Časopis Myslivost

Ve jménu lesa?

Myslivost 4/2020, str. 38  Petr Ziegrosser
V souvislosti s novelou zákona o myslivosti se u nás diskutuje kromě jiného i o budoucí podobě výkonu práva myslivosti v honitbách pronajímaných státním podnikem Lesy České republiky. Jsou předkládány návrhy inspirující se většinou u našich západních sousedů a jejich hospodařením se zvěří v německých státních lesích.
V nedávné době vyšel v našem spřáteleném německém mysliveckém časopisu Wild und Hund článek, resp. výpověď a zkušenosti jednoho z profesionálních lovců, který na vlastní kůži zažil systém přístupu ke zvěři v bavorských státních lesích. Ano, zcela reálně, je to možné vidět jako subjektivní pohled, nicméně stojí za přečtení a zamyšlení. Požádali jsme proto o možnost překladu a připravujeme i další pohledy na věc od našich západních sousedů.
 
 
Když 1. října 2000 Jörg Finze nastoupil jako profesionální lovec do Kemptenského lesního úřadu Bavorské státní správy lesů (BaySF), viděl kromě jiného i lepší budoucnost pro lov. Přišel totiž z lesní správy ve Šlesvicku-Holštýnsku, kde červenozelená zemská vláda masivně omezila možnosti lovu prostřednictvím nového zákona o myslivosti.
V Kemptenu ho čekala lovecká odpovědnost za asi 3000 hektarů, zejména v Kürnachu, horském hřebeni před Alpami s jeleny, srnčím a kamzíky. V myslivecké tradice ctícím Bavorsku si myslel, že přešel do myslivecky zaslíbeného prostředí, samozřejmostí tam bylo i u státních lesů dát ulovené zvěři poslední hryz, položit veškerou ulovenou zvěř na výřad a za zvuku borlic jí vzdát poctu.
Situace se ale rychle změnila, v následujících letech se stal svědkem loveckých praktik, které porušovaly etické zásady, tradice, překračovaly i zákonné limity. Není proto divu, že se v roce 2019 otočil zády k tomuto přístupu v Bavorsku a už nikdy tam nechce být profesionálním lovcem.
Tento konkrétní příběh ale není v Německu ojedinělý, ale většina profesionálních lovců mlčí, aby neohrozili svoji existenci. Pracují pod neustálým tlakem státních lesů, které prosazují heslo „Les před zvěří“ s cílem zajistit obnovu lesa, řádnou druhovou skladbu dřevin a eliminovat škody zvěří ve vysněném „přírodě blízkém lese“. Profesionální lovci musí tolerovat a podílet se na lovu u krmelců v zimě, pořádání „štvanic“ na zvěř a naháněk v březnu či v dubnu, odbornost, chov zvěře a lovecké tradice ustupují před ideologií „eliminace škod zvěří za každou cenu“.
Dohady kolem změny hospodaření v lesích a o roli zvěře týkající se škod na lesních porostech se vedou v Německu již nejméně třicet let. Stále více se prosazuje snaha a jasný cíl zredukovat býložravou zvěř tak, aby se les sám přirozeně zmlazoval. V roce 1994 bavorské ministerstvo zemědělství stanovilo zásadu „Les před zvěří“ jako základní pravidlo pro lov ve státních lesích a od roku 2005 je toto pravidlo u Bavorských státních lesů bráno jako zákon.
V lovecké sezoně 2005/2006, v prvním roce platnosti výše zmíněného zákona, bylo v rámci bavorských státních lesů uloveno 2700 kusů jelení, 37 800 ks srnčí a 2000 ks kamzičí zvěře. Vedení státních lesů tehdy ještě říkalo, že sice platí zásady „Les před zvěří“, ale že nechce mít les bez zvěře. Skutečný stav byl ale takový, že například v roce 2014 byl na jedné lesní správě překročen plán odlovu jelenů o 68 kusů. V lednu 2017 bylo na jiné lesní správě uloveno při naháňce 61 kusů srnčí zvěře i přesto, že celkový plán lovu byl jen zhruba jedna třetina tohoto počtu. V roce 2018 byl jinde plán lovu kamzičí zvěře překročen o dvě třetiny. Od té doby postupně stoupal každoroční odstřel  až na 44 000 ks srnčí, 3800 ks jelení a 2700 ks kamzičí zvěře. Plán lovu se neustále navyšuje a následně překračuje pod heslem „Čím více, tím lépe“. Při překročení plánu o 5 % jsou personálu vypláceny prémie za odlov.
 
Čím více se státní lesy snaží o udržení pozitivního obrazu před veřejností, tím horší je situace ve skutečnosti. Na jedné straně se snaží o prodej kvalitní zvěřiny, v praxi se však stává, že kusy srnčí zvěře jsou rozstřílené, potrhané psy a často i pozdě vyvržené, takže následně končí v kafilérii. Jörg odhaduje, že až polovina kusů ulovených na naháňce je tak rozstřílena, že srážka je až 50 %.
Aby na výřadu nebyli vidět ulovení srnci  v líčí, odřezávají se všem uloveným kusům hlavy. I zvěř ulovená při individuálním lovu personálem je do chladicích boxů věšena bez hlav a evidována pouze jako srnčí, ale neuvádí se pohlaví a věk.
Jak říká Jörg Finze, dodržování mysliveckých tradic je na některých lesních správách Bavorských lesů bráno jako přežitek z časů Göringa a zásada „Les před zvěří“ přináší jenom zabíjení a nepořádek. Nechtěl se na to dál dívat a účastnit se toho, co se ve jménu lesa děje, a proto v červnu 2019 svoji práci profesionálního lovce u Bavorských státních lesů ukončil.
Poznámka na závěr:
K článku je připojen i graf, který znázorňuje stav od roku 2005, i když se střílí stále více zvěře, stavy se nesnižují, naopak stoupají a neodloví se ani přírůstek.Při překládání článku se mi zdálo, že je to příliš jednostranný pohled bývalého profesionálního myslivce – Berufsjägra. Oslovil jsem proto svého bavorského osmdesátiletého kolegu myslivce s prosbou o komentář. Odpověděl stručně: „Berufsjäger je dnes ten, který ve jménu lesa pod heslem Les před zvěří střílí na vše, co se hýbe!“   A k tomu není co dodat.
Podle časopisu Wild und Hund
přeložil a zpracoval Petr ZIEGROSSER
Zpracování dat...