ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Pesticidy v moči zajíce polního

Myslivost 6/2022, str. 16  Jakub Hruška, Jan Svoboda
– jaká krajina takové výsledky Část 2. Závislost koncentrací pesticidů v zaječí moči ke struktuře krajiny V minulém díle popsané koncentrace pesticidů jsou samy o sobě zajímavé a již částečně vypovídající o kontaminaci zajíců. Další důležitou otázkou ale je, zda mají tyto hodnoty nějaký vztah ke struktuře a využití krajiny. Tento vztah lze intuitivně předpokládat, ale jeho prokázání nemusí být, vzhledem k omezené dostupnosti klíčových údajů o využití a struktuře krajiny, jednoduché. Přesto jsme se o to pokusili, a výsledek ukazuje statisticky významný vliv na množství pesticidů ve zvěři.

Výpočet ohroženosti pesticidy

 
Jako velikost oblasti, kde budeme charakter krajiny zkoumat, jsme zvolili kruh o obsahu 500 ha (poloměr 1261,6 m). Jednak je 500 ha minimální velikost honitby podle zákona o myslivosti, a poloměr asi 1,3 km respektuje zhruba i maximální dosah běžného životního prostoru zajíce, přestože jeho domovský okrsek je obvykle mnohem menší (jednotky až desítky hektarů). Zajíci jsou obvykle na honech loveni v lečích, které spolu nesousedí a jejich velikost je desítky až nízké stovky hektarů. Středy zkoumaných kruhů (Mapa 1 z Šardic jako příklad) jsme umístili do středu lovené oblasti.
Charakteristiky krajiny byly sestaveny ze tří různých datových zdrojů: LPIS, KVES a Urban Atlas. Nejvyšší váhu má veřejný registr půdy (LPIS). V této vrstvě se nachází polygony orné půdy, travních porostů, trvalých kultur a všech zemědělsky registrovaných pozemků. Plochy, které tato vrstva nezahrnuje, jsou zaplněny daty konsolidované vrstvy ekosystémů (KVES), která pokrývá kompletně celou ČR. Plochy zasahující do Rakouska jsou zaplněny daty evropské databáze Urban Atlas 2018.

080_zajic_karel_svasek-1.jpg
 
Jednotlivé polygony jsou rozděleny do následujících kategorií:
- území, na kterých zajíc normálně nežije (hodnota NE, například souvislá zástavba, vodní plochy);
- území, kde nebývají aplikovány pesticidy (hodnota 0, například trvalé travní porosty, skály, sutě, meze, křoviny), ale i plochy ekologického zemědělství z LPIS;
- nízká pravděpodobnost setkání se s pesticidy (hodnota 1, například nesouvislá městská zástavba, lesy);
- území, kde jsou běžně aplikovány pesticidy (hodnota 3, například běžná orná půda);
- území, kde jsou pesticidy aplikovány obvykle ve velkém (hodnota 5, například intenzivní ovocné sady).
 
Zcela specifickou plochou je pražské letiště Václava Havla, které formálně spadá do vrstvy „doprava“, ovšem z našeho pohledu je to travnatá plocha bez aplikace pesticidů.
 
Pro každou lokalitu byla sestavena mapa jednotlivých typů krajiny/kultur (barevné schéma na mapě 1) převedená posléze do mapy ve stupních šedi (mapa 1) ukazující distribuci stupňů ohrožení setkání s pesticidy. Výsledná číselná hodnota indexu ohrožení (tab. 1) je vážený průměr podle rozlohy ploch. Pro lepší orientaci je doplněn i letecký snímek

Mapa-1-Sardice-A5.png
 
 
Mapa 1. Klasifikace krajiny a index ohrožení. Honitby Šardice (střední jižní Morava).
 
Čím je relativní číslo ohrožení krajiny nižší, tím je nižší pravděpodobnost, že se zajíci s pesticidy setkají. Proto je nejnižší ohrožení vypočteno pro letiště Ruzyně, kde se na travnaté ploše letiště žádné pesticidy neaplikují (tab. 1), a dále v pestré zemědělské krajině dolnorakouského Wildendürnbachu s asi 30 % ekologického zemědělství na orné půdě. Nejvyšší ohrožení pak je v oblastech s převažujícími poli, vinicemi či intenzivními sady, vždy bez ekologického zemědělství (Prušánky, Tismice a Hrádek, které mají tyto hodnoty vyšší než 3,0, tab. 1).

