Časopis Myslivost

Společný cíl musí být daleko hlubší, než jen ekonomický

Myslivost 2/2020, str. 22  Jiří Kasina
V rámci programu koncertu České myslivecké vánoce v pražském Rudolfinu, který byl kromě jiného pořádán u příležitosti čtyřiceti let činnosti Loveckého tria, jsem měl možnost uvádět na podiu nejen krátký rozhovor, ale i předání nejvyššího mysliveckého vyznamenání členovi Myslivecké rady ČMMJ, trubači, zakladateli Loveckého tria a skladateli, JUDr. Petru Vackovi. Protože se léta známe, při příležitosti zhodnocení koncertu jsme si popovídali nejen o hudbě, ale i o pohledech na další vývoj a perspektivy Českomoravské myslivecké jednoty.
 
PV1.jpgPane doktore, začněme hudbou, loveckým troubením a úctyhodným výročím. Co si vybavíte za těch čtyřicet let v Loveckém triu?
 
Nejvíc mi utkvěl v hlavě začátek, když vše začalo, konkrétně Josef Selement a doba, kdy se zakládal Klub trubačů. V té době myslím troubilo aktivně sotva patnáct, dvacet trubačů. No a když vidím vzestup troubení, co se za tu dobu udělalo, jak z hlediska počtu trubačů, tak z hlediska kvality hry, tak mám v sobě velikou radost. Je velmi příjemné pozorovat mezi současnými trubači jednotlivce i soubory, kteří dbají na řádné vystupování, chování, oblékaní, dodržování mysliveckých zvyků a tradic, jsou to prostě všestranně kultivované osobnosti. To je pro mne asi ta největší radost z vývoje za oněch čtyřicet let.
 
Vy jste na pódiu v Rudolfinu v našem rozhovoru použil slovo poodstoupení. Mohu Vás za čtenáře Myslivosti požádat o komentář, jak jste to vlastně myslel?
 
Já jsem si totiž vzpomněl na jednu velkou osobnost, kterou všichni myslivci znají, byl to prof. Hromas. Když jsme mu hráli při oslavě jeho šedesátin, měl už na hlavě málo vlasů a já ho tehdy považoval oproti mne za starého muže.  No a mně je teď taky šedesát, přitom se cítím v plné síle, zdráv, v pohodě. A při vzpomínce na zážitek s prof. Hromasem jsem si sám sobě řekl, že už je nejvyšší čas, abych udělal místo mladým, protože ti se na mne dívají tak, jako já se díval tenkrát na pana profesora. Pomalu začínám ztrácet soudnost a je potřeba postupně vyklízet pole, aby dostali místo mladí. A moje myšlenka je, aby se do centra dění dostaly všechny tři generace, a platí to jak pro trubače, tak obecně pro myslivce a jejich funkcionáře. Dokud můžeme my z té starší generace, umožněme, aby se dostali do funkcí zástupci střední generace, dnešní čtyřicátníci, ale aby se zároveň začali zapojovat i ti mladí, kolem pětadvaceti let, aby se začali zapojovat do rozhodování a zvykali si na podmínky v rámci ČMMJ, učili se, jak to chodí. Skloubit pohledy, zkušenosti i nadšení všech tří generací ve prospěch celku a posunout jak trubače, tak celou ČMMJ dál.
 
Zústaňme ještě chvíli u troubení, čeho byste chtěl v troubení ještě dosáhnout?
 
Mám ještě dva cíle, dvě mety. Pokud se jedná o ČR, chtěl bych tu vybudovat soubor Es rohů, velmi kvalitní soubor tzv. zámecké lovecké hudby. Vidím to jako jeden nesplněný dluh, který bychom mohli zvládnout do konce roku 2023, ke stému výročí ČMMJ.
Druhý cíl vidím nejen pro ČR, ale pro celou Evropu. Byly by to univerzální lovecké fanfáry a signály, které by byly věnované jak ČMMJ, tak ale i všem evropským trubačům, aby se univerzálně používaly, nejen při lovu, ale i při výstavách, zkouškách adeptů, na bálech, aby měly moderní fazónu a moderní střih.
 
A budete je skládat vy? Chápu to dobře jako evropské trubačské esperanto?
 
No pokusím se o to. A já bych to nazval spíš jako společný evropský trubačský a myslivecký zážitek, taková lahůdka.
 
