Časopis Myslivost

Chci hlavně zlepšit vzájemnou komunikaci

Myslivost 9/2021, str. 10  Jiří Kasina
Novou tváří ve vedení Českomoravské myslivecké jednoty je už známá tvář. Ano, zdánlivý paradox platí, nový místopředsedou pro spolkovou činnost se stal Daniel Švrčula, kterého do nedávné doby potkávali myslivci jakožto pracovníka sekretariátu.
Nejenom o tom, proč se rozhodl kandidovat a jaké má před sebou plány jsme si povídali v přátelském rozhovoru, který tradičně začal osobním představením.

2.JPEG
 
Myslivost máme v rodině, takže jakmile to bylo možné, přihlásil jsem se do kurzu a získal lovecký lístek. Po střední škole jsem začal studovat lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze. V rámci studií jsem absolvoval zahraniční studijní pobyt ve Švédsku, to pro mne byla velmi zajímavá a přínosná zkušenost. Po návratu zpět jsem nastoupil na dálkové studium a začal pracovat na sekretariátu ČMMJ. Následovala stáž v centrále mezinárodní myslivecké organizace FACE v Bruselu. Poté jsem se vrátil zpět na ČMMJ. Momentálně už nejsem zaměstnancem sekretariátu, ukončil jsem pracovní poměr, neboť jsem se rozhodl kandidovat na místopředsedu pro spolkovou činnost.
 
Takže důvodem tvého odchodu ze sekretariátu bylo to, že jsi chtěl kandidovat?
 
Byl to jeden z důvodů. Viděl jsem, že z pohledu místopředsedy se dají lépe realizovat některé myšlenky než z pozice zaměstnance.
 
Budeš tedy vycházet ze zkušeností, které jsi nabyl na sekretariátu?
 
Během mého působení na sekretariátu jsem se dostal ke všem jednotlivým úrovním řízení myslivosti. A to nemyslím jen na sekretariátu, ale obecně. V našem mysliveckém spolku dělám jednatele, řeším záležitosti na úrovni spolku, běžné problémy, se kterými se setkávají všichni myslivci v rámci mysliveckých spolků, jsem členem okresní myslivecké rady v Kolíně, tam řeším problematiku regionální, tady na sekretariátu problematiku národní a když jsem měl možnost se dostat na stáž ve FACE, tak jsem poznal zase řízení myslivosti v mezinárodním měřítku.
Samozřejmě potřebuji získávat další zkušenosti, aby moje působení bylo prospěšné pro ČMMJ. Do funkce nastupuji s pokorou a chutí pracovat pro naše členy.
 
Když ses rozhodl kandidovat na místopředsedu, tak máš jistě plán či vizi. Co jsi tedy poznal, že ne dobře funguje a co bys chtěl změnit?
 
Začnu všeobecně, kde vidím problém. Ze všech zmíněných pozic, které jsem uvedl, ať už v rámci našeho spolku, okresu, nebo sekretariátu, tak nám na všech úrovních občas vázne komunikace. Toto chci, abychom zlepšili. Mám v plánu od podzimu navštěvovat jednotlivé okresní myslivecké spolky a co nejvíce okresních sněmů, jednak je seznámit s představami, jednak také zjistit, co by chtěli změnit, co se jim nelíbí, kde vidí, že ČMMJ pracuje dobře a kde ne. Chtěl bych získat zpětnou vazbu.
 
Ale lepší komunikace byla přece jedním z důvodů, proč se změnily stanovy, proč byli zvoleni krajští zastupitelé – členové Myslivecké rady, kteří by právě měli více s okresy v kraji pracovat. Chápu to tedy tak, že komunikace není ideální a je potřeba s okresy ještě více pracovat? Není chyba, že současně zvolení krajští zastupitelé z větší části ani nevědí, jaká je náplň jejich funkce? Oni by měli v rámci kraje okresy svolat.
 
