Časopis Myslivost

Tlumič na vaši zbraň?

Myslivost 3/2021, str. 68  Pavel Černý
aneb Jak si (ne)pořídit na svou zbraň ten vhodný? V účinnost vstoupila zcela nová legislativa, která mimo jiné umožnila českým majitelům legálních soukromých zbraní jeden dosud zakázaný doplněk - tlumič hluku výstřelu. Zatímco v minulosti se jednalo o naprosto zapovězenou záležitost, nyní si tlumič majitel zbrojního průkazu může pořídit poměrně jednoduše - tedy dokonce i bez speciální žádosti a nákupního povolení, jen „na ohlášku“, jako například lovecké dvojky či opakovací malorážky. Podívejme se tedy na tlumiče poměrně šířeji a jaksi všeobecně - už kvůli tomu, že větší část myslivců nevlastní pouze zbraně lovecké...
 
Není tlumič jako tlumič
 
Ještě v předchozím období, jak se blížila ona šance lidí pořídit si takovýto dosud nepovolený a některými doslova démonizovaný doplněk zbraně pořídit, se doslova „roztrhl pytel“ jak s nabídkami četných dovozců i výrobců, ale i též s nekonečnými diskuzemi na sociálních sítích. Hlavně rezonovala témata „jaký tlumič vlastně shánět“, popřípadě „jaký je ten vůbec nejvhodnější a nejlepší“.
Jak vidno, povědomí některých o této problematice je zjevně pokrouceno akčními filmy a někteří prodejci inzerující už dopředu své produkty se snaží očividně využít onoho někdy až tragického nevědomí potenciálních zájemců o takový momentálně atraktivní doplněk na zbraň.
Není totiž tlumič jako tlumič, to by mělo být každému jasné, ale žel není. Zvláště u těch skutečně moderních a dnes již vysoce sofistikovaných tlumičů se vůbec nejedná jen o jakousi trubku nasazenou na zbraň, v centru se dvěma zúženými otvory, o málo většími, než ráže zbraně. Prostě má-li mít tlumič vůbec nějakou přidanou hodnotu, je zapotřebí alespoň trochu něco vědět. Tlumičům se věnuji léta, je to můj koníček a měl jsem je šanci využívat na svých policejních zbraních

Schalldaempfer.jpg
 
Vybírejte uvážlivě
 
Není třeba se unáhlit a vyhazovat mnoho tisíc za něco, co se pak třeba ukáže jen onou příslovečnou slepou uličkou a nemalým zklamáním. V neposlední řadě pamatujme, že tlumič je evidovaná věc, takže když vám nebude „chodit“, nejde ho jen tak zahodit do koše jako když jste se třeba spálili u laciné a špatné optiky. Budete muset na policii řešit nejen třeba vrácení prodejci, ale i případnou likvidaci tlumiče.
 
Jak vybírat tlumič?
 
I když by se dalo na dané téma bavit hodiny a hodiny, shrňme si zde alespoň velmi stručně v několika bodech, v čem by především měla spočívat hlavní kritéria pro výběr opravdu slušného tlumiče hluku pro vaši zbraň.
Takže především lze zmínit:
  • hmotnost a velikost (čím menší a lehčí - tedy v kombinaci pochopitelně s co nejlepšími schopnostmi útlumu hluku, tím lépe) zbraň má být prostě i s tlumičem co nejkompaktnější a s co nejméně těžištěm vytrčeným dopředu, pro co nejlepší manipulaci se zbraní, její nošení, apod. Nejlehčí malorážkové tlumiče se dokonce dnes vyrábějí z karbonu, na silnější ráže z titanu,
  • schopnost tlumení zvukového projevu výstřelu, ale ne za cenu obrovské trubky, která udělá zbraň tak dlouhou a těžkou „na čumák“, že jí ani nejsem schopen namířit, ani nosit díky její délce na popruhu, či nachystanou v ponosu. U kvalitních skutečně moderních tlumičů to prostě není doháněno násobnými rozměry a zbytečnou hmotností, ale sofistikovaností systému a designu vnitřní části. Prostě platí „když dva dělají totéž, není to totéž“,
  • jednoduchost montáže na zbraň, nejlépe nějaký svižný převlečný systém i přes úsťové zařízení s možností následné rychlé fixace. Nejen časově náročné, ale i nepříjemné je totiž pokaždé kvůli nasazení tlumiče sundávat již třeba hodně utažený, navíc precizně dolícovaný a doladěný kompenzátor,
  • životnost tlumiče - nechci asi zjistit, že po pár stovkách (či snad i desítkách?) ran bude nejen „vyklepaný“ a vytlučené přepážky v něm budou doslova chrastit, ale i třeba to, že právě ona cenná schopnost tlumit hluk výstřelu zbraně se rychle vytratí,
  • možnost rozebírání (nekomplikovaná) a vyčištění tlumiče. Ti výrobci, kteří dělají tlumič nerozebíratelný, vědí ,proč tomu tak je. Někdy je to ale i tím že užitý méně kvalitní materiál nesnese namáhání závitů. Nicméně pravidelné čištění rozhodně prodlužuje životnost tlumiče čili schopnost tlumit hluk,
  • spolehlivost zbraně s nasazeným tlumičem - zde především mluvíme o samonabíjecích zbraních, rozhodně není jednoduché udělat tlumič tak, aby vám s ním taková zbraň chodila,
  • odolnost systému proti korozi - nerez ocel je lepší, ale žel zas těžší - výhodou bývá i nějaká speciální úprava povrchů,
  • zachování přesnosti zbraně - vliv na přesnost či posun bodu zásahu s nasazeným tlumičem - někdy je to hotová alchymie a zvláště markantní při přesné střelbě takto upravenou puškou na stovky metrů,
  • a je nutno vzít do úvahy i cenu tlumiče - jak bylo tedy již v úvodu řečeno, za své většinou ne zrovna malé peníze chtějte v tomto ohledu rozhodně kvalitu...

