Časopis Myslivost

Musíme se umět domluvit nejen mezi myslivci a zemědělci

Myslivost 1/2021, str. 10  Jiří Kasina
Další mojí zastávkou v rámci cest při představování nově zvolených krajských zástupců ČMMJ v nové Myslivecké radě byla kancelář zemědělského podniku v Přepychách. Stěny zdobí mnohé trofeje a další myslivecké artefakty, neboť místopředsedou představenstva Zemědělského družstva Přepychy je Ing. Aleš Pícha, zkušený myslivec.
Ales-Picha.jpgAž teprve při rozhovoru jsem vlastně zjistil,, že jsme studovali v jednom ročníku, já zootechnický, on agronomický obor. Takže to bylo velmi milé a srdečné popovídání nejen o tom, jak funguje myslivost a zemědělství v královéhradeckém regionu.
 
Od kdy provozujete myslivost?
 
Myslivost provozuji od roku 1996, v mysliveckém spolku Opočno Přepychy jsem jednatelem, v současné době jsem ve druhém funkčním období také v Okresním mysliveckém spolku  v Rychnově nad Kněžnou předsedou Myslivecké komise
Po dohodě s Ing. Šabatou jsem kandidoval jako krajský zastupitel za region Královehradecký, za okresy Rychnov, Náchod, Trutnov, Jičín a Hradec Králové. To, co budu prosazovat na Královéhradecký kraj vyplyne z dalších jednání krajské koordinační myslivecké rady.
 
Můžete se představit i profesně?
 
Mám vystudovanou Vysokou školu zemědělskou v Praze, agronomickou fakultu, mám už odslouženo 33 let jako praktický zemědělec, z toho 28 let soukromě hospodařím. Jsem také členem okresní Agrární komory v Rychnově nad Kněžnou. Od roku 1992 soukromě hospodařím nedaleko Opočna, naším zaměřením je jak klasická rostlinná výroba, tak se specializujeme na semenářské porosty trav, hrachu, bobu, hořčice a obilovin a chováme také tři stovky kusů skotu.
 
Co Vás přimělo ke kandidatuře do vedení ČMMJ? Čeho chcete dosáhnout a co chcete prosadit?
 
Mým hlavním cílem je to, aby celá ČMMJ šla jednotně nějakým směrem, spolky jsou roztříštěné, musíme najít společný cíl. Chci využít zkušenosti z praktického denního provozu v současném zemědělství. Vycházím z místní osobní zkušenosti, nebojujeme tu zemědělci versus myslivci kvůli škodám, nevytváříme si překážky, naopak spolupracujeme a komunikujeme. Dokážu si obhájit, že nedám kukuřici k lesu, znám ale spolky, kde jim ji zemědělci dají naschvál k lesu. Snažím se v této lokalitě zabránit tomu, abychom si dělali naschvály, protože veškeré soudy jsou většinou k neprospěchu myslivců.
Dalším mým cílem je přispět k větší informovanosti, jak se starat o zvěř a krajinu. My tu jsme na opuce, je tu tedy hodně sucho, takže vidím prioritu v budování napajedel a tvorbě vodotečí. Stejně tak je ale důležitá péče o krajinu ve formě vysazování zeleně, vysazování plodonosných dřevin, které přispějí k větší úživnosti honitby. Není to jen o dubech a bucích, ale je třeba vysazovat hlavně ovocné dřeviny a keře. Mnoho se dá udělat v rámci pozemkových úprav.
 
Využíváte dotace?
 
Dotace se využívají, počítáme, že se příští rok možnosti zase rozšíří a že se hlavně zapojí i další myslivecké spolky. Máme domluvenou na Královehradeckém kraji na jarním sněmu přednášku o dotacích, aby myslivečtí hospodáři podmínky znali a aby byli s krajským úřadem v kontaktu. Je potřeba dostat do podvědomí mysliveckých hospodářů a předsedů, že volné peníze tu jsou a že je možné v určitých lokalitách honitbu oživit.
 
Jak funguje myslivost přímo tady u vás?
 
Naší parketou je péče o zvěř, máme dvě stanoviště, kde krmíme celoročně, zvěř se tam stahuje. Zvěři ale hlavně pomáháme tím, jak hospodaříme, máme široký osevní postup, máme trávy na semeno, hrachy, boby, biodiverzita je pak široká. V současné době se nám začínají zvedat zajíci, je tu trvale více než stovka koroptví.
Jak jsem říkal, problém je, že tu není přirozeně dost vody, takže máme na našich pozemcích vykopaná napajedla, která se pravidelně udržují a doplňují. Vytipovaná máme ještě další místa, a to nejen pro napajedla, ale i pro další výsadbu zeleně a krajinných prvků v podobě biokoridorů. Vycházím z toho, že jsem 33 let v prvovýrobě, v provozu, jsem praktik, nejsem jen v kanceláři u stolu.
 
Pojďme ale k vaší funkci zastupitele kraje. Co byste z pohledu nového člena vedení celé organizace vyzdvihnul, na čem by se dalo dál stavět? Čím se česká myslivost může pochlubit a co by se dalo změnit?
 
