Časopis Myslivost

Nové funkce se nebojím…

Myslivost 11/2020, str. 17  Jiří Kasina
Ženský pohled je mnohdy jiný, než ten mužský, ale to neznamená, že je v principu špatný
 
V nových stanovách ČMMJ došlo k významné změně – poprvé v novodobé historii budou tvořit Mysliveckou radu zástupci jednotlivých krajů – krajští zastupitelé volení v krajích na zasedáních krajských koordinačních rad. Byl jsem jedním z těch, který tuto změnu dlouhodobě prosazoval a právě o to více jsem byl zvědav, jaké nové tváře se objeví. 
A byl jsem mile překvapen, že v Libereckém kraji, kde sice nejsem členem, ale vykonávám právo myslivosti, byla zvolena sympatická dáma, Ing. Zuzana Wudyová, představitelka krajské správy myslivosti, pracovnice odboru životního prostředí a zemědělství, díky které se v tomto kraji myslivosti nebývale daří. Ba co více – volbou krajského zastupitele ČMMJ se tak vlastně naprosto jednoznačně zosobnila myšlenka, pro kterou byly vlastně nové stanovy tvořeny – kdo jiný by totiž měl více propojit a zastupovat myslivost v kraji, než ten, resp. ta, která má myslivost v kraji na starost.
A právě o tom, jak by mohlo či mělo vše fungovat a jaké jsou představy nové zastupitelky, jsme si povídali nad šálkem dobré kávy. A protože se už nějakou tu dobu známe, byl veden rozhovor v režimu tykání.
 
wudyova-podobenka.jpgZačnu asi zcela tradičně, protože se sice už nějaký ten pátek známe z různých jednání a akcí, ale sám vlastně nevím, jak ses dostala k myslivosti a jaké kroky tě přivedly na krajský úřad?
 
K myslivosti jsem se dostala přes dědečka, který byl  myslivcem. Lásku k přírodě a zvířatům jsem měla již od malička. Proto mou volbou bylo studium na zemědělské škole ve Frýdlantě. Zde na škole probíhal myslivecký kurz pořádaný Okresním mysliveckým spolkem Liberec a v rámci tohoto kurzu jsem absolvovala myslivecké zkoušky. Po ukončení střední školy mé další kroky vedly na Jihočeskou univerzitu, Zemědělskou fakultu do Českých Budějovic, kde jsem u Doc. Hanzala složila vyšší mysliveckou zkoušku.
Ve státní správě myslivosti působím poměrně dlouho, již od roku 2001, nejdříve jsem pracovala na okresním úřadě, poté na městském úřadě a od roku 2003 na krajském úřadě.
Na Krajském úřadě Libereckého kraje mám od roku 2003 na starosti státní správu myslivosti a kromě toho také státní správu rybářství a státní správu na úseku ochrany zvířat proti týrání.
Protože jsem matkou dvou synů školního věku, moje aktivity směřují ke vzdělávání dětí v této oblasti. Již několik let vedu v Domě dětí a mládeže Frýdlant kroužek myslivosti a ochrany přírody. Myslím si, že vzdělávání dětí a mládeže je jednou z velice důležitých priorit, neboť se jedná o naší budoucnost. Snažím se tak „budoucí myslivečky“ vzdělávat v této oblasti, ukázat jim smysluplnost myslivecké činnosti a možnost poznat naší přírodu, zvěř a možná do budoucna v nich vzbudit o myslivost zájem.
 
Měla jsi v minulosti nějaké myslivecké funkce v rámci ČMMJ nebo mysliveckých spolků?
 
Neměla, jelikož jsem ve státní správě myslivosti už od okresního úřadu, tak z mé pozice nebylo vhodné, abych byla funkcionářem, jednatelem nebo mysliveckých hospodářem či předsedou, a to z důvodu možné podjatosti.
 
Nyní jsi ale byla zvolena jako jeden z prvních krajských zastupitelů podle nových stanov. Odkud vzešel popud na kandidaturu? Bylo to z tvé hlavy nebo tě někdo oslovil?
 
Zda popud vzešel z více stran nevím, ale první, kdo mě oslovil, byl Okresní myslivecký spolek Liberec, kde jsem současně i členkou a aktivně se zapojuji při zkouškách o první lovecký lístek či zkouškách mysliveckých hospodářů. Musím přiznat, že jsem byla mile překvapena, neboť na mé nominaci se shodly všechny okresní myslivecké spolky v Libereckém kraji. Chtěla bych jim tímto ještě jednou poděkovat.
 
