Časopis Myslivost

PLAŠIČ ZVĚŘE

Myslivost 3/2020, str. 34  Radek Bártík
Zkušenost po sezóně a doporučení pro praxi V roce 2019 jsme představili koncepci plašiče zvěře určeného prioritně pro plašení zvěře před sečením travních porostů. Snahou je eliminovat počet zraněných a usmrcených mláďat při obhospodařování těchto porostů. Článek v březnovém vydání způsobil poměrně velký zájem ze strany myslivecké veřejnosti.
Snažili jsme se pokrýt většinu objednávek plašičů, i když to nebylo vůbec jednoduché – časový tlak, nedostatek potřebných součástek atp. Nakonec se podařilo plašiče vyrobit a distribuovat mezi myslivce.
Pro letošní rok jsme se snažili plašič lehce zmodernizovat, v rámci možností ještě trochu zvýšit výkon reprodukce zvuků. Vše má však svoje limity, ať už je to napájení a nebo velikost samotného přístroje. Důležité je, aby instalace byla co nejjednodušší fyzicky i časově, což plašič i nadále splňuje. Více než popis našich zkušeností přikládám zkušenosti uživatelů, kteří si plašiče koupili. Bude to snad i inspirací pro ty myslivecké spolky, které plánují plašení v letošní sezóně senosečí, která, ač se to nezdá, není zase až tak daleko. A snad se tak alespoň podaří vykrýt veškeré objednávky, aby se plašiče dostaly do honiteb včas před senosečí.
Všeobecně se dá z praktických zkušeností asi shrnout, že jakékoliv rušení na ohroženém prostoru a jeho kombinace, ať už jsou to akustické nebo světelné plašiče, pachové ohradníky, procházení se psy nebo jiné metody, působí na zvěř rušivě, a ta se pak snaží z daného prostoru mláďata odvést do bezpečí, pokud jsou toho již fyzicky sama schopná a pokud jim to vůbec hustota daného porostu umožní. Na to je potřeba brát ohledy a nečekat od plašičů a plašení zázraky.
Zkušenosti ukazují, že na různých místech reaguje zvěř na plašiče různě. Podle recenzí se však kombinace tohoto zařízení a dalších metod osvědčuje a počet usmrcených mláďat se minimalizuje nebo znatelně snižuje. Podpora v podobě dotačního programu a v podstatě nulové náklady na pořízení těchto zařízení hraje z mého pohledu také velmi důležitou roli.
V okamžiku psaní tohoto příspěvku pracujeme ještě na modernizaci plašiče pro letošní sezónu a další informace budou zveřejněny na stránkách www.plasiczvere.cz
Radek BÁRTÍK,
www.plasiczvere.cz
 
Zkušenosti z praxe
 
Náš spolek zakoupil 6 plašičů v dubnu 2019, tedy v době těsně před sečením. Osobně jsem byl velice zvědav, jak plašič bude vypadat a hlavně, jak bude fungovat. Podle doporučení jsme plašiče umístili na ohradníkové tyče, aby plašič byl nad úrovní kosených pícnin a tím obsáhl větší plochu. Díky vysoce svíticím blikajícím diodám jsou plašiče ve tmě viditelné ze vzdálenosti asi 300 m. Blikající diody jsou doprovázeny zvuky velkých šelem a štěkajícího psa. Mezi intervaly je asi 30 min pauza, aby zvěř měla šanci svá mláďata odvést z luk.
Plašič je malý, lehký, po zkušenosti mohu konstatovat, že je zpracován na vysoké úrovni, plní svojí funkci s vysokou účinností, ale zároveň se musí počítat s tím, že žádná ochrana zvěře před senosečí není nikdy stoprocentní.
Každý rok jsme vynaložili obrovské úsilí, abychom předešli ztrátám na zvěři před sečením, roznášeli jsme různá zradidla, ale s plašiči je to o dost snazší a účinnější. Díky blikajícím diodám a zvukové nahrávce obsáhne plašič velkou plochu. V naší honitbě máme mnoho desítek hektarů luk, ale během senosečí byla nalezena jen 4 posečená srnčata. Ten, kdo to myslí s ochranou mláďat před senosečí vážně, neměl by váhat, vřele doporučujeme!
Martin REZEK,
myslivecký hospodář MS Mládka Nišovice
 
