Časopis Myslivost

ochrana drobné zvěře

Myslivost 2/2020, str. 6  Petr Marada
Návrh nového agroenvironmentálního opatření V závěru kalendářního roku 2019 byla na půdě Ministerstva zemědělství odpovědnými pracovníky tohoto úřadu prezentována stávající situace v přípravě Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2020 a pozice České republiky, na které se podílí svými aktivitami především Ministerstvo zemědělství. Aktuální stav příprav, vývoj právních požadavků Evropské unie se zaměřením na přechodné období, výstupy z konzultací k jednotlivým platbám jsou témata, o kterých se hovořilo. Nejvíce pozornosti se však upíralo na názory a požadavky v oblasti tzv. zelené architektury a ekoschémat.
Jednoznačně zaznělo, že nová společná zemědělská politika, tedy požadavky a podmínky pro zemědělské hospodaření, budou „zelenější“. Očekává se, a po jednotlivých členských státech a tedy po zemědělcích, bude vyžadováno zintenzivnění ochrany životního prostředí a přijímání opatření v oblasti mitigace a adaptace v souvislosti se změnami klimatu. K tomuto by měly pomoci nové požadavky podmíněnosti (tzv. požadavky Cross Compliance) a připravovaná ekoschémata vztahující se na zemědělské hospodaření, která řeší např. omezení plochy jedné plodiny, údržbu krajinných prvků, opatření proti erozi nebo problematiku neprodukčních ploch. Ano, i biodiverzita, tedy zastavení poklesu a obnova odpovídající druhové rozmanitosti a početnosti je žádána.
Velmi „hlasitě“ byly diskutovány požadavky veřejnosti (občanské společnosti) ve směru k zemědělcům, které směřují k pestré, prostupné, životem a zdravím se vyznačující venkovské krajině.
Dnes již není pochyb o správnosti a adresnosti těchto požadavků, spíše se řeší jak tyto požadavky a z jakých zdrojů naplnit. Proto apelovali zástupci ministerstva i samotný pan ministr, aby univerzity, výzkumné ústavy, nevládní organizace právě v tomto období aktivně předkládali návrhy opatření, které by mohly být právě pro řešení těchto výzev využity.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. ve spolupráci s Mendelovou univerzitou a zemědělskou praxí vytvořil na základě osvědčených postupů a aktuálních požadavků nové polyfunkční agroenvironmentální opatření, které je prioritně zaměřené na podporu populací polních ptáků a volně žijící zvěře. Má však oprávněnou ambici řešit několik dalších významných problémů, které se pojí se systémem dnešního zemědělského hospodaření.
 
Popis nového opatření
 
Smyslem opatření je obnovit krajinnou strukturu, pestrost (mozaikovitost) a především funkčnost jednotlivých krajinných prvků prostřednictvím vhodných opatření na orné půdě, součástí které jsou krajinné prvky.
Jedná se doslova o ochranu toho stávajícího (přeživších funkčních krajinných prvků) s tím, že tyto části zelené infrastruktury budou vhodně doplněny na sousední ploše orné půdy vhodnými opatřeními – pruhem s jetelotravním porostem a biopásem.
Opatření je liniového typu s tím, že bude tvořit jeden DPB (díl půdního bloku) a na tomto DPB bude vedle linie krajinného prvku (po jeho delší straně) založen na jedné straně biopás a na druhé straně bude na orné půdě založen porost specifické jetelotravní směsky.
Předpokladem realizace opatření vlastníky nebo nájemci půdy je, aby na dílu půdního bloku s kulturou R (orná půda), ke kterému vlastní právní důvod užívání, se nacházel liniový krajinný prvek (KP) – nejlépe mez, stromořadí, travnatá údolnice, terasa nebo krajinotvorný sad.
 
