Velký podíl na slavnostním nádechu celého soustředění měl i OMS Uherské Hradiště, který již dlouho před samotným začátkem připravoval a ladil program pro kategorii „A“ i „B“.
Program to byl vskutku bohatý a rozmanitý. Mnoho možností nabízelo samo okolní prostředí a nejrůznější zpestření programu přinesli i samotní vedoucí. Někteří z nich totiž pocházeli právě z jihovýchodní Moravy.
Celých 14 dnů se neslo v duchu osvědčené osnovy národního finále, která zaručila jeho kvalitu a rovnoměrné rozprostření aktivit do celého pobytu. Zároveň napomáhala k dodržení určitých pedagogických postupů, které dopomohly k tomu, že byla zohledněna role účastníka jako jednotlivce, ten se ale také zapojoval do činnosti svého oddílu. V oddílu pak účastníci společně fungovali jako jeden celek.
Jistou červenou nití letošního národního finále bylo i stanovené téma „celotáborové“ soutěže. Tématem tohoto ročníku se staly nemoci zvěře. Toto téma se pak objevovalo při vymýšlení názvů oddílu, při obnovené tvorbě odznaků, v oddílových pokřicích, ale také v dalších aktivitách. Názvy letošních oddílů byly Střečci, Červenky, Vzteklí ježci a Fibropapilky.
Hned po sobotním příjezdu a ubytování se v chatkách na „trofejáky“ čekala oblíbená laserová střelnice Ing. Martina Fojta. Následně proběhlo seznamování po oddílech, vymýšlení názvů oddílů i oddílových pokřiků. První neděle pak klasicky patřila teoretické části – testům. V závěru dne děti přivítaly návštěvu myslivců z místního OMS. Povídání a seznamování s okolím se ujali předseda OMS Uh. Hradiště Libor Beníček a Jan Čepek. Náročnou neděli uzavřel společný táborák v doprovodu živé hudby.
Téměř na začátku pobytu vzniklo pod vedením Bc. Jakuba Dobečky trubačské těleso zvané Lopuši, které pravidelně trénovalo a doprovázelo dění celého turnusu. Samozřejmostí bylo troubení budíčků, večerek, nástupů, i důležitých momentů. Vyvrcholením pak bylo odtroubení celého slavnostního vyhlášení NF ZST. Děkuji tímto všem trubačům z řad soutěžících i vedoucích, kteří dodali finále tu správnou atmosféru. Za umělecké vedení Lopuchů a doladění formy pak vděčíme zkušenému trubači, myslivci, a také bývalému účastníku NF ZST Michalu Pecherovi.
V rámci blokové výuky a příprav před praktickou částí NF ZST proběhlo i několik odborných přednášek. Střelectví přinesli Ing. Martin Řezba a Ing. Viktor Kollanda, kteří soutěžícím představili širokou škálu loveckých zbraní a střeliva. Zejména jim zopakovali praktické užití a bezpečné zacházení se zbraní.
Kynologickou ukázku zajistili členové Kynologické komise OMS Uh. Hradiště. Účastníkům byli v rámci kynologické ukázky předvedeni zástupci všech skupin loveckých plemen. Vůdci psů představili své svěřence, řekli, odkud plemeno pochází, k čemu a kde bylo vyšlechtěno a jaké je jeho využití v současné době. Přítomno bylo 23 psů a nechyběla praktická ukázka práce. V tomto případě práce ohaře a práce psa na dosledu spárkaté zvěře.
Skvělou sokolnickou ukázku zajistila firma BestHunting CZ, spol. s r.o. manželů Jiřího a Jitky Fišara. Sokolník Milan Straka předvedl dětem unikátní letové ukázky s dravci a seznámil je s praktickým loveckým sokolnictvím a životem sokolníka a jeho opeřených svěřenců po celý rok.
Když se na začátku své přednášky zeptal Ing. Petr Šimčík ze státní správy lesů a myslivosti pod městem Uh. Brod, koho zajímá ornitologie a ochrana přírody, zvedla se asi jen jedna ruka. Během jeho povídání se ale vše obrátilo, všichni soustředěně poslouchali jeho erudovaný výklad, který prokládal nevšedními zážitky ze života ornitologa. Na závěr jej děti obklopily a zahrnuly množstvím dotazů. Děkujeme tímto Ing. Šimčíkovi za jeho nadšení, které přítomným předal.
Již několik let je samozřejmou složkou ZST a její myslivecké pedagogiky i pedagogika lesní. Účastníci se pohybují v prostředí lesa, a je tak automatické, že je zkušení lesní pedagogové z řad vedoucích seznamují s pojmy jako oplocenka, porostní mapa, průměrka, lapák, lapač, linka, odvozní souprava, jednotky prostorového rozdělení lesa, atd.
