Časopis Myslivost

Jak volit ráži pro svoji zbraň?

Myslivost 8/2020, str. 64  Martin Helebrant
Trendy v používání kulových ráží v lovecké a sportovní praxi III. V Myslivosti 4/2020 vyšel článek našeho předního odborníka na lovecké palné zbraně a střelivo Dr. Jiřího Hanáka Trendy v používání kulových ráží v lovecké a sportovní praxi. Prezentuje v něm svůj názor na vývoj posledních let a je to jistě názor podložený jeho letitými a rozsáhlými zkušenostmi. V Myslivosti 5/2020 jsem uveřejnil první díl mého náhled na danou problematiku v rámci iniciování diskuze o vývoji současných kulových ráží. V Myslivosti 7/2020 pak následoval díl komentují historický vývoj jednotlivých druhů ráží, v tomto závěrečném díle si dovolím přinést pojednání o tom, jakou volit ráži včetně velké přehledné tabulky, ale také pět velkých názorných porovnávacích grafů jednotlivých ráží.
Nabízím v příloze velkou tabulku, kde jsou spočteny a přehledně uvedeny hodnoty úsťových energií, hodnoty energie volného zpětného rázu, průřezového zatížení, ale také Taylorův index.
Tabulka je seřazená podle průměru střely, pro každou ráži jsem se snažil najít rozsah běžně dostupných hmotností střel. Občas se mi nepodařilo najít dostatek podkladů pro různé hmotnosti střel, nebo bylo rozpětí hmotností jen velmi úzké. Pak jsem uvedl jen jednu hodnotu. To je třeba případ náboje 7,62x39.
Zcela vědomě jsem zařadil do tabulky jak tradiční, tak moderní ráže, ať již byly zmíněné v textu Dr. Hanáka nebo mém.
Rychlosti a hmotnosti střel jsem bral z přebíječských tabulek, protože pro výpočet energie volného zpětného rázu jsem potřeboval i hmotnosti prachu. Přebíječské tabulky bývají z důvodu bezpečnosti konzervativní, takže uvádějí hodnoty rychlostí nižší než mají továrně vyráběné náboje. Každopádně jsem se snažil najít vyvážené laborace, reprezentující co nejlépe jednotlivé ráže. Cílem je nabídnout širší porovnání ráže vám známé s novinkami. Proto jsem také do tabulky zařadil hodnoty brokových nábojů ráže 20/70 mm a 12/70 mm jak v lehké, sportovní, tak v těžké lovecké laboraci.
Orientovat se v tabulkách plných samotných čísel není jednoduché, vlastní je to snad jen účetním, kteří za to mají moji úctu. Proto jsem výsledky zpracoval do grafů.

GRAF-1.jpg

Ten první rovná náboje podle jejich úsťové energie. Je to takové nejjednodušší porovnání, které nabídne jako první. Pro srnčí zvěř zákon vyžaduje energii 1000 J na 100 metrech, pro ostatní spárkatou 1500 J. Tomu odpovídá úsťová energie kolem 1800 až 2200 J (menší ráže stačí méně, větší ráže potřebuje více).
V ČR jsme v tomhle poměrně liberální, většina evropských zemí požaduje pro odstřel jiné spárkaté zvěře než srnčí na 100 metrech energii 2000 J (tj. kolem 2600 J na ústí) a ještě omezuje minimální ráži na 6 nebo 6,5 mm. Pokud plánujete lovit i mimo ČR, je dobré si toto uvědomit.
Zamyslete se ale, jak dalece opravdu potřebujete mnohonásobky tohoto zákonného minima. Uvědomme si, že s rostoucím výkonem také roste hmotnost zbraně – potřebujete i delší hlaveň.
Současně si uvědomme, že mnoho dnešních ráží nabízí (při zachování veškeré bezpečnosti) značně lepší výkonnost, než náboje vyráběné před řekněme 30 až 50 lety. To je dané pokrokem ve vývoji střelného prachu.
Současně se udává, že někde kolem úsťové energie 2600 J se začíná průkazně zpomalovat praktická rychlost střelby – výstřel a jeho zpětný ráz vás dostane mimo cíl a musíte jej znovu najít a zamířit.
V grafu jsem také pro porovnání uvedl úsťové energie lehké sportovní a těžké lovecké laborace brokových nábojů 12/70 mm a 20/70 mm. V grafu jsou pro odlišení zaneseny oranžovou a zelenou barvou.
 
