Časopis Myslivost

Bobr a jeho potrava v polní krajině

Myslivost 10/2021, str. 32  Ondřej Mikulka
Bobr evropský je druhem, na jehož přítomnost jsme si v krajině zvykli a nepovažujeme jej již za raritu.
13346820_936981973077738_8207486066853370788_n.pngNejvýznamnější populace se vyskytují v lesních komplexech v nivách velkých řek jako Labe, Morava či Dyje. Odtud se migrující jedinci rozšiřují do okolní, často zemědělské krajiny, kde se usídlují a vytváří teritoria. Zemědělská krajina není pro bobry tolik příznivá jako les. Přesto zde dokáží úspěšně přežívat a přizpůsobovat si krajinu svým potřebám.
O jeho rozšíření, stavbě hrází či hryzání dřevin toho bylo napsáno za poslední dobu mnoho. Málo informací bylo však doposud prezentováno o jeho potravním chování ve vegetační sezoně, kdy většinou ani nevíme, že existuje.
Potravní chování bobra dělíme na dvě významné období v rámci roku. Jak všichni víme, tak v zimním období se bobr živí převážně dřevinnou biomasou. Z pokácených kmenů využitá pouze lýko a kůru. Dřevní část využívá pro stavby hrází a případně hradů. Část dřevin konzumuje z tzv. bobřích zásobáren, které ukrývá pod vodou pro případ zamrznutí vodní hladiny.
Kromě dřevin konzumuje také vodní rostliny, avšak v našich podmínkách je jejich zastoupení menší než například v jídelníčku bobrů v severní Evropě. Do jara tak převažují dřeviny, a to až do doby, kdy vyrůstají první zelené rostliny na březích.
V tomto období bobři rychle opouštějí konzumaci kůry a preferují čerstvou a šťavnatou biomasu. Rapidně snížená četnost nových ohryzů kolem vody je tomu důkazem. Na březích toků jsou poté patrné kruhy spasené bobrem, které jsou s jinou zvěří nezaměnitelné díky širokému vyšlapanému chodníku k vodě. Díky tomu dokážeme evidovat rozsah konzumace jednotlivých druhů.
Z druhového zastoupení jarních rostlin jsou nejčastější traviny, později pak křídlatky, netýkavky či zástupci čeledi hvězdnicovité. Prakticky nejčastěji využívá nejzastoupenější druhy bylinného patra na březích.
Na přelomu dubna a května začíná bobr hojně využívat polní plodiny. Překvapivě se s oblibou pouští do kvetoucí řepky, kdy evidujeme spasené plochy až 60 m2. S postupem času v průběhu jara začíná preferovat obiloviny (pšenice, ječmen), až do sklizně. V pozdním létě se živí kukuřicí, kterou konzumuje rovněž celou, tj. stonky, listí i palice. V podzimním období evidujeme návštěvy polí s řepou, a to až do sklizně nebo přelomu října a listopadu, kdy jsou opět patrné ohryzy dřevin. Ostatní plodiny jako slunečnice jsou konzumovány v menší míře.
Konzumace polních plodin je ovlivněna fenologií v daném období. Řepka je jednoznačně nejvíce preferovaná ve fázi kvetení, kdy je konzumovaná celá. V době po odkvětu se tato plodina stává pro bobra málo přitažlivá (lodyhy rychle dřevnatí) a on svoji pozornost přesouvá na obilí. Obiloviny jsou nejvíce konzumovány ve fázi mléčné zralosti až zralosti, kdy jsou zprvu konzumovány celé. Ve fázi před sklizní jsou konzumovány pouze obilky a stébla zůstávají na zemi. V případě řepy, jsme evidovali konzumaci listí i bulvy. Kukuřice je konzumovaná celá do doby počátku zralosti. Poté jsou ohryzávány pouze tvrdé obilky kukuřice. Stébla kukuřice jsou často využívaná pro tvorbu hrází namísto dřevin.
V rámci našich sledovaných lokalit byla kukuřice průměrnou složkou potravy, ale evidujeme oblasti, kde je tato plodina nejvýznamnější. Dokonce existují lokality, kde díky povodním nebyla sklizena a bobr ji celou zimu upřednostňoval před dřevinami. Tomu napomáhá i možnost jejího zásobování, oproti zbytku plodin. 
 
