Časopis Myslivost

Digitální přístroj PARD NV019

Myslivost 11/2020, str. 66  Josef Drmota
Řešení pro občasnou noční čekanou O tom, že poslední desetiletí přinesla do celého odvětví myslivosti řadu změn a rychlý vývoj, netřeba diskutovat. Dotkly se zejména oblasti technické a legislativní, nicméně se souběžně projevily také v rámci vývoje myslivecké morálky a zvyklostí. Většina z nich šla ruku v ruce s rychlým nárůstem stavů černé zvěře a s následujícím příchodem afrického moru na naše území.
Vzniklá situace si vyžádala zvýšení efektivity zásahů do populací divokých prasat. Změny v chování této inteligentní zvěře navíc odsunuly značnou část loveckých činností do nočních hodin. Tím se otevřel široký prostor pro využití nejrůznějších pomůcek, z nichž řada z nich byla ještě relativně nedávno považována za nepřípustné jak z hlediska zákona, tak etiky lovu.
Mimochodem právě jejich masívnějšímu nasazení je dáván za vinu přesun aktivity černé zvěře mimo světlou část dne. Osobně si to nemyslím a příčiny bych posunoval komplexně. Určitě se v tomto směru významně projevil i celkový ruch v honitbách a rozvoj sezónně plošně rozsáhlých krytin v porostech řepky a kukuřice pěstovaných jako energetické plodiny. Ty totiž poskytují zvěři nejen klid, ale především vydatný žír. Tím se výrazně zkracuje doba nutná pro zajištění potravních nároků a zlepšuje se vytváření tukových rezerv pro zimní měsíce se všemi důsledky na denní pohyb.
V Myslivosti 9/2020 jsem se ve stručnosti snažil čtenářům představit jeden z nejdostupnějších produktů z kategorie termovizních pozorovacích přístrojů, které obecně představují současný vrchol (výkonový, ale i cenový) optiky určené pro použití za nevhodných světelných podmínek. V souvislosti s tím jsem pootevřel otázku smysluplného nasazení podobných, cenově přístupných výrobků, jejichž krajní dosah se z hlediska praktického použití pohybuje kolem vzdálenosti 150 metrů.
Jak jsem již předeslal v uvedeném příspěvku, není to, měřeno nároky zapáleného nočního lovce černé zvěře, „žádná hitparáda“. Stejně tak si zde neužijí ti, kteří chtějí za tmy pozorovat rozsáhlé otevřené plochy polí a luk. Nicméně jistou skupinu myslivců podobná nabídka zcela jistě osloví. Využijí ji zejména ti, kteří za noci zasednou na čekanou příležitostně, většinou poblíž vnadiště umístěného někde na ochozu nebo na hraně husté krytiny. Právě zde postačuje rámcové zhodnocení situace v rozsahu uvedeného perimetru.
Osobně mám podobné nároky. Černou zvěř lovím sezónně a typicky noční lov nevyhledávám. Ke koupi digitálního zaměřovače mne přiměly až opakované škody na výsevu kukuřice. Většinu divočáků lovím v lese, na rozhraní světlé a tmavé části dne. Občas si ovšem sezení o hodinku, maximálně dvě, protáhnu. Právě v této době by se mi opět občas (doslova) hodilo něčím „rozjasnit scénu“. Vydávat v podobných podmínkách desítky tisíc za termovizní přístroj mi tedy dosud přišlo jako poněkud neekonomické.
Po otištění výše zmíněné recenze a jejím vcelku kladném přijetí, se mi na mysl neustále vracela myšlenka, není-li možno specifické, v předchozích odstavcích definované potřeby, vyřešit jiným způsobem. Vnitřně totiž pořád jaksi cítím, že od termovizního zařízení očekávám po jeho pořízení zkrátka a dobře víc. Následně mne celkem logicky napadlo poohlédnout se po nabídce digitálních pozorovacích přístrojů, kterými by bylo možné vhodně doplnit již instalovaný zaměřovač.
 