GRAF-2.jpg

Taylor index
 
Pojďme se nyní podívat na ráže zorným úhlem Taylorova indexu. Uvádím jej zde pro konzistenci s textem Dr. Hanáka, osobně jej nepovažuji za zrovna ideální porovnání, ale s vědomím souvislostí se asi použít dá.
Mezní hodnoty TKO jsou 15 pro srnčí zvěř, 30 pro lehkou spárkatou zvěř, 40 pro velkou spárkatou zvěř.
Všimněte si, že TKO výrazně preferuje větší průměr střely a ráže jsou srovnány skoro stejně, jako kdybychom je srovnali právě podle průměru. Nevypovídá nic o vhodnosti ráže pro střelbu na větší vzdálenosti ani o její průbojnosti. Všimněte si, jak vysoký index náboje 450 Bushmaster, ačkoliv z hlediska úsťové energie se jednoznačně řadí k těm slabším.

GRAF-3.jpg
 
Průřezové zatížení
 
Pojďme se nyní podívat na ráže zorným úhlem jejich průřezového zatížení, které lze s určitým zjednodušením považovat za ukazatel vhodnosti pro dálkovou střelbu a i průbojnosti.
Můj názor je, že pokud chci střílet daleko – v české myslivecké praxi za 200 až 250 metrů, pak by můj náboj měl mít průřezové zatížení alespoň 0,20, ideálně 0,22 a víc. Čím vyšší je zatížení, tím lépe.
Všimněte si, že u některých ráží si vhodnou volbou střely můžete v tomto ukazateli výrazně polepšit. S vhodnou střelou lze střílet daleko i s náboji jako 8x57JS, které nemají pověst zrovna ideální dalekonosné ráže.
Jak konstatovala již poválečná studie z Radway Green, ráže kolem 6,5 mm jsou na tom dobře i z hlediska průřezového zatížení. Relativně těžké střely a z toho plynoucí vysoké průřezové zatížení stojí v základech úspěšnosti 6,5mm ráží, včetně starých 6,5x54 Mannlicher Schoenauer a 6,5x55 SE. Ta poslední se vrací do obliby. Atraktivitu ráže 6,5 pak potvrzuje dnešní 6,5 Creedmor.
O dominanci ráže 338 Lapua Magnum v oblasti opravu hodně dálkové střelby asi není třeba mluvit a její průřezové zatížení tuto pozici jen potvrzuje. Nezapomeňte, že průřezové zatížení má i vazbu na průbojnost.
 
GRAF-4.jpg

Energetické zatížení
 
Diagram ukazující energetické zatížení je dalším zajímavým vodítkem, které toho hodně vypovídá o průbojnosti. Vypovídá hodně, ale ani ono není univerzální vodítko. Velkou roli hraje tvar a konstrukce střely.
Obecně se domnívám, že každá ráže, která mi nabízí asi 50 J/mm2 je dobře použitelná jako univerzální náboj pro evropské lovy. Ale opět se jedná o ošidné vodítko, které je nutno brát v souvislostech.
Energetické zatížení preferuje malé ráže, a to v některých případech může být hodně zavádějící. Jako příklad poukazuji na nízké hodnoty u nábojů 45-70 Government, která je z naháněk známá jako vynikající stoper a nízkou hodnotu u jedné z neúčinnějších těžkých afrických ráží 470 Nitro Express. I tady platí, že hodnoty energetického zatížení vypovídají i o vhodnosti pro dálkovou střelbu. To potvrzují hodnoty nových Noslerových ráží a vůbec nábojů, které vnímáme jako náboje o velkém výkonu (magnum). Mezi se ně ale dokázal vklínit 6,5 Creedmoor, který určitě magnumem není.

