ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Když se snoubí hudba a myslivost…

Myslivost 3/2022, str. 76  Jiří Kasina
Předplatitelé Myslivosti našli v tomto čísle jako mimořádnou přílohu CD s mysliveckými písničkami. V dobrém slova smyslu má tuto přílohu na svědomí dlouholetý spolupracovník redakce i ČMMJ Josef Husák.
IMG003.jpgPokud vám toto jméno nic neříká, možná si vybavíte, že už drahnou řádku let vždy po silvestrovské půlnoci zahajuje na druhém programu České televize nový rok zábavný hudební pořad vysílaný z restaurace U zlatého selátka na Kladně. No a majitelem je právě můj dnešní hostitel. Sedíme, koukáme na muflony… Ale popořádku….
 
Pepíku, známe se dlouho, o myslivosti jsme toho prodiskutovali moc a moc, ale vlastně o tom, jak ses dostal k muzice nevím.
 
Muzika je rodinná tradice, můj táta se narodil v roce 1913 v Lánech, hrál na trubku, učil se u svého strejdy a pak hrál v posádkové hudbě Chomutov. Matka zase krásně zpívala, byla Moravačka, můj brácha hrál na housle, byl velmi dobrý, ale pak si bohužel poranil prst.
Já jsem začal hrát na housle už ve druhé třídě, pak mi ale řekli, že mám dlouhé prsty, i když si myslím, že to byla spíš výmluva, potřebovali totiž violoncellistu. A tak jsem začal hrát ve čtvrté třídě na violoncello. Tento nástroj mne ale docela bavil, když se ti začínají ozývat první tóny, tak je to nádhera.
Pak za mnou přišel učitel Brabec, vynikající prvorepublikový muzikant, který hrál snad na jakýkoliv nástroj, ten mne přesvědčil, že bych měl hrát na trombon. No prostě zase neměli trombonistu. Už předtím jsem trochu zkoušel na trumpetu, tak jsem tedy začal hrát na trombón. Když jsem šel do učení, tak jsem v Lounech hrál dál na hudební škole na trombón, pak jsem si přidal koryto, to je označení pro baskřídlovku, která se hodí do dechovky.
Už na průmyslovce jsem založil první školní kapelu, následně i na vysoké škole jsem hrál v různých pražských kapelách. Před odchodem na vojnu mi kladl otec na srdce, ať se držím muziky, že mi udělá hezkou vojnu. A protože jsem chytil dobrého velitele pluku Ivana Vulterýna, tak se přání splnilo a já právě na vojně založil dnešní sestavu, snad se lišila jen tím, že jsem tehdy neměl v kapele klarinet. Takže jsem opravdu vojnu doslova prohrál. Hráli jsme při mnoha akcích a při tom jsem poznal bezvadné hudebníky z Moravy, dechovka se mi začala líbit. Předtím jsem totiž raději hrál spíše swingovou muziku, ale dechovka na vojně měla šmrnc, odpich, byly to hezké písničky.
Po návratu z vojny v roce 1983 jsem založil Českou třináctku, byla to dechovka stylově zaměřená jako středočeská muzika z oblasti Slánska. Ale hned v roce 1984 mi zavolali ze Středočeské agentury, že se rozpadá Květovanka a zda bych nechtěl pokračovat. Takže jsem převzal jméno a začal jsem budovat novou Květovanku se svými lidmi a hned další rok jsme měli premiéru prvního uceleného programu a doteď fungujeme.

KVETOVANKA-PLAKAT-2014-MAIL.JPG
 
A ty máš nějaké hudební vzdělání?
 
Vystudoval jsem na vysoké strojírenství a ekonomiku a mám taky dva roky Ježkárny.
 
Kde všude jste s Květovankou vystupovali? Na která místa rád vzpomínáš?
 
