Hradec Králové se rozkládá na soutoku řek Labe a Orlice v jihozápadní části Královéhradeckého kraje. Díky umístění v Polabské nížině patří Hradec do teplé klimatické oblasti
s nadmořskou výškou nepřesahující 240 m n. m. a jeho okolí je tak, i díky kvalitní půdě, zemědělsky hojně využívané. Reliéf je rovinatý, není zde žádný výrazný kopec. V katastru města se nacházejí rozlehlé Hradecké lesy, známá přírodní památka Na Plachtě i několik rybníků a vodních ploch, např. rybníky Biřička, Cikán, Datlík, Roudnička, Stříbrný rybník, Jáma či ramena Starého Labe. Léta bývají v Hradci Králové horká
a vlhká, zimy mírné a suché.
Nejen přístupnost zeleně přispěla k tomu, že byl Hradec Králové vyhlášen v roce 2011 nejlepším městem pro život v České republice.
Jak se žije na Královéhradecku myslivcům, jsem se zeptala předsedy OMS Ing. Stanislava Neumana, místopředsedy OMS MVDr. Stanislava Špeldy a předsedy myslivecké komise MUDr. Františka Hoška.
Můžete, prosím, stručně charakterizovat situaci v OMS Hradec Králové? Kolik má členů a v jakém věkovém rozložení, v kolika honitbách hospodaří? Jaké jsou pověřené obce a jaká je s nimi spolupráce?
OMS Hradec Králové působí, jak již z názvu vyplívá, v okrese Hradec Králové. Povrch okresu tvoří roviny a mírně zvlněné pahorkatiny. Území okresu náleží do úrodné oblasti východního Polabí a tvoří jakousi bránu do tzv. Zlatého pruhu země České. Oproti ostatním okresům Královehradeckého kraje je výrazněji odlesněn. Jen asi 16 % plochy tvoří lesy, ostatní je především intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda. Tyto podmínky vedly k tvorbě a uznání převážně polních honiteb.
Myslivci hospodaří celkem v 61 honitbách. V okrese je 11 uznaných bažantnic. Jedna oblast chovu daňčí zvěře – Hrádek a jedna další oblast daňčí zvěře „Hvězda“ do okresu z části zasahuje. Na území okresu vykonávají státní správu myslivosti dvě pověřené obce, a to Hradec Králové a Nový Bydžov. S oběma subjekty je velice dobrá spolupráce.
Velice dobře funguje i krajská koordinační rada, snažíme se několikrát do roka sejít a prodiskutovat aktuální problémy. Pravidelně jsme v kontaktu před Sbory zástupců a snažíme se své postoje koordinovat. Podle potřeby zveme na svá setkání i pracovníky státní správy myslivosti, pracovníky Krajského úřadu, odboru životního prostředí, případně další instituce jako Krajskou veterinární správu atd. Poslední setkání proběhlo na Krajském úřadě, kde jsme radního pro oblast životního prostředí seznámili s aktuální situací a svými pohledy na problematiku myslivosti. Z diskuze vyplynula témata možné spolupráce a nakonec i možnosti financování některých aktivit.
Jak se v průběhu let vyvíjí členská základna? Kolik míváte ročně zájemců o zkoušky z myslivosti?
OMS Hradec Králové měl k 31. 12. 2016 celkem 863 členů, z toho bylo 63 % řádných a 33 % důchodců. Pryč je doba, kdy měl OMS Hradec Králové přes tisíc členů. Pokles členské základny mezi rokem 2015 a 2016 o 20 členů není nijak dramatický, horší je, že se mění struktura a ubývá především řádných členů.
Každoročně pořádáme kurz adeptů. Pravidelně se hlásí okolo 15 zájemců. S nimi pak skládají zkoušky i studenti střední veterinární školy, kde probíhá kurz v rámci výuky. Těchto studentů bývá vždy okolo deseti. Zde musím vyzvednou spolupráci s OMS Pardubice, který nám významně pomáhá se složením druhého zkušebního senátu.