Žír bobra je oproti jiným druhům velmi specifický. Velmi dobře se dá odlišit díky ostrému řezu stonku a také dalším pobytovým znakům jako jsou například široký chodník, skluzavky či tunely do polí. Velmi častým koexistujícím druhem, s podobnými potravními nároky, je nutrie říční, která má žír nedokonalý, roztřepený a k polím vytváří výrazně užší chodníky.
Stejně jako u dřevin, tak i v případě polních plodin má bobr tendenci shromažďovat a přemisťovat celé rostliny, kdy vytváří snopce obilovin nebo kukuřice a přenáší je na bezpečnější místo k vodě, kde je konzumuje.
 
Bobr je druhem úzce vázaným na vodní prostředí a za potravou se vydává na suchou zem jen na velmi omezenou vzdálenost a potravu si vyhledává především v nejbližším okolí svojí nory. Vzdálenost, na kterou bobr přechází na pastvu do polí, je většinou kratší než v lesním prostředí. Bobr se běžně pase ve vzdálenosti 8 až 10 m. Plodiny konzumuje od samotného okraje pole.
Bobr preferuje ve vegetačním období bylinnou vegetaci před kůrou dřevin, protože obsahuje více živin a je pro něj také dostupnější. Zemědělské plodiny pěstované v rámci intenzívního hospodaření mají zpravidla výrazně vyšší nutriční hodnotu než rostliny volně rostoucí.
 
V celkovém měřítku nejsou škody na polích významné. Při dvouletém pozorování jsme zjistili, že v rámci pěti bobřích domovských okrsků bylo celkově zkonzumováno bezmála 0,4 ha polních plodin, což představuje asi 800 m2 na jeden okrsek. Po přepočtu jsme zjistili, že bobří populace v celém povodí Moravy může způsobit škodu za maximálně 275 000 Kč ročně, což je v porovnání se škodami na lese nebo se škodami ostatní zvěří na této ploše zanedbatelná částka.
 
Přestože zemědělská krajina je méně příznivá pro bobry, kteří zde nedosahují takových početností jako v lese, tak přináší energeticky bohaté polní plodiny do jídelníčku bobra, který je dokáže efektivně využití ve svůj prospěch.
Pro bobry je však kritické zimní období, kdy jsou polní plodiny sklizené, a až na výjimky jsou závislí na dostupných dřevinách. Vzhledem k tomu, že je zatím tento typ krajiny řídce osídlený, tak teritoriální bobři mají možnost migrovat a vytvářet zimní a letní domovské okrsky v různých částech toku. Do budoucna lze předpokládat, že se populace bobrů ještě zahustí. Avšak vzhledem k tomu, že nejpříznivější oblasti jsou již obsazené, tak s největší pravděpodobností je nejrychlejší populační růst za námi.
RNDr. Ondřej MIKULKA
Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF Mendelu
 
Podíl konzumované potravy bobrem v zimě a létě
image002.jpg

 
Obr. Podíl konzumace plodin v rámci sezóny
image004.jpg


 

bob-057.JPG
Transport plodin bobrem k vodě 

 
image011.jpg
Spásání polních plodin
 
image017.jpg
Škody na polních plodinách lze evidovat i z leteckých snímků, kdy ve vegetačním období jsou jednoznačně patrné spasené plochy. Na připojených snímcích jsou spasené plochy nedaleko Litovle (mapy.cz).
 
Vlevo požerky nutrie říční na dozrávající pšenici, vpravo požerky bobra evropského. Bobr stébla podkousává nízko nad zemí nebo vytrhává, když je půda vlhká a stébla odnáší na břeh nebo do vody. Stébla bývají roztroušená na přístupové cestě mezi vodou a polem. Nutrie stébla láne a na místě konzumuje klasy, stébla neodnáší (snímky Miloslav Homolka).

Zpracování dat...