 
Plašič zvěře, který byl uveden do oběhu a prodeje Radkem Bártíkem v roce 2019 je určen hlavně k záchraně srnčí zvěře při sečení luk, jetele atd. Ale lze ho použít také k zabránění škodám černou zvěří na zemědělských plodinách. Uživatelé dostali možnost zakoupit určitý počet plašičů, a to podle počtu hektarů zemědělské půdy v honitbě.
Náš myslivecký spolek Zliv–Blana jako několik dalších uživatelů honiteb v ORP České Budějovice zakoupil tři plašiče. Jaké nám to přineslo poznatky při záchraně srnčat a drobné zvěře?
V prvé řadě se jedná o to, aby fungovala perfektní spolupráce mezi uživatelem honitby a zemědělsky hospodařícím podnikem na daných pozemcích. Bez této spolupráce to nikdy fungovat nebude!
První rok to bylo spíše o zkoušení, ale už teď mohu říct, že jsme získali zkušenost, která povede v dalších sezónách k záchraně zvěře. Zkušenost z naší honitby máme takovou, že nejvíce fungují plašiče, které se rozmístí navečer před ranním sečením a nainstaluje se noční režim spouštění plašiče. To znamená, že plašič vydává zvuky v intervalech celou noc.
Plašiče mají dva režimy – denní a noční. Ze zkušenosti doporučuji před započetím sečení půldenní interval použití plašičů. Když necháte plašiče zapnuté na pozemcích delší dobu, například dva dny před sečením, plašiče ztrácejí kýžený efekt, jelikož si zvěř na plašiče rychle zvykne. Proto je základem, aby fungovala spolupráce mezi zemědělci a myslivci.
Dobrá je také kombinace plašičů a procházení pozemků s lovecky upotřebitelnými psy. Pokud budeme sedět ze založenýma rukama, tak ničeho nedosáhneme a žádnou zvěř nezachráníme.
Dobrá zpráva pro uživatele honiteb je, že mohou na nákup plašičů požádat o příspěvek u svého krajského úřadu, a náklady na plašiče se rovnají nule. Cílem výrobce bylo poskytnout uživatelům honiteb nástroj k záchraně zvěře, který nemusejí uživatelé honiteb financovat ze svých finančních prostředků. A to se povedlo!
Pavel ŠÍMA,
myslivecký hospodář MS Zliv–Blana
 
Již několikátým rokem sbírám zkušenosti z preventivních akcí na ochranu zvěře před sečením. Jelikož zákon nijak přesně nestanovuje, jak má taková preventivní akce vypadat, řeší každý myslivecký spolek tento problém po svém. Nutno otevřeně říci, že někdy také neřeší vůbec nic, ale to není tématem tohoto krátkého článku.
Během uplynulých let jsem se zúčastnila mnoha preventivních akcí, a také jsem vstřebala mnoho informací od myslivců různých generací. Až jsem se divila, jaké způsoby byly nebo jsou dodnes někde praktikovány, například v 80. letech používané elektrické impulsy z drátku vedoucího před traktorem do porostu, pročesávání porostu jakýmsi hřebenem připojeným na žacím stroji apod. Mnoho z těchto dříve používaných metod dnes již není účinných z toho důvodu, že se značně zrychlila pojezdová rychlost strojů a zároveň záběr sekaček.
V dnešní době je asi nejrozšířenějším způsobem ochrany zvěře prosté procházení porostů večer před sečením. Nutno dodat, že ani tento způsob není stoprocentní, pokud se nechodí přímo ráno, v den sečení. Proto mnoho mysliveckých spolků začalo využívat dotací na kombinované opticko-akustické plašiče. Zatím to vypadá, že tento způsob ochrany zvěře – z hlediska lidských sil – je nejúčinnější. Bez diskuze zůstává využití dronů s termovizí, jejichž účinnost je bezmála stoprocentní, pokud se sladí doba sečení porostu s ranní kontrolou sečené plochy. Tento způsob ochrany zvěře je však zatím z finančního hlediska méně dostupný, a kdo ví, jak dlouho ještě potrvá, než MZe spolu s MŽP řeknou ano dotacím na příslušná zařízení.
V loňském roce jsme se zaměřili na výsledky z honiteb, které spojily večerní procházení porostu s umísťováním kombinovaných opticko-akustických plašičů – ať už se jednalo o zapnutá kapesní rádia na tyči, rozměrné kusy vlajících a nepříjemně šustících igelitů či nové generace plašičů Radka Bártíka. Ve všech případech honitby zaznamenaly zcela minimální a někde dokonce žádné ztráty.
Jeden z příkladů, kde jsem také instalovala plašiče, byla louka o rozloze asi 10 hektarů, na níž jsme při instalaci po domácku vyrobených optických plašičů večer předtím zvedli několik srn a srnčat – druhý den při raním procházení a sbírání plašičů jsme na louce u remízu zvedli jediné srnče. Porost zůstal beze ztrát. Rozhodujícím faktorem je samozřejmě také věk srnčat.
Pro úspěšnou preventivní akci pak zbývá jediné: včasná hlášení termínů sečení a především dobrá vůle všech zúčastněných, tak aby myslivci mohli v dostatečném časovém předstihu porost zajistit. V tomto případě nejde ani tak o uspokojení z dobře vykonané práce jako vědomí, že bylo ušetřeno mnoho cenných životů naší krásné – nejen srnčí zvěře.
PhDr. Pavla BENETTOVÁ, Ph.D.
Stop sečení srnčat, Hlas zvířat, z.s.
 
