Časopis Myslivost

Spory uvnitř mysliveckých spolků se zaměřením na sankce vůči jejich členům

Myslivost 2/2020, str. 25  Roman Ondrýsek
Podnětem sepsání mého příspěvku byla četnost dotazů z právní poradny k otázce sankcionování členů mysliveckých spolků, a to ve formě porušení provozního řádu či stanov. Sankcí bylo např. udělení výtky, odejmutí povolenky k lovu, vyloučení apod.

 
Právní rozbor
 
Práva a povinnosti člena spolku se řídí zejména stanovami spolku, jakožto základního dokumentu fungování této korporace. Ze vzorových stanov, které vypracovala pro myslivecké spolky ČMMJ, se v článku 6 odst. 1 uvádí, že „Členovi, který závažně porušil povinnost vyplývající z členství ve spolku, nebo neplní usnesení uložená členskou schůzí, může výbor z vlastní iniciativy nebo na návrh kteréhokoliv člena spolku, uložit opatření“.
Opatřením je poté myšlena a) výtka, b) dočasné omezení lovu, nejdéle na jeden rok, c) dočasné omezení využití výsledků mysliveckého hospodaření nebo jiných členských výhod, nejdéle však na dobu jednoho roku. Podle čl. 6 odst. 2 je poté možné odvolání se proti uložení opatření, a to k členské schůzi, přičemž musí být podané do 15 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí o uložení opatření.
V zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) je patrná velká smluvní volnost pro členy spolku upravit si vzájemná práva a povinnosti odchylně od zákona. Je tedy v zásadě dovoleno, aby samotné stanovy odkázaly i na další „vnitřní předpis“, který bude konkretizovat jednotlivá práva a povinnosti svým členům.
Obecně plyne, že tímto vnitřním předpisem je v případě konkrétního spolku tzv. provozní řád. Každý člen spolku má povinnost se řídit ustanoveními stanov, ustanoveními provozního řádu, a zároveň v situacích těmito předpisy neupravenými se práva a povinnosti řídí podpůrně občanským zákoníkem. Pokud by nastala situace, kdy provozní řád či jeho dílčí ustanovení jsou v rozporu se Stanovami, k těmto rozporným ujednáním se nepřihlíží. V případě jejich střetu tak mají Stanovy přednost před zněním Provozního řádu.
 
Stanovy obecně upravují povinnosti členů mysliveckého spolku. Zde je konkretizováno, že člen spolku má povinnosti plynoucí ze zákona, stanov, provozního řádu a rozhodnutí orgánu spolku.
Samotný provozní řád je obecně upraven ve Stanovách. Zde je stanoveno, že se jedná o vnitřní předpis spolku, který kromě jiného blíže specifikuje práva a povinnosti členů spolku. Vnitřní předpisy se, na rozdíl od stanov, nezveřejňují ve sbírce listin spolkového rejstříku, přesto však lze vycházet z následujících skutečností.
 
Člen, který porušil svoji povinnost z členství (pozn. Stanovy zde nehovoří o povinnostech plynoucích pouze ze stanov, ale obecně o všech povinnostech plynoucích z členství, tj. i povinnosti plynoucí z provozního řádu), může výbor uložit jako jedno z opatření napomenutí, např. výtku.
Zde je důležité upozornit na několik skutečností. Předně je dané ustanovení ve Stanovách formulováno jako možnost, nikoli povinnost výboru tak učinit. Obvykle spolky ve svých stanovách uvádějí, že opatření lze uložit v závislosti na závažnosti a četnosti porušení. Jinými slovy – výbor není povinen při každém porušení automaticky udělit opatření členovi spolku. Je to čistě oprávnění výboru a je jen na něm, zda k takovému jednání přistoupí. Pokud se však rozhodne opatření udělit, je ve smyslu stanov povinen poměřovat závažnost a četnost porušení.
 