Pojďme nyní k vaší funkci člena Myslivecké rady ČMMJ. Když jste před pěti lety nastupoval, co vás nejvíc překvapilo? Co jste vůbec nečekal?
 
Překvapily mě dvě věci, o jedné bych chtěl mluvit, o druhé méně. Překvapila mě šíře problematiky, která se ve vedení ČMMJ musí řešit, jak z hlediska odborného, tak i právního. Byl jsem překvapen, do kolika oborů problematika zasahuje a opravdu není v silách jednoho člověka vše obsáhnout, musí být široký tým odborníků, ať už je to kynologie, střelectví, myslivost, právo, ekonomie, je to prostě hodně široká oblast. Rozhodování v takové šíři vyžaduje nutně mnoho různých znalostí a využití schopností více odborníků.
Druhá věc, o které se mi příliš mluvit nechce, je to, že mne překvapilo, jak se neříká pravda, jak se neříkají vždy věci správně a chtělo by to jinou tzv. kinderštube, jiný směr myšlení, výchovy, vystupování. A to nemyslím jen ve směru k vrcholným mysliveckým orgánům, ale i ve směru k nejširší myslivecké veřejnosti. Je potřeba změnit návyky, dostat do dennodenní praxe noblesu, kultivovanost, kulturu, vhodné a řádné myslivecké vystupování.
 
A také asi více posílit stavovskou hrdost a příslušnost k organizaci?
 
To samozřejmě, hrdost a také více žen. My mezi trubači máme zhruba třetinu žen, líbí se mi klub Dámy české myslivosti. Ženy přece tvoří větší polovičku naší populace a myslivci je tak trochu vytlačují nebo podceňují, mají pocit, že myslivost je jen jejich chlapská. Neříkám, že se tak chovají všichni myslivci, ale zaráží mne, že takový despekt slýchám i od mysliveckých funkcionářů. Možná kdybychom zapojili ještě více žen, získali bychom jiný, mnohdy lepší pohled na nás myslivce. My muži si často myslíme, že víme všechno nejlíp a ona to mnohdy úplně pravda není.
 
Jak se z vašeho pohledu vyvíjela Myslivecká rada, soubor 15 členů, za těch pět let? Podařilo se nastartovat lepší vyjednávání a spolupráci? Jak byste vůbec uplynulé volební období zhodnotil?
 
Myslivecká rada je takový zvláštní orgán odborníků, který ale z mého náhledu moc konzistentní není. Každá osobnost si hlídá svoji problematiku a chybí mi přirozená návaznost a více spolupráce, což by sice mohl zaštiťovat předseda, ale ten vše nemůže zvládnout, to vůbec není možné. Myslivecká rada v této podobě je přežitá a je dobře, že Sbor zástupců zvolil variantu jinou, zda šťastnou nebo nešťastnou, to ukáže život. Jen prosím zdůrazňuji, neříkám, že by v Myslivecké radě byly zásadní rozpory, lidé spolu dobře vycházeli, ale že by to z mého pohledu byl ideální tým, ideálně pracoval, tak to není. Ono to totiž souvisí i s tím, že když se lidé sejdou jednou za měsíc, tak to je strašně málo, nejsou schopni do detailu se s problematikou seznámit během jednoho dne v měsíci, nemají dostatek času a možností vše detailně probrat a vydiskutovat si pohledy na konkrétní problémy. Podle mého názoru není dosavadní systém řízení ČMMJ dobrý, je z velké části přežitkem z minulosti a je jen dobře, pokud dojde ke změně. Jen ta může posunout celou organizaci dál.
 
Jak v tomto smyslu vyznívají spolupráce s odbornými komisemi?
 
