Časopis Myslivost

Hmotnosti lebek srnců

Myslivost 10/2020, str. 30  Pavel Scherer
Dotují některé lebky výslednou bodovou hodnotu trofeje? (I.) V minulém článku jsem se věnoval měrným hustotám parožní tkáně a textovou část doplnil množstvím uceleného obrazového materiálu. V této části se budu věnovat další významné části trofeje – lebkám.
Hmotnosti lebek srnců jsou stejně jako u parůžků v závislosti na parametrech a měrné hustotě kostní tkáně individuálně značně rozdílné. Na základě výsledků mých měření se hmotnosti lebek srnců žijících v našich geografických podmínkách pohybují v rozmezí od 120 do 270 g. U nejslabších průběrných ročků se slabými pučnicemi může hmotnost lebky klesnout i pod hranici 120 g, naopak u nejvyspělejších ročků s vysokou chovnou hodnotou a silnými pučnicemi může lebka překročit i dvousetgramovou hranici.
Na základě mého měření dosahují lebky nejvyspělejších jedinců v srnčí populaci hmotnost až 270 g (ve vypreparované a vysušené formě).
Obecně lze říci, že nejvyšších hmotností dosahují lebky medailových srnců, tedy srnců II. a III. věkové třídy. Zde ale musím zdůraznit, že v této oblasti neexistuje hmotnostní exponenciála, která by byla platná pro srnce všech biologických ročníků. Z toho důvodu nelze výsledky měření nějakým způsobem paušalizovat, ani sestavit všeobecně platný manuál, který by byl platný pro všechny poměry, resp. všechny věkové třídy.

scherer-1.jpg

To je hlavní důvod proč nikdy nesestavuji grafy, tabulky či statistické ukazatele, které by měly obecnou platnost. V této specializované oblasti totiž není pravidlem, aby hmotnosti lebek exponenciálně narůstaly s její velikostí či biologickým věkem jedince, jak se přímo nabízí.
Na základě četných měření, která jsem prováděl, jsem zjistil, že i kraniometricky menší, dobře mineralizovaná lebka srnce mladšího, může dosahovat vyšší hmotnosti než lebka větších parametrů srnce biologicky staršího.
Při zjišťování hmotností lebek podobných parametrů, převážně II. a III. věkové třídy s přesností na 1 g, jsem zjistil výrazné hmotnostní rozdíly.
Na jednom ze snímků jsou pro demonstraci zachyceny kraniometricky velice podobné lebky srnců II. a III. věkové třídy s diametrálně odlišnou hmotností. Lebka s nejnižší hmotností v souboru má 137g, zatímco nejtěžší lebka dosahuje 245g. Hmotnostní rozdíl mezi těmito lebkami představuje významných 108 g. Při bodovém hodnocení trofeje s nejlehčí a naopak nejtěžší lebkou by vznikl rozdíl 10,8 bodů CIC ve prospěch trofeje s těžší lebkou.
Jak je z výsledků měření patrné, lebky některých velmi nadějných, „dobře osifikovaných“ srnců mohou mít hmotnost mnohem vyšší než deklarovaných 90 g, s nimiž se počítá jako se srážkou za úměrné seříznutí lebky při hodnocení srnčích trofejí. V některých výjimečných případech může být hmotnost lebky až třikrát vyšší, než je tato uváděná srážka.

scherer-4.jpg 
Co vlastně způsobuje rozdílné hmotnosti velikostně podobných lebek? 
 
