Časopis Myslivost

Členství přece není jen o ekonomických výhodách

Myslivost 3/2020, str. 14  Jiří Kasina
V rámci cyklu rozhovorů se členy Myslivecké rady ČMMJ v letošním volebním roce jsem pro tentokrát oslovil Ing. Josefa Nenadála.

 

Josef-Nenadal.jpgKdyž jste před pěti lety nastupovat jako nový člen Myslivecké rady ČMMJ, co vás překvapilo, ať už pozitivně nebo negativně? Jaká to byla pro vás změna?

Změna to určitě byla. Já jsem myslivcem od roku 1972, od toho roku samozřejmě nepřetržitě členem naší organizace a v podstatě celou dobu jsem se pohyboval v okresních orgánech, od funkce pokladníka, člena okresní myslivecké rady, jsem místopředseda, lektor, zkušební komisař u zkoušek pro adepty a myslivecké hospodáře, v mysliveckém spolku jsem dělal předsedu, ekonoma a především 23 roků mysliveckého hospodáře. Takže snad mám praxe dost a když se před pěti lety měnila myslivecká rada, tak mě kolegové vyzvali, zda bych nezkusil kandidovat.

Asi největší změnou bylo to, že jsem najednou viděl mnoho a mnoho věcí, které se z centra zajišťují, o kterých na úrovni okresů ani v podstatě nevíme. To spektrum je obrovsky široké, je to nejen vlastní provoz sekretariátu, ale především jednání s centrálními orgány, s ministerstvy, vyjednávání dotací a připomínky k legislativě, jak postupně nabíhá na jednotlivých ministerstvech. Přiznávám, že jsem byl docela překvapený tou šíří záběru.

Já bych nerad něco svaloval na předchozí mysliveckou radu, ale je třeba si také uvědomit, v jakém stavu jsme vedení organizace přebírali, v jakém stavu byly jednotlivé korporáty a co vše se muselo na začátku našeho funkčního období řešit.

 

Byli pouze tři členové ze staré rady a většina jste byli noví?

Bylo nás dvanáct nových členů, došlo k naprosté obměně, kontinuita byla logicky proto ne zrovna ideální, ale myslím, že se do toho všichni zpočátku s vervou vložili. V začátku se mi docela líbila velká chuť do práce od všech členů a i účast na jednáních byla pěkná. Začalo se jednat na různých úrovních a především v korporátech.

Oba víme, jak například byla složitá situace kolem Halali, byla na stole problematická nájemní smlouva, nakonec se vyměnilo celé vedení pojišťovny, upravila se nájemní smlouva, čímž se také ošetřila budova v Jungmannově ulici, kde dokonce docela akutně hrozilo, že bychom za určitých okolností mohli o budovu přijít. Když jsem mluvil s některými bývalými statutáry, tak ti tvrdili, že nic o záležitostech nevěděli, že bylo jednáno bez jejich vědomí.

Dnes je Halali personálně stabilizovaná, snaží se nacházet produkty a řešení, nemáme od ní jako od korporátu sice zatím žádné příjmy, které by korporáty měly produkovat pro činnost ČMMJ, ale doufejme, že to přechodné období brzo skončí, protože pojišťovna vytváří určité rezervy na případné negativní dopady z minulých smluvních vztahů. Já osobně vidím, že se vedení pojišťovny poctivě snaží dělat vše pro kvalitní pojištění členů ČMMJ, ale i se snaží celou společnost stabilizovat ekonomicky.

Druhým korporátem byla Myslivost, s.r.o., v roce 2017 se sfúzovaly tři bývalé společnosti, tím se vše vlastně vyřešilo, zajistil se jeden nový jednatel, korporát vydělává, generuje prostředky pro činnost ČMMJ, současně se vyřešila i budoucnost budovy bývalého Interlovu U Splavu, se kterou se nevědělo co dál, která chátrala, byla snaha ji prodat, prodejná ale nebyla. Po cenově velmi přijatelné rekonstrukci tam dnes sídlí vedení společnosti a redakce časopisu, dobře funguje jak společnost, tak i samotný časopis Myslivost. Je základním informačním a odborným médiem nejen pro členy ČMMJ. Myslím si, že se udělal velký kus práce a dnes se člen ČMMJ z časopisu hodně moc dozví a rovněž nabídka služeb je dostatečně pestrá a zajímavá.

