Časopis Myslivost

Léčba střečkovitosti srnčí zvěře

Myslivost 3/2020, str. 27  Alfred Hera
Po přibližně ročním období podáváme zprávu, resp. informace o farmakovigilanční studii veterinárních léčivých přípravků na bázi účinné látky ivermektin určených k léčbě endektoparazitóz (onemocnění vyvolaných vnitřními i vnějšími parazity) volně žijící spárkaté zvěře.
V uplynulém roce došlo nejen podle našeho názoru ke značnému rozšíření střečkovitosti, což bylo a je zřejmě v souvislosti s omezením léčby tohoto onemocnění u spárkaté zvěře. Bylo rozhodně správné rozhodnutí významně omezit léčení zvěře v období nálezu a následného tlumení afrického moru prasat na Zlínsku: Ukazuje se ale, že toto opatření přineslo opětovné rozšíření střečkovitosti, které působí značné utrpení až úhyny u neléčené zvěře a také bohužel to, že se při nálezu larev střečků v podkoží častěji než dříve musí přistoupit ke konfiskaci ulovené zvěře.
Kromě jiného i v odborném tisku bylo Státní veterinární správou v prosinci 2019 a v lednu 2020 sděleno, že se ruší opatření zakazující ošetřování spárkaté zvěře proti parazitům. Doslova se uvádí: „Uživatel honitby, který se rozhodne antiparazitární přípravky použít, musí o svém záměru písemně informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu (KVS) a to nejpozději do 10.1.2020“. Dále se píše, že žádost musí obsahovat požadované údaje - následuje 11 vesměs náročných požadavků pro uživatele, který se rozhodl ošetření uskutečnit (včetně GPS souřadnic místa předkládání léčivého přípravku).
Zde je třeba uvést, že tato povinnost byla vyvolána změnami veterinárního zákona č. 166/1999 Sb., kde v § 19 v odst. 5 se konstatuje, že: Používání léčivých přípravků u volně žijící zvěře, jejíž produkty jsou určeny k výživě lidí, je zakázáno, s výjimkou případů, kdy je uživatel honitby povinen zabezpečit provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví volně žijící zvěře, a to v rozsahu a lhůtách stanovených ministerstvem podle § 44 odst. 1 písm. d). Uživatel honitby je povinen uchovávat údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře podle věty první po dobu nejméně 5 let a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři. Údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře zahrnují druh a počty zvěře, pro kterou byl léčivý přípravek použit, území, na němž byl léčivý přípravek použit, název a množství použitého přípravku, datum použití léčivého přípravku a ochrannou lhůtu léčivého přípravku.
Jasně se tedy konstatuje, že léčení zvěře je zakázáno a že toto je možné realizovat pouze na výjimku, což je důsledek, který působí uvedený náročný postup vedoucí k povolení léčení.
Rozhodně budeme působit na SVS, aby došlo k určitému rozumnému snížení některých náročných požadavků, aby nebyly příčinou či důvodem neléčení spárkaté zvěře. Přesto jsem přesvědčen, že požadavky mohou být poměrně snadno splněny při spolupráci veterinárního lékaře s proškolenými pracovníky z honiteb nebo s mysliveckými hospodáři. Například uvedení GPS souřadnic umístění krmelců lze snadno vyčíst z map na webových stránkách.
Podle sdělení pracovníků SVS jsou v žádostech o povolení léčení uváděna nesprávná nebo vymyšlená data (množství použitého léčivého přípravku, způsob použití atd.), takže se prodlužuje doba povolení až do doplnění reálných hodnot. Například několik žadatelů podalo naprosto shodné údaje – okopírované, takže bylo zcela zřejmé, že data jsou nereálná, například byly souřadnice krmelců uvedeny ve středu vesnice.
Je také pravda, že kontrolní orgány včetně inspektorů EU zjišťují, kde a jak se léčiva u zvěře používají (většina zemí EU zvěř neléčí) a také zjišťují, zda následně sledujeme a kontrolujeme případné nálezy reziduí léčivých substancí ve zvěřině ulovené zvěře.
Pokládám ale za závažné, že myslivci neuvádí vysoké nálezy larev střečků po odlovu (hlavně v podkoží, ale i v nosohltanových dutinách) veterinárním lékařům tak, aby sami mohli iniciovat léčení.
 
