Časopis Myslivost

Trendy v používání kulových ráží v lovecké a sportovní praxi

Myslivost 4/2020, str. 62  Jiří Hanák
Veškeré výrobky prodělávají postupem doby technický vývoj. Stejné je to i u nábojů do loveckých kulovnic, které se neustále zdokonalují už od svého vzniku před 150 lety. Zejména v posledních desetiletích vznikla řada nových nábojů, u kterých se prosazují zřejmé nové trendy. Které to jsou?
 
Obecně lze konstatovat, že se značně rozšířil sortiment používaných ráží, zejména v souladu se stále větší specializací jejich použití. Mizí například dřívější hledání tzv. univerzální ráže a přechází se na ráže nejvhodnější vždy pro konkrétní účel použití.
Prvním signifikantním trendem je zavádění nových specializovaných ráží pro střelbu a lov na velké vzdálenosti, jejichž ONV přesahuje hranici 200 m a jsou vhodné ke střelbě na vzdálenosti 300 až 500 m.
Dalším trendem je naprostý odklon od slabších ráží a příklon k používání ráží výkonných s větším průměrem střely a její vyšší hmotností k lovu nejen silné a vitální zvěře, ale i zvěře střední. Motivem větší specializace při používání novějších nábojů je docílení maximálního efektu střelby a u silnějších ráží i větší univerzálnosti použití a vyšší spolehlivosti lovu u střední a větší zvěře i při hůře umístěném zásahu.
Je třeba zdůraznit, že v běžném používání je mnoho a mnoho různých ráží. V současné době se továrensky vyrábí nejméně 100 druhů ráží. Tuto řadu můžeme doplnit o množství nábojů Wildcat zejména z USA, které jsou také někdy dostupné na našem trhu. Dalších minimálně 80 typů ráží jsou náboje původně vojenské. A to se zmiňuji jen o počtech skutečně aktuálně nejpoužívanějších nábojů, pokud bychom ale sečetli všechny typy dosud vyvinutých nábojů pro ruční palné zbraně, došli bychom až k závratnému číslu 1000.

prehled-naboju-1.jpg
 
Dosud nejpoužívanější ráže tzv. klasika, jsou 7x64, 308 W, 30-06 Spr nebo 8x57 JS, ale ty už jsou několik let doplňovány a nahrazovány výkonnějšími rážemi s větším průměrem střel, kde ze „sedmiček“ zůstává výkonný a balisticky výhodný, oblíbený a vynikající náboj s vysokým stupněm univerzálnosti 7 mm Remington Magnum. Přes americký původ náboje bylo pro označení zvoleno metrické, tedy evropské, kde jsou v tradiční oblibě náboje s průměrem střely 7 mm, čím je naznačeno, že náboj je velmi vhodný pro evropské podmínky do rovinatých i horských terénů, kde je požadován velký a přesný dostřel. Většina laborací nábojů 7 mm Rem Mag má běžně ONV přes 200 m a i více a do 300 m minimální pokles dráhy letu střely. Náboj se navíc vyznačuje velmi příjemným zpětným rázem.
 
V praktickém používání se stále více přesouvá pozornost k používání novějších nábojů, které mají lepší výkonové a blastické vlastnosti a především důslednější efekt při dopadu na cíl. Nové náboje se osazují se střelami o průměru nejen 7 mm, ale stále více se blíží k průměrům 8,0 mm, 8,6 mm (338) a dokonce 9,3 mm. Jsou to například ráže 7 mm Blaser Magnum, 300 Blaser Magnum, 300 Norma Magnum, 338 Federal, 338 Blaser Magnum, 338 Norma Magnum, 8,6x63 Reb, 375 Blaser Magnum, 375 Remington UltraMagnum, 10,3x68 RWS Magnum a další a další. Velmi zajímavá je silně rostoucí obliba nábojů se střelou především o průměru 8,6 mm
 