Pozorovací přístroj - proč ano
 
Na tomto místě si dovolím malou odbočku pro ty, kteří můj předchozí příspěvek nečetli a nyní si logicky pokládají otázku: Proč bych měl kombinovat digitální zaměřovač umístěný na zbrani s jakýmkoliv dalším zařízením, když přes něj přece vidím? Odpověď je jasná: Z praktických a komfortních důvodů. Nejde přitom ani tak o to, že bychom s „digitálem“ na zbrani viděli méně, jako spíš o to, že se s ním výrazně hůře manipuluje. Kdo někdy zkusil ve stísněných podmínkách kryté kazatelny, kdy kolem přetahuje zvěř, přehodit zbraň z jednoho malého okénka do druhého, udržet cíl v zorném poli s krkem divoce vykrouceným do strany, ten dobře ví, o čem mluvím.
O co pohodlnější je pohybovat pouze hlavou s drobným přístrojem přiloženým u oka a zbraň vzít do ruky teprve před zamýšleným výstřelem. Ten pocit za pár investovaných tisícikorun, na které jsme se schopni při troše vybírání dostat, už stojí. Na tomto místě zcela záměrně nediskutuji o možnosti používat zaměřovací přístroj sejmutý a rychle jej na zbraň nasazovat teprve po obeznání zvěře, což mi přijde stejně nekomfortní.
Druhým důvodem je výdrž zdroje napájení. Vím, že se pokrok posunul kupředu i v tomto směru. Nicméně můj původní Yukon je při zapnutém přísvitu pěkný „žrout“ a vyžaduje důsledné sledování indikátoru kapacity baterií, jinak vás může nechat na holičkách v okamžiku, kdy se to nejméně hodí. A samozřejmě musíte nosit rezervní sadu baterií v kapse.
S pozorovacím přístrojem tak máte o výraznou starost méně a zaměřovač bude vždy v provozuschopném stavu.
 
Osobně pozoruji, že hitem současné doby je mezi digitálními zaměřovači zařízení PARD. Logicky mne tedy napadlo poohlédnout se na prvním místě po pozorovacím přístroji stejné značky. Objevil jsem jej pod odznačením NV019 na stránkách www.bestguarder.cz. Po diskusi s obchodními zástupci a definování konkrétních představ jsme se rychle dohodli na zapůjčení přístroje pro přípravu krátkého uživatelského testu. K němu mi byla pro porovnání navíc nabídnuta zařízení BESTGUARDER, která by měla rovněž vyhovovat zadané specifikaci.
V následujícím textu bych se rád zaměřil pouze na zařízení PARD, kvůli kterému celá myšlenka vznikla. Vzhledem k možnému rozsahu příspěvku bych další zařízení značky BESTGUARDER pro tentokrát odložil a v případě prostoru bych se jim s dovolením věnoval v některém následujícím čísle našeho časopisu. Čtenářům ale mohu slíbit, že je i v tomto případě nač se těšit.

36857-4_pard-nv019-pozorovaci-monokular-1-1.jpg
 
PARD NV019 - základní popis
 
PARD NV019 je kompaktní digitální přístroj o hmotnosti pouhých 371 g, která je při delším držení v jedné ruce v pozitivním slova smyslu opravdu znát. Odolnost je u něj udávána na úrovni IP4, což odpovídá smáčení stékající vodou, například při silnějším dešti, a to ve všech směrech po dobu minimálně 5 minut. Pevný úchop umožňuje stavitelné poutko z tkané textilie opatřené v oblasti hřbetu ruky oválným polstrováním pro lepší komfort držení.
K ovládání jednotlivých funkcí slouží čtveřice tlačítek umístěných na horní linii tubusu. Práci s nimi je nutné nacvičit, protože disponují dvěma funkcemi, které se liší v případě krátkého stisku/delšího přidržení (1 – foto/on-off; 2 - digizoom/přehrávání; 3 – menu/kamera; 4 – IR/přepínání den-noc). Přestože jsou tlačítka opatřena odpovídajícími ikonami, myslivec je bude za tmy jen těžko studovat.
Obsluha se po krátkém zácviku zvládnout dá. Na popsaném ovládání mi však vadí jiná věc – tlačítka jsou subtilní a uložená blízko u sebe. Přestože nemám nijak velkou ruku, nejsem je schopen překrýt současně čtyřmi volnými prsty (palec slouží k úchopu těla přístroje). Po tlačítkách tak musí uživatel rychle přehmatávat a počítat pořadí.
 