Přísné požadavky vedly k tomu, že většina uživatelů honiteb, kde se střečkovitost vyskytovala, neuskutečnila odčervování, čímž došlo k výraznému nárůstu onemocnění, jak uvádějí připojené tabulky. Také je třeba uvést, že celý proces aplikace antiparazitika je náročná záležitost na přípravu medikované krmné směsi, její transport a založení do krmelců (po předchozí aplikaci návykového krmiva) v zimním období. Náročné je také sledování, zda bylo předložené krmivo zvěří přijato, stejně tak následný odběr vzorků trusu nebo podkoží k vyšetření účinnosti.
Přesto jsem toho názoru, že není správné předpokládat, že by někdo bezdůvodně, tedy bez průkazu parazitů, nakupoval veterinární léčivý přípravek vydávaný pouze na předpis veterinárního lékaře, ten náročně mísil s nakoupeným krmivem, roznášel medikované krmivo ke krmelcům a sledoval výsledek a k tomu žádal KVS SVS, informoval okolní honitby atd. Pokud nebude probíhat léčení u prokázaných nemocných kusů, můžeme očekávat, že výrobce Tekro, s.r.o. (momentálně jediný výrobce) zřejmě přestane vyrábět Ivermix. Biopharm, VÚBVL, a.s., Jílové u Prahy totiž skončil výrobu Cermixu pro stejnou indikaci, jelikož v loňském roce poklesl prodej na minimum.
Je třeba uvést, že na Slovensku se vyrábí obdobný veterinární léčivý přípravek s ivermektinem pro stejné léčebné použití u spárkaté zvěře pod názvem Galmectin 0,150 mg/g - premix na medikáciu krmiva v balení 5 a 10 kg, výrobcem je Pharmagal Nitra. Používání tohoto premixu nemá na Slovensku kromě povinnosti předepsání veterinárním lékařem žádná omezení.
 
Pokud tedy osoba příslušně proškolená nebo veterinární lékaři zjistí v dané honitbě či oblasti výskyt střečkovitosti jedné nebo obou forem, je zapotřebí, aby zdokumentovala nález larev. V případě nálezů můžeme jednoznačně doporučit požádat (s potřebnými údaji potvrzující střečkovitost) Státní veterinární správu o povolení léčebně preventivní aplikace antiparazitárního léčiva. Momentálně tedy zůstal pro tuto indikaci pouze Ivermix - výrobce Tekro, s.r.o. a to v lékové formě premix i pulvis.
Je třeba upozornit, že přípravek Ivermix 3 mg/g premix pro medikaci krmiva z důvodu vyšší koncentrace léčivé látky vyžaduje jiné ředění při zamíchání do krmné směsi k dosažení doporučené léčebné dávky než Cermix 0,15 mg/g premix pro medikaci krmiva, vyráběný do konce minulého roku. Koncentrace účinné látky je daleko vyšší, a proto se dávkuje v množství 5 kg Ivermix premixu na 1 tunu krmiva. Například pro srnčí zvěř o průměrné hmotnosti 17 kg se podává po 2 dny 200 g medikovaného krmiva, což se doporučuje ještě jednou zopakovat asi za týden. Dávka na jeden kus je tedy celkem 800 g medikovaného krmiva.
Při použití lékové formy Ivermix 0,15 mg perorální prášek se použije stanovená dávka na léčbu střečkovitosti 0,4 mg /kg ž.hm. a den. Tato dávka se další den opakuje a dvoudenní léčení se celé znovu zopakuje za týden. Léčivý přípravek Ivermix 0,15 mg/g perorální prášek se zamíchá do krmné směsi v poměru 1:9, tj. 5 kg léčivého přípravku + 45 kg krmiva.
 
Pro někoho je možná až překvapivé konstatování, že v posledních dvou letech se rozšířila podkožní střečkovitost i na černou zvěř.
 
Klinické zkoušení – sledování účinnosti a bezpečnosti
 
Značnou nevýhodou sledování antiparazitární účinnosti a bezpečnosti veterinárních léčivých přípravků u volně žijící spárkaté je velmi náročné hodnocení, poněvadž pozitivní nálezy je možné vyjádřit buďto sledováním onemocnělých kusů při nosohltanové formě onemocnění – třepání hlavou, kašlání, kýchání a hekání nebo v zásadě pouze díky patologickému nálezu v lebce ulovených kusů (v nosních a čelních dutinách), kde larvy mechanicky vyvolají až udušení onemocnělých kusů. Současně působí významně toxicky na napadenou zvěř produkcí toxinů. Larvy střečků při podkožní formě se vyskytují pod kůží na celém trupu.
Abychom získali co nejvíce podkladů, vybrali jsme celkem 9 lokalit, kde se myslivecké spolky na základě nálezu larev střečků rozhodly uskutečnit antiparazitární léčbu. Během léčení a pak následně jsme zjišťovali kromě účinnosti informace o příjmu medikovaného krmiva zvěří a také o výskytu případných vedlejších účinků po podání přípravku.
Současně jsme získali některé údaje od výrobců léčivých přípravků (Biopharm, VÚBVL, a.s. a Tekro, s.r.o.) o lokalitách, kam byla léčiva na základě povolení SVS vydána, a kde se realizovala léčba. Také jsme získali některé významné informace z výkupny lovné zvěře, které vypovídají o nákazách podkožních střečků.
 