Může se jednat o krajinný prvek tzv. vnitřní nebo vnější. Podle novely zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství byl krajinný prvek definován jako souvislá plocha i zemědělsky neobhospodařované půdy, která plní mimoprodukční funkci zemědělství a nachází se uvnitř půdního bloku (PB), popřípadě dílu půdního bloku (DPB), nebo s ním nejméně na části hranice sousedí. Nachází-li se KP uvnitř PB/DPB, je součástí výměry tohoto PB/DPB.
K tomuto právnímu předpisu bylo vydáno Nařízení vlády č. 307 ze dne 8. prosince 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, o stanovení druhů krajinných prvků, které definuje KP, které se nacházejí na zemědělské půdě a týká se jich možnost poskytování plateb vázaných na plochu i na výměru.
Jedná se o následující krajinné prvky: meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí a solitérní dřeviny, příkop a mokřad.
Pro realizaci námi navrženého a ověřeného agroenvironmentálního opatření není vhodný krajinný prvek skupina dřevin a mokřad.
Naopak, nejvíce vhodné jsou:
 - mez - mezí se rozumí souvislý útvar liniového typu, sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku. Součástí meze může být dřevinná vegetace, kamenná zídka nebo travnatá plocha.
 - terasa - terasou se rozumí souvislý svažitý útvar liniového typu tvořený terasovým stupněm, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, a zmenšující sklon části svahu dílu půdního bloku, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku. Součástí terasy může být dřevinná vegetace nebo kamenná zídka.
- travnatá údolnice – tímto prvkem se rozumí členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být dřevinná vegetace.
 - stromořadí - tímto se rozumí útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Za stromořadí se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.
- příkop - příkopem se rozumí útvar liniového typu široký nejvýše 6 metrů, jehož hlavní funkcí je přerušení délky svahu zachycením vody s jejím odvedením nebo zasáknutím
 - krajinotvorný sad – tímto sadem se rozumí plocha rovnoměrně osázená ovocnými stromy ve tvaru polokmenu nebo vysokokmenu o minimální hustotě 50 životaschopných jedinců na 1 hektar, jejímž základním účelem není produkce ovoce, ale zachování krajinotvorné odrůdové rozmanitosti, kulturního dědictví, zemědělského rázu krajiny nebo prvků venkovského krajinného urbanizmu, a v meziřadí se nachází bylinný pokryv. Krajinotvorný sad je evidován v evidenci půdy jako díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura.
 
Postupy zakládání a následná péče opatření
 
Bude se jednat o kombinací již dříve osvědčených a prováděných agroenvironmentálních opatření; ve skutečnosti by měl vlastník nebo nájemce půdy, který hospodaří prověřit své lokality s vnitřními a vnějšími krajinnými prvky s tím, že na orné půdě po jedné straně liniového prvku založí biopás a po druhé straně jetelotravní směs tímto způsobem:
Biopás – režim hospodaření bude probíhat podle platných podmínek agroenvironmentálního a klimatického opatření krmné biopásy (je stanoven termín pro osetí předepsanou směsí osiva, dodržení podmínek bezzásahovosti, stanoven termín zapravení biomasy do půdy)
Krajinotvorný prvek – režim obhospodařování krajinného prvku bude probíhat podle podmínek opatření tzv. „krajinotvorný sad(opatření realizované na zemědělské půdě obhospodařované v režimu přechodného období nebo certifikovaném EZ s druhem       zemědělské kultury jiná trvalá kultura - krajinotvorný sad. Na ploše prvku bude provedena 1x v roce seč, budou odstraněny náletové a invazivní rostliny/dřeviny a vhodně budou prořezány keře a stromy s cílem zajištění jejich životaschopnosti, výmladnosti a fruktifikace)
Jetelotravní směs na orné půdě v režimu ekologického zemědělství (díl půdního bloku s ornou půdou bude na období 5 let oset speciální jetelotravní směsí s vyšším podílem jetelovin než trav; v každém roce bude provedena do stanoveného termínu minimálně 1x seč s odklizem biomasy. Druhá seč bude provedena vždy tak, aby v předjarním období byly posečeny tzv. nedopasky. Složení směsky i způsob obhospodařování jsou přesně specifikovány a v současné době chráněny užitným vzorem a patentem).
 