Je dobře, že odborné komise existují, ale myslím si, že i v jejich případě platí to o potřebě změny. V novele Stanov se předpokládá, že se budou odborné komise zřizovat podle potřeby a bude si je zřizovat ten orgán, kterému slouží. Jestliže má být odborná komise poradní, konzultační, iniciativní orgán, který je nápomocen k rozhodování vedení ČMMJ, tak jsou to poradci, kteří by se měli vybírat nebo ustanovovat k jednotlivým konkrétním problémům. Nedává mi smysl, aby Sbor zástupců, tzn. delegáti z okresů, vybírali poradce orgánu, kterému mu mají radit. Je to stejné jako kdyby ministrovi poradce volil někdo zcela mimo ministerstvo, to nedává smysl.
Dosavadní systém byl tak, že se na Sboru zvolilo složení komise na pět let a přitom se vůbec nevědělo, na jaké úkoly bude komise potřeba. Dneska je přitom doba rychlá, nelze říct, že jsou stálé úkoly a jsou potřeba tito a tito lidé, naopak problémy se rychle mění a je třeba na konkrétní úkol vybrat erudované a odborně zdatné členy komise. A zároveň je třeba si uvědomit, že jsou úkoly a problémy, které jsou dlouhodobějšího charakteru, jiné naopak specifické, které se řeší třeba jen během několika měsíců a pak už není komise poradců potřeba.
Ale mám ještě jeden, ne zrovna pozitivní pocit. Týká se překryvu odborností přes jednotlivá volební období. Když jsem nastoupil do funkce, tak jsme začínali v podstatě od nuly, od počátku. Tím nechci vůbec říci, že ti před námi nedělali nic, oni to dělali jinak, ale to je jiná věc. Mezi jednotlivými volebními obdobími se vytrácela kontinuita, nepředávaly se myšlenky a úkoly dál, vždy nastoupila nová rada a vždy začínala znova. ČMMJ by tedy potřebovala dlouhodobou kontinuitu, protože ani za pětileté období se ty největší úkoly nedají splnit.
 
Poprosím vás o ohlédnutí dozadu, na těch pět let, zkuste konkretizovat, co se povedlo a co se nepovedlo? Čím byste se mohli jako Myslivecká rada pochlubit, co se podařilo domluvit, vyjednat a někam posunout a co naopak ještě ne a co by byl i úkol pro řešení do budoucna?
 
Je to subjektivní hodnocení a každý to ze své pozice vnímá a vidí jinak, takže prosím o určitou shovívavost. Povedlo se změnit styl práce sekretariátu a určitým způsobem nastala stabilizace, i když to určitě není konečný stav.
Z mého pohledu se velmi podařila zlepšit práce obchodních organizací, udělal se pořádek. Konkrétně Myslivost dosahuje vynikajících výsledků, ČMMJ může být na Myslivost, s.r.o. velmi hrdá, takových společností v ČR existuje málo. Přitom pracuje v ne zrovna podnikatelsky lehké oblasti kultury a ještě přitom dosahuje vynikajících, jak ekonomických, tak i kulturně duchovních nebo filosofických hodnot. To je velká práce, a to není zásluha Myslivecké rady, to je práce kolektivu zaměstnanců Myslivosti. A v té souvislosti jsem rád, že nastala určitá shoda, vnímám, že jsou stále nějaké rozdílné názory, ty ale budou vždy, ale základem je určitá potřebná koordinace.
I společnost Halali se stabilizovala, ale tam to největší rozhodnutí, jak dál, to nás ještě čeká.
Třetí, co se podařilo podle mého názoru, že se změnil a postupně stále mění způsob chování vedení ČMMJ navenek a začíná se měnit i styl jednání. Takový ten starý původní styl, kdy se hlavně hodně lobovalo a hodně se zákulisně vyjednávalo, už tu tolik není, ano, stále se tak děje, ale v menší míře a jinými prostředky, což vidím jako klad. Přizpůsobil se tak styl práce současným podmínkám.
 
Myslíte to tak, že se organizace jako taková začala chovat více sebevědomě? V lepším světle?
 
