Časopis Myslivost

Problematika léčení střečkovitosti srnčí zvěře v roce 2020

Myslivost 1/2021, str. 24  Alfred Hera
V této zprávě chceme navázat na naše předchozí výsledky dosažené při sledování účinnosti a bezpečnosti veterinárních léčivých přípravků určených k prevenci a léčbě střečkovitosti srnčí zvěře. Pokládáme za zásadní, že časté informace z terénu popisují významný nárůst tohoto onemocnění v různých lokalitách ČR.
Naše snaha sledovat toto onemocnění však naráží prakticky od roku 2017 na překážky, které nám značně ztěžují hodnocení doposud používané léčby. V roce 2017 to byl nález ložiska afrického moru prasat, který nám značně znesnadnil průběžné hodnocení i v letech 2018 a 2019 a v roce 2020 to je zase pandemie Covidu-19, která velmi komplikuje sledování výsledků vzhledem ke všem stanoveným omezením.
Přesto se nám podařilo ve spolupráci s myslivci a veterináři alespoň v některých lokalitách, kde byla a je střečkovitost značně rozšířena, pokračovat v léčení především u srnčí zvěře. Vzhledem k tomu, že článek Pala Scherera uveřejněný v Myslivosti 12/2020 se podrobně zabývá touto záležitostí, není třeba popisovat původce tohoto onemocnění, ani další popsané skutečnosti; pouze si dovolím opravit autora ve sdělení o používání Cermixu pulvis nebo premix, neboť výrobce VUBVL Jílové u Prahy v tomto roce již nevyráběl uváděné léčivo a v současné době je k dispozici k léčbě pouze obdobný léčivý přípravek Ivermix premix nebo pulvis od výrobce Tekro.
Snad ještě v úvodu je třeba konstatovat, že plně s autorem souhlasíme i s mimořádným významem léčení i na útlum, resp. snížení výskytu parazitů v důsledku omezení produkce vajíček a larev střečků a tím i s minimalizací všech nepříznivých dopadů na zdravotní stav zvěře. Také pokládáme za významný a zajímavý poznatek informace o perforaci kůže srnčí zvěře larvami střečků již koncem ledna oproti doposud známým údajům.
Vlastní ověřování účinnosti a bezpečnosti veterinárního léčivého přípravku (VLP) Ivermix pulvis při léčbě střečkovitosti, tak jak již bylo dříve konstatováno, mohlo být opětovně započato až od konce roku 2019, kdy došlo k uvolnění celkového zákazu použití antiparazitárních léčivých přípravků pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře.

srnci-u-krmelce.jpg
 
Aplikace v praxi
 
Obecně platí, že léčba volně žijící zvěře je limitována plachostí a migrací zvěře, a proto požadavky na účinnost, bezpečnost a kvalitu VLP pro jejich aplikaci jsou přísnější. Vyžadují tedy vysokou účinnost léčiva, ale s jeho dostatečnou terapeutickou šíří a nízkou toxicitou, dále s dobrou snášenlivostí a s dobrým příjmem medikovaného krmiva zvěří. Neméně důležitou podmínkou aplikace je nezanechávání reziduí v organismu léčených zvířat.
Prozatím se ukázala jako nejvhodnější aplikace antiparazitik v krmivu, a to v lékové formě pulvis nebo premix, avšak i tato aplikační forma má svá omezení v léčbě daná již zmiňovanými podmínkami a specifiky příjmu krmiva zvěří.
Úspěch léčby je podmíněn výběrem vhodného léčiva, a to na základě parazitologického vyšetření, dodržováním požadavků uvedených v příbalových informacích a jejich správnou aplikací v terénu, včetně následného vyhodnocování výsledků léčby. Léčení volně žijící zvěře a aplikace antiparazitik jsou zásadně omezeny podmínkami příjmu medikovaného krmiva zvěří.
Obecně pro perorální aplikaci antiparazitik platí, že je třeba zajistit správné a dostatečné dávkování veterinárních léčivých přípravků tak, aby nedocházelo ke vzniku rezistence.
Dále se doporučuje uskutečnit vyšetření podezřelých klinických případů na rezistenci parazitů k anthelmintikům za použití vhodných testů.
Samozřejmostí je, stejně jako při použití antiparazitik u domestikovaných zvířat, že u volně žijících zvířat se veterinární léčivé přípravky používají pouze v případech, kdy je jejich použití odůvodněno podrobným posouzením jejich zdravotního stavu ošetřujícím veterinárním lékařem v příslušné honitbě a veterinární léčivý přípravek je použit v souladu se schválenou příbalovou informací.
 
