Časopis Myslivost

Na návštěvě u Dušana Mandáta

Myslivost 11/2020, str. 114  Kamila Kaasová
První vzduchovku jsem doma tajil, ale zůstala mi už napořád… aneb Na návštěvě u úspěšného střelce Hunter Field Target Dušana Mandáta
Hunter Field Target je soutěž ve střelbě ze vzduchových zbraní, jež má kořeny ve Velké Británii. Střílí se na figurky zvěře a střelba má co nejvíce napodobovat lov. Od roku 2012 se jí začal věnovat český střelec Dušan Mandát, v roce 2016 se stal mistrem ČR, v roce 2017 mistrem Evropy a v roce 2019 vicemistrem světa. Své střelecké dovednosti začal před šesti lety využívat i v myslivosti, proto jsme si domluvili rozhovor do našeho časopisu.  

Mandat-1.jpg

Můžeme začít tím, co vás ke střelbě přivedlo, co byl úplný začátek?
 
Začínal jsem střílet jako malý kluk, měli jsme ve škole brannou výchovu, střelba ze vzduchovky mě zaujala a pak už to šlo ráz na ráz. Stříleli jsme s klukama kdekoliv a na cokoliv. Byli jsme generace vychovávaná v branné zdatnosti. Starší kamarád mi koupil první vzduchovku, která se doma utajila jen pár měsíců, ale už tam navždy zůstala. Neminula mě ani legendární Slavia 631 nebo armádní vzduchovka vz. 47. 
Střelbě z opravdové vzduchové pušky podle pravidel HFT – Hunter Field Target se aktivně věnuji od roku 2012, přičemž aktuálně používám vynikající pušku Walther LG 300 XT Alutec v kombinaci s puškohledem March 1–10x24.
 
Kde jste prožil své střelecky aktivní dětství?
 
Narodil jsem se v podkrkonošském městečku Žacléři, kde je nejen krásná příroda, ale také mnoho vojenských objektů z druhé světové války, které nám sloužily jako objekty k průzkumu. 
Pak jsme se přestěhovali s rodiči do Havířova. Za humny byly Beskydy, jezdil jsem ale stále do Žacléře za dědou a babičkou.
V současnosti bydlím v Praze a kamarádi střelci mě přesvědčili, že mé střelecké zaměření je dost podobné myslivosti, takže jsem si udělal zkoušky na lovecký lístek. Vztah k myslivosti jsem měl vždy, aktivně se jí věnuji šest let, jsem stálým hostem v Mysliveckém spolku Hubertka Kozojedy, honitbu máme poblíž Českého Šternberka. 
 
Je opravdu střelba HFT myslivosti blízká?
 
Velmi se jí podobá. Stejně jako v myslivosti musí člověk k ráně nějakým způsobem dozrát a dospět. Počátky této disciplíny se datují do Anglie a skutečně má imitovat lov. Terče jsou ve tvaru figurek zvěře, zasazené v terénu. Figurky mají uprostřed otvor o průměru 15–45 mm, když jej zasáhnete, figurka se složí. 
 
Rozmístění střelišť a vzdálenost terčů jsou vždy stejné nebo jsou pro každý závod umístěny jinak?
 
Závody jsou vždy jiné, dají se připravit kdekoliv, proto je tato střelba tak oblíbená. Když je počasí nepříznivé, dá se střílet i uvnitř. To se moc nestává, ale pamatuji si na jeden závod, kde se střílelo z budovy na venku stojící terče.
Střílíme vzduchovou zbraní kategorie D, takže můžeme střílet všude tam, kde jsou zajištěny dvě podmínky – souhlas majitele pozemku a bezpečnost zúčastněných či nezúčastněných  osob.
V roce 2017 probíhala soutěž mistrovství  Evropy například v zámeckém parku v Cholticích, diváci mohli chodit se střelci, sledovat je
i povzbuzovat. Někdo to snáší lépe, někdo hůře. Já se odpoutám, diváci mě nezneklidňují. 
 
Máte více pokusů na jeden terč? Je hodně náročné trefit všechny terče v rámci jedné soutěže?
 
Na každý terč je jen jedna rána. Důležitý je rozjezd, protože, když netrefíte první, už se to s vámi veze.  
Trefit všechny terče je spíše výjimečné, i když jednou se mi to povedlo ve dvou po sobě jdoucích dnech. Skvělý výsledek je mít 38 ze 40 terčů.
Cíle jsou umístěny v rozmezí je 7–42 metrů, nikdo neví předem, jak budou daleko. Každý den proto trénuji odhad vzdálenosti, ve všech situacích, za všech podmínek. Dříve jsem nosil dálkoměr, teď to mám již v oku. V myslivosti odhad vzdálenosti využiji také.
 
Kdy jste se rozhodl střílet soutěžně?
 
Závodně se disciplíně HFT věnuji od roku 2012. Máme mezinárodní federaci WHFTO, která organizuje dva základní stupně závodů –  mistrovství Evropy a mistrovství světa. Pak jsou různé klubové soutěže. V české asociaci CAFTA, která organizuje mistrovství republiky a zaštituje některé mezinárodní akce, je několik stovek střelců. Na mezinárodní úrovni se sejde kolem tří set střelců. 
Dříve jsem jezdil na závody každý víkend, dnes z časových důvodů už jen na mistrovství a vybrané závody. I na těch menších klubových bývá skvělá parta a atmosféra je volnější.
 
