Časopis Myslivost

V přístupu k vlkovi a vydře je potřeba razantní změna

Myslivost 4/2020, str. 16  LDVI, v.v.i.
Lesnicko-dřevařský vzdělávací institut ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje uspořádal 27.2. 2020 v Hradci Králové odbornou mezinárodní konferenci Vliv vlka obecného a vydry říční na přírodu a krajinu.
„Jsem rád, že se odborníci setkali právě v prostorách našeho krajského úřadu, aby upozornili na stále závažnější problematiku výskytu šelem jako je vlk a vydra. Je potřeba si uvědomit, že chybějící management těchto predátorů má přímý vliv na fungování krajiny a mnohdy negativně ovlivňuje životy lidí.“ uvedl hejtman Královéhradeckého kraje PhDr. Jiří Štěpán.
Více než 150 posluchačů se účastnilo na doposud největší konferenci k problematice výskytu těchto šelem. Přednášeli zástupci Lesnicko-dřevařského vzdělávacího institutu, Českomoravské myslivecké jednoty, Slovenské polovnické komory, Asociace soukromého zemědělství, Svazu chovatelů ovcí a koz, zástupci Českého rybářského svazu a Agentury ochrany přírody a krajiny.
Je velmi důležité si uvědomit, že oblasti jako je Broumovsko, trpí odlivem obyvatel a dlouhodobě neřešená problematika šelem může negativně přispět k ještě většímu prohlubování tohoto problému“, uvedl Karel Klíma, radní za oblast životního prostředí a zemědělství.
Na problém neřešené koncepce vlčí populace dlouhodobě upozorňuje rovněž zástupce Svazu chovatelů ovcí a koz a také starosta obce Vernéřovice Ing. Tomáš Havrlant. „Není možné, aby zemědělci a pastevci stále neměli informace, jak to s vlkem bude dál. Problematika se netýká jen Broumovska, ale celé Evropy. Vůbec to není o zabezpečení stád ohradami a pořízení si pasteveckých psů, takto jednoduše se problém nevyřeší, jak mnozí navrhují. A stále dokola slyším stejné argumenty, že pastevci a farmáři dostanou od státu finanční kompenzace za zabité ovce a telata a tím je záležitost vyřízena. To je ale absurdní, zemědělci nechtějí chovat zvířata, aby byla zabíjena vlky. To je stejné, jako by za majitelem psa, kterého zadáví vlci, přišel stát a dal mu tabulkovou hodnotu psa. Peníze mu psa nevrátí. Stejně jako chovatel má citový vztah ke svému psovi i my chovatelé máme citový vztah k našim zvířatům.“ uzavírá Havrlant.
Problémům, které způsobují zemědělcům a myslivcům vlci po celé republice, se dlouhodobě věnuje Lesnicko-dřevařský vzdělávací institut. „Je důležité, aby o této problematice rozhodovali opravdu odborní hospodáři v krajině, za které považuji zemědělce, lesníky a myslivce. Není akceptovatelné, aby lidem s desetiletími praxe a zkušenostmi radili neodborně jednotlivci, kteří nevlastní ani metr půdy, nikdy nevycvičili jediného psa a nezatloukli ani metr ohrady. Tyto rady se ukázaly vždy nefunkční, a to napříč celou Českou republikou.“ zmiňuje Kamil Zahradník z Lesnicko-dřevařského vzdělávacího institutu.
 „Program péče o vlka se snažíme řešit. Podstatou je, aby měli hospodáři dostatečně a rychle náhradu škod, abychom jim nabídli dotace, ze kterých si postaví ohradníky, pořídí pastevecké psy. Je to v souladu s tím, jak k tomu přistupují jinde v Evropě, je potřeba konflikt farmářům kompenzovat," řekla RNDr. Jindřiška Jelínková z AOPK. Podle ní je právě na Broumovsku společným cílem farmářů i ochranářů zachovat pastvu, která je důležitou součástí péče o ekosystémy.
Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Jiří Janota uvádí, že problém vlka trápí především zemědělce, ale chápe také rozhořčení myslivců například z Machova, kterým vlk zdecimoval světově uznávaný chov mufloní zvěře. „Také jsme jako Českomoravská myslivecká jednota odmítli plán péče o vlka z důvodu jasně nenastavených podmínek výskytu a chovu vlka v České republice“ informuje Ing. Jiří Janota za ČMMJ
Nedílnou součástí konference byli také zástupci rybářských svazů, kteří upozorňovali, že vydra říční má negativní vliv na stav rybí populace v řekách a rybnících. „Vydra je stále přísně chráněný živočich, i když již její stavy neustále stoupají a podle čtvercového mapování se pravidelně vyskytuje již prakticky v celé České republice. Vydra do přírody rozhodně patří, ale musí být jasně stanovena koncepce chovu a výskytu tohoto rybožravého predátora. Pokud tomu tak nebude, vydra bude ohrožovat některé druhy ryb, které z našich řek mohou během krátké chvíle nadobro vymizet.“ upozorňuje Ing. Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.
Podle sdělení Agentury ochrany přírody a krajiny v České republice žije v 18 teritoriích 80-90 vlků. Jen v Královehradeckém kraji bylo za rok 2019 na náhradách za škody způsobených vlky zaplaceno rekordních 2,2 milionu korun.
 