Určitě, já bych to nazval jinak než sebevědomě, organizace by měla získat větší stavovskou čest, sounáležitost, to si myslím, že by bylo úžasné, to tam ještě chybí, ale to jsme už u těch nedostatků. Musíme ještě odvést velký kus práce na směru, kterým má ČMMJ jít. Potřebný a vhodný směr se bude určitě ještě delší dobu hledat, to je otázka dlouhodobá, ne jednoho volebního období, jak vůbec dál ve spolkové činnosti, v ekonomice, v dotacích atd.
A já osobně bych si přál změnit v dohledné době také ještě jeden nedostatek - a to mířím ke všem jednotlivým myslivcům - chtěl bych je poprosit o to, aby se stali více osobnostmi, většími odborníky, aby byli kultivovanější v jednání, více kulturní, vnímaví a vzdělaní. To nám hodně do budoucna pomůže, tady zatím vidím velký deficit. Ne snad že by bylo všechno něco špatně, ale my bychom měli být vzor, a to si myslím, že zatím nejsme. Jestli chceme, aby nás někdo uznával, musíme být určitá osobnost, přirozená autorita. A to se nedá nařídit žádným předpisem, to se musí vybudovat, zde máme velký dluh. To nejde zařídit z centra nějakou směrnicí, musíme trpělivě a svědomitě působit přes centrum, okresy, myslivecké spolky až na jednotlivé členy, vychovávat osobnosti. To nevyřeší zákon nebo stanovy, zásadní bude, jací budou zvolení noví funkcionáři na okresech, jací budou rozhodovat v hlavním spolku. Toto totiž rozhodne o úspěchu ČMMJ, proto je potřeba v letošních volbách na okresních spolcích dobře vybírat zástupce, bedlivě vážit jejich schopnosti, vzdělání, osobní postoje a názory. Nevolit jen ty, kteří mají čas v důchodu a za sebou léta v myslivosti, ale i ty mladší, kteří jsou dostatečně časově flexibilní, mají schopnost vyjednávání, jsou schopni přinést nové myšlenky a pohledy a hlavně budou brát funkci ne jen jako odměnu, ale hlavně možnost splnit úlohu služby pro myslivost. I to je jeden z důvodu, proč jsem se rozhodl poodstoupit, abych těm mladším udělal prostor.
 
Zmínil jste okresní myslivecké spolky, to je podle mne velmi důležitá, ne-li momentálně nejdůležitější struktura v rámci ČMMJ. Myslíte si, že se se lépe nastartovala komunikace s okresními mysliveckými spolky, jste spokojen jak spolupracují s centrem?
 
Já se musím přiznat, že tady jsem udělal zpočátku poměrně velkou chybu, z neznalosti a nezkušenosti, za kterou se spolkům a jejich funkcionářům omlouvám. Já jsem zpočátku totiž podlehl myšlence, že okresní myslivecké spolky nejsou tak důležité a že jejich práce není tak kvalitní. Jak jsem ale postupně získával zkušenosti, tak jsem můj náhled přehodnotil a myslím si, že okresní spolky jsou naše nesmírně důležité základní články. A z mého pohledu je jedno, zda to budou v budoucnu články založené stále na struktuře bývalých okresů, a nebo krajské články, důležité jsou persony, lidé, kteří budou agendu zajišťovat. Zde je ta podstata úspěchu. Samozřejmě by bylo patrně lepší, kdyby to byly krajské články, ale to musí okresy a jejich funkcionáři sami přijmout a pochopit, pokud ne, nějakou direktivu shora nepřijmou, sebelepším nařízením to nelze změnit. Lidé v okresech a regionech se musí ztotožnit s myšlenkou, že je třeba strukturu mnohde změnit a vytvořit logicky uspořádané, soběstačné a hlavně funkční spolky.
 
Měly by to být přirozené regiony, každá oblast má nějakou spádovost a nemuselo by se přece trvat ani na kraji, ani na okrese, důležité je, aby byly v čele dostatečně silné osobnosti, které vytvoří nějaký celek, ať už v oblasti Šumavy, Jeseníků, nebo někde jinde…
 
Ale ano, samozřejmě, tyto nižší články naší organizace nemusí být administrativně přesně členěné po hranici bývalých okresů, mělo by postupně nastat zcela spontánní a přirozené vytváření logických regionů, když bude takový spolek blíž ke kraji, tím lépe, ale nic se vůbec neděje, pokud si myslivci zvolí jiné řešení. To nejpodstatnější jsou doopravdy lidé.
Myslím si, že s návrhem nových stanov je vyřešena otázka nové Myslivecké rady, protože každý kraj bude mít svého delegáta, zástupce. Přinese to ze začátku asi nějaké problémy, než se s tím naučíme žít, ono se to zdá jednoduché, ale až postupně si mnozí uvědomí, jak v centru, tak na okrese, jak je to složitá záležitost. Ale může nás to posunout určitým způsobem vpřed.
Ale co bych považoval za velmi důležité, když diskutuji se zástupci okresů, pozor na ty, kteří pořád přemýšlí teritoriálně a myslí si, že tříčlenné předsednictvo by mělo být zastoupení Čechy, Morava atd. To si myslím, že je velký omyl, pokud má předsednictvo zajišťovat rutinu, běžný provoz, musí to být lidé, kteří jsou schopni toto vykonávat bez ohledu odkud pocházejí na co nejlepší v podstatě profesionální úrovni.
Ti, kteří zastupují kraje, to jsou zástupci krajů, kde také budou zvoleni a je spravedlivé, že bude mít každý kraj svého zástupce ve vedení, bude tak spravedlivě a rovnoměrně pokryta celá republika. Ti tři nejvýše budou vykonávat a zajišťovat potřebný provoz a budou pod dozorem zástupců krajů. Myslím, že to je docela pěkné řešení.
 