To nemůžu zhodnotit, je pár týdnů po volbách a nevím, jak fungovali poslední rok v rámci krajů, ale na základě informací, která mám, tak se krajští zastupitelé pravidelně setkávají s okresními mysliveckými spolky a záležitosti diskutují. Krajští zastupitelé by měli informace přenášet dále na okresy a umět dobře prezentovat ty skutečnosti, které se nám daří. Dále je potřeba konstatovat, že současný systém funguje krátce a je potřeba, aby se zaběhl.
 
Určitě je jedním z bodů vytvoření elektronické komunikace, to je přece také tvoje zásluha…
 
Není jen moje, je to zásluha všech, kteří pracovali na sekretariátu v posledních letech na vzniku nových webových stránek, prezentace na sociálních sítích, zlepšení elektronické komunikace směrem ke členům. Také byla zásadní podpora od Myslivecké rady, která se touto cestou vydala.
S elektronickou komunikací nepřímo souvisí členské benefity. Máme ty stěžejní, jako je silná myslivecká organizace reprezentující zájmy myslivců. Jsme pověřeni organizovat zkoušky z myslivosti, kynologické, poskytujeme servis členské základně prostřednictví OMS a mnoho dalšího.
Členové se často ptají i na materiální členské výhody, tedy slevy na různé produkty. Na to bychom se měli zaměřit. Pracuje se na nové podobě členského průkazu, a ten by měl usnadnit poskytování členských slev u různých partnerů a spolupracujících subjektů.
 
Není problém v tom, že se vytratili dřívější sponzoři nebo partneři ČMMJ? Že se s nimi málo pracuje? Vždyť ještě před několika lety jsme měli v Myslivosti celou stránku partnerů ČMMJ čítající desítky položek…
 
Určitě je zde potenciál, aby takových firem bylo zase více. Je to o komunikaci, potenciální partnery je potřeba oslovit. Máme v plánu na tom začít pracovat a nabídku rozšířit.
 
Myslím, že ale stále málo zdůrazňujeme, že děláme něco pro členy? Jak více členy zvýhodnit oproti myslivcům nečlenům?
 
Je to zase hlavně o komunikaci. To je velký úkol pro okresní myslivecké spolky, aby dokázaly vysvětlit důležitost členství a prodat aktivity ČMMJ. Toto by mělo zaznívat na okresních sněmech a dalších akcích. Vidím trochu paradox, že mnoho myslivců cítí, že je potřeba mít za zády silnou organizaci, ale přitom nejsou členy. Otázka zvýhodňování členů je určitě podnět k diskuzi. Máme tu asi kolem dvaceti tisíc myslivců nečlenů a já si myslím, že bychom měli část z nich umět k členství přesvědčit.
 
Takže to je ale i cesta k zastavení poklesu členské základny…
 
Tohle bych řekl je krátkodobá cesta, ta dlouhodobá je v adeptech, v nových lidech, kteří začínají s myslivostí. Troufám si tvrdit, že současně s poklesem členské základy ubývá i počet myslivců. Když nebudou přibývat noví, tak pak složitě trend budeme měnit. Já bych chtěl, aby myslivost byla vnímána jako atraktivní moderní činnost. Myslivost musíme prezentovat lidem správně, ukázat proč ji dělat, proč být členem ČMMJ a hlavně přitáhnout nové tváře. Je pozitivní, že za poslední rok od hodně okresních spolků slyším, že zájem adeptů byl větší než v předchozích letech. I my v Kolíně míváme kolem deseti adeptů a teď jich máme v kurzu dvacet čtyři.
 
Jak bychom konkrétně mohli okresním mysliveckým spolkům pomoci v argumentaci? Ne vše spraví centrum, ne vše jen letáky…
 
Myslím, že pomohly nové webovky, jsou modernější. Některé okresy jsou aktivní na sociálních sítích. Do propagace na sociálních sítích bychom také mohli zkusit investovat finanční prostředky, abychom se dostali na cílovou skupinu. Máme sice dost sledujících, ale při placené propagaci se dostaneme k lidem, kteří sami aktivně naše stránky nevyhledají.
 