Vzhledem k tomu, že mediálním partnerem konference byl časopis Myslivost, přinášíme i vyjádření některých vystupujících. Některé referáty následně uveřejníme ve formě samostatných článků.
 
Z projevu hejtmana PhDr. Jiřího Štěpána
 
Z mého pohledu je nesmírně důležitá rovnováha v území, která znamená nejen ochranu krajiny jako takové, ale i péči o krajinu v celkovém pohledu. Jedna věc jsou čísla, druhá věc je ochota a vůle lidí v regionu žít a pokračovat i do budoucna se svými aktivitami. Není to jen pohled současné generace, která zde žije a podniká, ale hlavně pohled nastupující generace, zda vůbec bude v regionu chtít žít. My nemůžeme Broumovsko proměnit ve skanzen, který bude krásný, na který se přijedou občas turisté podívat, my nechceme tento region proměnit na lokalitu bez života. Rovnováha mezi zájmy ochrany přírody a mezi zájmy lidí, kteří tam chtějí žít je problém mnohem širší, není to jen střet mezi chovateli a ochránci, ale jsou tu další komunity jako jsou myslivci, rybáři, lesníci a další aktivity, kteří udržují náš venkov živý.
V rámci různých sociologických průzkumů víme, že některé oblasti do budoucna budou výrazně zasažený úbytkem obyvatelstva a Broumovsko je jedním z nich. Proto bych byl rád, aby výstupy z dnešního jednání napomohly tomu, abychom právě tomuto dokázali čelit. Zároveň za mě je důležité, že ať již je to kdekoli, ať už v rámci našeho kraje či jiných území, náš venkov funguje a funguje i díky různým zájmovým organizacím, díky působnosti myslivců, lesáků, rybářů, hasičů a dalších. Tedy aby se ty zájmy, které zde můžou být vnímány jako protichůdné, aby dostali koncept, abychom dokázali dát do budoucna naději nejen Broumovsku a různým zájmům, ale abychom ukázali potencionální cestu v tom širším středoevropském měřítku.
 