Očekává se, že opatření bude realizováno minimálně 5 let; tedy biopás bude 5 let po sobě zakládán na stejné části DPB, krajinný prvek bude trvalý (každoročně se provede jedna seč a bude spravována zeleň; jetelotravní směs bude vyseta a ponechána (pokud bude porost správně založen a odolá všem biotickým i abiotickým vlivům) po celé období na stejné ploše dílu půdního bloku (DPB) s tím, že po pěti letech bude jetelotráva zaorána (DPB bude mít na této ploše neustále v LPIS evidovanou kulturu ornou půdu).
V souladu s patentovaným postupem obhospodařování této ekologicky zaměřené kompenzační plochy po pěti letech bude právě plocha biopásu nově oseta specifickou jetelotravní směsí, které zamezí gradaci nežádoucích planě rostoucích rostlin a zajistí přirozenou cestou dotaci dusíku a organické složky do půdy.
Šíře jednotlivých pruhů opatření musí být shodná – většinou je a bude odvislá od šíře vnitřního krajinného prvku. Navrhujeme minimální výměru opatření 0,5 ha na standardní orné půdě (R), mimo krajinný prvek, který je podmínkou realizace opatření.
Délka linie vychází z délky krajinného prvku (očekává se, především na základě zájmu realizátora, budou linie v některých případech prodlužovány, tedy krajinné prvky budou obnovovány).
 
Náklady na opatření
(možná dotační podpora)
 
Vzhledem k ověřeným a osvědčeným postupům s biopásy, obhospodařování krajinných prvků (krajinotvorných sadů) a hospodaření na orné půdě v režimu ekologického zemědělství, podle kalkulace nákladů na jednotlivé managementy popsaných opatření a zkušenosti z kalkulace újmy, která byla dříve Ministerstvem zemědělství vyplácena realizátorům agroenvironmentálních a klimatických opatření, je reálné tvořit a následně udržovat takové opatření za částku asi 700 EUR / ha / rok.
Předpokládáme, že opatření bude realizováno na vnitřních krajinných prvcích, které jsou, pokud je mají zemědělci zaregistrovány v LPIS, od roku 2020 na základě novelizace právní úpravy osvobozeny od daně z nemovitostí.
Naše větší očekávání však směřuje k vnějším krajinným prvkům, které, pokud zemědělci takto využijí k založení námi vyvinutého agroenvironmentálního opatření, bude nově generovat příjem, který zemědělci doposud nemohli nárokovat (dotovali a dotují se pouze zaregistrované vnitřní krajinné prvky). Tímto opatřením by se zcela jistě a v daleko větší míře zamezilo poškozování krajinných prvků, ale především díky odpovídající platbě zatraktivnilo zemědělské hospodaření, které je šetrné k životnímu prostředí.
Podmínkou vyplácení těchto částek je však akceptace opatření příslušnými technickými pracovními skupinami, následně vedením Ministerstva zemědělství a především získání příslušných zdrojů z připravované společné zemědělské politiky.
 
Přínosy opatření
 
Vzhledem k tomu, že na vývoji tohoto agroenvironmentálního opatření se cíleně pracovalo v minulosti v rámci výzkumných projektů podpořených Ministerstvem zemědělství, můžeme, na základě prováděného monitorování, měření a souvisejících analýz zcela objektivně pojmenovat nejvýznamnější přínosy realizovaného a v praktických podmínkách ověřeného opatření:
- zastavení poklesu a zvýšení biodiverzity rostlin (kulturních i planě rostoucích) a živočichů (především koroptve polní, zajíce polního a bažanta obecného),
- vytvoření kompenzační plochy a vhodného stanoviště pro přirozené predátory škůdců kulturních rostlin (dravý hmyz, sovy…),
- prevence škod zvěří na zemědělských plodinách a kulturách, včetně lesních,
- prostor a přirozená potravní nabídka pro opylovače (pohanka, svazenka, len, slunečnice…),
- zajištění klidových, krytových, potravních a orientačních potřeb pro zvěř,
- vhodné podmínky pro hnízdění a kladení mláďat (prevence škod působených na zvěři při obhospodařování sousedních dílů půdního bloku,
- zvýšení estetické hodnoty krajiny – zajištění prostupnosti a mozaikovitosti.
Významné jsou také, v podmínkách reálné klimatické změny a související mitigace a adaptace, tyto poskytované funkce/služby:
- zvýšení půdní úrodnosti orné půdy (zapracování posklizňových zbytků, neaplikace přípravků na ochranu rostlin a syntetických hnojiv),
- protierozní ochrana,
- zlepšení mikroklima (snížení výparu a zvýšení půdní vlhkosti).
Významné je také poznání, že opatřením získáme velmi atraktivní krajinu pro myslivost (možnost monitorovat a lovit škody působící spárkatou zvěř, zvěř myslivosti škodící a zvěř invazivní).
 