No myslím, že tě přece všichni moc dobře znají kromě jiného díky pravidelnému pořádání odborných mysliveckých konferencí…
 
Ano, to bude asi pravda. Myslivecké konference mají již několikaletou tradici. Od prvopočátku byly pořádány společně s mysliveckými organizacemi. V posledních letech jsem zapojila okresní myslivecké spolky v Libereckém kraji, které se ve spoluorganizování každoročně střídají. Je tedy na místě, abych zde poděkovala všem, kteří se na pořádání mysliveckých konferencí spolupodíleli.
Pořádání mysliveckých konferencí přináší samozřejmě mnoho organizačních povinností, ale také finančních nákladů. Díky podpoře na úrovni vedení odboru životního prostředí a zemědělství a samosprávy, lze tyto konference uspořádat. Věřím, že tato podpora bude trvat i po letošních krajských volbách, až bude zvoleno nové krajské zastupitelstvo Libereckého kraje.
Zmínila bych ještě jednu aktivitu, která se podařila, a tou je anketa Osobnost Libereckého kraje v myslivosti. Smyslem této ankety je ocenit vybranou osobnost za aktivity v oblasti myslivosti, zejména se jedná o činnost v oblasti péče o přírodu, o zvěř a o les, o oblast výchovy a vzdělávání dětí a mládeže, o oblast výzkumu a propagaci v myslivosti. Bohužel z důvodu koronavirové situace se v letošním roce myslivecká konference a vyhlášení ankety neuskutečnilo.
 
Zatím ve vedení ČMMJ nikdy nebyl člověk, který má na starost myslivost na krajském úřadu. Jaké hlavní úkoly sis už stačila stanovit, resp. které záležitosti bys chtěla prosazovat? Asi se nemýlím, když si myslím, že mnoho zkušenosti z práce na krajském úřadu by bylo zapotřebí předat ve vedení ČMMJ…
 
Je pravdou, že mojí výhodou je dlouhodobá zkušenost s fungováním státní správy na různých úrovních. Mám znalosti týkající se právních předpisů nejen na úseku myslivosti, což mohu využít při projednávání legislativy. To zejména ve spojitosti s dlouhodobou snahou o vytvoření koncepce myslivosti, o které se zatím stále jen diskutuje. Jsme na křižovatce a je potřeba, aby ČMMJ jakožto nejpočetnější a nejstarší myslivecká organizace řekla, kam chce myslivost směřovat a co by mělo být cílem mysliveckého snažení v dnešní společnosti, která je mnohdy individualistická a pohled na mysliveckou činnost je spíše negativní.
A s tím souvisí také komunikace s ostatními organizacemi, které zasahují do dění v přírodě. Možná se mnou mnoho myslivců nebude souhlasit, ale je nutné začít fungovat a propagovat myslivosti 21. století, používat nové technologie, zvýšit propagaci myslivecké činnosti, která je mnohdy ve stínu různých ochranářských organizací a toto nové pojetí myslivosti šířit mezi odbornou i laickou veřejnost.
Na druhou stranu si přiznejme, že mnohá negativa ve vztahu ke společnosti si vytváříme sami svými činy. Je nutné ze strany státu jasně říci, co od myslivosti očekává, jak bude řešit financování a jak vymezí naši působnost.
Myslivost je v současné době spolkovou činností, kterou většina z nás dělá ve svém volném čase a bez finanční podpory. Za tu dobu, co působím ve státní správě, si uvědomuji, jaké nové povinnosti myslivcům současná legislativa ukládá.  Mé zkušenosti a znalosti tak budu moci zúročit v ČMMJ.
 
Bez jakéhokoliv planého pochlebování musím říci, že zrovna Liberecký kraj by mohl být příkladem dobré spolupráce s okresními mysliveckými spolky, ale ne všude to tak funguje…
 
Ano, je pravda, že ne asi všude komunikace funguje ideálně, ale já tvrdím, že to je o lidech. Já jsem se vždy snažila pomáhat mysliveckých spolkům a myslivcům.
Když se projednávala novela zákona o myslivosti, tak jsem iniciovala schůzku jednatelů a předsedů Okresních mysliveckých spolků v Libereckém kraji, abychom se sešli a připravili konstruktivní připomínky a návrhy, abychom jen nečinně neseděli, ale aktivně se zapojili. A to si myslím, že je možná v některých krajích jádro problému, prostě neumí nebo nechtějí komunikovat.
Já mám stále na paměti, že myslivost je spolková činnost, v menších městech a vesnicích je to po rybářích a hasičích jedna z mála aktivit, která ještě funguje. Je dobře, že lidé mají společné zájmy, není to jen o trávení volného času, je to také důležitý sociální aspekt.
 
Myslím si správně, že se tak nabízí možnost, až se sejdete všichni zástupci krajů v Myslivecké radě, navzájem si předat zkušenosti a pokusit se nastavit vhodné formy komunikace jednotně ve všech krajích? Že bys vlastně mohla takto pomoci i jiným krajům, což by obecně mohlo vylepšit postavení celé ČMMJ a komunikaci ČMMJ s orgány státní správy?
 
