Časopis Myslivost

Únor / 2020

Škody zvěří a vlk

Myslivost 2/2020, str. 18  Kamil Zahradník
Na seminářích pořádaných k problematice výskytu velkých šelem a jejich následného tlaku na spárkatou zvěř, konaných před koncem minulého roku, jsme se věnovali právě tématům vzniku škod jak působených zvěří, tak i škodám na zvěři. Příčinou vzniku některých problémů je kromě jiného i nesystémový a nekontrolovaný stav šíření vrcholových predátorů na našem území, především tedy vlka obecného.
Dodnes se odpovědné orgány ani ministerstva neobtěžovala k vytvoření tolik nutného a odpovědného managementu těchto šelem na našem území! Jsme jedna z posledních zemí, kde prozatím žádný takový plán a řešení není ani reálně připravován, natož schválen. Nevíme tedy co a jak s nekontrolovatelným šířením vlka budeme do budoucna dělat.
Mezitím vzniká jakýsi nesmyslný, nic neřešící a bezzubý „Plán péče o vlka“ pod taktovkou AOPK, potažmo Ministerstva životního prostřed. Tento dokument je podle samotných pracovníků, kteří ho navrhují, zcela bez vlivu právní vymahatelnosti a návazností. Tedy je zcela o ničem a vypadá zatím jen jako cár papíru.
 
Proč se ho tedy snaží MŽP tak dlouhou dobu vytvořit a prosadit, když vlastně nebude nic řešit?
Odpověď nabízí samotná citace ze samotného návrhu Plánu péče. Jedná se jen o otevření peněz k samotným dalším nesmyslným projektům pro určité skupiny lidí a organizace, kteří budou požadovat další zdroje a budou se přitom odvolávat právě na tento Plán péče.
A co se bude tedy za peníze poplatníků financovat?
No další a další sběr dat o vlcích, analýzy trusu, monitorování pohybu, telemetrie, no prostě tisíckrát dokola to samé a pořád znovu sledovat vysledované. Takový nekonečný příběh monitoringu a bádání. Dá se říci, že v evropském měřítku máme vlky zdokumentované a vysledované za miliony EUR tak, jako žádného jiného živočicha na této planetě. Ale naši „odborníci“ budou sledovat dál a proč by taky ne, když jim tečou peníze?
Člověka tedy napadne, jak se tedy již ty miliony doposud věnované této problematice využily? Jaký to vše mělo smysl a hlavně jaký smysl to má mít do budoucna, kdy mají neřízeně téct další peníze? K čemu nám to všem bude?
Samozřejmě se argumentuje, že získaná data budou přesněji definovat konkrétní místní podmínky výskytu, že budou data dále upřesňovat, až budou nakonec vědět, co přesně který vlk kdy a kde žral a v kterou dobu a pod kterým smrčkem ležel a jak dlouho spal apod.? Tomu ale chtějí akademici říkat přínos? No minimálně je to sporné a o využitelnosti těchto poznatků se můžeme jen domnívat.
Ekoaktivisté rádi poukazují na škody, které v lesích působí spárkatá zvěř, ale jakoby škody působené jejich tolik opěvovaným chráněncem vlkem nebyly žádné, nebo jsou zcela zanedbatelné. Opak je bohužel pravdou.
Jako myslivci čelíme obrovské dezinformaci, že stavy spárkaté zvěře jsou silně nad plánovaným stavem, že je zvěř přemnožena a tím působí nedozírné škody. Jsme obviňováni, že sčítání zvěře neodpovídá skutečnosti, že se myslivecké plánování jen opisuje či jen vytváří od stolu, a tím má zcela nevypovídající hodnotu.
Zde je potřeba opět odmítnout paušalizaci. Jistě se najdou myslivečtí hospodáři, kteří to mohou takto provádět, pak je ale na zvážení, zda jsou to lidé na svém místě. Na druhou stranu jsou mnohde myslivečtí hospodáři zodpovědní a solidní, kde mají veškeré statistiky v pořádku a ve správném vztahu ke skutečnému stavu venku v honitbě. Neměli bychom tyto poctivé myslivecké hospodáře házet do jednoho pytle, špinit a zesměšňovat. Naopak to jsou skutečně lidé na svých místech a kéž by jich bylo v honitbách všude co nejvíce.
 
