cz.
Jak to tedy funguje v zahraničí s komunikací?
Během Mezinárodního výcvikového kurzu jsme měli možnost si poslechnout mnoho zajímavých přednášek, jak ze strany zástupců loveckých asociací, tak ze strany veterinářů. Zejména severské a pobaltské země nás zaujaly provázaností spolupráce mezi jejich národní loveckou asociací a státní veterinární správou.
Estonsko
Například zástupci z Estonska mají dokonale vyvinutou spolupráci se Státní veterinární správou. V rámci jednotlivých jednotek (okresů) mají sestavené pracovní skupiny složené ze zástupců státní veterinární správy, orgánu státní správy myslivosti a myslivců. Tyto pracovní skupiny jsou ve stálém kontaktu a spolupodílejí se na tvorbě nařízeních, které jejich státní veterinární správa vydává. Tímto způsobem lze využít zkušenosti a vědomosti všech zapojených stran. Před vydáním nařízení státní veterinární správy v dané oblasti je vše prodiskutováno v pracovní skupině a myslivci jsou informování v předstihu, tak aby mohli být na nastávající situaci připraveni. Zejména skutečnost, že myslivci jsou rovnoprávnými partnery pro státní instituce, je velmi příjemná.
Švédsko
Dalším příkladem může být Švédsko, kde funguje perfektně komunikační síť. Výkonný ředitel jejich Svenska Jägareförbundet disponuje e-mailovými kontakty na 22 tisíc představitelů mysliveckých spolků, kteří poté informace poskytují svým členům. Tento způsob komunikace tak umožní kdykoliv naráz informovat až na 300 000 členů asociace. Troufám si říci, že nikdo u nás v České republice nemá tak obsáhlou databázi kontaktů na myslivce, jako Českomoravská myslivecká jednota. Ve Švédsku také dobře funguje spolupráce myslivců a pracovníků veterinární správy a opět jsou zde myslivci rovnocennými partnery. Jsou vnímáni jako odborníci, kteří dobře znají chování zvěře a místní podmínky. Je zřejmé, že pokud myslivci přestanou být pouhými sparing partnery, tak to vzájemné spolupráci vždy velmi prospěje.
Důležitý poznatek
Jedním z mnoha důležitých poznatků, které během setkání zazněly, bych rád zmínil tento: „V době krize, jako je šíření AMP je důležité maximalizovat snahu o zlepšení komunikace mezi všemi zúčastněnými, a hlavně myslivci by měli být zahrnuti do kontroly nemocí volně žijících zvířat i v době klidu.“
A co Africký mor prasat?
Nicméně hlavním tématem byl africký mor prase (dále AMP), který je na své cestě Evropou a je jen otázkou, než se dostane do dalších zemí. Pro některé země, jako je například Dánsko, budou finanční škody jen těžko představitelné. Velmi zajímavá je situace v Bělorusku a Maďarsku. Bělorusko, přesto, že je ze všech stran obklopeno AMP, nemělo zatím ani jediný případ a mlčí, ačkoliv bychom určitě všichni rádi slyšeli, jak se jim podařilo zabránit vstupu AMP do jejich země.
Dalším případem je Maďarsko, o kterém se v kuloárech mluví, jako o zemi, která již má AMP na svém území, ovšem oficiální zdroje nám zatím tvrdí něco jiného.
A situace AMP v České republice? Je známo, že již před prvními nalezenými kadávery mimo ohradníky, ohraničující oblast zasaženou AMP, se nejméně dvě prasata infikovaná AMP pohybovala mimo tyto ohradníky. To se potvrdilo ještě před Vánoci, kdy bylo 21.12.2017 nalezeno 5 uhynulých kusů mimo tuto ohraničenou oblast.
Velmi rád bych navázal na článek Martina Horálka, který vyšel v lednovém čísle Myslivosti a potvrdím jeho slova, že na naháňkách v ČR se loví pouze sele a lončák. Dospělá zvěř se stále vnímá jako poplatkový odstřel a tím zdroj příjmů. Tohle je tedy náš přístup?
V dnešní době, kdy je myslivost na ústupu, není dostatek mladých lidí a myslivci ztrácí pomalu své postavení ve společnosti, nedokážeme tento stav uspokojivě řešit. Maximalizovat lov je naše morální povinnost vůči této zvěři. Využijme této příležitosti ukázat, že myslivci jsou dobří hospodáři v krajině a že se jim podařilo zredukovat stavy černé zvěře. Africký mor prasat se šířit bude a je velmi krátkozraké říkat, že pokud je nejbližší nález 200 km, tak se nás to netýká. Lotyšsko, kde se objevilo několik ohnisek ve velké vzdálenosti od sebe, by pro nás mělo být varováním, že zítra může být nález u Jihlavy, v březnu u Prahy a v létě u Karlových Varů. Je proto důležité maximalizovat lov černé zvěře, zredukovat její stavy a tím zpomalit šíření AMP.
Chceme snad nacházet všude v naší krajině uhynulá prasata na AMP? Pokud nezměníme náš přístup, tak tato situace nastane a poněvadž nad námi visí pomyslný Damoklův meč, tak mám představu o tom, jak naše (ne)konání přijme společnost.
Daniel ŠVRČULA
Zástupci jednotlivých organizací
Tom Van de Maele (FACE), Daniel Ligné (Svenska Jägareförbundet), Kristóf Hecker (CIC) a Torsten Mörner (OIE)