GRAF-5.jpg
 
Energie volného zpětného rázu
 
Posledním hlediskem je energie volného zpětného rázu. Jak již jsem řekl, každý snášíme zpětný ráz zbraně poněkud jinak, ale obecně platí, že zpětný ráz může vést ke strhávání, od určité úrovně zpomaluje rychlost opakování výstřelu.
Na zpětný ráz se dá zvyknout, dá se proti němu bojovat, ale zcela jistě je zpětný ráz cosi, co asi nikdo z nás nevnímá jako klad. V připojeném grafu jsem dopočetl energie volného zpětného rázu. K výpočtu jsem použil metodu popsanou v publikaci B. Kneubuehla Balistika, která bere v potaz i energii spalných plynů vytékajících za střelou z ústí.
Pro názornost jsem spočítal i zpětný volný ráz lehké sportovní a těžké lovecké laborace brokových ráží 20/70 mm (oranžová barva) a 12/70 mm (zelená barva).
Protože ve výpočtu energie volného zpětného rázu hraje roli i hmotnost zbraně, vězte že jsem pracoval u kulovnice s hmotností 5,2 kg (zbraň připravená ke střelbě, s nasazeným zaměřovačem a plným zásobníkem), u brokovnice s hmotností 3,8 kg.
Opět si všimněte, jak velký je rozsah volného zpětného rázu u některých ráží v závislosti na použité střele.
Chtěl bych zdůraznit, že porovnání podle volného zpětného rázu je asi jediná z teoretických konstrukcí, která je bezezbytku v souladu s mojí osobní zkušeností. Bohužel, nevypovídá přímo o účinku v cíli, vypovídá jenom o ovladatelnosti a střeleckém komfortu střelby danou ráží.
 
Závěrečné zamyšlení
 
Na závěr mi dovolte shrnout můj názor na vývoj nových ráží a volbu možných ráží.
Především přiznávám, že jsem poměrně konzervativní. Vyznávám vyvážené ráže, proto jsem nikdy nebyl velkým příznivcem extrémně rychlých nábojů. Myslím si, že náboje jako 8x57JS, 7x64 (nebo 7x65R), 30-06 Springfield a 308 Winchester jsou ukázkou právě těch dobře vyvážených ráží, univerzálního použití.
Vývoj, zejména v USA, kde je velká tradice vylepšování a modifikací komerčních nábojů – tzv. wildcating – neustále přináší nové ráže. Za posledních dvacet let jich bylo hned několik desítek. Jen málo z nich se ale opravdu ujme.
Rizikem vysoce energetických nových ráží typu Winchester Super Short Magnum, ale i nové řady nábojů Nosler, jsou vysoké tlaky a teploty, které mohou výrazně zkracovat životnost hlavně. A většina z nás pořád ještě kupuje zbraň na celý život.
Většina nových ráží jsou speciály, kde vynikající vlastnosti v jednom směru jsou vykoupeny deficitem nějaké jiné vlastnosti.
Vnímám a chápu, že v dnešní době lovíme jinak než naši otcové a dědové. Oni byli mnohem trpělivější a myslím, že byli i lepší „šoulači“. Ke zvěři se většinou dokázali přiblížit na velmi krátkou vzdálenost – alespoň většina „starých pánů“ které jsem poznal v tom byla opravdu dobrá. Byli i dobří stopaři.
Krajina ale také vypadala jinak – byla podstatně členitější, i já si vybavuji spoustu cest a krajinných prvků, poskytujících lovci možnost skrytého přiblížení ke zvěři, které už dnes v terénu prostě nejsou.
Z toho plyne, že střílíme na větší vzdálenosti. Ale pořád to nejsou vzdálenosti, na jaké se střílí ve velehorách nebo v otevřených stepích. Naše „dlouhá střelba“ nepřesahuje až na výjimky vzdálenost 200 až 250 metrů. Na takové vzdálenosti pořád ještě v pohodě stačí běžná univerzální ráže s dobrou střelou.
Použití „dalekonosných“ nábojů navíc ve střední Evropě komplikuje poměrně hodně vysoká hustota osídlení, mají mnohem větší ohrožený prostor, a to se může týkat i odražené střely nebo střely letící dál po průstřelu cíle.
Střelbu na velké vzdálenosti pak komplikuje i skutečnost, že zdaleka ne každý myslivec je schopen na takové vzdálenosti střílet a střelnic, kde by se dalo střílet na vzdálenost přesahující 200 metrů, je poměrně poskrovnu.
Pokud se rozhodujete o nové ráži, pak se snažte ji zkoumat z více různých aspektů. Reálné zkušenosti z prostředí, které je podobné tomu, kde budete lovit vy, jsou k nezaplacení. Proto se ptejte a pokud budete mít možnost, zkuste si zvažovanou ráži na střelnici.
 