Tabulka-1.jpg
 

Statistická distribuce výsledků

 
V rámci studie bylo v letech 2016 až 2020 odebráno na celkové stanovení pesticidů 35 vzorků z 23 lokalit. (viz předchozí část seriálu). Z některých honiteb byly v průběhu tohoto období odebrány vzorky dvakrát a z tří lokalit dokonce třikrát.
Pro vyhodnocení vztahu struktury krajiny a obsahu pesticidů byly hodnoty z každé lokality zprůměrovány a posléze porovnávány s vypočtenou ohrožeností (definovanou jako možnost, že se zajíci v daném krajinném celku s pesticidy setkají).
Vzhledem k tomu, že data mají výrazně diskontinuální charakter (jsou přítomny extrémní koncentrace, které nejsou chybou, ale statisticky vybočují z obvyklého intervalu (obr. 1), podrobili jsme data Shapiro-Wilcoxovu testu na takzvané normální rozdělení hodnot. Ve statistickém smyslu „normální“ soubor dat znamená, že se v něm nevyskytují příliš odlehlé hodnoty. Další statistice se pak podrobují jen data, která tuto normalitu splňují. Jako statisticky odlehlé byly v našem souboru vyhodnoceny honitby Radonice, Židlochovice, Žatčany a Viničné Šumice.

obr-1.jpg
 

Vztah mezi strukturou krajiny a pesticidy

 
Vztah mezi strukturou a využitím krajiny a koncentracemi pesticidů byl testován pomocí jednoduchých regresí, z nichž nejvyšší korelaci vykazovala exponenciální křivka (obr. 2) s korelačním koeficientem R2=0,381 a hladinou významnosti p<0,05 (červená čára). Tyto parametry již ukazují statistickou významnost – lidskými slovy, že s 95% pravděpodobností je mezi indexem ohrožení a strukturou krajiny skutečná závislost, že se nejedná o náhodný shluk bodů.
I přes statistickou významnost vztahu je vidět značný rozptyl dat. Jeho vysvětlení je pro některé lokality dané charakterem území a hospodařením. Z hodnot ležících nad regresní čarou (tedy je zde více pesticidů, než by odpovídalo průměrné závislosti, obr. 2) je zvýšená koncentrace dobře vysvětlitelná pro pražský Zličín. Přestože velká část 500 ha radiusu leží na ruzyňském letišti, kde zajíci s pesticidy do kontaktu nepřijdou, a travnatá plocha letiště jim slouží jako významné refugium (prostupnost plotu okolo letiště pro zajíce není problém). Do oblasti totiž patří i intenzivně obdělávaná pole a dále areál výzkumných políček Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV). Část zajíců byla dokonce ulovena uvnitř areálu VÚRV, kde zajíci mají relativní klid, mechanizace ja maloplošná, pestrost pěstovaných plodin velká, ale taktéž je velká i pesticidová zátěž používaná při polních pokusech (osobní sdělení pracovníků VÚRV). Jedná se tedy o netypickou lokalitu, kde se vyskytují území zcela bez pesticidů (letiště), v kombinaci s vyšší než průměrnou dávkou pesticidů na pokusných políčkách.
V perimetru letiště se částečně nachází i honitba Jeneč, kde se mimo letiště provozuje běžné intenzivní zemědělství, a zajíci letiště zřejmě využívají hlavně jako refugium, ale většinu potravy si opatřují na polích (platí i pro Zličín), a proto jsou v nich koncentrace pesticidů nadprůměrné.
Středočeská lokalita Sluhy, odkud pochází, spolu s rakouským Wildendurbachem, nejvíc opakovaných vzorků, je oblastí intenzivního zemědělství jen s malým množstvím refugií a s významným pěstováním cukrovky a bez ekologického zemědělství. Prakticky se zde nepěstují žádné víceleté pícniny, které by nebyly tolik chemizovány jako běžná jednoletá produkce. Stejné je i okolí, není zde tedy možnost nalézt nechemizovanou potravu.
Tismice, jejichž zátěž pesticidy je nejvyšší z celého tohoto souboru (obr. 2) se vyznačují přítomností intenzivních jabloňových sadů, kde je hojně používám glyfosát. Sady jsou kombinovány s intenzivním konvenčním zemědělstvím. Zatravněné sady sice zajícům slouží jako krytové refugium, ale na rozdíl od ruzyňského letiště, jsou zde vystaveny aplikaci glyfosátu (viz předchozí díl seriálu).
Jihomoravské Prušánky mají vůbec nejvyšší hodnotu indexu ohroženosti pesticidy, a to kvůli vysokému výskytu vinic a intenzivních sadů. Ani okolí honitby neskýtá lepší podmínky, a proto jsou zde i koncentrace pesticidů v zajících vysoce nadprůměrné.