Z projevu Karla Klímy, radního KHK za oblast životního prostředí a zemědělství
 
V Královéhradeckém kraji nemáme problém, aby tady žilo sedm nebo osm smeček vlků, problém je v tom, že se nám v broumovském výběžku setkává více veřejných zájmů na velmi malém území. Už dnes je socioekonomická únosnost této části kraje na hraně a my musíme řešit situaci především odpovědné k lidem, kteří v tom území žijí. Ochrana krajiny je stejně důležitá záležitost, jako ochrana vlka, podmínky pro život člověka v tom území jsou pro nás ale zásadní. Máme prognózy, které nám říkají, že do roku 2050 nám populace spadne ze 17 tisíc na úroveň 10,9 tisíc, protože se území se sociálně proměňuje a nemyslíme si, že by to byla jen otázka životního prostředí. Úplně jinou roli musí hrát ministerstvo životního prostředí z pohledu ochrany pastevectví a chovatelů, úplně jinou roli musí hrát ministerstvo pro místní rozvoj, které se má zajímat o to, jak kdo preferuje život a podnikání v tomto regionu.
Myslíme si, že řešením je to, aby si zástupci zatím roztříštěných zájmů a pohledů sedli k jednomu stolu a začali hledat řešení bez urážení a výčitek navzájem. My se nejen v tomto regionu musíme naučit žít spolu.
Pokud mluvím s lidmi z ochrany životního prostředí, tak mnozí nejsou zatvrzelí proti myslivcům a chovatelům, stejně tak mezi myslivci a chovateli jsou lidé, kteří mají možná mnohdy perspektivnější vztah k životnímu prostředí než kdokoli z profesionálních ochranářů. A je také nezbytně nutné, abychom si přestali nalhávat, že za to vše může Evropská unie. Zmiňované území je naše, je to česká kompetence a my se musíme v prvé řadě domluvit, nemůžeme se vymlouvat na Evropu, my musíme konat. Ale místo toho čekáme a spíš si myslíme, že anexe území vlkem nám ten problém nějak vyřeší sama.
Máme problém s tím, že v určitých místech dochází ke koncentraci více veřejných zájmů a ty nejsou dostatečně zohledňovány. Na jedné straně máme ochranu vlka obecného, na druhé straně chráníme kulturní krajinu a na třetí straně populace lidí stárne a vymírá. Pohybujeme se v pohraničí, což má jisté další své konsekvence a my musíme jako regionální politici trvat na tom, že veřejné zájmy budou vedle sebe na stole, že budou v určité rovnováze a že pokud nastane vychýlení z této rovnováhy, tak se tak bude dít na základě rozhodnutí vlády a zákonným způsobem, nikoliv sektorovým opatřením pro jeden druh. Systém jednodruhové ochrany, tak jak se praktikuje v oblasti životního prostředí, má svá rizika a v okamžiku, kdy pracujeme s druhem typu šelmy, tak se bavíme o něčem jiném, než když jsme se bavili v minulosti o jiných druzích.
Myslím si, že už všechny strany vědí, že konfliktní řešení nevede k ničemu, jsou to kroky a bariéry, které nám brání v komunikaci. My jsme se snažili jako krajští politici v rámci připravovaného pravidla pro ochranu vlka prosadit to, aby ochrana vlka byla koncipována jako součást toho, že se tak děje v kulturní a člověkem obývané krajině. Toto se nepodařilo, ale nemyslím si, že máme právo toto téma opustit. Tak jako ti, kteří se profesionálně zabývají vlkem a ochranou přírody, tato práce je živí, tak jako ty, kteří chovají ovce a jiné druhy, tak je tato práce taky živí, tak politika živí občané tohoto kraje. My se proto musíme snažit zájmy sladit tak, abychom v tomto území dokázali žít.
My musíme tlačit na to, aby zástupci všech veřejných zájmů seděli za stolem a jestliže životní prostředí říká jeden parametr, pak je nezbytně nutné, abychom se bavili i o druhém parametru s ministerstvem zemědělství a stejně tak o dalších parametrech a pohledech dalších subjektů, není možné, abychom sektorově omezovali činnosti jiných partnerů v regionu. Tady vidím hlavní úlohu kraje, aby pomohl k takovéto diskuzi, i proto jsme rádi za odbornou konferenci právě u nás.
 