Výsledky
 
Uvádíme získané výsledky o onemocnění a léčbě střečkovitosti z celkem 8 lokalit na jižní Moravě a jedné lokality v jižních Čechách, v nichž byl sledován výskyt střečkovitosti v roce 2018 a v roce 2019. Celkem se jednalo v roce 2018 o 1076 ks srnčí zvěře, kde bylo nalezeno 87 kusů pozitivních u 151 odlovených kusů.
Ve stejných lokalitách v roce 2019, kdy byl celkový sledovaný počet 1034 ks srnčí zvěře, jsme však již zjistili u 162 kusů ulovené srnčí zvěře zamoření střečkovitostí, pouze u 9 kusů, což odpovídá pouze 5,5% orientační promořenosti.
Při porovnání zamoření střečkovitostí z celkového počtu srnčí zvěře došlo k výraznému poklesu pozitivních kusů. V roce 2018 byl nález celkem u 87 ks a v roce 2019 to bylo jen celkem 9 pozitivních kusů (viz tabulka č.1).
Proto pokračujeme v této studii i v roce 2020 a sledujeme výskyt nálezů střečkovitosti ve stejných honitbách až do konce roku 2020, a tak bude mít možnost hodnotit účinnost léčby i nadále.
Po aplikaci léčiv byl sledován příjem medikovaného krmiva srnčí zvěří, přičemž u všech krmelců, kde bylo medikované krmivo předloženo, bylo spotřebováno v průběhu dne.
Stejně tak byly sledovány případné vedlejší účinky po aplikaci léčiv. Nikde nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky ani úhyny, které by mohly být v souvislosti s léčením medikovanými krmivy.
 
Vzhledem k četným informacím o nárůstu nálezů larev střečků z různých regionů naší republiky jsme se obrátili na významnou zpracovnu lovné zvěře Moravialov v Kravsku u Znojma, která má poměrně velmi širokou nasávací oblast – Jihomoravský kraj (Znojmo, Břeclav), Jihočeský kraj (Telč, Jindřichův Hradec), Východočeský kraj (Hradec Králové), Severočeský kraj (Jičín), Kraj Vysočina (Třebíč, Velké Meziříčí) a další.
Spolu s představenými této firmy jsme zpracovali údaje o nálezech larev střečků u ulovených a zaslaných kusů spárkaté zvěře a černé zvěře v letech 2017, 2018 a 2019.
V roce 2017 bylo zpracováno celkem 3240 ks srnčí zvěře, 770 ks jelení a daňčí zvěře a 1908 ks černé zvěře. Celkem bylo zjištěno s nálezem larev střečků 50 % srnčí, daňčí a jelení zvěře a prakticky žádné kusy černé zvěře.
V roce 2018 došlo k výraznému nárůstu nalezených larev střečků u prakticky stejného počtu sledovaných kusů, a to 80 až 85 % u srnčí, jelení a daňčí zvěře a již byly zjišťovány i nálezy larev u černé zvěře (odhadem u 40 % kusů).
V roce 2019 se ještě více zvýšily nálezy larev střečků, a to na 90 % u celkem 3475 ks srnčí zvěře a stejně tak u jelení a daňčí zvěře (850 ks), nálezy larev se prudce zvýšily u černé zvěře na 70 % u celkem 870 ks černé zvěře.
Z těchto údajů zcela jasně vyplývá, že v důsledku utlumení léčení lovné zvěře antiparazitiky došlo k prokazatelnému zvýšení nálezů larev střečků (viz tabulka č. 2).

tabulka-1-a-2.jpg
 
 
V roce 2017, 2018 a 2019 proběhla velmi široká diskuze na stránkách časopisu Myslivost, zda léčit či neléčit volně žijící zvěř. Již úvodem však konstatujeme, že zásadní v tomto rozhodnutí musí být medicinské hledisko a též individuální přístup k léčbě v jednotlivých lokalitách za účelem omezení bolesti a utrpení zvěře.
Přítomnost parazitů, ať již vnitřních anebo vnějších, je skutečnost neoddiskutovatelná. Klinický průběh onemocnění jimi vyvolaného závisí na druzích parazitů a jejich lokalizaci v těle zvířete a také na intenzitě infekce. U závažných parazitárních onemocnění dochází k ohrožení zdraví zvířat všech věkových kategorií, tedy nejen rizikových skupin jako jsou mláďata, gravidní samice či jinak oslabené kusy (Myslivost 1/2019).
Jistě potřebný je odlov onemocnělých kusů, hygienická opatření v okolí krmelců a shromaždištích zvěře. Vhodné a nutné je také přikrmování v období strádání, zvláště v oborách, ale vzhledem k utrpení a úhynům onemocnělé zvěře je léčba zcela zásadní a nemůže být nahrazena jinými postupy, které pouze přispívají k podpoře účinku léčby.
Při sledování spotřeby účinné látky ivermektinu v ČR za poslední tři roky můžeme konstatovat významný pokles i s ohledem na dříve stanovený zákaz léčení spárkaté zvěře v roce 2018 a také v důsledku stanovení náročných podmínek potřebných pro povolení léčení orgány SVS. Spotřeby ivermektinu jsou uvedeny v tabulce č.3.