 

Zkuste prosím pojmenovat i další pozitiva za uplynulých pět let, co považujete za další úspěchy Myslivecké rady ČMMJ?

Jako jedno z pozitiv za uplynulých pět let bych jmenoval, že se postupně vyrovnává spoluúčast na majetku mezi ČMMJ, z.s. a jednotlivými okresy, respektive OMSy. Za začátku k tomu byl docela negativní přístup, ale myslím, že se to zvládá, situace se narovnává a sjednávají se podmínky, je to účetní a majetková čistota. Nastolení majetkového pořádku je totiž taky velký přínos do budoucna. Když chceme dobře a seriozně spolupracovat, tak musí být pořádek, jak majetkový, tak i finanční.

Já třeba si považuji také toho, že funguje sekretariát s vyrovnaným rozpočtem, že nejsou problémy daňové, problémy kolem dotací, byť zrovna dotace jsou někdy velký problém z hlediska zúřadování. Měli bychom si vážit toho, co funguje. Samozřejmě sekretariát zajišťuje daleko větší komunikaci než dříve ve vztahu k okresům a členské základně.

Pro mě v rámci ČMMJ je totiž jako nesmírně důležitý pobočný spolek, tedy okresní myslivecký spolek a jeho předseda a jednatel. Pokud je hlavně jednatel s podporou předsedy vstřícný, empatický člověk, který je v denním styku s členskou základnou, s lidmi se stýká, tak udělá velký kus práce ve prospěch celé ČMMJ. Bohužel to ještě dnes není pravidlem na všech okresech, na řadě míst je stále před námi mnoho práce a je potřeba podpory a rozumného rozhodování, ale v každém případě platí, že pokud budou kvalitní a fungující okresní myslivecké spolky se zajímavou nabídkou a službami pro myslivce, pak budeme mít také kvalitní a početnou členskou základnu.

 

V té souvislosti se tedy snad dá pozitivně konstatovat, že se za pět let obměnilo a omladilo docela dost jednatelů, na mnoha místech přišli noví jednatelé…

Tak já zase úplně všechny okresy neznám, ale zúčastnil jsem se mnoha okresních sněmů i zkoušek mysliveckých hospodářů a vidím, že se změny dějí. Zdůrazňuji ale, že věk není tou nejdůležitější veličinou, musíme sehnat schopné lidi bez ohledu na věk.

Problém je trochu někde jinde – mladého schopného člověka je třeba také odpovídajícím způsobem zaplatit, vytvořit mu podmínky, a bohužel celá řada okresů není schopna odpovídajícím způsobem jednatele zaplatit, což závisí na velikosti členské základny a na ekonomice okresu. A to je pro některé okresy velmi složitá věc. Proto se na okresech stále vyskytují lidé, kteří mají omezený pracovní úvazek nebo si příjem doplňují nějakým jiným příjmem. Na to, aby mladý kvalifikovaný člověk dosáhl alespoň běžného průměrného příjmu, bohužel stále mnohé okresní myslivecké spolky nemají.

 

A není právě toto i jedním z popudů do budoucna, aby se začalo řešit slučování okresů?

Určitě je to jedno z řešení, já si neumím představit okresy, které mají dvě či tři stovky členů, jak ekonomicky fungují a jaké služby poskytují členům. Co se tam dokáže vyřešit?

Pokud se ale okresy mají slučovat, pak jim to nejde nařídit, na to si musí přijít myslivci sami, že je to ku prospěchu věci. Pokud mám zkušenosti, tak necítím od členské základny nějakou chuť ke slučování, protože jsou myslivci naučení jezdit jen v rámci okresu. Když vezmu náš Kraj Vysočina, aby členové jezdili do Jihlavy nebo Pelhřimova ze Žďáru nad Sázavou, nebo z Třebíče do Havlíčkova Brodu, nebo naopak, to by asi nikdo nechtěl, to by kontakt oblastního mysliveckého spolku s členskou základnou začal být problematický. My nejsme ale největší kraj, umím si slučování okresů reálně představit na jiných místech republiky, kde se to doslova nabízí.