Z vystoupení předsedy ČMMJ, z.s. Ing. Jiřího Janoty
 
Jako ČMMJ dlouhodobě upozorňujeme Ministerstvo životního prostředí a ochranu přírody na problém, který přinášejí zvláště chránění živočichové a do budoucna budou přinášet. Z vlka se stává politikum, rybáři mají problém s vydrou, o problému s bobrem a kormoránem už ví všichni, kolik už vše stálo stát peněz. Upozorňujeme stále a nikdo to nechce slyšet, proto jsem rád, že se konference koná.
Podle Zelené zprávy zvěř způsobila za posledních pět let v lesích škody asi za 157 milionů. Můžu si o tom myslet své, zda je to číslo odpovídají nebo ne, ale je potřeba vzít v potaz, že ze strany Ministerstva životního prostředí bylo prostřednictvím krajských úřadů vyplaceno za posledních pět let za škody způsobené zvláště chráněnými živočichy 159 milionů. Přitom ale škody vlkem a vydrou stále stoupají a je nutné situaci neodkladně řešit.
Spolu s chovateli hospodářských zvířat, se zemědělskými svazy, s Agrární komorou a dalšími jsme odmítli plán péče o vlka, který připravuje Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody. Proto mě překvapilo, že zástupce AOPK Dr. Jelínková prezentovala, že zrovna dnes, v den konání konference, by měl plán péče podepsat náměstek ministra životního prostředí. Pokud MŽP a Agentura ochrany přírody nebere v potaz připomínky lidí ze zájmových skupin, kterých se dennodenně týká tento problém, tak je potřeba se nad tím zamyslet.
V rámci legislativy vlk je chráněn zákonem 114 o ochraně přírody, týká se ho směrnice rady Evropy o stanovištích. Dnes můžeme jen sledovat, jak se vlci rozšiřují a vzhledem k rychlé expanzi se dá očekávat, že mapa výskytu bude brzy zcela zaplněná a mně vadí, že toto předložený plán péče o vlka vůbec neřeší, je jen všeobecný a neřešící problémy. Během pěti let se vlk rozšířil téměř na 40 % území a dá se předpokládat, že za čtyři roky bude vlk na celém území. Co pak budeme dělat, když nemáme plán péče schválený? Nebo budeme mít plán péče, který bude nicneříkající?
V plánu péče není jednoznačně stanoveno jak budeme zacházet s nadpočetnými jedinci v případě příznivého stavu, jakým způsobem se budou pak počty vlků eliminovat, když se nebudou lovit, tak zda se budou jen chytat, ale co se pak s nimi bude dělat? Není stanoveno, kdo a jakým způsobem bude provádět likvidaci nebo odstraňování jedinců nebo kříženců nebo těch jedinců, kteří způsobují problémy, zvláště chovatelům hospodářských zvířat.
Je třeba říci, že problém vlka není problém až tak myslivců, ale hlavně chovatelů hospodářských zvířat, to je dnes vidět na Broumovsku. My chceme, aby MŽP a AOPK stanovili kolik vlků unese republika, aby nepůsobili tak značné škody. Potom chceme, aby stát řekl, v kterých oblastech je vlk žádoucí a kde ne a co budeme dělat v oblastech, kde vlk žádoucí není. Chceme, aby nám bylo jednoznačně řečeno, jakým způsobem budou problémoví jedinci odstraňování, kdo to bude dělat, za jakých podmínek a jakým způsobem. Toto jsou otázky, které plán péče neobsahuje, proto jsme ho odmítli.