Plašiče jsme pořídili pro potřeby vyhánění zvěře v období senosečí pro honitbu Štíty v okrese Šumperk. Z minulosti máme dobrou zkušenost z vizuálními a akustickými plašiči, proto jsme se rozhodli vyzkoušet tuto novinku. Sotva jsme plašiče obdrželi poštou, ihned jsme je začali používat. K montáži plašičů jsme nadělali několik lískových hůlek a hurá na pole. Součástí balení jsou gelové akumulátory, které se trochu pronesou. Co naplat, zase se člověk nemusí bát že se rychle vybijí.
Instalace plašičů je jednoduchá, zapojíte napájecí kabel vedoucí z baterie do plašiče a nastavíte nepřetržitý či noční režim. My volili režim nepřetržitý vzhledem k umisťování a sběru plašičů za světla.
Po prvních osečených polích můžeme konstatovat, že účinnost plašiče je velice závislá na směru větru a reliéfu krajiny, který značně ovlivňuje šíření zvuku do okolí. V závislosti na těchto faktorech je důležité zvážit vzdálenost jednotlivých plačičů od sebe tak, aby byly co nejúčinnější. Co se týče kombinace akusticko-světelného plašiče, zdá se být velice účinný, v místech dosahu především zvukového plašiče se zvěř prakticky nevyskytovala. Plašič se nám zalíbil, je dobrým pomocníkem při vyhánění zvěře v senosečích. Co bych doporučil, pokud by to bylo možné, zvýšit dosah zvukového plašiče.
Vlastimil KULHÁNEK,
MS Štíty, okres Šumperk
 
Dovolím si poslat mé zkušenosti z využití zvukových plašičů ve spojení s bezpilotní technologií. Drony s termovizí pro vyhledávání srnčat a drobné zvěře využívá čím dál více zemědělců, či myslivecký spolků. Časová tíseň, ve které lze používat tuto technologii, je natolik velká, že je nutné hledat další možnosti, jak tuto technologii zefektivnit.
Při různých pokusech hledání zvěře, jsem získal k testu i zvukové plašiče. Plánem bylo zvěř „stlačit“ na menší plochu porostu díky zvukovým plašičům a v den sečení prohledat pouze plochu, na které plašiče nejsou.
Umístění na pozemku jsem zvolil ve spolupráci s dotčeným mysliveckým spolkem po zkušenostech s výskytem srnčí zvěře na pozemku. Celkem 4 plašiče jsme umístili dva dny před sečí v šípovém tvaru od nevzdálenějšího kraje pozemku k lesu.
V den sečení jsme prohledali porosty pomocí dronu s termokamerou a bylo detekováno několik kusů dospělé zvěře a tři srnčata v blízkosti lesa. Bylo patrné, že se efekt zvukových plašičů projevil. Zvěř tyto zvuky nezná a reaguje na ně velice citlivě. Z dlouholetých zkušeností víme, že srna dokáže odvést i několikadenní mláďata. Při dlouhodobém použití plašičů je ale otázkou, zda si zvěř na zvuky nezvykne.
V letošním roce chceme tyto plašiče opět využívat a testovat jejich nejefektivnější využití v kombinaci s drony. Snížení prohledávané plochy je pro nás velice důležité a můžeme tak v jeden den prohledat více pozemků.
 