Máme tu ale i ty úplně nejmenší. Jak by sis představoval pomoc okresům pro prezentaci ve školkách a školách?
 
U práce s mládeží je otázka, jak jsou na tom jednotlivé okresy z pohledu kulturně propagačních komisí. Je potřeba, aby se na každém okresu našel někdo, kdo pedagogiku může dělat na úrovni a určitě máme široký prostor pro zlepšení. Pro mě ČMMJ a časopis Myslivost jsou spojené nádoby a ty aktivity, které jsou realizovány například v rámci projektu malý Adept myslivosti jsou obrovskou službou pro propagaci myslivecké pedagogiky. Do kroužků se dostávají materiály a nápady a vhodně se to doplňuje se Zlatou srnčí trofejí, což je zase aktivita ČMMJ.
Mluvíme-li o mladých lidech, já osobně problém vidím v tom, že v kroužcích jsou děti do věku 14 let a pak při studiu na střední škole se nám mladí zájemci o myslivost ztrácí, ten problém je celoevropský. Tady by bylo potřeba najít cestu, jak tuto kategorii oslovit, věřím, že řešení problematiky bude mít v gesci pracovní skupina pro práci s mládeží.
 
Příkladem snad může být alespoň v oblasti střelectví Fomei cup, ale to je úzká specifická skupina.
 
Ano, je to dobrý příklad, ale je to opravdu jen omezená skupina účastníků v průběhu roku, není to bohužel potřebných minimálně dva nebo tři tisíce mladých. Musíme vymyslet na okresní úrovni další aktivity a nabídky pro náctileté, jak je oslovit a jak s nimi v průběhu roku pracovat.
 
Není zakopaný pes v tom, že okresy si ani poznatky a zkušenosti nepředávají. Přestaly se dělat porady jednatelů a předsedů, ani sousední okresy navzájem někdy nevědí, co dělá ten vedle. Máš představu, že se budou dělat takováto setkání častěji?
 
Ano, zde vidím jeden z úkolů místopředsedy pro spolkovou činnosti, mám v plánu okresy jednotlivě navštívit a předpokládám, že z diskuzí vyplynou další kroky. Zrovna aktiv předsedů a jednatelů je plánován na začátek září. Myslím, že nový model řízení postupně tyto nedostatky vyřeší a krajští zástupci budou hrát důležitou roli při přenosu informací.
 
Mohu tedy předpokládat, že v tomto slova smyslu bys využil i spolupráci s časopisem?
 
Já s tím vůbec nemám problém, musíme se zapojit všichni. To není jen práce s mládeží, to je kynologie, střelectví, propagace myslivosti v regionu, spolupráce se státní správou, oblast získávání dotací. Někde na okresu mohou vědět jak na to, ale nikdo je ani neoslovil, aby zkušenosti předávali dál. Věřím, že je spousta nadšených lidí, kteří se moc rádi zapojí.
 
Není chyba, že se nebude Myslivecká rada scházet tak často? Třikrát, čtyřikrát do roka, není to málo?
 
Kromě fyzických setkání je dnes možné uspořádat online setkání, takže když vyvstane problém nebo bude námět k diskusi, tak si myslím, že dnes jsme všichni tak mobilní, že se domluvíme a brzy sedíme před počítači a řešíme. Nic Myslivecké radě nebrání se setkávat častěji, může být výhodou, že zasedání bude čtyřikrát do roka fyzicky, ale mezitím je možné svolávat jednání rady online podle potřeby.
Kdo chce pro Jednotu dělat ví, že si musí vzít občas dovolenou, omezit z části i soukromé aktivity. Není to jen o Myslivecké radě, každoročně je mysliveckých akcí mnohem víc a my musíme mít snahu jednání co nejvíce zefektivnit a vyjít co nejvíce vstříc těm, kteří chtějí pro ČMMJ dělat.
 
V tom by měl ale také zásadně pomoci sekretariát. Jaký je tvůj názor na současné personální obsazení sekretariátu?
 