tabulka-3.jpg
 
Je zřejmé, že snížení spotřeby antiparazitika ivermektin z 1426 g v roce 2017 na 648 g v roce 2019 ukazuje na významné snížení používání tohoto antiparazitika u lovné zvěře. Pokud porovnáme spotřebu např. umělých hnojiv na hektar orné půdy v ČR, je to více než 100 kg, (např. v Irsku 2 kg spotřeby pesticidů účinné látky na hektar, v Belgii a Itálii 8 kg - Agrární komora ČR, Eurostat 2017). Z uvedeného vyplývá, že spotřeba léčivé látky ivermektin je relativně velmi nízká a v žádném případě nezatěžuje životní prostředí.
Pokračujeme také ve sledování účinnosti vůči endoparazitům, ale vzhledem k přerušení léčby v roce 2018 nezveřejňujeme zatím získané výsledky. Stejně tak se znovu pokusíme o sledování nástupu rezistence endoparazitů vůči ivermektinu, které rovněž v důsledku přerušení léčby nemohlo být sledováno.
 
V návaznosti na předchozí léčení byla zjištěna podkožní a nosohltanová střečkovitost ve zvýšeném počtu, což je jednoznačně projev neléčení zvěře v roce 2018. V letech 2016 až 2017 jsme střečkovitost sledovali pouze orientačně, jelikož naše zaměření v ověřování bylo především na endoparazity. Ve stejných lokalitách jsme nadále sledovali podle daných možností i v následujících letech průkaz endoparazitů po odběrech z rekta po odlovu. Vzhledem k nižšímu počtu vyšetření však nelze porovnat dosažené výsledky z období před zastavením léčení a následně i během neléčení.
Zatím můžeme jen konstatovat, že dosažené výsledky léčení onemocnělé srnčí zvěře ve zdůvodněných lokalitách s průkazem přítomnosti střečkovitosti nebo významného stupně zatížení endoparazity prokázaly jednoznačně opodstatněnost použitého léčení.
Z dosažených výsledků sledování účinnosti ivermektinu proti střečkovitosti v roce 2019 po opětovném léčení lze jednoznačně prohlásit, že v roce po neléčení došlo k nárůstu tohoto onemocnění a po letošní obnovené léčbě došlo v lokalitách, kde opětovně proběhlo léčení k poklesu nálezů. To však musí být sledováno a hodnoceno minimálně do konce roku 2020.
Vzhledem k respektování všech komplikací, které během ověřování vznikly (neléčení prakticky celý rok 2018), je třeba hodnotit dosažené pozitivní výsledky jako orientační a sledovat nadále nálezy střečkovitosti u ulovené srnčí zvěře průběžně do konce roku 2020. Samozřejmě pokud to bude umožněno, bylo by potřebné sledovat uvedené parametry i nadále, aby bylo možno co nejreálněji zjistit vyhodnocení sledovaných údajů.
 
Závěr
 
V důsledku přerušení léčení parazitóz zvěře z důvodu výskytu afrického moru prasat v roce 2018 jsme museli změnit záměr sledování účinnosti a bezpečnosti antiparazitární účinnosti léčivých přípravků na bázi ivermektinu u spárkaté zvěře na endo a ektoparazity. Zaměřili jsme se proto pouze na sledování účinnosti léčení nosohltanové a podkožní střečkovitosti u srnčí zvěře ivermektinem.
Můžeme vyjádřit, že ve vybraných lokalitách, kde se uskutečnila léčba parazitóz, došlo k poklesu nálezu pozitivních kusů s larvami, ale pro další posouzení je zcela zásadní průběh roku 2020 a popřípadě i další sledování nálezů larev střečků. Pokusíme se také získat údaje i z dalších lokalit, kde se léčení uskutečnilo.
Vzhledem k zjištěným nálezům larev střečků u spárkaté zvěře je třeba jednoznačně vyjádřit potřebu, resp. povinnost tlumení a léčby tohoto onemocnění, které vyvolává utrpení spárkaté zvěře a často vede i k celkovému oslabení zdravotního stavu nebo až k úhynům. Dosažené výsledky léčení onemocnělé srnčí zvěře ve sledovaných lokalitách prokázaly opodstatněnost použitého léčení.
 
Prof. MVDr. Alfred HERA, CSc.
VUVeL Brno
Zpracování dat...