Za sebe říkám, že sice může vlk pomoci v úpravách stavů spárkaté zvěře v některých částech ČR, ale zase je podsouváno dogma veřejnosti, že vlk vyřeší všechny problémy se spárkatou zvěří v ČR. To je nesmysl, vlk může být jen nápomocen.
S čím máme my, jako myslivci problém ve vztahu k vlkovi? Vlk nám zlikvidoval některé zvláště kvalitní chovy zvěře. Týká se to muflona na Broumovsku, už začíná být podobný problém vztahu vlk ke kamzíkům v Lužických horách, jednoznačně se dnes mnohem obtížněji loví spárkatá zvěř v honitbách, kde se vyskytuje vlk, zvěř začíná být opatrnější. Nejen to, vlk zatlačuje zvěř do nepřístupných houštin a ta tam pak způsobuje zvýšené škody. Do budoucna můžeme mít velké problémy se zabíjením loveckých psů, útoky vlka na loveckého psa už ani u nás nejsou ojedinělé.
Samozřejmě někteří myslivci berou vlka jako konkurenta v honitbě, vím, že ze strany ČMMJ by byla potřeba mezi myslivci větší osvěta, že vlk opravdu může někde napomoci při zvýšených stavech zvěře.
Už jsme několikrát při různých jednáních upozorňoval, že pokud se problémy s vlkem nebudou pragmaticky řešit, tak lidé vezmou řešení do vlastních rukou a začnou vlka řešit po svém, nechci, abychom museli v blízké budoucnosti řešit nelegální lov vlka nebo jiných chráněných živočichů, trpělivost myslivců ale není nekonečná.
Je ale rozpor i v legislativě, není třeba jednoznačně dáno, jakým způsobem nakládat s nalezeným jedincem chráněného druhu. Podle zákona 114 je to chráněný živočich, nelze si ho přivlastňovat, na druhou stranu zákon o myslivosti nám stanoví, že ulovená zvěř je majetkem uživatele honitby. Chceme proto jednoznačné vysvětlení a stanovení jak takové situace řešit z pohledu uživatele honitby.
Stále nechápu, proč se pracovníci ochrany přírody neustále brání říct, kdy nastane příznivý stav nebo jaká je výše příznivého stavu vlka v ČR a ve kterých oblastech. V plánu péče je jen navrženo, že příznivý stav v rámci středoevropské nížinné populace je 500 až 1000 vlků, ale týká se to Německa, Polska a ČR společně? Nedošlo už tedy k naplnění příznivého stavu? Není tady už určitě více než 500 nebo 1000 kusů? Já jsem přesvědčen, že minimálně 3000 vlků se pohybuje v rámci střední Evropy, stále nechápu, proč se jednotlivé státy nebo zástupci ochrany přírody těchto tří států nespojí a nedomluví. A pokud je nám stále podsouváno, že za všechno může EU nebo evropská komise, tak proč není vyvíjen větší tlak ze strany jednotlivých států?
Já za ČMMJ mohu jen stále opakovat požadavek na stanovení definice příznivého stavu, tj. stanovit počet vlků pro území ČR, a také na to, aby se řeklo, co budeme dělat s nadstavy a s problémovými jedinci a jak budeme rajonizovat území s výskytem vlků. Budeme také požadovat uplatnění škod vlky v oborách.
Zaráží nás, že nechtějí definovat, kolik vlků ČR unese, když jiné státy toto už definované mají. Například Francie je skoro sedmkrát větší než ČR a má stanovený počet 500 vlků pro celé území. Proč nejsme schopni to samé udělat v Čechách?
 