aimsport-schalldaempfer.jpg
 
A co je dobrá dále vědět? Například:
Jasno by měl mít případný zájemce v tom, na jakou zbraň tlumič nejen potřebuje a smysluplně nějak využije, ale na jakou zbraň je vůbec reálné tlumič aplikovat, tedy zda existuje možnost jej nějakým způsobem na zbraň upevnit, anebo na použití tlumiče zbraň vůbec nějak a jak náročně uzpůsobit.
Je třeba se informovat, zda je tlumič určen pouze pro střelbu subsonickými, tj. podzvukovými náboji s nižší rychlostí (a tedy i redukovaným tlakem namáhajícím tlumič), anebo je kvalitou provedení a užitým materiálem koncipován i pro střelbu supersonickými náboji, běžnými pro většinu pušek.
Je dobré mít povědomí o tom, že specifikem běžného tlumiče je u samonabíjecích zbraní jedna nevýhoda, a tou je zvýšení rychlosti pohybu pohyblivých součástí (sestavy závěru) až o 50 % díky vyšším tlakům v systému zbraně, což vede k výrazně zvýšenému opotřebení těchto dílů i případně ke zhoršení chování zbraně (zvýšení zpětného rázu). Jedny z nejmodernějších tlumičů se sofistikovanou konstrukcí jsou určeny zvláště pro samonabíjecí či samočinné zbraně; takové tlumiče se nazývají nízkotlaké nebo s řízeným výplachem. Ty sice zpravidla poskytují o něco nižší hodnoty útlumu, ale rychlost závěru zvýší třeba jen o 5 až 10 % oproti normálu,
Existují i tepelné clony nad obvykle se dosti zahřívající tlumič, čímž se před optikou dlouhé lovecké kulovnice či odstřelovačky zamezí vlnění vzduchu. Některé firmy nabízí i například tlumiče, které lze stavebnicově prodlužovat či naopak zkracovat podle momentální potřeby.
Mohou být k mání i tlumiče univerzální, tedy multirážové a užitelné tak i pro více zbraní - lze zde totiž měnit jak úchytovou fixační část a otvor je úmyslně větší, aby bylo tlumič možno užít i pro větší škálu průměru střel. Ale jako vše co je „na všechno“, má svá úskalí - zejména pokud budete užívat zařízení, které lze aplikovat na ráži .308 a třeba i na .223, pak bude pochopitelně díky většímu úniku plynů tlumič hlučnější, než by mohl být.
Taktéž by měl zájemce při koupi dobře zvážit i možnost servisu (nebo přímo opravy) tlumiče, zda je výrobce či dovozce toto schopen a ochoten zajistit. Ani při dobré údržbě nebude vnitřek tlumiče při intenzivnějším užívání „nesmrtelný“, nehledě na možnost nějakého poničení tohoto někdy ne zrovna laciného zařízení, ke kterému v praxi může dojít.
 
Subsonik / nesubsonik?
 