Ing. Jakub POLENSKÝ,
Zemědělské fakulta,
Jihočeské univerzita České Budějovice
 
V našem mysliveckém spolku Kraselov, OMS Strakonice se aktivně zapojujeme při senosečích vyhánění zvěře a záchranu srnčat před žacími stroji již několik let. V roce 2019 jsme se rozhodli efektivitu ještě zvýšit, a proto jsme zakoupili plašiče zvěře od Radka Bártíka.
Naše honitba má rozlohu 1148 ha v podhůří Šumavy, nadmořská výška je od 600 m do 700 m, většinou pastviny a louky. Zemědělská půda má rozlohu 824 ha. Celkem 5 plašičů jsme pořídili začátkem května, jelikož bylo veliké sucho a tráva moc nerostla, senoseč se posunula zhruba na 6. červen, kdy už jsou některá srnčata v kondici, tudíž dobře následují matku do bezpečí.
Se zdejšími zemědělci máme vynikající vztahy a s předstihem nám dají informace, které louky se budou sekat a podle počasí se pak vše řeší operativně.
Louku večer před kosením projdeme se psy a instalujeme plašiče se zapnutím stmívajícího senzoru. Ráno pak stačí již jeden člověk, aby je posbíral a instaloval je na další louku, která se bude sekat. Během senoseče v roce 2019 jsme přišli jen o 4 srnčata, což je vynikající výsledek oproti předchozím ztrátám. Plašiče jsme používali zhruba 3 týdny, z toho jsme je jen jednou preventivně dobíjeli.
Ještě k akustice. Ráno na loukách, když byly plašiče dál od vesnice, zvěř vidět nebyla, ale na loukách, které přímo sousedí s vesnicí, byly zahlédnuty 2 až 3 kusy. Vysvětluji si to zvukem z plašiče – štěkající pes a zvuk motorky, na to je zvěř z vesnice zvyklá a nereaguje.
Není snad problém do plašiče nahrát jiný zvuk, na který bude zvěř reagovat. Jedna poznámka administrativní – plašiče jsme zakoupili a byly nám uhrazeny dotacemi v plné výši.
V dalších letech budeme pokračovat ve vyhánění zvěře při senoseči a opět s plašiči, za které mu jako spolek touto cestou děkujeme.
Antonín RŮŽIČKA,
člen mysliveckého spolku Kraselov
 