Z projevu zástupce AOPK RNDr. Jindřišky Jelínkové, Ph.D.
 
Já jsem na konferenci proto, abych prezentovala pohled státní ochrany přírody na program péče o vlka, na takových fórech by měl zaznívat i názor ochranářský, ta druhá strana, ačkoli bych se ráda domnívala, že nejsme druhá strana, že jsme všichni na jedné lodi.
Program péče o vlka obecného v ČR jsme připravili v pověření MŽP, jedná se o dokument, který má dlouhou genezi a byl zpracován před několika lety Ústavem biologie obratlovců akademie věd ČR a dalšími akademickými institucemi pro tři velké šelmy, vlka, rysa a medvěda. V důsledku expanze vlčí populace a kolonizace ČR jsme vlka vybrali samostatně a zpracovali jsme ho prioritně, program péče o medvěda a o rysa je v přípravě.
V ČR máme momentálně asi osmnáct vlčích teritorií, většina jich je přeshraničních, máme pouze jednu vnitrozemskou smečku v oblasti Kokořínska. Nárůst oproti předchozímu roku je o dvě smečky více, tedy dvě teritoria, není to dramatický nárůst jak se někteří domnívají.

vyskyt-vlka.jpg

mapa-vyskytu-vlka-duben_2019.jpg

Shrnu to o čem je program péče, co je program péče 

Program péče je koncepční a metodický dokument, který by se měl snažit pořešit konflikt, který konkrétní druh vytváří s hospodářskými zájmy člověka. Není to záchranný program, který se cíleně snaží populace zachraňovat a posilovat. My se snažíme najít rovnováhu při současném udržení populace druhu nebo zlepšení jeho stavu. Je zpravidla zpracováván na deset let, každoročně bude tento materiál vyhodnocován, případně upravován.
Jaká jsou nedůležitější opatření programu? Za prvé kvalitní monitoring a výzkum, bez toho se nemůže obejít. Pokud bychom chtěli dělat jakékoli změny, musíme mít solidní vědecká, správně oddiskutovaná data, bez těch se neobejdeme. Další opatření jsou administrativní a legislativní.
Víme, že situace s vlkem není dobrá, zákon neřeší vše, co bychom z pohledu poškozených chovatelů hospodářských zvířat a dalších subjektů chtěli řešit. Připravili jsme analýzu, kterou jsme předali ministerstvu. Zároveň je nutné zabezpečit hospodářská zvířata proti útokům šelem a je zřejmé, že je potřeba na ochranná opatření pastevcům poskytnout peníze, snažíme se hledat různé způsoby a nacházet ta nejlepší řešení.
Výchova a osvěta jsou velmi důležité položky, je dobře, abychom informovali a vychovávali veřejnost objektivně a správně a nezkreslovali žádné skutečnosti.
Opatření a cíle jsou zaměřené na dotace, na zabezpečení stád, na náhradu škod, je velice důležité, abychom dokázali řešit situace, kdy dojde k výskytu problematického jedince, jeho chování bude skutečně problematické. I za dnešní legislativy je možné požádat o výjimku ze zákona na odstřel problematického jedince, musíme ale vědět, který jedinec je problematický, definovat jeho chování a určit, že se opravdu jedná o problematického jedince.
Další kapitoly plánu péče se věnují ochraně vlků, kdy je třeba zachovat určité jádrové oblasti pro rozmnožování vlka a zajistit migrační koridory, aby spolu mohly smečky komunikovat.
Příznivý stav je alfa a omega celých našich témat a projednávání programu péče. Budeme znát číslo, ke kterému jsme tlačeni, snad v roce 2021. Zřejmě to bude počet smeček, nebude to počet jedinců a bude to číslo, které vznikne v úzké spolupráci s našimi německými a polskými kolegy. Jedná se převážně o středoevropskou nížinnou populaci, musíme prostě dospět k nějakému koncensu, jak budeme stanovovat počet vlků v ČR.
Budeme také stanovovat standard k zabezpečení stád před útoky velkých šelem. Rádi bychom definovali ve spolupráci s chovateli hospodářských zvířat jak mají vypadat ploty, jaké má být v elektrických plotech napětí, jak má vypadat ochrana proti podhrabání. Naší snahou je najít dotace z národních i evropských fondů, rádi bychom poskytli chovatelům, kteří musí jinak organizovat pastvu formou plošné dotace finance na pokrytí zvýšených nákladů. Rádi bychom, aby byly jasné a aktualizované ceníky hospodářských zvířat, kde bude zohledněno, zda se jedná o jatečná, masná, chovná plemena, dále bychom tam chtěli zahrnout další druhy hospodářských zvířat, jako jsou farmové chovy, zejména jelenovitých i dalších druhů a zájmové chovy, dostali by se tam i ti lovečtí psi. Dnes ale třeba není možné hradit náklady na kafilerii a povinný veterinární posudek, to bychom také rádi zajistili.
Co se týká nestandardně se chovajících jedinců vlka, chceme sbírat informace a nastavit jak dál postupovat, chceme vyvinout nástroje k tomu, abychom dokázali nastavit preventivní mechanismy ke ztrátě plachosti, hybridizaci vlka se psem a chovy v lidské péči, tady je nutná přesná evidence.
Za rok 2019 škody vlkem na hospodářských zvířatech činily 5 612 000 Kč, jsou to informace z Ministerstva financí, ale nárůst škod vlkem nekoresponduje přímo z počtem zabitých zvířat ani s enormním nárůstem populace vlka, jen došlo k aktualizaci určitých položek v ceníku, například za dojenou ovci s mléčnou produkcí může chovatel dnes dostat 19 800 Kč, narůstají ceny za telata, která mají vyšší cenu a zjistili jsme také, že je výhodnější vykazovat cenu za kilogram zvířete než za jedince jako takového.
My se snažíme shromažďovat veškeré protokoly z hlášených škod, na základě toho děláme mapu, děláme si přehled, kde vlci nejvíce útočí. Vše koresponduje s oblastmi trvalého výskytu vlka. Momentálně je enormní nárůst škod spíše u skotu, kdy vlci útočí na narozená telata na pastvinách.
Ráda bych na závěr upozornila, že jsme zřídili i mailovou adresu a stránky www.navratvlku.cz, kde jsou všechny informace. Budu ráda, když je navštívíte.
 