Protože jsme věděli, že se během turnusu blíží jeden z nejsilnějších úplňků roku, vydali jsme se jednoho večera těsně před východem Měsíce na nedaleký Mikulčin vrch. Při výstupu na něj se před námi objevil Měsíc přímo v Lopenickém sedle, byla to chvilka přímo kouzelná. Po vystoupání na vrchol se pod námi objevila krajina zalitá měsíčním svitem, v dálce se pak mihotala světla okolních měst. Viditelnost byla výborná, a tak jsme měli po jedné ruce krajinu až po Malou Fatru, a po druhé až po Chřiby. Jedinečnou chvilku zpestřilo povídání místních rodáků z řad vedoucích o krajině Cyrila a Metoděje, Jana Amose Komenského, i o zdejších tradicích.
Z dalších okolních výletů stojí za zmínku návštěva rozhledny Lopeník, nebo stanování na chatě MS Troják Bystřice pod Lopeníkem, kde si „trofejáci“ sami uvařili vynikající kotlíkový guláš.
V druhé polovině pobytu, po stezce, se všichni účastníci vydali na očekávaný celodenní výlet, který byl směsicí poznávání zdejšího kraje s myslivostí. Hned ráno jsme vyrazili směrem k obci Modrá, kde se nachází areál slovanského Archeoskanzenu a Živé vody, která je proslavena nejen svým proskleným tunelem. Neobvyklý průhledný tunel umožňuje návštěvníkům cítit se jako ryba ve vodě.
Další zastávkou byla Záchranná stanice volně žijících živočichů Buchlovice a přilehlý zámecký park, který je proslulý svou dendrologickou sbírkou.
Poslední zastávkou celodenního výletu pak byla Obora Obelisk Ing. Františka Fabičovice. Oborou nás provedl oborník Ing. Petr Dvořák. V oboře bylo na závěr prohlídky připraveno občerstvení, ale také to nejdůležitější: ukázka CIC bodování medailové trofeje jelena evropského. Děkujeme majiteli obory za vstřícnost a možnost podívat se pod pokličku obory, která u nás má v současnosti jeleny s největší bodovou hodnotou.
Ani letos nechyběla oblíbená noční stezka odvahy, která nemá za úkol děti zneklidňovat, ale prakticky je připravit na možné zvuky, se kterými se myslivec běžně setkává při svém nočním pobytu v přírodě. Letošní ročník byl výjimečný nejen svými kulatinami, ale také skvělým propojením účastníků a jejich vedoucích. Možná to bylo i tím, že dětí bylo po dlouhé době méně, než jsme zvyklí, bylo jich „jen“ čtyřicet. Možná to bylo kouzelným prostředím. Ať tak či tak, zanechalo ve všech krásnou vzpomínku a naději, že se snad sejdou zase za rok, dva a to třeba ještě ve větším počtu.
Po roční odmlce se na ZST „B“ vrátili vedoucí, kteří byli sami účastníky některého z předešlých ročníků ZST. Tito vedoucí jsou zkušenými myslivci, lesníky, ornitology, rybáři, ochránci přírody, ale i pedagogy, a skvěle tak zapadají do národního kola ZST. Jmenovitě to letos byli Bc. Jakub Dobečka, který byl zodpovědným zástupcem hl. vedoucího, Ing. Aneta Bačová, Bc. Matěj Kostka, MUDr. Václav Stejskal, Klára Těthalová, Karina Girčáková, Petr Moštěk, Ondřej Kopecký, Ing. Tereza Pišlová a Aneta Hroncová. Zdravotnici národního finále letos poprvé zastávala Jarmila Poljaková, která byla všem oporou po fyzické i psychické stránce.
Závěrem bych chtěla za všechny „trofejáky“ poděkovat ČMMJ, že tuto jedinečnou soutěž bez přerušení již půlstoletí pořádá a zaštiťuje, také manželům Vaníčkovým, kteří stále zůstávají její duší. Dále pak členům MS Troják Bystřice pod Lopeníkem, Spolku myslivců Bánov a Janu Čepkovi z honitby MARLAND Vyškovec za zajištění pravidelných čekaných pro děti. Panu Čepkovi poděkování i za ukázku tradic a postupů, které nastávají po ulovení srnčí zvěře, neboť se mu během jedné čekané podařilo ulovit srnce.
Díky patří také rodičům, kteří nám na 14 dnů předali své ratolesti, a kteří je společně, třeba s vedoucími kroužků, nebo bez, připravovali jako reprezentanty svých okresů či rodin.
Sponzoři a partneři letošního slavnostního ročníku byli BestHunting CZ, spol. s r.o. – Jitka a Jiří Fišara, Sellier & Bellot a.s., ARTURE Art & Nature s.r.o., Swarovski Optik, Progles s.r.o., OBORA OBELISK s.r.o. – ing. František Fabičovic, JduLovit.cz, Česká zemědělská univerzita v Praze, Město Uherské Hradiště, BONAVITA, spol. s r.o. a Správa Krkonošského národního parku.
Co ještě dodat? Ať je těch dalších padesát let Zlaté srnčí trofeje tak inspirujících a pro myslivost a ochranu přírody přínosných, jako těch dosavadních padesát ročníků. Vždyť škála dětí i dospělých, kteří jí prošli a stali se součásti ZST rodiny a pokračovateli myslivosti čítá již několik tisíc lidí. Troufnu si říci, že se jedná většinou o lidi čestné a dobré myslivce.
Zlaté srnčí trofeji zdar!