Časopis Myslivost

Zakáže nám EU kompletně OLOVO?

Myslivost 3/2021, str. 60  QK
aneb, LIGA LIBE v boji nejen za soukromé legální zbraně, ale i za to „co z nich lítá“ Chemická agentura Evropské komise ECHA v tichosti pověsila na web dosud utajovaný návrh na totální plošný zákaz olověného střeliva a rybářských olůvek i mimo mokřady, tedy včetně střeliva do pistolí, pušek, malorážek a dokonce i diabolek do vzduchovek.
V souvislosti s tím jsme položili několik zásadních otázek Mgr. Pavlu Černému, pplk. v.v., prezidentovi LIGY LIBE, která právě proti nesmyslným a pro střelectví zničujícím zákazům usilovně už dlouho a na opravdu nejvyšší politické úrovni, bojuje.
 
Jak vlastně došlo k vaší angažovanosti v boji proti zmiňovaným nesmyslným omezením olova?
 
Je to záležitost vlastně už velmi stará. Náš kolega z vedení LIGA LIBE, doktor Bohumil Straka, který kooperuje svou činnost s evropskými mysliveckými organizacemi, působícími i v Bruselu, už v roce 2014 varoval, že přichází docela závažné nebezpečí a od počátku proti nesmyslům dělat, co jen mohl, publikoval, burcoval. A díky tomuto jsme, stejně tak jako v případě zákazové zbraňové směrnice, měli velký náskok před jinými státy EU. I když se v té době někteří podobným prognózám smáli a považovali je za nemožné, udělalo se nemálo práce z hlediska plošné osvěty i sbírání odborné argumentace, což se později opravdu vyplatilo.
 
Protest ohledně evropských zákazů olova byl také součástí vaší druhé zbraňové petice…
 
Přesně tak. Bylo dobrým nápadem to tam vsunout, a to ještě v době, kdy zdánlivě nic nehrozilo. Protože petice, stejně jako ta první, dosáhla více než sta tisíc papírových podpisů. A dokonce ji, což byl velmi důležitý moment asi nemající v okolním světě obdoby, signovalo nemálo našich politiků včetně těch úplně nejvyšších - prezidenta s jeho chotí, českého premiéra, předsedy Senátu bývalého i současného a též i předsedy Sněmovny. I to mělo pak vliv jednak na to, že Sněmovna, kde to iniciovala poslankyně Jana Černochová, tak i později i Senát v rámci projednávání naší petice, ve svých prohlášeních naprosto odmítli zákazy olova jako neopodstatněné a poškozující omezení. A s tím se pak dalo operovat jak politicky, tak i mediálně.
 
No sám jsem se měl možnost některých akcí zúčastnit a vzpomínám třeba na okamžik, kdy se vrcholným politikům předávaly slavné „slavkovské kule“…
 
To byl mediálně velmi dobře zvolený moment, kolega dodal několik desítek střel, které dlely pod zemí v místě slavné napoleonské bitvy. A i přesto, že na kule dlouhou dobu pod zemí působila hnojiva i agresivní kyselé deště, prakticky jsou netknuté. Tedy polopatický a jasný argument proti tendenčním a ryze účelovým tvrzením unijních expertů, vycucaným doslova z prstu. Olověné kule se nerozpadávající a nerozpouštějící do okolního prostředí. To byla taková jednoduchá, účinná a přitom velmi názorná osvěta pro klíčové politiky, úředníky i novináře. Zabrala, ale na úředníky EU od počátku bohužel neplatila žádná racionální diskuze, ani věcná argumentace, jejich úkol zněl jasně, „nepřítel s brašnou“ nesmí projít, stejně jako v legendární scéně z Pelíšků.
 
Následně jste ale vytvořili protestní nótu…
 
Té ale předcházela četná jednání s vedením největších organizací, kterých se to nejpalčivěji týkalo - tedy Českomoravskou jednotou, oběma rybářskými svazy, Českým i Moravským, a také s těmi, které by to postihlo asi nejvíce, tedy Českým střeleckým svazem. A právě jak za naše petenty, tak i za členy zmíněných organizací, byla vyhotovena protestní nóta jménem jednoho milionu našich občanů, která se v jeden den zároveň odevzdala prostřednictví naší LIGY osobně předsedům Senátu i Sněmovny. Protože tu něco podobného ještě nebylo, tak to bylo za velké pozorností médií a vyburcovalo to politiky k potřebě hájení zájmů takového kvanta českých občanů a jejich voličů.
 