prehled-naboju-2.jpg

Z hlediska trendů je třeba se jen okrajově zmínit o naprostém ústupu malých ráží, zejména 5,6 mm. Po jejich zavedení v americké armádě v 60. letech a po až nekritické popularizaci jejich šokových účinků došlo k jejich velkému rozšíření i v lovectví.
K tomu jen malá poznámka. V americké armádě došlo k zavedení náboje 5,56x45 především z důvodu nízké hmotnosti náboje, oproti původnímu 7,62x51 (308 W). Nový náboj má i v bojových podmínkách řadu nedostatků, a tak není tajemstvím, že armáda USA zvažuje přezbrojení na náboj s průměrem střely 6,5 mm, případně 6,8 mm.
Posledně zmiňovaný průměr střely 6,8 mm je použit u náboje 6,8 SPC, který je alternativně zvažován pro zařazení do výzbroje. Náboj vyvinutý v USA je kromě jiného zajímavý tím, že využívá nábojnici vojenského náboje 7,62x39 (vzor 43 vojsk Varšavské smlouvy) při zúžení krčku pro střelu o průměru 6,8 mm. Tento náboj má vcelku dobré parametry. Do výzbroje armády USA zatím přijat nebyl, ale je využíván k lovu střední zvěře na větší vzdálenosti a k terčové střelbě.  
 
Jako minimální průměr střely, jak ke sportovní, tak i lovecké střelbě, se dnes považuje průměr střely 6,5 mm. Širší nabídka nábojů s průměrem střely 6,5 mm tvoří rovněž novější trend v používání kulových nábojů. Nově vyvinuté náboje s průměrem střely 6,5 mm jsou například 6,5 Creedmoore, 6,5 Grendel, 6,5 Norma 284, 260 Remington, 26 Nosler a další, u nichž je hlavní předností plochá dráha balistické křivky, které mají velmi výhodnou ONV často přesahující vysoce 200 m a někdy dokonce v úrovni i 300 m a vysoká přesnost i ve velkých vzdálenostech.
Náboj 6,5 Creedmoore dosahuje velké popularity jak v zemi svého vzniku USA, ale i v Evropě a je komorován také evropskými výrobci zbraní.
Průměr střely 6,5 mm jako optimální řešení pro určitý segment použití se osvědčil i v nedávné minulosti a vyplynul z vysoké obliby a úspěšnosti původně vojenského náboje 6,5x55 SE používaného ve švédské armádě (v USA označovaný jako 6,5x55 Swedish Mauser). Náboj 6,5x55 SE zřejmě jako jediný náboj evropského původu získal v USA poměrně velkou oblibu, kde je vyráběn i domácími výrobci a je komorován do zbraní amerických výrobců.
Relativně novějším nábojem je náboj 6,5x65 RWS (R) z počátku 90. let, který je vynikajícím nábojem, a který vychází vstříc milovníkům lehčích zbraní a menších ráží, ale přitom zabezpečuje svým dostatečným výkonem spolehlivý lov veškeré evropské zvěře. S indexem TKO = 45 je na spolehlivé hranici umožňující lov zvěře černé i jelení. ONV = 200 m umožňuje lov i na větší vzdálenosti. Tento náboj je vhodný i pro překomorování starších zbraní ráže 6,5x57 (R).
Náboj 30 R Blaser (7,62x68R) vyplnil mezeru doposud chybějícího moderního náboje se střelou o průměru 7,62 mm pro zbraně s lůžkovým závěrem. Náboj byl uveden na trh teprve v roce 1991, ale získal vcelku rychlou oblibu tak, že jej dnes komorují do svých zbraní všichni němečtí a rakouští výrobci zlamovacích zbraní.
Náboj má vysoký výkon s dostatečným přebytkem i pro lov vyspělé zvěře jelení a černé, a to i na větší vzdálenosti se spolehlivou ranivostí. TKO = 72 a ONV = 190 m. Jedná se o velmi perspektivní náboj střední kategorie, velmi univerzálního použití k lovu střední i velké evropské zvěře.
Pokud hovoříme o nábojích pro „dálkovou přesnou střelbu“ lze se samostatně zmínit o zcela novém náboji 300 Norma Magnum, který je specializován na vysoce přesnou střelbu na vzdáleností 500 a více metrů ( ONV = 300 m), případně 300 PRC (Precise Rifle Cartridge) od firmy Hornady k velmi přesné střelbě na extrémně velké vzdálenosti a další.
 