Touto problematikou jsem se intenzivně zabýval a provedl četná měření, která spočívala v kraniometrickém měření lebek, zjištění objemu lebeční tkáně a výpočtu její měrné hustoty.
Převážná část exponovaných lebek v souboru (v procentuálním vyjádření 70 %) pocházela ze zakoupených trofejí, které jsem za účelem rigorózních měření parožní tkáně degradoval (odřezal parůžky od pučnic).
Další část lebek, v souboru představovala 20 %, pocházela ze srnců, kteří uhynuli z různých příčin v zajetí, a zbylá část (10 %) pocházela z uhynulých srnců nalezených ve volnosti.
Nespornou výhodou prostředně jmenované skupiny byla skutečnost, že byl znám přesný biologický věk jedince. Celý soubor čítal 130 lebek různých velikostí a různého věku.
Je důležité vědět, že tyto lebky, resp. jejich nositelé, nenasadili trofeje, které by dosáhly medailové hodnoty. Nejsilnější parůžky v souboru nesla lebka předčasně uloveného tříletého srnce o bodové hodnotě 102 bodů CIC, nejslabší parůžky nesla lebka o bodové hodnotě parůžků kolem 60 bodů CIC.
Soubor získaných lebek jsem chronologicky rozdělil (bez ohledu na věk) do několika kraniometrických skupin. První skupinu tvořily lebky v rozmezí délky 17 až 18 cm, druhou skupinu lebky v rozmezí 18 až 19 cm, třetí skupinu lebky v rozmezí 19 až 20 cm a poslední skupinu lebky od 20 cm výše.
U každé lebky jsem nejprve zjistil hmotnost v gramech a posléze volumetrickou metodou stanovil objem lebečních kostí. Z těchto údajů bylo možné vypočítat hmotnost 1 cm3 lebeční tkáně.
Výsledky měření byly velice zajímavé a přinesly zajímavá a cenná zjištění.
Nejnižší měrnou hmotnost kostní (lebeční tkáně) jsem naměřil u lebky dvouletého srnce, která měla konstantní hmotnost 138 g  a měrnou hustotu 1,18 g/cm3, naopak nejvyšší měrnou hmotnost jsem zjistil u srnce pětiletého, jejíž hmotnost byla 258 g  a měrná hustota činila 1,7 g/cm3. Při kontrolním měření obou částí trofeje (odřezaných parůžků a lebky) jsem, zjistil, že hmotnosti lebeční tkáně nekorespondují s měrnou hustotou parožní tkáně.
Pouze v jednom případě z celého souboru (v procentuálním vyjádření 0,77 %), byla hodnota měrné hustoty naprosto stejná, tedy že měrná hustota tkáně parožní byla identická s měrnou hustotou tkáně lebeční.
Mohu objektivně konstatovat, že až na tuto jedinou výjimku, byly hmotnosti lebeční tkáně vždy výrazně nižší. V drtivé většině případů činila hmotnost lebeční tkáně v průměru 1,45 g/cm3, zatímco průměrná hmotnost parožní tkáně 1,77 g/cm3.
 
scherer-3.jpgZa účelem dalšího měření jsem sestavil soubor 35 lebek, které se vyznačovaly stejnou velikostí (s diferencí +-3 mm) a zjišťoval rozdíly v jejich hmotnosti, objemu, resp. měrné hustotě lebeční tkáně. Lebky jsem kromě jiného posuzoval i ve vztahu k věku jedince a jeho chovné hodnotě. 
Při zjišťování objemu lebeční tkáně, který se provádí na základě volumetrické metody, je velice důležité, aby ponořená lebka měla důkladně zalité všechny dutiny (mozková, nosní apod.) jinak je měření nepřesné (zkresleno potenciálními vzduchovými bublinami v kavernách lebky). Z důvodu dynamické schopnosti absorbce lebeční tkáně musí být ponoření a stanovení objemu rychlé, neboť delší doba ponoření mění konstantní hmotnost lebky a tím zkresluje její výslednou hodnotu.
Navzdory skutečnosti, že lebky v souboru měly stejnou velikost, výrazně se lišila jejich hmotnost, objem i měrná hustota.
Největší hmotnost, objem a paralelně nejvyšší měrnou hustotu lebeční tkáně z vyhodnocovaného souboru jsem naměřil u kompaktní lebky průměrné velikosti (19,7 cm), jejíž konstantní hmotnost byla 256 g a její výtlak, tedy objem kostní tkáně činil 150 cm3. Měrná hustota lebečních kostí dosáhla na fenomenálních 1,70 g/cm3. Mohu konstatovat, že se jedná o dosud největší objem a současně měrnou hustotu kostní tkáně, kterou jsem kdy u lebky srnce naměřil.
Paradoxně nejnižší hodnoty jsem naměřil u porézní lebky rekordních kraniometrických parametrů (délka 21,8 cm, šířka 9,7 cm), jejíž konstantní hmotnost byla pouze 133 g a objem 104 cm3. Měrná hustota lebečních kostí dosáhla na nevýznamných 1,28 g/cm3.
 