Pokud si pamatuji, tak vás dokonce osočili z hoaxů a dezinformací, najednou začali někteří tvrdit, že Brusel vůbec žádné zákazy nechystá…
 
Byl to vlastně lynč LIGY LIBE, mediální i od některých politiků, a to nejen bruselských. Že prý je to od nás naprostá lež, která má poškozovat EU. Ale přitom už potichu připravovali zákazy, se kterými paradoxně vylezli nedlouho poté. Bylo to ze strany unijních úředníků podlé a vypovídá to o způsobech jejich jednání. Prostě sama Evropská komise lhala a ještě nás drze obviňovali z fám a hoaxů. Dokonce v té době Komise oklamala i některé europoslance, jako například pana Zdechovského, který se následně, když poznal, že jemu samotnému lhali, zapojil velmi usilovně sám jako myslivec do boje proti už vyhlášeným zákazům. Za to mu patří velký dík.
 
U první vaší nóty ale nezůstalo. Co ta následná, mezinárodní?
 
Protože se v té době v Bruselu už reálně začalo jednat o zákazech olova „na mokřadech“, což bylo podle nové definice vlastně kolem každé i dočasné vodní plochy, tedy i malé louže, rozhodli jsme se rozjet naše aktivity i směrem do zahraničí. V dalších státech EU jsme se rozhodli hledat podporu tamních mysliveckých, rybářských i střeleckých organizací. Jednalo se o to, aby i oni stejně jako my v ČR zvýšili tlak na své politiky, což bylo klíčové pro v té době chystané hlasování členských zemí právě o těchto zákazech. Nakonec se nám nejvíce podařilo aktivizovat odpor v sousedním Slovensku a s tamějšími střelci, poľovníky a rybáři se podařilo zorganizovat obrovskou společnou „československou mezinárodní výzvu“ za více než milion a půl evropských občanů. To nakonec zabralo, důsledkem bylo opakované zablokování návrhů Evropské komise, což sice nakonec neznamenalo úplnou výhru, ale alespoň zásadní zdržení asi o rok, se kterým Komise nepočítala. A tak čas i pro nás, pro získávání další nezbytné podpory.
 
Pomohli vás s tím i někteří naši politici?
 
Samozřejmě, zvláště se vše začalo dařit nejen po mnoha jednáních s Richardem Brabcem, ministrem životního prostředí, který právě tuto oblast a zahraniční jednání má přímo v gesci. Taktéž bylo ale klíčové setkání LIGY LIBE s premiérem ČR, který se veřejně zavázal v tomto ohledu hájit české střelce, myslivce a rybáře. A dal na vědomí odpovědnému ministerstvu, jaký postoj by naše republika na mezinárodním poli měla hájit. Ministr Brabec pak s tímto mandátem nejen splnil, co slíbil, tedy že naše země hlasovala proti zákazům - ale dokonce se mu podařilo velmi rozumnou argumentací některé klíčové státy dostat na naši stranu. A za to mu patří velké poděkování, stejně tak za to, že se pan ministr do budoucna zavázal proti plošným a definitivním zákazům vzepřít jako předtím zákazům na „mokřadech“. I proto dostal naše nejvyšší ocenění, tzv. GOLD LIGU, kterou dáváme těm, kteří se za práva našich občanů opravdu zaslouží.
 
Ale zákazy na „mokřadech“ stejně nakonec prošly. Není to prohra? Jak k tomu vlastně došlo?
 