Napřed něco o principu vzniku hluku provázejícího výstřel ohledně tzv. přechodové balistiky. Nejvýraznější složka hluku vzniká výtokem horkých spalných plynů z ústí hlavně a jejich expanzí (nárazem) na atmosférický tlak a teplotu. A právě tuto složku ovlivňuje tlumič.
Další, jako třeba hluk pohybu střely v prostředí a s tímto související sonický třesk provázející pohyb nadzvukového tělesa atmosférou bude probráno taktéž níže.
Pokud se bavíme o tlumičích, spousta lidí totiž nemá zjevně ne zrovna jasno ohledně použití subsonického střeliva. Co to je? Jednoduše tedy, subsonické střelivo je to, u kterého je úsťová rychlost střely pod rychlostí zvuku - ta je v suchém vzduchu, při teplotě 20 °C 343 m/s. Podzvukovými rážemi jsou tedy přirozeně například pistolové ráže 45 ACP, 7,65 mm Browning, nebo takto speciálně redukovaně laborované - jak sníženou prachovou náplní, tak i vyšší hmotností střely.
Ale vzhledem k výkonu subsonického střeliva ve vztahu k legislativě týkající se loveckého střeliva není třeba tuto část dále podrobněji rozebírat, běžný myslivec nemusí subsonické střelivo vůbec řešit. Pro myslivost je subsonik v kulovnici nepoužitelný nejen pro nevelký dostřel a malou přesnost, ale hlavně pro nedostatečnou energii v cíli, nesplňující požadavky legislativy.
 
Supersonik „v akci“
 
Klasické standardní náboje, které zajišťují bezproblémovou samonabíjecí funkci, a na rozdíl od jakýchkoliv subsoniků lze efektivně střílet i na stovky metrů s běžnou přesností a balistikou zbraně a ráže, na kterou jste zvyklí. Zvuk výstřelu zde nelze utlumit tak jako u subsoniků (díky vzniku tzv. sonického třesku), ale u velmi kvalitních moderních tlumičů je hluk výstřelů vskutku nevelký, pro někoho až překvapivě. Dokonce i výstřel 22 Short bývá pocitově hlasitější než 308W. Takže lze střílet i bez sluchátek a při lovu nejen neprobudit v noci celou blízkou vesnici, ale taktéž netrápit citlivý sluch svého psa, stojícího hned vedle, ale též třeba šetřit díky eliminaci záblesku svůj noktovizor.
Taktéž se nadzvukový třesk dá hůře směrově definovat, tedy špatně se určuje, odkud takto vybavená zbraň tlumičem vlastně střílí, což jsou skutečnosti, které lze využít i při lovu zvěře. Takže užití tlumiče při střelbě nesubsonickým střelivem loveckých puškových ráží má své opodstatnění a rozhodně smysl.
 
Bezpečnost s tlumičem
 
Zde je na závěr míněno něco i ohledně bezpečnostních faktorů, které s užitím tlumičů v praxi souvisí.
Pokud si i sebedražší a sebedokonalejší tlumič pořídíte, může nastat velmi nepříjemné překvapení. Ta lepší možnost je, že už při jeho nasazení na ústí zbraně třeba ještě zavčasu zjistíte, že závit na hlavni je nesouosý s hlavní a pro tento účel tudíž neužitelný. A jen díky tomuto včasnému zjištění si třeba následně na střelnici pak tlumič prostě neustřelíte.
Když pomineme častý příběh, že jste si nechali závit na své lovecké kulovnici zhotovit od ne moc erudovaného kutila, co o něm souseda kamarád tvrdil, „že je prý zbrojíř“, může být příčinou i to, že závit třeba nikdy nebyl určen pro upevnění tlumiče.
Proto při první instalaci na jakoukoliv zbraň doporučuji opravdu co nejpečlivější kontrolu.
Dále je zde otázka ohledně přesnosti, resp. následného zjištění, zda v některých případech třeba jen nepatrné vyosení nemá za následek, že střela v okamžiku východu z tlumiče či dokonce už uvnitř o nějakou přepážku či jiný komponent nepatrně „lízne“. To způsobí změnu zásahu od mírné úchylky na terči až například po to, že na pár metrů ani nenajdete zásah v papíru. Proto se první rány radí vystřelit z menší vzdálenosti, aby se takové „líznutí“ už v počátcích vyloučilo a až poté můžete zbraň zkusit testovat na větší dálky a ověřit si, jak se liší nástřel s tlumičem a bez něj.
Je třeba také po několika prvních výstřelech a pak průběžně kontrolovat dotažení tlumiče, protože zpětným rázem, vibracemi zbraně, ale také zahřátím tlumiče i ústí zbraně, dochází nezřídka k povolování.
Protože tlumení zvuku výstřelu souvisí i s odvodem horkých povýstřelových plynů, i po pár výstřelech se tlumič dosti citelně zahřívá. Může být velmi nemilým zážitkem si na tlumič neopatrně sáhnout nebo si na popruhu hezky opřít o stehno. Nejlépe je manipulovat s tlumičem ve vhodných rukavicích a uvažovat o pořízení vhodného krycího ochranného povlaku, který možnost popsané kolize omezí.
 Mgr. Pavel ČERNÝ

Zpracování dat...