Dostupné přípravky
 
V současné době jsou na trhu pouze dva VLP určeny k léčbě parazitóz lovné zvěře. Námi sledovaný IVERMIX 0,15 mg/g (výrobce Tekro) se používá ve dvou lékových formách - premix pro medikaci krmiva a perorální prášek s obsahem účinné látky ivermektin.
Ivermektin je účinné ekto a endoparazitikum se širokým spektrem účinnosti na nematody a arthropody. Do spektra účinnosti jsou zahrnuti rovněž původci střečkovitosti.
Tento léčivý přípravek je určen pro cílové druhy jelen, daněk, srnec, muflon v doporučené dávce 0,3 až 0,4 mg/kg ž.hm./den a je doporučeno opakovat léčbu v odstupu jednoho týdne. Před vlastní aplikací léčivého přípravku je třeba podávat po dobu 7 až 10 dní návykové krmivo, tj. shodná krmná směs bez zamíchaného přípravku.
 
Další VLP pro spárkatou zvěř je RAFENDAZOL, výrobce Biopharm, obsahující účinné látky rafoxanid a mebendazol určený především pro lokality s výskytem motoličnatosti. Používá se také ve dvou lékových formách, premix pro medikaci krmiva a perorální prášek.

tab-1-2.jpg
 
Výsledky sledování
 
Pro vlastní ověřování - klinické zkoušení jsme vybrali čtyři honitby ze Znojemska (sledováno v osmi lokalitách) a jednu honitbu z jižních Čech, kde se uskutečňuje odčervování už od konce roku 2018.
Ze všech uvedených lokalit byly zjišťovány výsledky nálezů larev střečků po stažení kůže ulovených nebo uhynulých kusů srnčí zvěře.
Zjišťování larev nosohltanové formy tohoto onemocnění je však značně náročnější, poněvadž ne všichni pracovníci, kteří připravují trofeje nebo vyšetřují nosní dutiny zvěře, zjištěné nálezy předkládají.
Rovněž tak jsme získali výsledky nálezů střečkovitosti z výkupu organizace Moravialov v Kravsku na Znojemsku, kde jsou zpracovávány vykoupené trupy spárkaté zvěře z jižních Čech a ze střední a jižní Moravy. Obdobně jsme získali tyto nálezy i z oblasti středních Čech a Šumavy z výkupu zvěřiny firmy Šumavská zvěřina v Petrovicích u Sušice.

Výsledky sledování účinnosti a vlastní podání veterinárního léčivého přípravku proběhlo bez problémů v termínu stanoveném SVS ČR.

Výsledky nálezu larev střečků zjišťované v 8 lokalitách na Znojemsku a v jedné lokalitě z jižních Čech od května do konce srpna 2020 jsou uvedeny v tab. č.1.
Celkově konstatujeme, že množství nálezů larev střečků je v obdobné výši jako v roce 2019 i v roce 2020, kdy byla zjištěna podkožní forma onemocnění pouze u 7 kusů z celkem 170 ulovených kusů srnčí zvěře. V roce 2019 to bylo 9 kusů od 162 ulovených zvířat.
Z těchto výsledků jasně vyplývá, že tam, kde se zodpovědně provádí odčervování srnčí zvěře s přípravky s účinkem na endo a ektoparazity, se udržují pozitivní nálezy forem podkožních střečků na velmi nízkých hodnotách, přičemž nálezy nosohltanových střečků byly zjišťovány pouze ojediněle.
tab-3.jpgtab. č.2 jsou uvedeny výsledky nálezů střečkovitosti z výkupu spárkaté zvěře Moravialov v Kravsku u Znojma prakticky za červenec a srpen tohoto roku.
U srnčí zvěře došlo v roce 2020 k nárůstu výskytu larev střečků o 25 % a u jelení zvěře o 40 % oproti roku 2019, navíc byly zjišťovány nálezy larev střečků i u černé zvěře, a to u 35 % kůží dodané zvěře.
Zamoření podkožní střečkovitostí bylo stejné, i když v menším rozsahu, prokázáno v oblasti středních Čech a Šumavy (tab. č.3).
 