Řečeno na rovinu, povedlo se to pomocí neuvěřitelných triků a podvodů ze strany Evropské komise a i díky porušování jejich vlastních pravidel. Ať už to bylo třeba hlasování „na nečisto“, kdy je nejprve tzv. na zkoušku, ale když se výsledek bude shodovat s cíly Bruselu, prohlásí se dodatečně „cvičné“ hlasování za regulérní a platné.
Stejně tak se zkoušela další metoda, hlasovat opakovaně stále dokola, spolu s tlakem na členské státy, dokud to nakonec vyjde. Prošlo jim to v době viru, pomocí „korespondenčního hlasování“, které přesto, že bylo videokonferencí, bylo překvapivě prohlášeno za osobní účast a tedy prý neplatila do té doby platná „blokační menšina“. Z našeho pohledu naprostá fraška a účelové podpásové jednání.  
 
Pokud ale vím, tak se v Europarlamentu ještě zkoušela uplatnit jakási námitka proti zákazu olova. Výsledek ale nevím, jak toto dopadlo?
 
Povedlo se nám zaktivizovat nejen zmíněného europoslance Zdechovského a následně i jeho kolegy Vondru, Blaška, ale dokonce i řadu našich dalších europoslanců, kteří se proti naprosto nesmyslnému návrhu postavili. Musím ale konstatovat, že bohužel mimo europoslanců Pirátské strany a TOP09, jejich europoslanci v tomto ohledu zájmy statisíců českých občanů vůbec nechtěli slyšet. A tak námitka proti zákazům byla díky přehlasování velkými zeměmi zametena pod stůl, což je jen důkazem, že se tímto systémem hlasování a i Lisabonské smlouvě podaří snadno velkým státům vnutit malým státům cokoliv. Vliv našich českých politiků v Bruselu je prakticky nijaký a je na zamyšlení, že dnes to bylo olovo, ale co to bude příště...
 
Nyní ale přichází Brusel s další vlnou zákazů…
 
Je to tak a člověku je z toho špatně. Pouhé dva týdny poté, co byl zveřejněn schválený zákaz olova „na mokřadech“ černé na bílém v úředním věstníku EU, chemická agentura Evropské komise ECHA zveřejnila dosud utajovaný návrh na totální plošný zákaz olověného střeliva a rybářských olůvek i mimo mokřady. Jejich odůvodnění je neuvěřitelné, ještě nedávno od pasu stříleli čísla a tvrdili nepodloženě, že zahyne ročně milion ptáků na otravu olovem, nyní už hrají na city a najednou tvrdí, že je ohroženo už 127 milionů ptáků. Co to je za „vědecký“ argument, který se více než stonásobně liší ze dne na den? Dokonce operovali otravou milionu dětí! To snad děti chodí po střelnicích a jedí olovo? Nebo olovem vlastníci zbraní své děti přímo krmí? Bohužel to ale „bruselští“ nemyslí jako vtip...
 
Od kdy by to takový zákaz měl platit?
 
Totální plošný zákaz se bude nyní celý rok „projednávat“. Pokud zdravý rozum nevyhraje, tak totální plošný zákaz dospěje ke schválení v druhé polovině roku 2022, přičemž některé kategorie zákazů mají mít účinnost ihned, další část zřejmě od roku 2024 a poslední část o něco později. Jsou tam sice vyhlášena nějaká „přechodná období“ a i nějaké výjimky, ale to je podle našich zkušeností jen plané chlácholení lidí. Prostě cíl je jasný a ve skutečnosti se jedná jen o další zákazy Bruselu na poli zbraní, minule to bylo maskované bojem proti terorizmu, nyní mazaně maskované jako „ekologie“.
 
Takže už není žádná naděje?
Šance na zvrácení stále existuje, a jak se říká, naděje umírá poslední. Nakonec slušnou šanci ukázalo i podzimní hlasování o zákazu olova „na mokřadech“ v Europarlamentu, kde o smetení námitky ze stolu rozhodla jen velmi těsná většina, tj. pouhých 52 % hlasů europoslanců. Kdyby tehdy všichni evropští kolegové, střelci a myslivci, splnili „domácí“ úkol jako my tady u nás, a kdyby jejich europoslanci podpořili námitku proti zákazu, tak jako 80 % z 21 českých europoslanců, tak by plénum Europarlamentu tento paskvil hodilo zpátky Evropské komisi na hlavu.
 