Přechod k výrazně výkonnějším rážím
 
Za zcela zásadní a výrazný lze považovat přechod k výrazně výkonnějším rážím, a to s vyšší rychlostí střel nebo s jejich vyšší hmotností a větším průměrem nebo obojím. Tento trend se projevuje v několika směrech.
Za prvé je to návrat k některým starším, dříve hojně rozšířeným a oblíbeným rážím, které byly do nedávné doby zatlačovány jinými rážemi a dokonce byly uváděny jako výběhové. Jedná se zejména o náboj 8x75 RS, který je favoritem do zbraní s lůžkový závěrem, kozlic a dvojáků a zažívá růst obliby. Náboj 8x75 RS má vynikající vlastnosti pro evropské i africké lovy. Kromě vysokého výkonu oplývá i velmi dobrou balistikou, která umožňuje střelbu bez korekce přes 200 m a je tedy vhodný k lovu větší zvěře například v horách. TKO = 92 ukazuje na výkon náboje vhodného k lovu i velké a vitální zvěře.
Přesto, že se jedná o poměrně starší náboj, je hodnocen jako nejlepší náboj do zlamovacích zbraní pro lov i velké zvěře a na velké vzdálenosti. Výstřel je doprovázen velmi příjemným zpětným rázem, což je také výhoda náboje.
Tento náboj byl velmi oblíbený Hermannem Göringem, který jej nazval „nábojem loveckých labužníků“. Náboj však na určitou dobu poněkud doplatil na oblibu předním nacistou, protože po několik desetiletí se myslivci v Německu obávali objednávat zbraně komorované tímto nábojem, aby tak nedávali najevo jakousi sympatizaci. V posledních dvaceti letech však tato obava „vyšuměla“ a náboj se stal do lůžkových zbraní jeden z nejoblíbenějších a je komorován všemi výrobci zbraní s lůžkovým závěrem.
Další z 8mm nábojů, který je opět více osazován do opakovacích kulovnic, je 8x68 S, který je nejvýkonnějším nábojem 8 mm s vysokou rychlostí střely TKO = 94 a ONV i přes 200 m (podle hmotnosti střely).
 
Daleko rychleji se začaly rozšiřovat americké ráže výkonnější střední třídy s průměrem střely 7 mm nebo 7,62 mm, které nejsou staré, ale ani nejnovější.
Za významnější je již zmíněný s velkým nárůstem obliby vynikající 7 mm Rem Mag pro jeho vysoký výkon, výbornou balistiku a velmi přijatelný zpětný ráz.
Částečně se objevuje i 300 Win Mag, který ovšem má nepříjemný prudký zpětný ráz.
Oba náboje patří do skupin nábojů s velmi vysokými rychlostmi střel s Vo až kolem 1000 m/s. Mají vynikající balistiku (ONV kolem 200 m i více), vysokou ranivost (TKO = 70 až 72) a velmi široké použití od menší až po velkou a vitální zvěř.
K nim se řadí v USA velmi oblíbený náboj 338 Winchester Magnum vhodný pro lov vitálnější zvěře jak na amerických kontinentech, tak pro relativně plochou dráhou letu střely i v afrických pláních k lovu těžší zvěře. V Evropě, zejména v Německu, se zvýšilo rozšíření 338 Winchester Magnum s vyšší četností lovu zvěře černé a jelení. Kromě amerických výrobců zbraní jsou tyto náboje komorovány také všemi evropskými výrobci zbraní.
 