Jakého úspěchu si nejvíce ceníte?
 
V současnosti považuji za největší střelecké úspěchy 1. místo v Cambridge, což byl přípravný závod před Mistrovstvím světa v roce 2014, 1. místo na Mistrovství ČR v roce 2016, 2. místo na Mistrovství světa v roce 2019, 1. místo na Mistrovství Evropy 2017 a 1. místo v Česko-Polském poháru 2016.
Kromě střelby aktivně a rád provozuji parašutizmus a leteckou akrobacii s motorovými letouny, ve které jsem v roce 2007 získal titul Mistra republiky. 
 
Zkoušel jste i jiné druhy střelby? Například z brokových zbraní nebo loveckou kulovou střelbu?
 
Zabývám se LOS – Lidovou obrannou střelbou, kterou založilo v roce 2005 sdružení LEX. Jezdím také po světě na závody odstřelovačů. Střílí se až na 1200 metrů na různé druhy cílů – siluety, gongy, běžící terč. Je zajímavé, že střelec – civilista neskončí mezi profesionály, jak by očekával, na posledních místech, ale je to rovnocenný souboj. 
 
Promítá se Vaše záliba ve střelbě i do pracovního zaměření?
 
Ano, je to tak, spolu s kolegy střelci jsme založili značku Tactical EVO, která vyrábí potřeby pro střelce. Jsme tři majitelé, tři aktivní střelci a všechny naše výrobky vycházejí z toho, co nám chybí v praxi. 
Speciálně pro myslivce navrhujeme třeba lícnice. Také montáže například na Pulsar, které se dají rychle a bezhlučně sejmout, a mnohé další potřeby pro myslivce a střelce z palných zbraní.

Jako myslivec si jistě platíte členství v ČMMJ nejen kvůli pojištění. Existuje nějaké pojištění speciálně pro střelce?
 
Pojištění střelců jsem nějaký čas marně hledal, ale před půl rokem nám jej navrhla pojišťovna Halali, když jsme s ní vstoupili do jednání, jakožto CAFTA – Czech Airgun Field Target Association, z.s. 
Udělali nám pojištění opravdu „na míru“. To mě mile překvapilo. Obsahuje i pojištění právní ochrany, což jsem u nikoho jiného nenašel. Vše jsem sjednal online a jsem v klidu. Pojistil jsem se okamžitě, protože vím, jak je snadné udělat chybu. 

Pojďme k myslivosti – jak reagovali Vaši blízcí, když jste se jí začal věnovat?
 
Reakce byly různé, bral jsem to s nadhledem. Přesvědčil jsem se na vlastní kůži, jak je nutná osvěta, neustálé vysvětlování, jak myslivost opravdu funguje. 
Osobně mám na myslivosti nejraději pobyt v přírodě, vnímání života kolem. Baví mě se pohybovat v honitbě, přikrmovat, sledovat na fotopasti, co přijde. Když sedím na čekané, nejvíce si užívám pocit, že můžu lovit, ale nemusím.
A když už střílím, chci, aby zásah byl jistý. Zatím jsem se obešel bez dosledu. 
 
Účastníte se i společných loveckých akcí?
 
Mám moc rád kachní hony, jezdím k Benešovu na pozvání. U nás v honitbě se drobná zvěř vůbec nevyskytuje. Hlavně máme černou a srnčí. V říjnu nás čeká naháňka. MS Hubertka Kozojedy je menší spolek, ale na naháňky se sejde  kolem stovky střelců, organizace je perfektní a výřad tomu odpovídá. Ulovíme zpravidla 30–40 kusů černé zvěře. Nejradši mám tu atmosféru společných lovů, kdy lidi přepnou do úplně jiného režimu. 
Kromě mého domovského spolku navštěvuji často a rád kamarády v Jeseníkách.  
 
Máte nějaký myslivecký sen, který byste si rád splnil?
 
Můj sen je lov muflona. U kamaráda na Mělnicku je jich hodně, tak doufám, že si na mě někdy vzpomene.
 
Připravujete sám zvěřinu? Na čem si nejvíce pochutnáte?
 
Jistě, co si ulovím, to si sním. Miluju guláše
a všichni okolo mě také. 

Vedete své děti ke střelbě nebo k myslivosti?
 
Když byly děti malé, přemýšlel jsem nad venkovní aktivitou, která by je zaujala. Terénní střelba byla jasná volba. Celý víkend jste v přírodě, střílí se většinou dopoledne, pak se jde na procházku, opečou se buřty. Zatím se střelbě věnují, i když máme zrovna období puberty, takže jde mnoho věcí stranou.
Byl bych rád, kdyby je chytla i myslivost. Protože lidé kolem střílení i myslivosti mi přijdou fajn a veskrze normální. Spíš mám obavy, jak to bude nejen s myslivostí, ale s přírodou celkově dál. Každý má svoje zájmy a z toho vzniká spousta nevraživosti a špatných nálad. Já uznávám kompromis. Říkám, že člověk obvykle nemůže v žádném sportu vyhrát 10:0, i 10:6 je slušný výsledek a základ pro další jednání. 
Každopádně myslivost i střelba jsou skvělé aktivity pro udržení tělesné a duševní kondice, myslím, že u mě to tak funguje.
 
Díky moc za rozhovor!
Kamila KAASOVÁ 

Mandat-2.jpg
 
 

Zpracování dat...