A jiná varianta není?
 
Pokud by i nyní vše zklamalo a náš další boj se ukázal marným, možná existuje možnost, že by se část českých majitelů zbraní před zákazy olova mohla uchránit pomocí „výjimacího“ zákona - tedy dále užívat jakousi výjimku jako branně-bezpečnostní státní rezervu. To má ale dva háčky - jeden, že toto neuchrání sportovce a myslivce ohledně provozování činnosti či tréninku se zbraní, a druhý, že je otázkou, zda budou muničky v budoucnu vůbec ještě nějaké střelivo s „olověnou střelou“ vyrábět, zda se jim to vůbec vyplatí. Časem, chtíc nechtíc, je samotný trh donutí výrobně přejít na neolověné alternativní náhražky, které budou samozřejmě dražší a přitom spousta sportů s nimi ani střílet plnohodnotně nepůjde. A pak také, jeďte na mistrovství světa nebo olympiádu, kde bude někdo proti vám závodit s mnohem přesnějšími olověnými náboji. No, těžko prostě říkat, že se nic nezmění...
 
Co proti tomu ještě můžeme dělat?
 
Často se nás fanoušci ptají, jak mohou jednotlivě pomoci. To rádi slyšíme a odpovídáme, že se musí zajímat, sledovat dění, předávat dále osvětu, kvalifikovaně komentovat a hlavně kontaktovat jejich politiky a vysvětlovat všem těm kolem, kteří ještě nemají zcela jasno. Pak až se bude blížit hlasování, tedy až odpůrce těch nesmyslných unijních zákazů vyzveme, tak musíme všichni společně ve finále oslovit příslušné politiky. Bude také potřeba věnovat aspoň pět či deset minut „fraškoidní“ internetové anketě EU, kterou úředníci plánují zahájit v březnu či dubnu. Samotná anketa nám sice úplně nepomůže, ale přesto je dobré se jí zúčastnit - ať jako jednotlivec anebo firma či spolek. Uvedu pragmatický pohled. Když by v anketě obdrželi třeba milion negativních ohlasů střelců proti zákazu a jen desetitisíce od ekoextrémistů, tak věřte, už o anketě nikdy neuslyšíme. Komise podle našich zkušeností výsledky prostě utopí někde v hloubi jejich webu, kde se k výsledkům neprokliká ani ten největší znalec EU. Kdyby však obdrželi třeba jen tisícovku přikyvujících názorů, tak by z Bruselu ve všech reportech a médiích pokrouceně prezentovali, že v anketě se pro zákazy vyslovilo 90 % obyvatel EU a že se tudíž má olovo na přání evropských občanů zakázat...
 
Takže lze se spolehnout, že LIGA LIBE bude vývoj hlídat a informovat nejen myslivce?
 
Spolehněte se, že budeme opět ze všech sil mobilizovat naše politiky, ale moc a pozice úředníků EU je tak obrovská, že bez pomoci široké veřejnosti a projevování její vůle, je šance na zažehnání zákazu olova malá. Věc je o to ještě horší, že třeba na rozdíl od šetrné implementace zákazové zbraňové směrnice EU, kterou se povedlo důsledky pro naše vlastníky legálních soukromých zbraní naprosto minimalizovat, u olova je to úplně jiné. Zákaz olova totiž po hlasování, které vzhledem k unijním praktikám může dopadnout opět špatně, už dále neprochází legislativou národních států. Prostě se jen zapíše do seznamu s následnou povinností členských zemí toto zavést, a basta fidli. A naši politici, tedy nikdo v naší Sněmovně a Senátu, v tom zhola nic už nemohou změnit.
Dejme proto včas všichni společně a dostatečně jasně najevo, že naši občané si nepřejí plošný zákaz olova, protože ekologické náhražky „neodporující fyzikálním zákonům“ prostě neexistují. Bojujme dál, i když je to boj Davida proti Goliášovi. Ale i ten mnohem menší v biblickém příběhu nakonec zvítězil. No nedáme se, ne?!
 
Více na www.ligalibe.cz a na facebooku LIGA LIBE
Text a foto: QK

Zpracování dat...