Časopis Myslivost

Vyhodnocení ankety Dopady COVID-19 na myslivce - 1. část

Myslivost 2/2021, str. 94  Daniel Švrčula
Jak jsme slíbili v lednovém čísle našeho časopisu, přinášíme nyní první část vyhodnocení elektronického dotazníku Dopady COVID-19 na myslivce.
Dotazník vytvořil sekretariát ČMMJ s cílem zjistit dopady opatření proti šíření Covid-19 na naši mysliveckou veřejnost. Ke konci roku byl ukončen sběr odpovědí, celkem se nám vrátilo 1396 vyplněných dotazníků. Za účast v tomto šetření všem velmi děkujeme.
Vzhledem ke značnému množství respondentů a objemu dat budeme informovat o výsledcích dotazníkového šetření postupně ve třech částech.
 
V této první části se budeme věnovat tomu, s jakými dopady se potýkají naši respondenti v oblasti pořádání společných lovů a jaké problémy souvisí s rušením těchto akcí, a to jak v oblasti hospodaření se zvěří, tak i v oblasti zajištění stabilní ekonomiky mysliveckých spolků.
V dalších částech budeme pokračovat v hodnocení dopadů opatření proti šíření nemoci Covid-19, kdy se zvýšil pohyb lidí venku v přírodě, jako další velký problém vyvstaly ekonomické dopady zrušených plesů, zábav a posledních lečí na ekonomiku spolků. Získali jsme souhrn informací o tom, jaké další aktivity byly pandemií Covid-19 nejvíce ovlivněny a také o tom, jakými způsoby plánují spolky nahradit výpadky příjmů. Získaná data budeme porovnávat například i podle toho, zda se jedná o odpovědi respondentů, kteří užívají honitbu lesní, polní, smíšenou a nebo s ohledem na určitý region.
Vzhledem k významnému vzorku odpovědí můžeme informace, získané z dotazníkového šetření zobecnit pro celorepublikovou situaci. Je samozřejmě nutné počítat s určitou chybou, která se však pohybuje pouze v rozmezí několika jednotek procent.
 
V první části ankety jsme chtěli zjistit, zda Covid-19 ovlivnil účast myslivců na společných lovech, ačkoliv byla vydána výjimka Ministerstva zdravotnictví, která společné lovy povolovala.
Náš předpoklad, že i přes vydanou výjimku Ministerstva zdravotnictví, se budou myslivci společných lovů zúčastňovat méně, se potvrdil. Respondenti uváděli, kolika společných lovů se plánovali zúčastnit a kolika se jich skutečné zúčastnili a výsledky potvrdily, že myslivci se během letošní lovecké sezóny zúčastňovali menšího počtu lovů, než původně plánovali.

image001.jpg

Na obrázku číslo 1 můžeme vidět, kolika společných lovů se respondenti plánovali zúčastnit. Nejčastější odpověď byla 5 až 6 společných lovů (25 % respondentů), následována 3 až 4 společnými lovy. Pouze 2 % respondentů neplánovalo společných lovů se zúčastnit, 0 až 2 společných lovů se původně plánovalo zúčastnit pouze 12 % respondentů, naopak možná trochu překvapivě 13 % respondentů plánovalo zúčastnit se 11 a více společných lovů.

image003.jpg

Jak vyplývá z druhého grafu, nakonec se nejvíce respondentů zúčastnilo 1 až 2 společných lovů 37 % respondentů, 3 až 4 společných lovů 23 % respondentů, na žádný společný lov nešlo 21 % respondentů.