Pořádáte zkoušky i pro myslivecké hospodáře? Zajišťujete i další vzdělávání svých členů, přednášky, semináře, výuku trubačů?
Kurz pro myslivecké hospodáře pořádáme každý třetí rok, máme nastavenou spolupráci s okresy Chrudim a Pardubice a pravidelně se v pořádání střídáme.
Naši zástupci se zúčastnili centrálního školení lektorů a školení hodnotitelů trofejí. U školení hodnotitelů trofejí bych vyzdvihl spolupráci s OMS Trutnov. Toto školení jsme uspořádali společně a využili jsme prostor i ukázkových materiálů Střední lesnické školy Trutnov. Samozřejmostí je i školení rozhodčích pro zkoušky loveckých psů. V rámci krajské koordinační rady jsme také absolvovali školení od Krajské veterinární správy o africkém moru prasat.
V rámci chovatelské přehlídky každoročně zajišťujeme odbornou přednášku. V roce 2017 přednášel doc. Vladimír Hanzal o daňčí zvěři. V předchozím roce Pavel Scherer o zvěři srnčí. Přednášky byly vždy hojně navštíveny.
Jaké jsou u vás stavy volně žijící zvěře, jak probíhá hospodaření s ní? Mění se rok od roku počty lovené zvěře?
Z obhospodařované zvěře je nejvýznamnější zvěř srnčí, v roce 2016/2017 bylo uloveno celkem 1503 kusů. Dále zvěř černá, 1159 kusů a rostoucí tendenci má i zvěř daňčí, v roce 2016/2017 bylo uloveno 576 ks. Bohužel, opačný trend je u zvěře drobné, u zajíců 618 kusů, bažanti a kachny 14 146 a 5758 kusů, které se drží jen za cenu umělého vypouštění. Ze zvěře myslivosti škodící bylo uloveno 984 lišek, 31 jezevců a 210 kun. Z nepůvodních druhů je to pak 56 psíků mývalovitých a 867 kusů nutrie říční. Paradoxem je, že na okrese, který historicky byl na předních místech v počtech a úlovcích drobné zvěře, bylo uloveno mnohem více lišek než zajíců. Na pováženou je i rostoucí počet úlovků nutrie říční.
Hovoří se o ozeleňování zemědělské krajiny, zaznamenali jste nějaký případ, kdy myslivci vstoupili do procesu krajinných úprav a podařilo se jim přispět k vybudování nějakých krajinných prvků zlepšujících život zvěře?
Případů, kdy se myslivci aktivně zapojují do ozeleňování krajiny, je mnoho. Snad každý spolek něco vysazuje, snaží se o udržení či obnovu remízku atd. Ale z větších akci bych vypíchl MS Smržov, kde došlo k revitalizaci starého písníku, jeho ozelenění a vytvoření nového biocentra. MS Černilov se aktivně spolu s obcí podílel na revitalizaci rybníka „Kaltouz“ a navazujícího lesního biocentra „Boháčův lesík“ a mokřadního biocenta „V Číbru“. MS Librantice se podílel na revitalizaci biocenta „Frešle“, což je tříhektarový rybník a 15 hektarů okolní zeleně, navíc vytvořili několik trvalých biopásů podél cest a svodnic v celkové délce více než 4 km. A tak bych mohl jmenovat dál a dál.
Ale není to jen ozeleňování, řekl bych, že se trochu mění i přístup zemědělských subjektů. Je znát, kde jsou ve vedení myslivci a kde ne. Například v Pileticích nebo Nechanicích naplno využívají možnosti dotací na tvorbu biopásů na orné půdě a další možnosti v rámci „greeningu“. V Pileticích navíc mají vyčleněného pracovníka, který část pracovní doby věnuje kontrole umělých nor, sklapovacích nor a dalších lapacích zařízení. V Kratonohách zase dali k dispozici cisternu, a ta pravidelně po honitbě rozváží do umělých i přírodních napajedel vodu. Ve Starém Bydžově se pan Drahokoupil sám rozhodl, že zmenší výměry honů a zvýší biodiverzitu krajiny i za cenu svých vyšších nákladů. A opět bych mohl jmenovat dál a dál. Všechna tato opatření mají pozitivní vliv na výskyt drobné zvěře v honitbách.