Myslivosti se aktivně věnuji čtyřicet let jako člen ČMMJ. Myslivecky hospodaříme na 1300 hektarech, převážně máme pole a louky, zhruba 400 hektarů nesouvislé plochy lesa. Zemědělský podnik má bioplynku, kterou musí něčím krmit a tak sekají a sekají... Pro nás je to opět práce v podobě vyhánění a vynášení srnčat. Jsou to hodiny a hodiny ježdění, volného času a mnohdy úplně zbytečně.
Začínali jsme před mnoha lety, po projití louky jsme doprostřed postavili traktor s majákem. Ze začátku to docela zafungovalo, ale jakmile si srnčí zvyklo, účinnost byla pryč. Dohodnout se v té době se zemědělským družstvem na tom, jak mají sekat, že by nám měli dát nějaký rozpis sekání, bylo někdy kvůli počasí doslova nemožné, někdy zafungovala i negramotnost některých lidí. Stejně tak jsme pokračovali v dalším vynalézání, zkoušeli jsme natahovat dráty u země s tím, že při zavadění o ně dojde k vystřelení petardy, nechávali jsme zapnuté svítilny uprostřed louky, rojily se nám v hlavách i různé další nápady. Ovšem u všeho musí být člověk, myslivec, který je díky médiím a hloupým lidem vlastně vrah zvířátek. Navečer louky projít, večer instalovat to, co možná bude fungovat a ráno před sekáním louky znovu pro jistotu projít a „udělátka“ sebrat .Po léta bojujeme a stejně skoro marně, a přitom by stačilo nechat trávu byť o dva týdny déle stát a bylo by určitě méně problémů. Jenže zemědělský podnik dnes podniká úplně v něčem jiném a jejich nenasytná investice v podobě železné krávy chce žrát a žrát.
Malinko svitla naděje, když jsem obstaral plašiče v novodurové trubce. Vyluzují pískání a mělo by to po projití luk zvěř rušit a pomoci tedy myslivcům při záchraně srnčat. Objednal jsem jich deset a čekali jsme. Malinká komplikace při uvedení do provozu, připevnění na tyč a hurá do porostu. Zvuk vadil i nám, a tak uvidíme. Snad se investice vrátí v podobě záchrany srnčat.
První rok byl docela slušný, doporučil jsem to i ostatním. Ovšem rok druhý začaly tyto plašiče fungovat již méně, byla velká poruchovost. Dokonce jsme našli srnče přímo u pípáku. To bylo velké zklamání. Musím podotknout, že se mezitím zlepšila komunikace se zemědělským podnikem a hlavně se ozval traktorista, kterému není jedno, co se děje a neskutečně nám pomáhá včetně jeho dětí. Sám s dětmi vynáší srnčata před traktorem, když sekají někde neplánovaně.
Ale co dál? A tak znovu hledat řešení. Je to únavné a člověk by nad tím nejraději zlámal hůl, ale nedá nám to. Úplně nejhorší je věk členů, nemoci, v horku máte strach o psy a natož o kolegy, kteří na tom nejsou zdravotně úplně nejlépe.
V Myslivosti jsme četli nějaké články, každý něco pochytil od kolegů, a tak jsme na schůzi navrhli nákup plašičů Radka Bártíka. Trochu jsme se báli říci před členy cenu jednoho kusu, protože není jisté, zda to bude fungovat a kasa není naplněna k prasknutí. Po přečtení článku, po shrnutí všech pro a proti a s přihlédnutím na to, že dáme peníze do něčeho, co má snad smysl, jsme podle návodu objednali pět přístrojů. Je to spočítané na hektar a podle možnosti dotace od státu na danou plochu a potřebný počet kusů.
Zboží přišlo tak, pouze jsme přikoupili ohradníky a na ně připevnili plašiče. Při aplikaci do travního porostu se jen lehce nohou zašlápne hrot ohradníku a je vyhráno. Zdroj, který napájí plašič, dáváme na malé prkénko na zem a stačí jen přístroj připojit.
Naladit a pohrát si s ním museli ti mladší, modernější, není to ovšem nic složitého. Pro jistotu jsme nakoupili dřevitou vatu, vyrobili jsme z ní jakoby koule o velikosti pomeranče a v plastovém vědru jsme je napustili Hukinolem. Pachové koule jsme pak preventivně roznesli na louky, které se měly sekat.
Navečer před sekáním jsme se rozjeli aplikovat plašiče. Je super, že je stačí dát od středu louky, protože hlasitost je velice silná. Když jsme začínali s intenzivním vyháněním a spoluprací se zemědělským podnikem, bylo posekáno až 26 srnčat. Po aplikaci plašičů pískacích v novodurové trubce se posekalo srnčat dvanáct, ale také to mohlo být tím, že se sekalo na jedné louce bez oznámení. Po aplikaci nových plašičů jsme našli usmrcená pouze dvě srnčata, tedy, když to shrnu, zatím nejlepší skóre.
Závěrem bych chtěl dodat, že dotace na plašiče z krajského úřadu bez problémů došly, na výroční schůzi mohu tedy členy ujistit, že investice se nám doslova a do koruny vrátila, jak na zvěři, tak finančně. Jak dopadne sekání letošní, to dám vědět. Ale určitě plašiče budu doporučovat dalším mysliveckým spolkům, se kterými spolupracujeme.
 Pavel KONVALINA st.
předseda MS Blaník - Hroby
 
 
 
 
Zpracování dat...