obr-2.jpg
 

Zajímavá vysvětlení ale nabízejí i lokality ležící pod regresní čarou, tedy oblast, kde jsou koncentrace pesticidů nižší, než odpovídá příslušnému průměru potenciální ohroženosti.
Rakouská honitba Wildendürnbach je známa celoevropsky vysokými stavy drobné zvěře, řádově vyššími, než je to v ČR i v těch nejlepších honitbách. Vysoké stavy jsou ale podmíněny zejména strukturou krajiny (malá pole, ale i velké množství dalších prvků jako nízké větrolamy, extenzivní louky na orné půdě a dnes již i drobné lesíky a historicky malé vinice). Proto je index ohrožení velmi nízký, a tomu odpovídají i velmi nízké koncentrace pesticidů. Je to kromě jiného i tím, že na ploše honitby je zhruba třetina polního hospodaření v režimu ekologického zemědělství.
Z bezprostředního sousedství s Rakouskem těží i Valtice – lov zajíců zde probíhal v blízkosti státní hranice, a tak je nesporné, že velmi nízké koncentrace pesticidů jsou výsledkem tohoto sousedství. A to přesto, že v perimetru 500 ha se ve Valticích nachází velké množství nových a velkých vinic. Proto je i index ohrožení pesticidy poměrně vysoký.

Mapa-3-A4-svet-myslivosti-lokalty-pod-sebou-1.jpg
 

 
Důležité vysvětlení nízkých koncentrací pesticidů lze nalézt u honitby Šardice. Zde totiž na nezanedbatelné výměře 88,7 ha provozuje Ekofarmy Petra Marady ekologické zemědělství na orné půdě, což je 17,8 % zkoumané plochy.
Kromě celkové podpory biodiverzity z našich dat vyplývá, že tato refugia mají, podobně jako v Rakousku, velký význam pro zaječí populaci, která zde může kromě krytu nalézt i nekontaminovanou potravu.
 

Porovnání jednotlivých regionů

 
Lokality jsme pracovně rozdělili do několika geografických regionů, protože se dá očekávat, že blízké lokality jsou ovlivněné podobnými faktory. Nejjižnější jsou lokality na moravsko-rakouském pomezí (mapa 3). Zároveň patří tyto lokality k těm nejnižším z hlediska hmotnostní sumy pesticidů. Konkrétně tři z pěti nejnižších hmotností ze všech vzorků jsou právě z tohoto regionu. Pouze Mikulov má hodnotou 105,2 μg/l, ležící zhruba v polovině rozpětí vzorků (tab. 1.).

image006.jpg
 
Mapa 3. Odběrové lokality setříděné do geografických skupin.
 
Wildendürnbach je jedinou lokalitou, která leží kompletně v Rakousku a Hrádek je jediná z těchto lokalit, která leží kompletně na Moravě. Valtice a Mikulov zasahují částečně svojí plochou do Rakouska, ale těžiště se nalézá na Moravě.
Region pracovně nazvaný Střední Jižní Morava má nejvyšší počet lokalit (7), které oproti předchozímu regionu patří naopak ke vzorkům s nejvyššími koncentracemi hmotnostních sum pesticidů. Ze šesti nejvyšších hodnot hmotností pesticidů ze všech vzorků, jsou právě čtyři lokality z tohoto regionu. Leží zde ale i naopak čtvrtá (Šardice) a šestá (Malešovice) lokalita s nejnižší sumou pesticidů. U Šardic se dá tato skutečnost vysvětlit tím, že je na této lokalitě na řadě půdních bloků aplikováno ekologické zemědělství.
Dalším specifickým regionem je okolí letiště Ruzyně, u kterého konkrétně vlastní letiště dosahuje druhé nejnižší hodnoty sumy pesticidů ze všech lokalit, nejnižší z území ČR. Relativně nízká je i lokalita Dobrovíz (7. v pořadí). Zbývající lokality Zličín a Jeneč jsou přibližně uprostřed (12. a 14. lokalita). V regionu Střední Čechy jsou převážně lokality s vyššími hodnotami sumy pesticidů. Nalézá se zde vůbec nejvyšší naměřená hodnota hmotnosti pesticidů (Radonice).
Zbývající dva regiony zahrnují dvě lokality na Vysočině a jednu lokalitu Rapotín v Jesenících. Rapotín a Heřmanov jsou na 8. a 9. místě z hlediska pořadí hmotností sum pesticidů. Lokalita Slavice je v tomto pořadí značně výš (16. pozice). Vzhledem k malému počtu vzorků, tyto regiony nebudou porovnávány s ostatními.
Pomocí Kruskal-Wallisova testu bylo zjišťováno, zda jsou mezi jednotlivými regiony statisticky významné rozdíly ve struktuře a funkci krajiny (obr. 3). Nejnižší střední hodnotu ohroženosti pesticidy vykazuje okolí letiště Ruzyně (LR), vyšší ohroženost pak Moravsko-rakouské pomezí (CA) následují Střední Čechy (SC) a střední jižní Morava (SJM).
Přestože se zejména rozdílnost okolí letiště Ruzyně od ostatních regionů jeví zřetelná, statisticky se ale v rámci celého soboru oblasti navzájem neliší. Je to způsobeno zejména malým množstvím lokalit v jednotlivých oblastech, kdy jejich nízký počet působí statistickou nevýznamnost rozdílů.
 