Jak již pozorný čtenář pochopil z předchozího přehledu, disponuje PARD NV019 řadou zajímavých funkcí a nastavení. Předně umožňuje přepnutí mezi denním (barevným) a nočním (černobílým zobrazením), přičemž v obou režimech je možné zajistit ukládání obrazu jak v podobě fotografie (rozlišení 2592 x 1940 px), tak videa (1920 x 1080 px). Noční scénu je možné zvýraznit vestavěným IR přísvitem 850 nm s cyklickým přepínáním intenzity v třech krocích.
U přísvitu, respektive technického provedení lampy, bych se v krátkosti zastavil. Je umístěná v čelní části přístroje vedle objektivu a umožňuje zoom IR kužele, který se provádí ručně v závislosti na vzdálenosti cíle. Lampu je možné pomocí dvou prstů snadno povytáhnout, čímž se kužel zužuje a prodlužuje se jeho dosah. Jedná se opět o úkon, který vyžaduje krátký nácvik a souhru ruky i pozorovacího oka, jinak odraz přísvitu od prstů během manipulace krátce, nicméně intenzívně oslňuje.
Má-li být využito optických vlastností přístroje naplno, vyžaduje koneckonců fajnovější přístup celá obsluha, počínaje prací s přísvitem, přes zoom a zaostření optoelektronické soustavy (objektiv 30 mm). PARD NV019 disponuje příznivým optickým zoomem se zvětšením až 8x. Přiblížení scény se tedy neprojeví „zhrubnutím“ obrazového zrna, které nastupuje až v případě přidání zoomu digitálního. Ten je možné cyklicky přepínat odpovídajícím tlačítkem v krocích 1,5x, 2x, 2,5x a 3x. Součinem se tedy dostáváme na zvětšení až 24x, která má již ovšem jisté neduhy. Na straně opačné si nemyslím, že primárním posláním přístroje je poskytovat kvalitní obraz v uvedeném zvětšení a celkové číslo beru především jako šikovnou marketingovou záležitost.
Svoje šmouhy na kráse má v noci při vyšších hodnotách i zoom optický. Jedná se zejména o to, že se při povytažení IR lampy objevuje v části zorného pole různě velký kruhový světlý odraz, který jsme nejdříve dávali za vinu ušpiněnému objektivu nebo okuláru. Osobně v tom ale zásadní problém opět nevidím s ohledem na očekávání, které na přístroj kladu – tedy možnost nočního obeznání zvěře na kratší vzdálenost. Kvalita výsledného obrazu mne proto až tolik netrápí, jde o to, jestli z něj poznám to, co potřebuji.
Nicméně zdůrazňuji pro ty, kdo se s uvedeným dosud případně nesetkali – máme v rukou digitální přístroj, který scénu převádí na „počítačový“ obraz. Nečekejme proto ani omylem ostrý, plně prokreslený výstup, který známe od klasického pozorovacího dalekohledu.
Stejná poznámka musí nutně směřovat také k výslednému foto, respektive video výstupu. Od digitálního přístroje neočekávejme prosím vysokou kvalitu pořízené obrazové dokumentace. Její význam je především informativní, archivační, případně organizační.
 
Obrazový výstup
 
PARD NV019 poskytuje (nehledě na výše uvedené) v porovnání s jinými digitálními přístroji velmi zajímavý výstup. Je to dáno velikostí monitoru i jeho rozlišením 800x400 px. Tyto vlastnosti nejlépe vyzní v okamžiku, kdy v rukou skutečně držíme dva různé přístroje. Obraz PARDa nemá tak hrubé zrno, je mnohem více realistický, plastický a celkově uživatelsky příjemnější. U jiných přístrojů jsem měl vždy dojem účastníka počítačové hry, který se zde tak úplně nedostavuje.
Je to zřejmě dáno i konstrukcí okuláru, který je nezvykle mohutný (50 mm). Vychytávkou je přídatná optická čočka, kterou lze fyzicky vložit do speciální kleštiny v zadní části okuláru. Je nezbytná v případě krátkozrakých uživatelů (můj případ). Potřebu jejího vložení poznáte velmi snadno. Bez ní totiž nepřečtete menu přístroje (mimochodem – české). Po vložení se projasní nejen drobná písmenka, ale i celkový obraz, a to více, než bychom očekávali.
Již zmíněná jemnost práce s optickým zoomem a zaostřováním spočívá v jejich současné obsluze. Obě funkce se ovládají pomocí točítek uložených v ose objektivu, jejichž boční zdrsněný plášť je přístupný z boku přístroje. K ovládání je tedy potřeba použít druhou ruku. Oba prvky jsou umístěny v jedné linii a nejsou nijak výrazně odděleny. Práce s nimi je sice jemnější, nicméně lehce zvládnutelná. Otázkou zde pouze zůstává, jak bude probíhat v zimě po nasazení rukavic.