image005.jpg

image007.jpg 

Předpokládali jsme, že uživatelé honiteb některé společné lovy, s ohledem na pandemickou situaci zrušili. Což se při vyhodnocování dat skutečně potvrdilo. Při porovnání grafu 3 a 4, kdy odpovídali pořadatelé společných lovů, můžeme vidět rozdíl mezi plánovanými a zrušenými lovy. Pouze 29 % respondentů uvedlo, že v jejich honitbě nebyl zrušen žádný společný lov. Naopak 71 % respondentů uvedlo, že došlo ke zrušení jednoho a více společných lovů.
Pokud při práci s daty budeme vycházet z myslivecké statistiky Ministerstva zemědělství a výsledky přepočteme na počet honiteb v ČR, tak zjistíme, že pokud bylo při počtu 5740 honiteb plánováno 19 800 společných lovů, pak jich bylo na 8600 zrušeno.
Dále z vyhodnocení vyplývá, že v každé průměrné honitbě bylo plánováno více než 3,45 společných lovů, přičemž průměrně 1,5 z nich bylo nakonec zrušeno.
Hned na prvních výsledcích lze pozorovat dopady situace s koronavirem, přičemž ale důvodů k návštěvě či pořádání menšího počtu společných lovů může být několik. Jedním z nich je rušení společných lovů uživateli honiteb z obavy z nákazy koronavirem, ale nesmíme opomenout, že významným faktem byl i menší počet zahraniční lovců, kteří nemohli na akce přicestovat. Tomu napovídá i to, že 12 % respondentů uvedlo, že jejich ekonomiku negativně ovlivní výpadek příjmů z neúčasti zahraničních poplatkových lovců na společných lovech. Můžeme tedy předpokládat, že někde prostě při avizované neúčasti poplatkových lovců společné lovy vůbec neproběhly.
Můžeme se domnívat, že zásadní vliv na rozhodování, zda společný lov pořádat nebo ne, mělo i to, že se na závěr společného lovu ani nemohly pořádat společenské akce (poslední leče), které jsou pro mnohé myslivecké spolky významným zdrojem finančních příjmů.
A v neposlední řadě je třeba uvést další faktor, který zmínilo téměř 20 % respondentů, kterým je problém s následným odbytem zvěřiny po společných lovech. Je to částečně způsobeno tím, že poptávka (rozumějme výkup) po zvěřině klesla z důvodů zavření restauračních zařízení, a tím i nízké ceny či dokonce nezájem výkupních organizací. Zcela jistě lze jednotlivé kusy z individuálního lovu lépe zhodnotit než nárazově větší množství po společných lovech.
 
A jaké mohou být dopady zrušení společných lovů?

image009.jpg

 
Graf číslo 5 znázorňuje, očekávání respondentů, zda se sníží odlov spárkaté zvěře z důvodu rušení společných lovů. Téměř polovina respondentů očekává nižší odlov spárkaté zvěře.
Pokud se podíváme na odpovědi s ohledem na typ honitby (lesní, polní či smíšená), zjistíme, že až 72 % respondentů hospodařících v lesní honitbě očekává nižší odlov spárkaté zvěře, oproti tomu 73 % respondentů hospodářích v polní honitbě nižší odlov spárkaté zvěře neočekává.
Vyrovnané odpovědi jsou u honiteb smíšených, kde je 54 % respondentů očekává nižší odlov a 46 % nižší výši odlovu neočekává.
Ve výsledku lze tedy odvodit, že logicky nejvíce pocítí zrušené společné lovy na odlovu spárkaté zvěře honitby lesní a nejméně honitby polní.

image011.jpg
 
Zajímavé ale zjištění, jakých druhů spárkaté zvěře se zrušení společných lovů nejvíce dotkne, resp. u jakého druhu zvěře pokles odlovu nejvíc očekávají (možné bylo zvolit více druhů spárkaté zvěře).
Samozřejmě se dalo předem očekávat, že jednoznačně nejvíce bude ovlivněn lov černé zvěře, ale jelikož je možné dnes na společných lovech lovit i jiné druhy a kategorie spárkaté zvěře, byli jsme zvědavi na zastoupení těchto skupin.
Pokud respondent uvedl, že pokles odlovu očekává, tak pak zejména u prasete divokého (94,6 % odpovědí), u následujících druhů zvěře bylo očekávání snížení odlovu mnohem nižší (jelen evropský 17,6 %, srnec 16,5 %, daněk 8,9 %, muflon 8,4 % a nakonec sika 7,9 %).
 