 

Stejně tak je tu otázka, jak získávat mladší členy? Bohužel členská základna stárne a noví adepti nenahradí přirozený úbytek členů…

To je pravda, adeptů většinou není tolik, aby se to rovnalo přirozenému úbytku členů. Stárnutí ale nezastavíme. Musíme se proto přednostně starat o nové adepty, získávat je k členství a postupně je zapojovat do činnosti. Nemusí být šedesát tisíc členů, ať je tedy méně, ale ať jsou to zapálení členové. A aby to byli lidé přesvědčení, musí se s nimi pracovat tak, aby cítili oporu a možnost se realizovat.

Myslivost přitom není jen o lovu, zdaleka ne, což se dnes u nečlenské myslivecké základny mnohdy děje, myslivost je o společném zájmu a společné ochraně a podpoře ve prospěch nás všech a celé společnosti. Kurz adeptů v rámci OMS se dělá s minimálním ziskem, přesto mnozí absolventi se nestávají členy ČMMJ.

Mě docela rozčiluje, když se mě nějaký myslivec zeptá, co mi ta ČMMJ dává a chce z členství jen ekonomické výhody. Členství přece ale není o ekonomické výhodě, je to o tom vytvořit silnou organizační složku, která bude moci připomínkovat legislativu, která bude utvářet myslivost, podmínky pro její budoucnost, bude zkrátka partnerem k jednání na všech úrovních.

Uvědomme si, že před sto lety zakladatelé Československé myslivecké jednoty museli riskovat i z hlediska vlastního majetku, zástav, jednali aktivně proto, aby vytvořili pro myslivce ochranu, oporu, ve větším celku měli větší váhu při vyjednávání.

Pořád jsme nejsilnější organizací, takže znova říkám, že členství není o ekonomických výhodách, ale členové musí chtít pro myslivost mnoho dobrého vykonat a vykonají to jen tehdy, když se sloučí do jedné silné složky, tedy ČMMJ a jejím prostřednictvím budou tlačit i na vedení, aby jim zabezpečovalo určité služby, určitou činnost a právní ochranu.

 

Našel byste za těch pět let něco, co myslivecká rada nevyřešila nebo nestačila vyřešit? Co budete jako současná myslivecká rada předávat další radě k řešení?

Když se budeme bavit o legislativě, tak v oblasti životního prostředí je pořád mnoho věcí, které nejsou dořešené úplně dobře. Musí se vyřešit otázka počtu a managementu velkých predátorů, musíme řešit situaci se stavy spárkaté zvěře, škody zvěří, zatížení krajiny, otázku zbraní, olova a vztah myslivosti, lesnictví a zemědělství. Není lehké toto vyřešit, protože to není jen v kompetenci ČMMJ, my jsme pouze mnohdy připomínkové místo, v některých případech ale nemáme ani možnost slyšení.

 

Narážíte na problém škod zvěří a stavy spárkaté zvěře?

Je tu novela zákona o myslivosti, která byla předložená ministerstvem zemědělství a my jsme ji jako ČMMJ připomínkovali, připomínkové řízení je ukončeno a údajně přišel velký soubor různých pozměňovacích návrhů od různých institucí. Uvidíme, co se z toho vyvine. Tak jak novelu ministerstvo zemědělství předložilo, tak si myslím, že to bylo vcelku přijatelné. Já se osobně nemůžu smířit s tím, že je 100 % odpovědnosti za škody na uživatelích honiteb, když to konzultuji s právníky, tak mi říkají, že to je právní nesmysl, že to není úplně v pořádku, protože jsou přece dvě strany a obě by se měly nějakým způsobem odpovědnosti zhostit. Českomoravská myslivecká jednota navrhuje, aby se neplatily škody tam, kde uživatel splní všechny požadované parametry, tzn. plán lovu, stavy zvěře drží v odpovídající úrovni, dělá opatření, napomáhá, jedná s tím vlastníkem nebo uživatelem zemědělských či lesních pozemků. Cílem je, aby se za každou cenu jen nehonily škody a nedělalo se z toho doplnění výnosů pro vlastníka pozemků. To není úplně v pořádku a jsem zvědav, jak toto dopadne. Třeba Němci neplatí škody na technických plodinách a třeba na kukuřici pro bioplynky, u řepky na výrobu nepotravinářského oleje. Měli bychom něco podobného řešit také u nás. Vždyť si uvědomme - kdy se může uživatel honitby vyvinit ze škod? Podle stávající legislativy nemá možnost. To má vybít zvěř do posledního kusu? Tak to potom nemusíme myslivost dělat a kde je nějaká rovnováha v přírodě.