Z projevu Ing. Vladimíra Tláskala, člena předsednictva Asociace soukromého zemědělství
 
Zaznělo tu, že plán péče o vlka byl projednáno se všemi chovatelskými, zemědělskými svazy a institucemi. Já bych chtěl říct, že Asociace soukromého zemědělství odmítla plánované znění plánu péče o vlka, protože nebyly řešeny připomínky ze strany naší asociace a hospodářů v krajině. Společné nesouhlasné stanovisko a žádost o doplnění plánu péče o vlka obecného o definici příznivého stavu, způsobu regulace a řešení problémových jedinců odeslala Asociace soukromého zemědělství ČR spolu s dalšími organizacemi, ČMMJ, mysliveckou komisi Agrární komory, Zemědělským svazem, Svazem chovatelů ovcí a koz, Českým svazem chovatelů masného skotu, Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů, Probio svazem ekologického zemědělství a Společností mladých agrárníků ČR ministru životního prostředí Richardu Brabcovi.
Má-li program péče o vlka obecného představovat veřejný zájem společnosti na jeho návrat do krajiny na počátku 21. století, musí se jednat o jasný podklad vyjadřující zájem společnosti na ochraně krajiny a přírody a žádoucí rovnováhu ekosystému a venkova obydleného člověkem, zejména v kontextu s tradičním zemědělským hospodařením a turistikou šetrnou k životnímu prostředí, jako i s dalšími společensko- ekonomickými oblastmi.
Někdo řekl, že když slyší slovní spojení péče o vlka, má osypky, tak já zase mám osypky nad slovy návrat vlka. Prožije zemědělství ve vlčích oblastech taky návrat? Návrat k čemu? Návrat třeba jen o třicet nebo padesát let zpátky? Budeme přemýšlet o rozorání horských oblastí? Chceme, aby hospodáři, kteří pasou dnes na kopečkách, ovce, kozy a masný dobytek zahnali zpět do zbytku staveb po státních statcích, zamkli zvířata pod petlici a na rozoraných pastvinách začali opět pěstovat kukuřici na krmení, vozit jí do silážní jámy a pak tím krmili dobytek? Když na celý rok zvířata nevylezou na světlo boží, tak přece nepotkají vlka! Nebo vybudujeme další bioplynové stanice, aby se krachující zejména ekologické farmy nějak uživily? Je to řešení? Chce opravdu toto společnost v horských a podhorských oblastech? Na mnoha pozemcích by tak skončil i režim ekologického zemědělství.
Sedláci ale nevidí jinou možnost, jak dál hospodařit v oblastech s neregulovaným počtem vlků, kteří decimují jejich stáda a tím zemědělce samotné. Zemědělství s pastevním způsobem chovu může dělat člověk, který je do toho zapálen, má to rád a baví ho to, ale bude ho to bavit i nadále? Chce se mu denně řešit vlkem stržená hospodářská zvířata? Bude se mu chtít stále chodit se zmačkanou čepicí na úřad a žebrat o uznání škody způsobené vlkem?
Další problémem je generační výměna na farmách. Bude chtít převzít mladá generace po svých předcích hospodářství, když hlavním tématem bude vlk, škody, náhrady, týraná zvířata, shánění náhradních kusů pro doplnění stáda? Bude to život, který chtějí ti mladí žít? Nepůjdou raději do města? Není náhodou vylidňování venkova obrovským problémem celé Evropy?
Jsme na půdě krajského úřadu, samozřejmě vlk sem na úřad sám osobně v nejbližší době asi nepřijde, ale dříve nebo později přijdou starostové Broumovska, že se vylidňují obce, zavírají školky, odstěhovala se poslední učitelka, obchod už nechtějí ani Vietnamci? A ze zoraných luk po dešti se navalila zemina až na náves?
Má toto vše spojitost? Je toto ten zmiňovaný návrat? Nevím, možná. Na závěr mi ještě dovolte ještě jeden návrat - v listině krále Václava I. z roku 1229, na základě které daroval krajinu kolem dnešní Police nad Metují polickému klášteru, je území Policka a jeho okolí charakterizováno jako krajina děsná v pustině. Přeji proto všem, aby se návrat k takovému názvu pro naše krásné a zemědělsky momentálně doslova vymazlené Broumovsko nikdy nekonal.
 


Zpracování dat...