Bojujete nějak se stále aktuálním problémem – střety se zvěří na pozemních komunikacích?
Samozřejmě bojujeme. Každoročně jako OMS nakupujeme pachová zradidla a ta pak rozdělujeme do honiteb podle potřeby a požadavků. Ale abychom se tak úplně nechlubili cizím peřím. Tento projekt je financován Královéhradeckým krajem a za to mu patří díky.
Jistě každoročně probíhá chovatelská přehlídka, jaké počty trofejí se každoročně hodnotí? Míváte medailové trofeje? Jaký je zájem o pořádání výstavy?
Chovatelská přehlídka probíhá každoročně a již několik let na stálém místě, a to v kulturním domě v Nechanicích. Místo neměníme, protože je zhruba ve středu okresu a obě pověřené obce se na přehlídce podílejí poměrným podílem. Hodnotitelská komise je složena ze čtyř dílčích komisí, kdy tři hodnotí srnčí trofeje a jedna pak daňčí a mufloní. Na letošní přehlídce bylo vystaveno 533 trofejí srnců, 69 daňků a pět muflonů. Na medailové hodnoty dosáhly ze srnčích trofejí dvě na zlato, jedna na stříbro a devět na bronz. Z daňčích trofejí pak byly dvě zlaté a jedna bronzová. Mufloni byli dva bronzoví. Tento počet se zhruba každoročně opakuje. Mrzí nás disproporce mezi vykazovaným počtem ulovené trofejové zvěře a počtem trofejí předložených na přehlídku. Do budoucna počítáme s rozšířením komise o ještě jednu dílčí komisi na hodnocení daňčí zvěře, které rok od roku přibývá.
Jak u vás funguje práce s mládeží? Scházejí se pravidelně kroužky mladých myslivců a přátel přírody?
O práci mládeží byl nedávno v Myslivosti článek, již 26 let probíhá myslivecký tábor v našem okrese, koná se u rybníka Šanovec, v areálu Městských lesů Hradec Králové.
Jakými dalšími akcemi se zapojujete do kulturního dění (například okresní myslivecký ples, Hubertská
mše)? Jsou v okrese nějaké nově vybudované nebo opravené myslivecké památky ?
Pravidelně probíhá okresní myslivecký ples. Myslivecké spolky pořádají plesy i ve svých domovských obcích, aby vesnice žila.
Z dalších větších kulturních akcí, které se v okrese pořádají, jsou to například Myslivecké slavnosti v Chudeřicích, v letošním roce již 8. ročník. Dále Svatohubertské slavnosti v Libčanech. Toto jsou akce s větším než místním rozsahem. Jinak ve mnoha spolcích organizují různé myslivecké dny, kulinářské slavnosti a podobně. Do kulturních a společenských akcí patří i veřejností hojně navštěvované sokolnické lovy, ke kterým jsou mnohé honitby propůjčovány.
Pojďme se nyní podívat na kynologii – jaké pořádáte v rámci OMS zkoušky či výstavy, jak jste na tom s rozhodčími?
Kynologie je v našem okrese na velmi dobré úrovni. V roce 2015 jsme pořádali Memoriál Richarda Knolla v Chlumci nad Cidlinou se zázemím v bažantnici Kinsky dal Borgo. Kynologickou komisi tvoří 11 lidí a je to jedna z nejaktivnějších komisí. OMS disponuje dostatečným počtem kvalifikovaných rozhodčích, ale pokud je potřeba, vypomáhají i rozhodčí z okolních okresů a recipročně naši rozhodčí soudcují v okolních okresech.