Když pohlédneme do budoucnosti, stanovy budou projednány a schváleny, jaké další hlavní úkoly vidíte pro novou Mysliveckou radu? Co by měla přednostně řešit?
 
Já vás možná zklamu, že neuvedu nějaký výčet úkolů, já si vzpomínám na náš rozhovor na začátku, kde jsem říkal větu, že když postoupíme jen o kousíček, bude to výborné. Ono to nejde tak rychle, jak bychom si přáli.
Já bych jako první a nejdůležitější úkol viděl, aby došlo ke vzájemnému propojení myslivec, okresní spolek a hlavní spolek. Tam musí být shoda, toto propojení musí fungovat, tudy musí protékat energie, všichni musí vzájemně spolupracovat, musí mít porozumění a mít jeden týmový cíl. Ale i v hlavním spolku by se měl vytvořit tým lidí, protože jeden, dva, tři lidé nezmůžou vůbec nic. I tam musí být shoda. Nic nepomůže, když bude shoda v hlavním spolku, když to bude vyhovovat hlavnímu spolku a ne myslivcům dole. Musí se najít kompromis, který se bude logicky nějakou dobu hledat, nenajde se ani za měsíc, ani za rok.
 
Měli bychom ale přece také svojí činností získávat pro společnou myšlenku co nejvíce členů, přitáhnout i mladé…
 
Není podstatné, kolik členů bude ČMMJ mít, klidně se může po určitou dobu počet členů snížit, ale když bude menší množství členů dělat dobře, tak ti ostatní zase rádi přijdou, to je přirozený vývoj, kterým musíme projít. Neznamená, že toto musí nastat, ale když to nastane, tak se nic tak tragického neděje. Zásadní je společná jednotná myšlenka, za kterou může jít co nejvíce lidí, se kterou se může co nejvíce myslivců ztotožnit.  Když bude kvalita a spolupráce, k tomu jednotný směr a mantinely, tak potom můžeme přitáhnout i další. Nemá ale cenu dělat z myslivecké jednoty nějakou charitativní organizaci, držet nízko příspěvky a natahovat členy na finanční výhody atd.  I to se ale v určitých etapách vývoje mění, musíme toto těžiště rozumně přenášet.
Momentálně bych volil cestu kvality, je potřeba zvednout kvalitu v mnoha oblastech, abychom získali zpět obecné uznání. Když se nám to podaří, tak budeme respektovaní ve společnosti a lidé za námi rádi přijdou, protože si řeknou, že v takovém spolku chtějí být, že jim členství dává smysl. Ale abych držel členy jen proto, že mám nižší členský příspěvek a že mám tedy o tisíc hlasů víc, to mi opravdu nedává smysl.
 
Je to podle vás i odpověď na otázku, jak bychom měli podpořit příliv mladších lidí?
 
Určitě je potřeba se zamyslet nad tím, čím bychom mladé lidi k nám získali a oslovili, aby členství v ČMMJ bylo pro ně příjemným i prospěšným. Znovu se vracím k personální politice nebo personální volbě, je potřeba, abychom měli v rámci ČMMJ pokryté všechny generace. Budeme-li ji mít pokrytou jen zkušenou generaci od padesáti výš, ztrácíme tu střední a nejmladší generaci, protože přemýšlíme jen v našich generačních horizontech. Je samozřejmě otázka, jakou roli a v jakém rozsahu jednotlivých generacím dát, ale měli i ti mladší a mladí být u toho, určitě bych rád viděl i více žen, o tom jsme se už na začátku bavili. Bohatství spolku tvoří rozmanitost a šíře myšlenek a pohledů, pokud se nám podaří toto vytvořit, budeme neporazitelní, silní a dobří. Ale toto je potřeba opakovaně a trpělivě všem vysvětlovat, za tím dlouhodobě a jasně jít. A je třeba si uvědomit, že nejde jen o ekonomiku, tu už jsme si spravili z mého pohledu velmi dobře a dostatečně, teď je potřeba jít hlavně po složkách osobnostních a odborných.
Zpracování dat...