3838-1-1.jpg
 
Při subjektivním posouzení výstupů jsme se logicky zaměřili především na noční scény. Nepředpokládám totiž, že by si podobného pomocníka myslivec pořídil pro pozorování denní. Použití je v jednotlivých situacích, jak již bylo poznamenáno, především otázkou pečlivého ladění. Můj osobní dojem přitom je, že nejlepších výsledků je dosahováno při optickém zvětšení 1-4x. Nad tuto hodnotu je samozřejmě možné pokračovat, nicméně se již objevují výše zmínění „duchové“ a dosáhnout dobrého výsledku je poněkud náročnější.
Znovu ovšem opakuji – netrápí mne to, protože primárně očekávám obeznávání zejména černé zvěře na kratší vzdálenosti. Zde bych nechal nastavení zoomu 1x nebo těsně nad, protože se při něm dá kromě jiného dobře naladit IR přísvit pokrývající velkou část zorného pole.
Dosah přístroje je při zachování přiměřeně kvalitního obrazu odhadem 250 metrů, v závislosti na konkrétních meteorologických podmínkách. Hustá mlha nebo déšť dokážou v krajním případě koneckonců vyřadit ze hry jakýkoliv přístroj s přísvitem.
 
Pokusíme-li se stručně shrnout poznatky z obeznávání zvěře (s černou jsme se během testů bohužel nesetkali, v době vzrůstu kukuřic u nás prostě není), dojdeme k následujícím výsledkům.
Srnce identifikujeme na vzdálenost asi 200 metrů a přečteme na 150 metrů. Zajíce odlišíme od lišky a kuny přes 100 metrů daleko. Uvedené hodnoty jsou samozřejmě pouze přibližné a vždy je opět potřeba počítat s daným počasím.
Na stránkách prodejce jsem nalezl poznámku o dohledu v noci 400 metrů. K těmto údajům jsem vždy skeptický a pozorní čtenáři ví, že je v reálné situaci hodnotím obvykle na polovině dané hodnoty. Výjimku neučiním ani v tomto případě – opět pro smysluplné přečtení zvěře.
Obrysy a hrubé kontury terénu, stromů či větších předmětů samozřejmě vidíme i mnohem dále, stejně jako světla zvěře zářící v IR přísvitu uprostřed nejasného stínu. Nicméně zde bych již z hlediska myslivosti nehovořil o obeznávání, jen zjištění, že se zde „něco“ nachází. I poloviční vzdálenost je ale výstup více než dobrý a pro případnou rozumnou noční střelbu výrazně přesahuje potřebnou vzdálenost.

kocka_50_m-1-1.jpg
Kočka na 50 m 

V souvislosti s honbou za maximálním nočním dosahem jakéhokoliv přístroje mne napadly další, poněkud filosofické otázky: Uvědomujeme si vůbec, jaké detaily jsme na vzdálenost 200 metrů schopni zjistit s klasickou loveckou optikou za bílého dne? Neočekáváme tedy od nočních přístrojů více, než nám nabízí ideální podmínky? A zejména: Je smyslem myslivosti šílené noční přejíždění autem po honitbě a hledání tlup černé zvěře na vzdálenost kilometru? Odpovědi nechť si nechá každý projít hlavou sám…
 
Pár postřehů závěrem
 
Obrovskou výhodou PARD NV019 je kapacita napájení zajištěná výměnným dobíjecím velkokapacitním akumulátorem 18650. Při rozumném používání nám podle našich zkušeností vydrží v provozu několik potřebných hodin. Prostřednictvím mikroUSB kabelu je navíc možné přístroj připojit na mobilní powerbanku, čímž je doba použití přístroje v podstatě neomezená.
K celkovému hodnocení snad ještě jedna drobná výtka. Co mi u PARDa v základní výbavě určitě chybí, je jakákoliv ochranná brašna pro převoz, závěs na krk a nejvíce alespoň jednoduchá krytka vystouplého objektivu. K ukládání fotografií a videí je také nutné vložit do přístroje externí mikro SD kartu, která není součástí balení.
 
Závěrečné hodnocení a rozhodnutí, nakolik se PARD NV019 hodí pro nasazení v konkrétní praxi, nechám po domnívám se obsažném popisu na každém jednotlivém uživateli. Pro naše potřeby vysloveně lesní honitby a příležitostného lovu černé zvěře poblíž houštin, ochozů a vnadišť, plně postačuje. Samozřejmě jej v žádném případě neporovnáváme s termovizemi, které jsou výkonově opravdu někde jinde. Pouze v tomto směru zdůrazníme neoddiskutovatelnou skutečnost. PARD NV019 se nachází na polovině ceny nejlevnějších termovizí, například již dříve testované. Čitelnost detailů je zde přitom v odpovídajících vzdálenostech více než jen porovnatelná.
Josef DRMOTA  

50_m-1.bmp
50 m

100_m-1.bmp
100 m

150_m-1.bmp
150 m

200_m-1.bmp
200 m
Zpracování dat...