Kynologická sezona začíná tradičně jarním svodem. V letošním roce se ho zúčastnilo 28 ohařů a 17 psů malých plemen. Z plemen měl nejvyšší zastoupení německý ohař dlouhosrstý, jehož chov má na Hradecku dlouhou tradici.
A pak již následují na jaře zkoušky vloh a první „norovačky“. V létě pak zkoušky z vodní práce – Soutěž o pohár Stanislav Vojnara, letos již 18. ročník. Jedná se soutěž v poměrně obtížném terénu, která má však u vůdců velký kredit. Následují lesní zkoušky ohařů a lesní zkoušky malých plemen. Ač se hodně hovoří o klesajícím zájmu myslivců o ohaře a nárůstu počtu malých plemen, tak my museli lesní zkoušky malých plemen zrušit pro malý počet přihlášených účastníků. Na podzim pak probíhají zpravidla dvoje hojně obsazené podzimní zkoušky, tradičně druhé „norovačky“ a závěrem kynologické sezony jsou pak barvářské zkoušky. Letos poprvé přibyly ještě zkoušky z vyhledávání a vyhánění zvěře. Některé zkoušky mají již své tradiční místo. Bezkontaktní norování patří do Skřivan, Soutěž o pohár Stanislav Vojnara do Kosiček, lesní zkoušky malých plemen do Bažantnice Kinsky dal Borgo a velkých plemen do Zdechovic. Barvařské zkoušky pak do honitby Městských lesů Hradec Králové. Ostatní zkoušky se pak umisťují podle zájmu mysliveckých spolků. Ještě se nestalo, že by se umístit zkoušky nepodařilo. Za to všem mysliveckým spolkům patří velký dík.
Do budoucna bychom ještě rádi vyladili komunikaci s okolními OMS z hlediska koordinace termínů jednotlivých zkoušek. Je škoda, aby se například ZVP konaly ve čtyřech z pěti okresů Královéhradeckého kraje v jednom termínu.
Povězte mi, prosím, také o činnosti střelecké komise – pořádáte okresní přebory? Kde probíhají střelby uchazečů?
Tradiční vlajkovou lodí střelecké komise je Memoriál Miloše Šejnohy, v letošním roce se uskutečnil jubilejní 20. ročník. OMS Hradec Králové nedisponuje vlastní střelnicí, proto je tento memoriál pořádán ve spolupráci s OMS Pardubice na jejich střelnici Hůrka. Opět jim za to patří velký dík. Memoriál byl poprvé přesunut z podzimního termínu na jarní a projevilo se to pozitivně na účasti střelců.
Další tradiční akcí je Okresní přebor a závod tříčlenných družstev. Na tento závod využíváme střelnice v majetku mysliveckých spolků, které umožňují střílet lovecké kolo i trap. Nejedná se o soutěž o mnohatisícové ceny, ale jak jsem poznal, to že „Měník“ porazí „Kosičky“ a „Kosičky“ třeba „Nové Město“, má někdy větší hodnotu než vyhraná televize.
A novou soutěží je pak LK4M. Jedná se o poměrně zajímavou a levnou soutěž, kdy jsme očekávali zájem především mladších myslivců. Prvního ročníku se zúčastnilo osm střelců, ale letošního druhého ročníku už 35 střelců. Zdá se, že tato akce si už našla své příznivce a pevné místo v kalendáři akcí OMS. Na tuto střeleckou soutěž využíváme pohostinnosti Sportovně střeleckého klubu Třebeš.
V letošním roce jsme zajistili účast tří členů střelecké komise na kurzu rozhodčích a hned po úspěšném absolvování se zapojili do řízení soutěží.
Žádné odvětví se nevyhne ekonomickým otázkám. Daří se vám bezproblémově financovat veškerou činnost OMS, včetně chodu kanceláře?