Krok kupředu to určitě může být, Česká republika je rozdělena na kraje a myslím si, že když bude alespoň snaha sjednotit vedení a bude ochota a podpora k výměně zkušeností, tak přenos informací bude v mnohém jednodušší a rychlejší.
Je ale otázkou, jak se 14 zástupců dokáže v Myslivecké radě domluvit a jak každý zástupce dokáže zargumentovat změny a myšlenky jak ve směru ke krajskému úřadu, tak také směrem k okresním mysliveckým spolkům v jeho kraji. Je mi jasné, že se asi některé sporné momenty a rozdílné pohledy a argumenty najdou, ale ČMMJ má přece ve svém názvu jednota, a proto bychom vždy měli najít jednotné řešení. Vždy je to o lidech, mnohdy se musí hledat kompromisy, např. krajský úředník musí zohlednit i jiné skutečnosti než jen spolupráci s ČMMJ.
Pro mne je tato činnost záležitostí srdeční, mnohdy dělám věci navíc, než se od úředníka krajského úřadu očekává nebo než je v mé pracovní náplni. Účastním se různých akcí, které přímo nesouvisí s mým pracovním zařazením, ale protože myslivost beru jako poslání, tak se snažím i plno věcí řešit mimo svou pracovní činnost.
Jsem přesvědčená, že až se začneme v Myslivecké radě scházet, nastane rychlejší přenos zkušeností a to jak pozitivních, tak i negativních. Ať už se něco povede, anebo nepovede, vždy je potřeba si z toho vzít poučení.  Poučme se z pozitiv i negativ, základem bude hlavně to, abychom byli ochotni komunikovat a pracovat jako kolektiv, ne se předhánět, kdo je v kterém kraji lepší a schopnější.
 
Tvoje parketa je právo, legislativa, protože vedeš dětský kroužek, tak i zcela jistě vzdělávání a propagace. Je ještě nějaké specifikum, kterému by ses chtěla více věnovat v rámci Myslivecké rady?
 
Vzhledem k tomu, že působím ve státní správě, je pro mě legislativa oblast, která mě zajímá. Jak už jsi řekl, vedu dětský kroužek, a z toho pro mě plyne, že další oblastí mého zájmu je vzdělávání, a to nejen dětí a mládeže.
 
Co vše by mohl krajský úřad podpořit? Čím vším by mohl kraj pomoci myslivcům dole?
 
V současné době Liberecký kraj podporuje uskutečnění výše uvedené myslivecké konference a ankety Osobnost Libereckého kraje v myslivosti. Dále podporuje činnost dětí a mládeže, konkrétně dotacemi na myslivecké kroužky.
Samozřejmě, že by podpora mohla směřovat i do jiných oblastí, např. podpora na pořízení pachových ohradníků, podpora činnosti mysliveckých spolků, do myslivecké osvěty, monitoringu zvěře a přírody, apod. Pokud budeme mít jasnou koncepci myslivost, lze finanční prostředky ze státního rozpočtu směřovat tam, kde budou potřeba.
Už dnes myslivci mají možnost žádat např. o státní dotaci na „zástřelné“, na podporu mysliveckých činností (např. na zakládání políček, napajedla, odchytová zařízení, atd.), tyto dotace administrují a kontrolují krajští úředníci, ale finance jsou vypláceny z rozpočtu státu. 
Krajský úřad podporuje ty činnosti, které nejsou podporovány ze státního rozpočtu. Já jsem k těmto dotacím ale skeptická, protože kromě odchytových zařízení jsou to v podstatě všechno dotace na zlepšování životního prostředí zvěře, která, jak nám všichni tvrdí, je údajně přemnožená. Takže my myslivci zakládáme políčka a budujeme napajedla, ale paradoxně přispíváme ke zvýšení stavu zvěře, přičemž jsme zároveň nuceni, abychom zvěř zásadně redukovali.
Takže finance z dotačních programů z hlediska kraje určitě ano, ale nečekejme nějaký masivní přísun financí. Kraj má plno dalších aktivit v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, dopravu, takže na životní prostředí nebo přímo na mysliveckou činnost je výsek pomyslného koláče financí jen mizivý. 
 
Na závěr mi prosím dovol trochu v dnešní době genderově provokativní otázku. Zřejmě budeš jediná žena, z hlediska věkového asi jedna z nejmladších v Myslivecké radě. Co ty na postavení žen a mladých lidí v rámci ČMMJ?
 
Myslím si, že je potřeba, aby se ženský element více objevoval nejen v myslivosti, ale obecně v celé společnosti. Role ženy ve společnosti už není  jen starost o děti, rodinu a domácnost. Ženský pohled je mnohdy jiný, než ten mužský, ale to neznamená, že je v principu špatný. 
Co se týká věku, nedokážu posoudit. Znám ze svých řad plno mladých myslivců. Možná je to odraz myšlení dnešních myslivců, kteří nechtějí dát prostor mladším a možná i „schopnějším“. Ale to nechám na posouzení každého. 
Nové funkce se nebojím, ve státní správě a v myslivosti se pohybuji dlouhou dobu, takže se domnívám, že budu přínosem Myslivecké rady a doufám, že nalezneme shodu mezi ženským i mužským pohledem na věc.
 
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA
 

Zpracování dat...