Ze Stanov obecně vyplývá, že členská schůze je oprávněna „zrušit rozhodnutí o uložení opatření“. Uvedená citace je pro řešený problém velmi důležitá a neboť z ní lze dovodit několik podstatných závěrů:
 
1. Členská schůze je dle Stanov oprávněna pouze ke zrušení rozhodnutí, jímž bylo uloženo členovi spolku opatření, z toho vyplývá, že samotná členská schůze tak není (bez dalšího) oprávněna nahrazovat činnost výboru a rozhodovat o udělení opatření. V tomto směru si nicméně takovou působnost může tzv. atrahovat, pokud to vyplývá ze Stanov. Pro atrahování je však třeba rozhodnutí členské schůze, ve kterém se atrahování výslovně vyjadřuje. Pokud takové rozhodnutí nebylo učiněno, platí, že členská schůze není oprávněna zasahovat do působnosti výboru.
2. Členská schůze je oprávněna pouze zrušit takové rozhodnutí, jímž bylo opatření uděleno.
 
Pokud by členská schůze překročila své oprávnění plynoucí ze Stanov, lze se domnívat, že rozhodnutí členské schůze bylo učiněno v rozporu se stanovami spolku, a tudíž se jedná o neplatné rozhodnutí ve smyslu ust. § 258 NOZ.
V takovém případě má poškozený člen spolku právo se domáhat u příslušného soudu prohlášení takového rozhodnutí za neplatné, pokud se nelze neplatnosti dovolat u orgánů spolku. V tomto ohledu tak lze doporučit na nejbližší členské schůzi projednání této záležitosti a členy schůze upozornit na neplatné rozhodnutí a následně vyvolat hlasování o zrušení rozhodnutí, jímž tomuto členu byla neoprávněně udělena výtka – resp. byla udělena způsobem porušujícím Stanovy a orgánem spolku, který k tomu nebyl oprávněn. Tohoto práva je třeba se dovolat do tří měsíců ode dne, kdy jste se o rozhodnutí (členské schůze) dozvěděli (viz ust. § 259 NOZ).
 
Závěrem je třeba upozornit na ust. § 260 NOZ, které říká, že soud dané rozhodnutí neprohlásí za neplatné, pokud napadené rozhodnutí nemělo závažné právní následky. Jedná se o nejednoznačné ustanovení, nelze s jistotou předjímat rozhodnutí soudu, zda dané porušení stanov bude považovat za takové, které má závažné právní následky.
V případě, že poškozenému členovi spolku daným rozhodnutím nevznikla žádná škoda, nebyl například vyloučen ze spolku, nebo nebyla jinak zkrácena členská práva, pak se lze domnívat, že sice bylo učiněno neplatné rozhodnutí členské schůze, kterým bylo zasaženo do členských práv, avšak zasažení nemá takovou intenzitu, aby naplňovalo podmínku závažných právních následků. Z tohoto důvodu by daný soud nemusel podané žalobě vyhovět.
 
Shrnutí právní problematiky:
 
1. Výbor má dle Stanov možnost (nikoli povinnost) za porušení povinností členovi spolku udělit některé z předvídaných opatření.
 
2. Pokud členská schůze rozhodovala o udělení opatření členovi spolku za porušení povinnosti, bez toho, aniž by zároveň výslovně rozhodla o atrahování si takové působnosti, pak se jedná o neplatné rozhodnutí členské schůze. Členská schůze je totiž dle Stanov oprávněna rozhodovat pouze o zrušení rozhodnutí o udělení opatření.
 
3. Člen spolku má zásadně právo se dovolávat neplatnosti rozhodnutí pro rozpor se zákonem či stanovami. Jeho žalobě soud nevyhoví, pokud by neplatné rozhodnutí nemělo závažné právní následky a pokud by bylo v zájmu spolku takové rozhodnutí nevyslovit.
 
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
Autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
působí na katedře teorie práva
Právnické fakulty Masarykova univerzita v Brně
advokát
 

Zpracování dat...