OMS Hradec Králové nepatří mezi ty bohaté. Nedisponujeme žádným nemovitým majetkem ani žádnými vysokými úsporami na účtě. Kancelář sídlí v pronajatých prostorech. Počet členů kolem 850 sice není úplně nejmenší, nicméně provoz kanceláře nás stojí o asi 100–150 tisíc Kč ročně více, než vybereme na členských příspěvcích. Z toho je patrno, že jednotlivé komise musí do rozpočtu něco přinést a zatím se to daří. Dalším zdrojem jsou sponzoři, kteří věnují různé hodnotné ceny do soutěží a zkoušek. Jmenujme například firmy Banner, Decathlon, Fomei, Městské lesy Hradec Králové a další. Myslivecké spolky rovněž propůjčují svá zařízení pro potřeby OMS bezplatně a zatím nemusíme platit ani za zvěř použitou pro zkoušky loveckých psů. A samozřejmě se na financování nemalou měrou podílí i dotace a granty. Bez těchto peněz a pomoci by například nešlo zabezpečit letní myslivecký tábor pro děti, ani aplikaci pachových ohradníků a další aktivity. Všem patří velký dík a těm, na které jsme zapomněli, se velice omlouváme.
Jakým způsobem informujete členy OMS o dění? Používáte informační nástěnky či rozesíláte informační oběžník? Poskytujete informace o vaší činnosti i veřejným médiím?
Snažíme se jednou za měsíc prostřednictvím e-mailu posílat zprávy na myslivecké spolky. Informujeme, co se děje, co je nového. Na OMS je seznam spolků včetně kontaktů na důležité osoby. V případě, že se děje něco urgentního, můžeme se s dotyčným spolkem nebo člověkem spojit ihned. Dále používáme webové stránky, na nich jsou k dispozici různé dokumenty od přihlášek do kurzu, na zkoušky, včetně propozic a následně výsledků. Jsou tam informace z komisí a mnoho dalších informací, včetně v poslední době hodně aktuálních informací ohledně AMP.
Premiéru bude mít v letošním roce prezentace OMS na Dnech lesní techniky, pořádaných Městskými lesy Hradec Králové.
Jak vnímáte ve svém okolí vztahy mezi myslivci a dalšími organizacemi zaměřenými na ochranu přírody? A také mezi myslivci a veřejností?
Myslivost a veřejnost je spíše problémem medií a některých „celebrit“ a spíše městského obyvatelstva než běžného života občanů na vesnici. Negativní názory vyplývají z neznalosti biologie zvěře a neodborných názorů na její ochranu. Na vesnicích, kde působí myslivecké spolky, je vnímána převážně pozitivně. Problémem je, že se z přírody stala celodenní a celonoční tělocvična a volně žijící tvorové v ní pak nemají klid.
Přesvědčujete nové i stávající myslivce o výhodách členství v ČMMJ nebo je většinou myslivců považováno za samozřejmost?
Snažíme se přesvědčovat o výhodách členství, protože jen ve velké a silné organizaci je budoucnost. Mnozí to již i vidí. Jmenujme úspěch ČMMJ zásluhou pana Straky v oblasti zbraňové legislativy. Úspěch ČMMJ, která iniciovala Prohlášení hospodářů v krajině ohledně invazních druhů. Další pozitivním bodem je, že se konečně začalo informovat pravdivě o situaci v Halali a domě v Jungmannově ulici. OMS Hradec Králové si v roce 2016 taky prošel velmi nepříjemným obdobím a potvrdilo se nám, že postavit se nepříjemným věcem čelem a pravdivě o nich informovat, je jediná cesta do budoucna. O tom svědčí i úbytek členské základny, který byl „jen“ o 20 členů. Myslivci to sami začínají cítit a vidíme, že se k ČMMJ zase začínají obracet čelem, dokonce jsme v loňském roce měli už i několik členů, kteří své členství obnovili.
Díky moc za rozhovor!
Kamila KAASOVÁ