Abychom tedy vyšli vstříc kritikům myslivosti a mysliveckých statistik, kteří nepovažují klasické myslivecké plánování za odpovídající, pokusili jsme se tedy skutečné stavy spárkaté zvěře vyčíslit trochu opačným způsobem. Na základě reálných statistik lovu, tedy čísel, která se snad opravdu nedají zpochybňovat.
Dalším bodem kritiky myslivců je, že mnohde nedodržují poměry pohlaví podle vyhlášky a že naopak zašetřují samice, aby mohli co nejvíce lovit. I toto jsme v našem přepočtu zohlednili.
Následně jsme vytvořili tabulku počtu spárkaté zvěře podle lovu.
V návaznosti dlouhodobých statistik lovu z minulých let, kdy se stavy zvěře zvyšují velmi plynule a postupně (kromě černé zvěře), můžeme vycházet z předpokladu, že počet ulovených kusů je tedy roven počtu přírůstků.
Dále budeme pokračovat klasickým přepočtem stanovení poměru pohlaví, které jsme upravili podle kritiků, ve prospěch samic v populaci. Podle stanovených koeficientů KOP (koeficientu očekávané produkce) jsme vypočítali, kolik samic tedy potřebujeme, abychom dosáhli daného přírůstku (tady znázorněn lovem v prvním sloupci).
Když už víme, kolik samic může vytvořit takový přírůstek, tak dle sloupce „poměr pohlaví“ jsme vypočítali, kolik je tedy skutečně podle kritiků samců v dané populaci jednotlivých druhů zvěře.
Tady se zastavím a uvedu, že jde jejich vlastní kritika o „zašetřování samic“ přímo proti nim, protože jestliže tvrdí, že máme mnohem více samic v populaci než by mělo být, tak větší počet přírůstku dosáhneme s daleko menším počtem samců. Ten je následně uveden ve sloupci „počet samců“.
Na konci tabulky je tedy předpoklad celkové populace podle výpočtu ulovené zvěře a přepočtené na konečný výsledný stav populace.
Výsledek konečného lovu, tedy 475 855 kusů je pevně daný a ověřený.
Podle tohoto propočtu, by tedy celkový počet spárkaté zvěře v ČR za rok 2018 měl být celkem 963 150 ks.
Znamenalo by to, že celková výše škod spárkaté zvěře způsobená v lesích (25,5 mil Kč) vypočtená touto metodou, byla v přepočtu jen necelých 27 Kč na 1 kus spárkaté zvěře.
Tady je nutno podotknout, že je zde i zahrnutý stav černé zvěře, která je sice velmi zastoupená početně, ovšem vliv na škody na lesním porostu jsou minimální.
Výši škod (zmíněných 27 Kč na jeden kus) je však podle zákona o myslivosti povinen hradit uživatel honitby, tedy myslivci z vlastní kapsy!
To ovšem všem neplatí pro škody způsobené vlkem, kdy podle AOPK bylo v roce 2018 vyplaceno za škody vlkem 1.500.000 Kč při přiznaném počtu jen 80 vlků na území ČR. Znamená to, že za každého jednoho vlka jsme zaplatili všichni z kapes daňových poplatníků, tedy nás všech 18.750 Kč!
A za rok 2019 je situace ještě horší, kdy podle odhadů bude vyplacena škoda způsobená vlkem v ČR přes 3.900.000 Kč při přiznaném počtu asi 100 vlků na ČR. Tady už budeme odhadem platit všichni celých 39.000 Kč na 1 vlka.
To jsou ale jen přímé náklady na škody, jako jsou potrhaná hospodářské zvířata apod. Zde zdaleka nejsou započteny náklady na opatření jako jsou oplocení, pořízení pasteveckých psů a dalších „moudré rady“ hlavně z řad hnutí Duha. Tyto rady, které nám ochranáři tak rádi doporučují, se ale platí samozřejmě z peněz jiných, z rozpočtu ČR, tedy opět z našich daní.

tabulka.jpg
 
Velmi často uváděným mýtem je, že vlk nám může pomoci s redukcí stavu spárkaté zvěře. Je to samozřejmě absolutní nesmysl. Sami vidíme, kolik je ročně uloveno podle statistiky spárkaté zvěře – 475.855 kusů. Při současné populaci vlků v ČR je tedy jejich vliv na celkovou populaci absolutně zanedbatelný až bezvýznamný, zejména s ohledem, že u těch druhů zvěře, které potřebujeme redukovat nejvíce, tedy u černé, nám vlk při její redukci absolutně selhává. Naopak dělá nemalé škody na zvěři, kterou má logicky nejdostupnější. Způsobuje významné a nenahraditelné škody především na trofejové zvěři, a tím i celkově narušuje a i poměry pohlaví a sociální strukturu jednotlivých druhů zvěře. Nemluvě o tom, že spárkatá zvěř je vlkem stresována, zatlačena do houštin, má narušen přirozený potravní cyklus a tím pádem v houštinách působí ještě větší škody.
 
Podle pracovníků AOPK má vlk v přírodě hodnotu 250.000 Kč. To je údajně cena, stanovena jako odpovídající náhrada vlka při jeho ztrátě v přírodě.
Budeme mít tedy jako myslivci a jako hospodáři v krajině také možnost, aby nám stát, který tu bezmezně chrání jeden druh na úkor druhého, vyplatil náhradu škody?
Máme vyčíslené hodnoty zvěře, například podle tabulek upytlačené zvěře, které nám ukazují i přesnou cenu ztrát jednotlivých druhů spárkaté zvěře. Víme všichni velmi dobře, jak hovoří zákon a že taková náhrada zatím bohužel není podle právní úpravy možná, ale je na čase trochu srovnat podmínky. Zejména je zde příležitost právě při otevření novely zákona o myslivosti napravit některé nespravedlnosti, které stávající úprava nezahrnovala.
Kamil ZAHRADNÍK
LDVI, v.v.i.
 
 
 
 
vychází v 6:32 a zapadá v 19:36 vychází v 13:17 a zapadá v 4:35 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...