Kromě uvedených ráží se stala běžnějšími celá řada nábojů ráže 338 (s průměrem střely 8,6 mm), jejichž popularita výrazně roste a kam se soustředila také největší nabídka nově vyvinutých nábojů. Při vývoji nového střeliva a ověřování v praxi a při počítačových animacích s využitím optimalizačních metod se hledaly vazby mezi optimální hmotností střely a jejího průměru z hlediska balistických vlastností a současně vysoce spolehlivé ranivosti a tím úspěšnosti lovu.
Kromě již zavedených nábojů se střelami o průměru 8,6 mm jako např. 338 Winchester Magnum nebo 338 Lapua Magnum se objevila řada novějších, které si získaly silně rostoucí oblibu.
Mezi novější náboje řady 338, které se velmi dobře uchytily, je třeba 338 Federal, který je v Barnesově publikaci odborníky hodnocen zcela zajímavě a charakterizován jako náboj magnumového výkonu bez magnumového zpětného rázu, a proto se komoruje i do lehkých kulovnic tzv. Light.
Je to velmi výkonný náboj s vysokou účinností vhodný i pro ženy subtilnější konstituce. Náboj 338 Federal je velmi účinný i na velkou zvěř a s balistikou, která umožňuje lov na větší vzdálenosti (ONV až 200 m) a přitom skutečně vyniká nízkým zpětným rázem.
Původ náboje je zajímavý, neboť vzniknul ve spolupráci firem Federal (USA) a Sako (Finsko). Náboj 338 Federal získal velmi rychle velkou popularitu nejen v USA, kde ho komorují všichni američtí výrobci loveckých zbraní, ale i v Evropě, například u nás do velmi známé a oblíbené kulovnice Rossler Titan 6.
Náboj se skvěle osvědčuje při lovu zvěře černé a vysoké i na nadprůměrné vzdálenosti. Střela o průměru 8,6 mm je vsazena do nábojnice 308 W, takže může být komorován do zbraní s krátkým závěrovým systémem.
Náboj 338 Federal je svým způsobem, z hlediska výkonu, účinností i balistických vlastností, nábojem velmi povedeným až fenomenálním. Pro malé porovnání - náboj 338 Federal má o asi 8 až 10 % vyšší výkon než 30-06 Spr (o téměř 20% vyšší než 308 W ), při nižším zpětném rázu a o téměř 30 % vyšším okamžitém předání energie střely tělu zvěře, což se zásadně projevuje v tzv. stop efektu, tedy zlomení zvěře v ohni.
Podobným nábojem, ale méně rozšířeným, je 338 RCM (Hornady). Na základě dobrých zkušeností s nábojem 338 Winchester Magnum vzhledem k trendu přechodu ke střelám o průměru 8,6 mm (338“), vznikla v USA ještě celá řada nábojů s tímto průměrem střely, ale nezůstali pozadu ani evropští vývojáři a nabízí nejnovější náboje evropského původu 338 Blaser Magnum nebo 338 Norma Magnum s výrazně vysokým výkonem.
Špičkovým nábojem (z hlediska extrémního výkonu), je potom 338 Remington Ultra Magnum, jehož balistika má do vzdálenosti 450 m stále velmi plochou charakteristiku a přednostně se používá ke střelbě i na nejdelší vzdálenosti.
K lovu nejtěžší zvěře včetně tlustokožců, a to i na velké vzdálenosti, je nový náboj 375 Remington Ultra Magnum, který oplývá stejně výhodnou balistikou jako 270 Winchester, ovšem samozřejmě s výrazně vyšším výkonem vhodným i k lovu tlustokožců, ale také razantním zpětným rázem.
Velmi zajímavé, vcelku nové, ale nijak ojedinělé, je rozšíření staršího osvědčeného náboje pro tropické lovy 375 Holland a Holland na Evropském kontinentě například v Maďarsku, Slovensku a i u nás k lovu zejména jelení zvěře. Motivem je účinek, spolehlivost lovu bez dramatických dosledů a to i na vzdálenosti přes 200m.
Značný návrat prodělává i náboj 9,3x62 a u kozlic a dvojáků 9,3x74 R a začal se dobře uplatňovat i nejnovější náboj 10,3x68 Magnum, kterým lze přesně lovit i na nadprůměrné vzdálenosti s velmi univerzálním použitím – podle sloganu výrobce náboje RWS, je to náboj k lovu od sviště po medvěda.
 