 

Neexistuje zvěř, která by nedělala škody, zvěř se musí nějak živit, kde je ta hranice, že to není škoda nebo už je to škoda?

My jako uživatelé honiteb máme stanovené minimální stavy, ale i ty minimální stavy zvěře býložravé dokážou na nově vysázených plochách po kůrovci udělat obrovské škody. Jestliže půjdeme pod minimální stavy, tak nezajišťujeme reprodukci daného druhu zvěře a na druhé straně porušujeme zákon o myslivosti jakožto hospodáři nebo uživatelé honitby. Tento konflikt by měli vyřešit politici a hlavně právníci. Do jaké úrovně je pastvení zvěře přirozený a rovnovážný jev a kdy se již může hovořit o škodě?

 

Připravují se volby na většině okresů a nové stanovy Českomoravské myslivecké jednoty, kde je připravovaná docela zásadní změna 14 krajských zastupitelů. Myslíte, že to bude fungovat? A jak by měli být voleni představitelé okresů, kteří by pak měli volit své zástupce do krajů? Je to změna k lepšímu?

Letošní rok je rokem volebním, je na mysliveckých spolcích, které vysílají své delegáty na okresní sněmy, jak erudované zástupce vyšlou. Je třeba opravdu na některých okresech zásadně změnit fungování a zvolit ty, kteří budou ochotni pracovat ve prospěch členů bez nároku na odměnu a osobní prospěch či slávu.

Ale je tu i zásadní změna, která se týká organizační struktury ČMMJ a její myslivecké rady. Tam se předpokládá tříčlenné předsednictvo, předseda uvolněný a dva místopředsedové, kteří budou mít nějakou částečnou odměnu, měli by se scházet jednou až dvakrát za čtrnáct dní. Měli by řešit problémy operativně, což ve stávající struktuře nebylo až tak úplně možné.

Bude hodně záležet na tom, jaké kompetence z hlediska stanov budou na předsednictvo přeneseny.

Pak bude nová myslivecká rada, která bude vytvářena v souladu s územním členěním, kde bude zástupce za každý kraj, kde by měli jednotliví předsedové okresů v rámci kraje zvolit svého zástupce, který by měl být respektovaným a aktivním reprezentantem kraje. Každý, kdo se nechá zvolit, si musí být vědom toho, že tomu chce věnovat čas, prostředky a že se musí zúčastňovat jednání. Musí existovat permanentní propojení mezi mysliveckou radou a krajskou koordinační radou, aby se po každé myslivecké radě svolala krajská koordinační rada, kde by krajský zastupce přenesl informace, co bylo projednáváno, co se na myslivecké Jednotě děje. A na druhé straně, aby přenášel informace do centra, co kraje, potažmo OMSy potřebují a vyžadují. Pokud taková komunikace bude fungovat, pak to vidím jako velký přínos.

A na tento systém musí být plně napojeny OMSy, které zase musí přenášet informace do členské základny. Pokud budou dobře fungují okresy, tak nový systém bude obrovská výhoda. Nespoléhejme jen na to, že vše vyřešíme elektronickou poštou, osobní vstup je o něčem jiném, ten je zatím nezastupitelný. A to jsme se ani nedostali k práci s mládeží, kynologii, střelectví apod., o tom by se dalo dlouze povídat.

 

Ano, opravdu je v momentálním kvasu doby celá řada dalších témat, o kterých by se dalo dlouho diskutovat. Ale o tom zase někdy příště, třeba až bude jasnější podoba zásadního dokumentu, Stanov ČMMJ, ve kterých by mělo být jasně stanoveno kdo a jaké bude mít kompetence a v jakých mantinelech řízení se bude v dalších letech naše myslivecká organizace pohybovat. V každém případě ale ani sebelepší stanovy nezajistí potřebné fungování, pokud se se společnou myšlenkou a potřebnou spoluprací neztotožní všichni členové.

připravil Jiří KASINA

 

Zpracování dat...