V polovině osmdesátých let jsme začali hrát a jezdit s prvními komponovanými programy nejen u nás, ale brzo i v zahraničí. Každé vystoupení je jiné, z mnoha míst máme vzpomínky a příhody, samozřejmě atraktivní byla pro nás vystoupení v zahraničí. Byla to třeba Francie, Rusko, Maďarsko, Polsko, ale projeli jsme vlastně celou Evropu kromě severských států Švédsko, Finsko, Norsko, tam jsme ještě nebyli, jinak jsme hráli v podstatě všude po našem kontinentu. Z exotiky mohu jmenovat i koncertní šňůru v roce 1999 po Mexiku a jako kuriozitu snad můžu uvést také Indonésii. Ale tam jsme přiletěli, na letišti v Jakartě jsme jen stihli dojít do odbavovací haly, v tu chvíli spáchali atentát na místního prezidenta. A my se museli otočit, nastoupili jsme do letadla a letěli zpátky, vzpomínka na Indonésii spočívá jen v tom, že jsme se stihli za těch pár desítek minut jen pořádně propotit.
 
Kolik vlastně hudebníků tvoří celou sestavu Květovanky?
 
Je to klasická dechovka, dva klarinety, dva tenory, dvě až tři trubky, tuba, bicí, bývá harmonika, někdy mám jako doprovod ještě kytaru, většinou dva zpěváci, takže jezdíme obvykle v sestavě od jedenácti do patnácti lidí.
 
A to ses sám nikde jinde za tu dobu hudebně neangažoval, pořád jen Květovanka?
 
V podstatě ne, pokud nebudu počítat občasné hraní na záskoky, jak se to běžně v hudební branži dělá. Ale základní hudební těleso pro mne byla a je stále Květovanka. Samozřejmě se sestava během let trochu mění, někdo skončí, někdo jde do důchodu, jako kapelník jsem musel přibírat i nové mladé hudebníky. V podstatě jsme v kapele poslední tři pamětníci, jsme nestarší a už se pomalu blíží předávka.
Snad bych jen doplnil, že jsem z Květovanky ještě před revolucí v roce 1988 pro potřeby turistů vytvořil K-band, vlastně Květovanka Kladno band, potřebovali jsme hrát k tanci. Začali jsme dělat taneční muziku, plesy, koncerty, doprovázeli jsme známé zpěváky, uvedu snad jména jako jsou Standa Hložek, Karel Hála, Jirka Štědroň, Petra Černocká, Pavlína Filipovská a plno dalších.

K-Band.jpg
 
V kapele jsou kromě tebe nějací další myslivci?
 
Ne, ti spíš mají rádi divočinu na talíři.
 
Odkud si myslíš, že by mohli Květovanku nejvíce čtenáři Myslivosti znát?
 
Tak jak to je asi logické, největší vliv má televize, takže asi z našich televizních pořadů, celkem jsme jich natočili více než padesát. Možná si čtenáři vzpomenou na z mého pohledu docela povedenou třináctidílnou sérii Hezky od podlahy. Tam byli často myslivci a myslivecké písničky. Pořady jsme i jindy směřovali na mysliveckou obec, natočili jsme devatenáct cédéček, poslední jsou myslivecké písničky, které dáváme jako dárek čtenářům Myslivosti v tomto čísle.
 
Ale program přece není vždy jen myslivecký. Kolik z repertoáru kapely je skladeb jiných než mysliveckých?
 
Když děláš program, tak ho skládáš pro určitou předpokládanou skupinu posluchačů. Logicky když jsem myslivec, tak jsem nejraději vždy dělal myslivecké, myslivec by měl být veselý, umí zpívat a je družný. Ale dělal jsme v podstatě všechny typy dechovky, od roku 1985 toho bylo hodně, líbily se mi třeba programy složené ze staropražských písniček.
 
Kdo tvoří hudbu a kdo slova?
 
My jsme dělali mnoho práce s Jardou Špronglem, kterého čtenáři znají také z Myslivosti, povídek a soudniček, hodně muziky jsem dělal s Miroslavem Císařem, to byl nesmírně solidní a hlavně hudebně vzdělaný a úžasný člověk, doslova pojem. On perfektně uměl upravovat i staré lidové písničky. Nové písničky jsme měli třeba také ze soutěže o nové skladby pro dechovku, těmi jsme hezky doplnili náš repertoár.
 
Nové písničky, to je tvorba celé kapely nebo jsou také některé jen tvoje?
 