Pokud Dr. Hanák hovoří o posunu popularity směrem k velkým rážím, pak s ním souhlasím tak napůl. I já vnímám, že pro lov spárkaté zvěře prudce klesá popularita malých, ale o to rychlejších ráží typu 5,6x52 R Savage, 223 Remington nebo 5,6x50 R Magnum. A zcela jednoznačně ho vítám.
S odklonem od těchto ráží se vývoj logicky přiklání k větším rážím (na straně malých ráží prostě již není místo). Ale pokud vím, tak v Evropě zatím nenastal žádný hromadný úprk k velké ráži. Zdrcující většina nově kupovaných zbraní je komorovaná v klasických rážích typu 7x64, 308 Winchester, 30-06 Springfield nebo 8x57 JS.
Pokud se nějaká z nových ráží v poslední době opravdu v Evropě prosazuje, je to 6,5 Creedmoor, která nabízí velmi vyváženou směs výkonu, terminální účinnosti, přesnosti a balistické účinnosti.
Pokud jsem skeptik v nábojích univerzálních, pak soudím, že ve speciálech má Evropa deficit. Tady se asi dobře shodnu s Dr. Hanákem na příklonu k větší ráži. Ale v jiném provedení.
Bylo by hezké mít na naháňky nějakou šikovnou moderní „knedlpatrónu“, cosi s přiměřeným zpětným rázem, velkým čelním průřezem a přitom pokud možno mírným zpětným rázem. Možná by bylo zajímavé roztáhnout „samopaláku“ 7,62x39 krček na 8,2 mm nebo dokonce na 9,3 mm. Když jsem si zkusmo orientačně počítal parametry takové ráže, bylo by možné ji vytvořit. A dala by se pak komorovat v lehkých kulovničkách typu CZ 527. Ale opravdu potřebuji novou ráži?
Možná by stačilo udělat nějakou těžší střelu do 7,62x39 s tupou přídí, ale nabídka je zatím zoufale konzervativní a ve vleku vojenských verzí.
 
Nakonec ještě jedno hledisko, které tu zatím nezaznělo. Tou je cena náboje. Cena za náboje standardní ráže se drží v poměrně příjemné úrovni, ale novinky či ne zcela běžné ráže se běžně dostávají do vysokých cenových úrovní, občas se blížící či dokonce překračující cenu 100 Kč za kus. Pokud lovíte často a víc, hledisko ceny za náboje nemusí být tak úplně zanedbatelné. O dostupnosti jsem se již zmínil.
 
Poslední slovo?
Když uvažujete o nové zbrani a nové ráži, odpovězte si napřed na následující otázky:
Proč si novou zbraň chci koupit?
Co od ní požaduji? Budu s ní lovit něco nového, co vybočuje z dosavadní praxe?
Jak často?
Jak moc to potřebuji?
Co jsem za to ochoten zaplatit? Pamatujte nejenom na pořizovací náklady, ale i na náklady provozní – na náboje.
Na právě na poctivých odpovědích na tyto otázky závisí úspěšnost volby.
 
Ing. Martin HELEBRANT
 
Použitá literatura:
B. Kneubuehl: Balistika, M. Bussard: Ammo Encyclopedia 5th edition;
V. Krčma, J. Hýkel, P. Neshyba: Atlas nábojů do ručních palných zbraní,
A. Alpin a kol.: Any shot you want – the A-Square handloading and rifle manual,
Hornady Handgbook of Cartridge Reloading 10 th edition,
Nosler Reloading Guide 8,
Barness Reloading Mamual Number 4,
Richard Lee: Modern Reloading second edition,
Explosia Reloading Guide, edition 2017
 

Přiložené dokumenty

Tabulky-a-grafy Tabulky-a-grafy (164,69 KB)
GRAF-1 GRAF-1 (469,82 KB)
GRAF-2 GRAF-2 (347,48 KB)
GRAF-3 GRAF-3 (535,09 KB)
GRAF-4 GRAF-4 (341,11 KB)
GRAF-5 GRAF-5 (250,25 KB)
Zpracování dat...