Časopis Myslivost

K novele zákona o myslivosti

Myslivost 6/2020, str. 29  Milan Slavinger
Ministr zemědělství poslal do Vlády k projednání návrh novely zákona o myslivosti v době, kdy ještě ani nenabyla účinnosti jeho poslední novela schválená Parlamentem a jejíž možný dopad nelze tedy objektivně vyhodnotit. Už to samo o sobě je minimálně nestandardní.
Nově navržená úprava ruší poslední změnu zákona s tím, že nově předložená úprava by měla především dosáhnout zásadním způsobem snížení početních stavů spárkaté zvěře, a tím i škod na zemědělských plodinách a lesních porostech. Toho chce dosáhnout kontinuálním vyhodnocováním plánu lovu státní správou, elektronickou evidencí myslivosti, zajištěním úplného přehledu o uplatněných nárocích na náhrady za škody způsobené zvěří a zjišťováním poškození lesa Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa a na základě toho možností státní správy zakázat odstřel samčí zvěře nebo i nařídit zvýšený odstřel.
 
Zásadní chyba se stala podle mého názoru již při schválení zákona 449/2001 Sb., o myslivosti. Ten dal neúměrné pravomoci vlastníkům pozemků a uživatelům honiteb a omezil pravomoci státní správy. Stát se tímto zákonem vzdal práva řídit myslivost v naší zemi. Díky tomu jsme dospěli tam, kde dnes jsme.
Podle současně platného zákona držitelé honiteb (často zastoupeni uživateli v HS) rozhodují o věcech, které podle mého názoru přísluší státu. Tedy o druhu chované zvěře, zřízení oblasti chovu, stanovování plánu lovu.
Škody zvěří jsou řešeny tak, že se jich běžný drobný majitel pozemku v podstatě nemůže domoci, jedině soudní cestou (jsou i výjimky), a to za cenu znemožnění se na vesnici a nákladů, které by přesahovali skutečnou výši škody a tím i náhrady.
 
Jako pracovníci státní správy jsme již v minulosti na tyto nedostatky upozorňovali, ale marně. Pod stůl zapadlo již několik připravených novel zákona, slibovaná koncepce myslivosti byla zpracována jen formálně a potřebný nový zákon o myslivosti je v nedohlednu. A tak se Ministerstvo zemědělství snaží současný stav řešit další novelou (záplatou na děravém kabátu), která špatný stav v chovech spárkaté zvěře jen prohloubí.
 
Podívejme se konkrétně, jakými prostředky chce předkladatel dosáhnout zlepšení, a zamysleme se z pohledu praxe nad reálností dosažení cíle, když už v důvodové zprávě uvádí, že novelou nerozšiřuje kompetenci orgánů státní správy myslivosti s jedinou výjimkou (oprávnění zakázat lov samčí zvěře starší 2 let v zákonem stanovených případech) a naopak novela zužuje kompetenci orgánů státní správy (již dříve zúžené) v oblasti tvorby a schvalování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
 
Jak může nově předložená novela řešit chov spárkaté zvěře vedoucí k jejímu snížení, když
- zrušuje horní hranici počtu zvěře v honitbě doposud stanovenou normovaným stavem a umožňuje tím neomezené stavy zvěře v honitbě,
- zavádí povinnost plánovat minimálně jeden druh zvěře navržený držitelem honitby, což každá honitba snadno splní srnčí zvěří a ostatní druhy v honitbě běžně se vyskytující a lovené nemusí plánovat a řádně s nimi myslivecky hospodařit - právě tyto stavy spárkaté zvěře jsou jedním z hlavních problémů,
- plány chovu a lovu si opět dělá jen uživatel honitby s držitelem, ač se to neosvědčilo a plán se považuje za splněný, když celkový počet ulovených kusů jednotlivých druhů dosáhne alespoň 90 % u každého druhu spárkaté zvěře (což je méně než nyní),
 - zřízení oblastí chovu je na libovůli držitelů honiteb, jejichž existence je z hlediska možností řešení stavů a chovu spárkaté zvěře v daném regionu zásadní,
- do evidence o škodách zvěří, které vkládá uživatel honitby, se dostanou pouze ty škody, kde došlo k uzavření písemné dohody o náhradě škody nebo škody které rozhodl soud (nebudou tam tedy veškeré škody a tato evidence bude mít minimální vypovídací hodnotu a zkresluje skutečnou výši škod),
- posuzování poškození lesa jako podklad pro rozhodnutí státní správy o snížení stavů bude prováděno v delších časových intervalech a nebude přímo na honitbu (to bude možné až v dalším kroku) a nebude tedy pružně řešit vznikající a vzniklé škody,
- novela se vůbec se nezabývá posuzováním rozsahu škod na zemědělských plodinách pro možnost rozhodování o snižování početních stavů zvěře
- ruší se sčítání zvěře, podle něhož a lovu zvěře v honitbě bylo možno zpětným propočtem prokázat jeho zkreslení a využít jej jako podklad pro rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti doporučovaný Ministerstvem zemědělství v metodickém pokynu,
- v novele neexistuje nic, na jehož základě by státní správa myslivosti mohla zakázat lov samčí zvěře z důvodu špatného poměru pohlaví,
- navržená novela neřeší a neumožňuje státní správě z vlastního podnětu nařídit ani tak zásadní věc z hlediska chovu jelení zvěře, jako je likvidace chovu jelena siky v lokalitách výskytu jelena evropského.
 
Podle mého názoru není řešením současného stavu další novela zákona o myslivosti, ale zpracování nové koncepce myslivosti a nového (mnohokrát již slibovaného) zákona. Navržená novela z mého pohledu nevyřeší stávající nevyhovující stav, naopak hrozí jeho další zhoršení.
Milan SLAVINGER
 
Zpracování dat...