Jsme si vědomi větší náročnosti na vytvoření tohoto agroenvironmentálního opatření v agroekosystému v porovnání s dosud prováděnými opatřeními (biopásy, ochrana čejky chocholaté, zatravnění drah soustředěného odtoku….).
Požadavky však nejdou nad rámec stávajících praxí, je však vyžadováno požadavků více a s větší cíleností (základem opatření je krajinný prvek).
Větší náročnost je však kompenzována navrhovanou částkou dotace (platby za službu veřejnosti…), která by mohla být vyplácena úspěšným realizátorům. Při porovnání požadavků nových trendů, například v oblasti precizního zemědělství, jsou požadavky navrhovaného opatření jednoduché a prakticky proveditelné s využitím dostupných technik a technologií. Opomenout nelze ani funkční systém akreditovaného zemědělského poradenství, především poradci v podoblasti „Zemědělství a ochrana přírody a krajiny“ jsou pro zemědělce připraveni a kompetentní.
Očekáváme, že toto opatření by mohlo být cíleno řádově na stovky hektarů orné půdy (vycházíme ze zkušeností se zatravňování drah soustředěného odtoku v období 2015 až 2020). Podrobné podmínky opatření jsou k dispozici u autora.
 
Závěrem
 
O potřebnosti takového opatření v zemědělské praxi není pochyb. Vzhledem k tomu, že opatření je již ověřeno a funkčnost prokázána, je třeba vhodně dopracovat podmínky a vše administrovat tak, aby případní zájemci mohli požadované změny v agroekosystému provádět za účelem podpory a ochrany drobné zvěře, to vše za podpory Ministerstva zemědělství.
V prosinci 2019 zástupci České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty předali ministru zemědělství petici „Vraťme život do krajiny“. Petice, kterou podepsalo 56 602 občanů, žádá ministra o vytvoření podmínek pro zemědělce, aby mohli hospodařit s ohledem a krajinu a život v ní. Ministr slíbil, že se požadavky petice bude zabývat a současně zmínil, že návrh opatření do zemědělské politiky po roce 2020 je stále otevřený a je tak možné jeho případné doplnění o nové programy zacílené na ochranu ohrožených druhů podávat.
Pokud bude naplněn slib pana ministra a navržené opatření bude akceptováno, můžeme mít vytvořeny velmi dobré podmínky pro nápravu významně poškozeného životného prostředí.
 
Dr.Ing. Petr MARADA
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Strnady,
Mendelova univerzita v Brně
 
image004.jpg
Krajinný prvek terasa, kde na níže položeném pozemku je vysetý biopás a na pozemku nad terasou je jetelotravní směs (Nenkovice)


image006.jpg
Zapravování biomasy biopásu, který je umístěn vedle krajinného prvku - krajinotvorného sadu (Šardice)
 
schema.jpg
Schéma půdního bloku – šíře DPB maximálně 36 m, minimálně 18, délka linie podle možností a zájmu realizátora (čím delší, tím lepší….) zdroj kreslených obrázků: (https://northsearegion.eu/partridge/, https://qz.com/)
 
Zpracování dat...