Z dosažených nálezů larev podkožních střečků je zcela zřejmé, že nadále dochází k nárůstu tohoto onemocnění, které působí nejen utrpení a bolest spárkaté zvěře, včetně nepříznivého působení larvami produkovaných toxinů, ale rovněž tak může způsobovat nepoživatelnost dodané zvěřiny v důsledku často zjišťovaného vysokého počtu nalezených larev na dece - kůži zvěře (často desítky nálezů larev). To ukazuje, že ve většině honiteb, kde se odčervovalo jen výjimečně, dochází nadále k nárůstu onemocnění.
Sledování výskytu onemocnění střečkovitostí je u srnčí zvěře značně reálnější oproti sledování onemocnění endoparazitózami, protože lze při dobré organizaci a spolupráci s místními mysliveckými organizacemi zajistit nálezy larev na kůži při jejím zpracování – stahování. Zajištění nálezů nosohltanových larev je všude značně náročnější, poněvadž larvy u srnčí zvěře jsou preparovány z lebek vesměs až za delší dobu, nálezy larev v nosohltanových dutinách jsou zjišťovány jen při zodpovědné spolupráci všech pracovníků. Přesto stále narůstající počty nálezů podkožních larev střečků ukazují na potřebu léčení spárkaté zvěře – viz nálezy z výkupů zvěře v tab. č. 2 a 3.
Je třeba také uvést, že se nepodařilo zajistit odběr vzorků od ovcí pasoucích se v sousedství lesů, abychom mohli vyšetřovat i možný nárůst resistence parazitů vůči použitému ivermektinu.
Při aplikaci medikovaného krmiva bylo vždy v průběhu dne spotřebováno veškeré předložené krmivo. V období po aplikaci nebyl zjištěn žádný úhyn u sledované srnčí zvěře a stejně tak nebyly prokázány žádné vedlejší účinky, jako např. průjem či nechutenství.

tab-4.jpg
 
Spotřeba a užití přípravků
 
V tab.č.4 jsou uvedeny spotřeby ivermektinu v letech 2016 až 2020 a z těchto údajů je zřejmé, že nadále dochází ke snížení spotřeby tohoto léčiva.
Například v roce 2018 a 2019 bylo použito k léčbě 936 g, resp. 648 g účinné látky ivermektinu ve VLP Ivermix perorální prášek a Cermix perorální prášek. V roce 2020 však již bylo spotřebováno k léčbě jen 411 g ivermektinu, z toho ve formě pulvis 303 g a formě premix 108 g, a to pouze v léčivém přípravku Ivermix. Pokles spotřeby tohoto léčiva svědčí o zodpovědném přístupu pracovníků uskutečňujících aplikaci medikovaného krmiva, i když příprava, aplikace a sledování spotřeby je značně náročnější než u jiných léčiv.
 
A jak dál?
 
Celkově je třeba konstatovat, že v současné době se prokazuje značně zvýšený nález onemocnění střečkovitostí u spárkaté zvěře. Kromě onemocnění u vysoké a srnčí zvěře také narůstají nálezy podkožní střečkovitosti u černé zvěře.
Uvedené onemocnění vyvolává utrpení a bolest postižených zvířat, často i jejich úhyn, poškozuje zdraví zvířat produkcí toxinů a často znehodnocuje zvěřinu pro další kulinářské zpracování, také vede ke konfiskaci ulovené zvěře v důsledku silného zamoření larvami v podkoží.
Vzhledem k tomu, že jedna z příčin tohoto stavu je také omezení léčení střečkovitosti v roce 2018 kvůli opatřením potřebným k utlumení a likvidaci afrického moru prasat a také kvůli následným náročným požadavkům na léčbu a prevenci tohoto onemocnění, uvádíme pozitivní výsledky dosažené při ověřování účinnosti a neškodnosti Ivermixu perorální prášek (ivermektin) k léčbě střečkovitosti.
V místech s použitím medikace s uvedenou léčivou látkou k léčbě srnčí zvěře došlo všude k významnému snížení nálezů larev střečků. Z toho důvodu doporučujeme v místech s nálezem střečkovitosti jednoznačně léčbu spárkaté zvěře léčivým přípravkem s obsahem ivermektinu při dodržení všech požadovaných podmínek aplikace tohoto léčiva.
Přesto, že podle nařízení SVS ČR je možné použití antiparazitik u spárkaté zvěře pouze po splnění všech stanovených požadavků na rok 2021, a to pouze v termínu od 1. 2. do 21. 2., věříme, že tyto informace přispějí k případnému efektivnímu využití Ivermixu k léčbě endo a ektoparazitóz v roce 2021.
Opět připomínáme, že nově je třeba prokázat provedení antiparazitárního vyšetření alespoň u 30 % ulovené zvěře v uplynulém roce v dané honitbě a také pozitivní nález alespoň u 30 % zvěře z odebraných vzorků; střečkovitost postačuje doložit fotografií například z mobilu, kde jsou patrné larvy v podkoží neb v nosohltanových dutinách.
Žádost je nutné odeslat s příslušnými požadavky do 31. 12. 2020 na příslušnou Krajskou veterinární správu, která následně zašle povolení k realizaci antiparazitárního ošetření.
 
Prof. MVDr. Alfred HERA, CSc.
VUVeL Brno

Zpracování dat...