Ne, já snad udělal snad jednu jedinou písničku, my jsme vždy měli externí skladatele. Ono se to nezdá, ale dát dohromady novou úspěšnou skladbu dá dost práce a starostí, na to jsem nikdy tolik času neměl. Dělají to tak i jiné kapely, někdo skládá hudbu, někdo slova, někdo jiný zase vytvoří aranžmá. Naštěstí za ta léta máme kolem sebe dost šikovných lidiček.
 
Za poslední dobu myslivci znají silvestrovské pořady natáčené v restauraci U Zlatého selátka na Kladně. Jak to vzniklo?
 
Jak už jsem říkal, koncem osmdesátých let jsem s K-bandem vystupoval hlavně pro turisty, objížděl i myslivecké a jiné plesy. V tu dobu také končila známá Vlachovka a mne napadlo, že by bylo fajn mít vlastní hospodu s penzionem a sálem pro takovéto potřeby. Kladno nebylo daleko, hned po revoluci jsem si vyhlédl hospodu, tu jsem koupil od majitele, za rok jsem jí přes obrovskou dřinu a starosti přestavěl, vznikla restaurace a penzion U zlatého selátka. Udělal jsem tam velký sál, pořádaly a natáčely se tam nejen myslivecké akce, ale i dětské pořady, plesy, televizní zábavné programy, samozřejmě akce jak pro důchodce, tak pro zahraniční zájezdy. Taková kladenská Vlachovka.
 
Kdy se tam poprvé natáčel myslivecký silvestr?
 
Už v roce 2000 jsme natáčeli nějaké pořady pro tehdejší TV Premiéra, natáčely se tam také pořady s Petrem Štěpánkem a Pavlínou Filipovskou. Ten letošní myslivecký silvestr, který začínal za podpory Českomoravské myslivecké jednoty, byl v pořadí už čtrnáctý. Základem je Jožka Šmukař, ten pořad vždy provází, je doslova zosobněním propojení myslivce a dobré lidové muziky. Dělá scénáře všech silvestrů a je to takový respektovaný a oblíbený průvodcovský základ, byť se učinkující umělci kolem občas změní.
 
Končí nám snad už covid, jistě to i kapelu zasáhlo. Máš nějaké plány, jak vše znova rozjet naplno?
 
V době covidové jsme samozřejmě nemohli vystupovat, tak jsme měli aspoň čas natočit nové CD. Rozjezd po covidu plánujeme, chci to dotáhnout do čtyřicátého výročí, co jsem kapelník. Už bych chtěl kapelnictví položit a předat novým lidem. Momentálně připravujeme nový program, se kterým bychom chtěli hned jak to bude možné, vyjet za myslivci a na myslivecké plesy, doufejme, že se to zase všechno brzo obnoví. Koncerty také připravujeme, už začínáme od 26.3., to už se snad situace uvolní a pro nás to bude takový restart. Těším se na myslivecké akce, které bývají nejlepší a doufám, že se potkáme i my dva na obnovených velkých mysliveckých akcích pořádaných časopisem a ČMMJ.
 
Sadíme tady v chatě uprostřed malé obory s muflony na okraji Kladna, tak se nemohu na závěr nezeptat co ty a myslivec…
 
Moje zálibu v myslivosti u mne vzbudil Jarda Šprongl, jako hudební dramaturg do mne hučel a zlákal, na Praze 8 jsem složil zkoušky, poznal jsem plno bezvadných kamarádů a láskou k myslivosti jsem doslova zahořel. Však taky pocházím z Lán, takže to někde ve mně určitě odmala bylo.
Jsem členem MS Třebichovice, máme tady zájmový chov muflonů, těmi se bavím, je to sice jen 6,7 ha, ale mufloni jsou tu slušní. Nejsilnější má 234,5 b. CIC. S kamarádem Petrem Vlasatým se o muflony staráme.
Jinak asi logicky díky muzice jsem poznal mnoho kamarádů myslivců po celé republice, takže rád jezdím na naháňky a další lovecké akce, mezi myslivci je mi dobře nejen při hudebních pořadech.
 
S poděkováním tentokrát nejen za rozhovor, ale také za dárek předplatitelům časopisu Myslivost v podobě CD s mysliveckými písničkami
připravil Jiří KASINA
 
Zpracování dat...