Potřebujeme v prvé řadě prosadit, aby se informace zespodu z krajů a okresů dostávaly na ústřední pozici. Moje představa je ta, že se na krajské koordinační radě domluvíme, co chceme prosazovat, jaké jsou naše priority a co bychom chtěli v centru prosadit na vyšší úrovni. Já jsem zastáncem jednoty, abychom vystupovali jako celek, ne že se každý o nás otře, musíme se sami obhájit. Máme tu skupiny osob, které si osobují právo, že budou určovat,  jak se bude na venkově žít a hospodařit. To ale přece nemůžeme dopustit, nemůže mi někdo vstupovat do podniku, nemůže mi někdo bez další zodpovědnosti nakazovat co a jak mám dělat. Tomu se musíme důsledně bránit.
A už vůbec se nezmiňuji o vlkovi, který je zrovna v našem kraji velkým problémem. Já vím, že na některé změny páky momentálně nemáme, ale my musíme vystupovat jednotně, musíme se obhájit sami. Musí být jasně dané, kam mohu do lesa na čtyřkolkách, co si mohou dovolit koňáci, jak se bude využívat krajina tak, aby netrpěla příroda a zvěř. Proto musí být ČMMJ silná a rázná ve svých argumentech, musíme dát podněty a argumenty dolů na jednotlivé spolky, abychom mluvili stejnou řečí. Abychom řekli v Praze budeme hájit to či ono, máme pro to takové prostředky, vy to přenesete na okresní spolky a ty to zase musejí předat níže, až k jednotlivým myslivcům. Když máme bránit celou myslivost, hájíme tím ale také zároveň společenský život na vesnici, kde již zbývají jen hasiči, fotbalisté a myslivci, tím venkov žije.
 
Jaký je váš pohled na spolupráci s krajským úřadem?
 
S novým představiteli kraje zatím tolik zkušenosti nemáme, budeme muset navázat na zkušenosti starší, které byly v minulém období velmi dobré. Je v podstatě jen potřeba vztahy oprášit, navázat na to vše dobré, co se v minulosti domluvilo.
A je ještě jedna důležitá věc, kterou jsem nezmínil, kterou já ctím a uznávám, tou jsou tradice české myslivosti. Je potřeba neustále omílat, propagovat, zdůrazňovat, že jsme nositeli zapsané kulturní hodnoty, to je argument, který by nám měl pomoci k obhájení pozice celé myslivosti.
Zmínil bych ale ještě jednu záležitost, kterou jsou přehlídky trofejí. Nejenže jsem velkým propagátorem chovatelských přehlídek, ale hlavně vidím přehlídky jako možnost vhodnou formou představit myslivce nemyslivecké veřejnosti, využít přehlídku jako vizitku naší práce a ukázání toho, co vše myslivost obsahuje a zahrnuje. Musíme dostat na přehlídky co nejvíce veřejnosti, ukázat naše argumenty a naší práci pro přírodu. Myslivost není jen lov, ale je to celoroční péče o zvěř, za kterou patří všem myslivcům velké poděkování.
 
A co propagace mezi mládeží?
 
Je to bohužel čím dál horší, protože  nových zájemců o myslivost nepřibývá takovým způsobem, jak bych si představoval. Proto je na zamyšlení i v novém vedení naší organizace, jak dál, jak práci s mládeží podpořit. Nějaké kroužky sice běží, ale není to ono, aby se nahradil přirozený úbytek členů mysliveckých spolků.
Musíme pokračovat v osvědčených věcech jako je třeba soutěž Zlatá srnčí trofej, ale musíme také více podporovat dětské kroužky, aby děti zaujala myslivost a příroda už v ranném věku, k tomu ale musíme mít dostatek materiálů a i finanční podporu. Souvislostí je více a zase musíme využít novou strukturu vedení ČMMJ, aby se dostalo dostatek podpory finanční i materiální dolů do regionů a hlavně do škol.
 
O tom všem ale budete mít možnost si vyříkat až bude řádné zasedání nové myslivecké rady. Už jste spolu nějak komunikovali?
 
Ještě jsme se nesešli a bude potřeba i v současným omezených podmínkách si navzájem říci, jak dál. Určitě čekám, že si budeme moci předávat zkušenosti a poznatky mezi kraji, inspirovat se navzájem. Každý přece máme nějaké zkušenosti.
Pozice zastupitele není o tom, že to musí být super odborník, ale musí hlavně být spolupráce a komunikace a měly by také vzniknout efektivně fungující pracovní skupiny. Jedná se o to, že v mnoha oblastech je zapotřebí už docela úzká specializace, takže je opravdu třeba vyčlenit, která skupina se bude specializovat na kynologii, která na právo, jiná nám třeba řekne, jak máme postupovat v rámci práce s dětmi. Dneska jsou zákony a předpisy tak složité a tak rychle se mění, že člověk v provozu není schopný vše  obsáhnout. Je potřeba abychom se zkoordinovali, protože ne každá dobrá myšlenka může být realizovaná, protože naráží na zákon. Budeme se muset domlouvat a hlavně zohlednit různé pohledy na věc.
 
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA

Zpracování dat...