Zjištěné výsledky potvrzují skutečnost, že rozdíly v hmotnosti srnčích lebek, kraniometricky podobných parametrů jsou způsobené individuální vyzrálostí lebky, jejich celkovou kompaktností a především charakterem a strukturou lebečních kostí.
Z výsledků tohoto rigorózního měření zcela jasně vyplývá skutečnost, že celkovou hmotnost neudává velikost lebky, jak se přímo nabízí, ale především objem a měrná hustota lebeční tkáně. Tyto dvě veličiny mají zásadní vliv na výslednou hmotnost lebky!
Hloubkovým studiem lebek srnců jsem zjistil, že hmotnosti se výrazně mění také v závislosti na ročním období. Například v zimním období, kdy srnci roní nové parůžky, jsou hmotnosti lebky nižší než je tomu v letním období, kdy mají srnci parůžky již zmineralizované a vytlučené. Mezi uvedeným obdobím je rozdíl v hmotnosti lebky identického srnce značný.
Na doprovodných snímcích jsem pro demonstraci zachytil část lebky srnce z doby růstu parůžků a kraniometricky stejnou část lebky z doby po vytlučení parůžků (ronící a vytlučené parůžky jsem z pučnic účelově odřezal).
Jako důkaz změny struktury lebečních kostí, celkové demineralizace lebky, její poréznosti a s tím spojené i nižší hmotnosti jsem nevybělenou část lebky ponořil do vody, aby se zvýraznil porézní, houbovitý charakter lebky, jako nezvratný důkaz kdysi aktivního cévního systému (tmavé zóny na lebce).
Na dalším snímku je naopak zachycena část lebky z doby po vytlučení parůžků. Jak je ze snímku patrné, tento efekt se z důvodu změny struktury a celkové mineralizace lebky neprojevuje, a to i přesto, že tato část lebky byla do vody ponořena stejnou dobu.
Lebky měly rozdílné konstantní hmotnosti po vysušení. Kompaktní část lebky měla hmotnost 74 g, zatímco demineralizovaná část s porézními pučnicemi měla pouze 43 g.    

scherer-2.jpg
 
V souvislosti s výše uvedenými údaji (diametrálními rozdíly v hmotnostech lebky) vyplývá skutečnost, že bodování srnčích trofejí metodou CIC jednoznačně zvýhodňuje trofeje s těžší lebkou. V metodice hodnocení trofejí podle CIC je explicitně stanoven 90gramový odečet na lebku, a to bez ohledu na její velikost či ostatní měrné parametry. V některých případech může výrazně těžká, kompaktní lebka, která u srnců v našich geografických podmínkách může dosahovat konstantní hmotnost až kolem 270 g „nahnat” ve svůj prospěch 18 i více bodů CIC. 
Na základě četných měření, která jsem provedl na lebkách srnců všech věkových tříd (s odřezanými parůžky) a také pro obhajobu metodiky CIC musím konstatovat, že na základě rozsáhlého polymorfizmu srnčích trofejí a diametrálně odlišných charakterů vnitřní struktury lebečních kostí, nelze objektivně zjistit hmotnostní korelační vztah mezi lebkou a parůžky a tudíž co nejpřesněji stanovit úměrný odečet za hmotnost lebky.
Jak je z výše uvedených výsledků patrné, tak i malá kompaktní lebka, mnohdy tristních kraniometrických parametrů, může mít hmotnost vyšší než lebka větších parametrů, která je nedokonale mineralizovaná s porézní strukturou lebeční tkáně. Jaký je skutečný hmotnostní vztah mezi lebkou a jejími parůžky můžeme ale zjistit pouze na základě destruktivní metody, a to odřezáním parůžků od pučnic a obě tyto části zvážit jednotlivě.
Dokončení v dalším čísle.
                                                                                                                     
Pavel SCHERER
člen ÚHKT a Klubu autorů
www.scherer.cz tel. 7204 218 513
 

Zpracování dat...