Důvodů pro přechod k výrazně výkonnějším rážím je několik. Je třeba vzít v úvahu, že lovíme daleko vitálnější zvěř, než kdysi, a to jak z hlediska její vyspělejší konstituce vlivem energeticky vydatnější výživy na zemědělských plodinách, ale také se v četnosti úlovků změnila druhová skladba zvěře. Převládá prase divoké, jehož vyspělé kusy s hmotností přes 100 kg a silným kyrysem lovit slabým nábojem a nekvalitní střelou je hazard a v případě lovu ze země i hazard se životem a zdravím.
Podle zkušenosti se zhruba polovina černé zvěře uloví na naháňkách, tedy v pohybu, kdy je tělo „napumpováno“ adrenalinem a k zajištění spolehlivého smrtícího účinku je třeba velmi vysokého předání energie od skutečně výkonného náboje.
Větší, těžší a rychlejší střely poskytnou možnost jistějšího loveckého výsledku. Dnes lovci v zahraničí volí raději právě výkonnější a robustnější ráže, protože přinášejí méně rizika možného nedosledování zvěře při hůře umístěném zásahu. Rovněž neriskují zbytečné poplatky za zraněnou zvěř, případně zbytečně vynaložené náklady na loveckou výpravu při neúspěchu zaviněným slabou ráží.
Výkonnější náboje mají také vhodnější průběh balistické křivky umožňující přesnou střelbu i na větší vzdálenosti. A v současné době v lovecké praxi je právě potřeba velmi často lovit zvěř na velké a nadprůměrné vzdálenosti.
 
Proto každému, kdo uvažuje o koupi nové zbraně, doporučuji pečlivě zvážit všechny aspekty předpokládaného použití. Pořízení menší ráže by mělo být vedeno pouze záměrem jednoúčelového využití některé z jejích vlastností například k lovu pouze menší nebo škodící zvěře na větší vzdálenosti nebo k terčové střelbě. Pro univerzální použití je třeba vždy volit silnější a výkonnější náboj.
Některé značně konzervativní české myslivce musím zklamat, především „malorážkaře a sedmičkáře“ a milovníky menších rážích. Prostě už nám pro efektivní lov nestačí ráže a náboje našich tatíků. Pokud se podívám do okolních zemí, kde se loví větší zvěř, hlavně černá a jelen, došlo zde k výrazným změnám používaných ráží. Při výběru vhodné ráže vítězí rozum, racionalita, ekonomika a dejme tomu i humanita. Prostě prvotním cílem je jistota ulovení zvěře s rychlými smrtícími účinky. K tomu se samozřejmě vybírají jen ráže výkonné a velmi výkonné. Kdepak jsou doby profesora Komárka lovícího 6,5x54 Mannlicher-Schönauer, jeleny a medvědy v Karpatech?
Dříve se argumentovalo u silnějších ráží o nadbytečnosti výkonu k lovu menší a střední zvěře. Zde je potřeba připomenout, že rozhodující je použitá střela. Kvalitní střela předá cíli jen tolik energie, kolik je třeba, u měkkého cíle se tolik nerozvine a neprovede tak větší rozrušení, ale u tvrdšího cíle – těžší zvěře, se střela rozloží do větší plochy, kterou předá energie úměrně více.
Na sociálních sítích se setkáme s prezentací výborné práce lovecký psů při dosledu postřelené zvěře na vzdálenosti mnoha stovek metrů nebo i kilometrů, což je samozřejmě velmi obdivuhodné. Samozřejmě vždy a každému se může stát v daných podmínkách hůře umístěný zásah a zvěř potom odbíhá i na delší vzdálenost. Bylo by asi velmi zajímavé znát u dosledovávané zvěře statistiku z hlediska použité ráže a druhu střeliva včetně typu střely.
Moje osobní doporučení proto spočívá v přání opustit určitý myslivecký konzervatismus české kotliny a nebát se jít s dobou a používat novější, výkonnější a spolehlivější ráže.
Dr. Ing. Jiří HANÁK, M.Sc.
výňatek z nově připravované knihy „Náboje do loveckých kulovnic“
Zpracování dat...