Myslím, že lidé na sekretariátu potřebný servis plní a jsou odborně zdatní. Bylo by ale dobré, aby minimálně jeden další pracovník na sekretariát nastoupil.
 
Nestálo by za úvahu opět oddělit funkci předsedy a jednatele? Jednatel by přece mohl být ten člověk, který by mohl servis poskytoval. V minulosti jednatel vždycky byl, aby řídil pravidelné provozní věci a funkce předsedy a místopředsedů je natolik cenná, než aby se zahlcovali nebo utráceli čas provozními věcmi.
 
Místopředsedové se nebudou zabývat provozními věcmi.
 
Kdo se tedy bude zabývat?
 
Z větší části předseda, který vede sekretariát ČMMJ a má k dispozici zaměstnance.
 
Když jsi mluvil o tom, jak bychom se měli víc ukázat, co dělají myslivci pro přírodu, myslíš, že se málo ukazujeme? Nedělají se tiskovky, neměli bychom dělat víc s médii, novináři? Víc se prosadit?
 
Společně s kolegy jsme nastartovali projekt Myslivci pro přírodu, kdy vznikla videa k oslovení široké veřejnosti. K tomu vzniká web Myslivci pro přírodu, kde budou moci myslivci prezentovat svoje aktivity v honitbách, jako je například vybudování tůně, napajedla nebo vytvoření hnízdních budek pro ptactvo. Bude to databáze mysliveckých aktivit v přírodě, kterou budeme prezentovat směrem k myslivecké i laické veřejnosti.
Budeme také vytvářet příručku pro myslivce, aby věděli, kde lze čerpat příspěvky na myslivecké hospodaření či dotace, jak probíhá administrace, jak správně aktivity prezentovat, měl by to být takový praktický manuál pro myslivce. My dnes díky soutěži Honitba roku, což je práce Dr. Marady a ekologické komise, máme databázi zajímavého vzorku honiteb, známe myslivce, kteří opatření v přírodě realizují. Takže se nemůžeme vymlouvat na to, že to nejde, protože na příkladech je vidět opak. Musíme věnovat značnou pozornost zlepšování stavu krajiny a ochraně přírody. Na prezentaci obdobných aktivit směrem k veřejnosti musíme zapracovat.
 
Blíží se jubilejní rok 2023. Máš nějakou představu, co bychom měli jako Jednota do té doby zkusit dát víc navenek nebo čím bychom se mohli víc prezentovat? Máš nějaký nápad, co bys chtěl prosadit?
 
Tak jedná se zejména o věci, které jsem prezentoval při kandidatuře na místopředsedu. Pokud se jedná o samotný jubilejní rok, tak se nebráním možnosti, aby ČMMJ zorganizovala například mistrovství Evropy v oblastech, kterými se zabýváme jako je vábení, troubení a další. Za účelem oslav vznikla i speciální pracovní skupina.
 
Jaký bude vztah k zahraničí a spolupráce s okolními státy? Zachováš si kontakty s FACE? Budeš asi jezdit na zahraniční jednání…
 
Máme výborné postavení ve vztahu k FACE, ČMMJ je významným partnerem. Neustále pokračuji v této spolupráci, protože pro nás je to důležité i co se týká přístupu k informacím, které následně můžeme využít. Důležité je to i z hlediska mezinárodní legislativy a možnosti se spolupodílet na její tvorbě.
Dnes se většina jednání posunula do distanční formy. Je to efektivní z hlediska času a nákladů. Nicméně za mě jsou stále důležitá osobní setkání, protože to je cesta k efektivnímu sdílení informací. V září například jedeme na zasedání FACE a CIC do Budapešti. Věřím, že bude přínosné a důležité pro sdílení zkušeností a informací.
 
Co ty na vytvoření pracovních skupin? Kdy a jak by se vytvářely?
 
Již se na tom pracuje. Máme tři týdny od voleb. O vzniku pracovních skupin budeme členy informovat prostřednictvím zápisů z Myslivecké rady. V pracovních skupinách by měli sedět odborníci na danou problematiku.
 

Zpracování dat...