image013.jpg

S předchozí otázkou úzce souvisí výsledky znázorněné na grafu 7, kde 49 % respondentů očekává nárůst populace černé zvěře z důvodu zrušení společných lovů. Pravděpodobně zejména proto, že efektivita společných lovů (při správné organizaci a dodržení zásad!) může být výrazně vyšší oproti lovu individuálnímu.

image015-1.jpg

A s tím zcela neodmyslitelně, zvláště u černé zvěře, souvisí i vliv menšího počtu společných lovů na očekávané škody způsobené zvěří. Trochu možná překvapivě většina respondentů neočekává nárůst škod způsobených zvěří, ale pokud hodnotíme pouze odpovědi respondentů, kteří mají lesní honitby, zjistíme, že celých 65 % respondentů očekává nárůst škod způsobených zvěří z důvodu rušení společných lovů. U polních honiteb nárůst škod zvěří neočekává 78 % respondentů a u smíšených honiteb 55 % respondentů. Můžeme tedy předpokládat, že s nárůstem početnosti spárkaté zvěře bude úměrně docházet k nárůstu škod způsobených zvěří, které se projeví především v lesních honitbách.
 
Mají zrušené společné lovy dopad na ekonomiku spolků?
 
image017.jpg

Jak již bylo uvedeno výše, při hodnocení tohoto ukazatele je zřejmé, že zrušení společných lovů negativní dopady na ekonomiku spolků jistě má. Až 61 % respondentů uvedlo, že zrušené lovy mají dopad na ekonomiku jejich spolků. Z těchto respondentů, kteří dopady očekávají, jich 23 % pořádá poplatkové společné lovy pro českou či zahraniční klientelu. Negativní dopad na ekonomiku spolků očekává 67 % respondentů z lesních honiteb.

image019.jpg

S tím souvisí také odbyt zvěřiny ulovených kusů. A je docela potěšující, že až 77 % procent respondentů problém s odbytem zvěřiny nemá. Pokud však porovnáme odpovědi respondentů pouze z honiteb lesních, zjistíme, že 33 % respondentů se s problémem odbytu zvěřiny po společných lovech potýká.

K těmto výše zjištěným datům je třeba ale zároveň připojit poznámku, že mohlo dojít k rozdílnému pochopení otázky a interpretace výsledků tak může být ovlivněna osobním výkladem této otázky. Pokud totiž respondent počítal s tím, že dojde ke zrušení společných lovů, mohl uvést, že k problémům s odbytem nedochází, protože společný lov neproběhl.
 
Závěr první části
 
Můžeme říct, že končící sezóna společných lovů byla zcela odlišná od let předchozích, a byť během léta vypadal vývoj pandemické situace pozitivně, v září se začala situace prudce zhoršovat a Vláda opět přistoupila k restrikcím. Často naplánované společné lovy byly zpočátku uživateli honiteb rušeny, později se situace ohledně konání společných lov částečně stabilizovala.
Z výše uvedené analýzy je vidět, že i přes nutnost dodržovat přísná opatření většina uživatelů honiteb pokračovala v organizaci společných lovů a ti, kteří častěji přistupovali k rušení společných lovů, se nyní obávají nižšího odlovu, nárůstu škod zvěří či nárůstu populace černé zvěře.
Společné lovy jsou důležitým nástrojem k managementu spárkaté zvěře, protože efektivita společných lovů při jejich správné organizaci a dodržení základních pravidel může výrazně převyšovat efektivitu lovů individuálních.
Neméně důležitá je také ekonomická stránka hospodaření spolků, protože výpadek příjmů může způsobit znatelné problémy s financováním běžného života spolku. Problémem je také absence společenských akcí, které se konají v souvislost se společnými lovy a nyní nemohou být organizovány.
Je třeba zdůraznit, že je pro nás velmi důležité, aby nadále platila výjimka pro výkon práva myslivosti a organizaci společných lovů za účelem plnění plánu lovu, plnění mimořádných veterinárních opatření a předcházení škodám zvěří.
 
Další část rozboru výsledků otiskneme v dalších číslech časopisu Myslivost.
za sekretariát ČMMJ
Ing. Daniel ŠVRČULA
 

Zpracování dat...