obr-3.jpg
 
Proto jsme vypočetli ještě rozdílnost pro jednotlivé dvojice regionů. Z hlediska ohroženosti pesticidy se statisticky významně od sebe liší dvě dvojice: Letiště Ruzyně a Střední Čechy a Letiště Ruzyně a Střední Jižní Morava. Je to dáno zejména tím, že zatímco většinu lokalit v ostatních regionech pokrývá především standardní orná půda (hodnota ohroženosti 2), tak velkou část ploch lokalit v okolí letiště tvoří travnatá plocha vlastního letiště, která má hodnotu ohroženosti 0.
Nejpodobnější si byly z hlediska ohroženosti lokality na Střední Jižní Moravě a ve Středních Čechách. Současně jsou obě i nejvíce ohrožené. Nemají totiž žádné kompenzační plochy s malou zátěží pesticidů jako okolí pražského letiště (vlastní plocha letiště) či přítomnost pestřejšího a méně chemizovaného Dolního Rakouska v případě moravské-rakouského pomezí.

008-Zajic-polni-Mikulka-S-1.jpg
 

Shrnutí

 
Z analýzy krajiny je zjevné, že i poměrně malé plochy alespoň částečně eliminující neustálý styk s plochami, kde se pesticidy pravidelně aplikují, snižují obsah pesticidů v tělech zajíců. Současně se obvykle jedná o lokality, kde je zajíců nejvíce.
Kladný vliv ekologického zemědělství na orné půdě, či jemné krajinné struktury zemědělství (Dolní Rakousko) kombinovaný s ekologickým zemědělstvím je z výsledků studie zřejmý, protože například Wildendurnbach a Šardice mají extrémně či velmi dobré stavy zaječí zvěře.
Nutno ale konstatovat, že soubor dat, ze kterého jsme vycházeli je stále poměrně malý, a nalezené vztahy jsou na dolní hranici statistické významnosti. Systematičtějšímu sběru vzorků dále brání malá možnost vzorky v dostatečné kvalitě a kvantitě odebrat, protože jsme vázáni zcela dobrovolnou spoluprací s uživateli honiteb. Ti jsou obvykle vstřícní, ale během krátké sezóny lovu a v omezeném množství honiteb, kde se zajíci loví, dosud nebylo v silách malého týmu shromáždit ročně víc vzorků.
Vzhledem k tomu, že v této studii vyvinutá metodika klasifikace krajiny se jeví jako odpovídající účelu, budeme v případě dostatku financí v dalších letech pokračovat, a pokusíme se rozšířit množství lokalit, kde by byly pesticidy ze zaječí moči odebírány.
Snižování zátěže krajiny pesticidy je cílem mnoha národních i mezinárodních politik (např. nejnověji Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti https://www.mzp.cz/cz/biologicka_rozmanitost_2030), a jasné důkazy negativního vlivu, který přináší i tato studie, jsou nadále nezbytné pro to, aby tyto, dosud obvykle plané strategie, byly konečně naplněny.
 
Prof. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc.,
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Mgr. Jan SVOBODA,
Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie,
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze
 

Poděkování: Za pomoc a umožnění odběrů děkujeme mysliveckým hospodářům a členům honiteb, zejména bratrům ing. Petru a Miloslavu Maradovým z Šardic, ing. Pavlu Černému a Milanu Telyčkovi ze Sluh, Tomáši Černému z Tismic, ing. Antonínu Machálkovi, řediteli VÚZT Praha, ing. Luboru Míčkovi z Prušánek, Pavlu Grbavčicovi z Valtic, ing. Luďkovi Šmerdovi z Viničných Šumic-Koválovic, Ladislavu Krupičkovi z Dobrovíze, Jiří Pařízkovi ze Suchdola, Karlu Mojžíšovi z Chleb, Martinovi Horálkovi z Radonic, MVDr. Jiřímu Rybovi ze Žatčan, ing. Tomáši Czerninovi z Dymokur, Pavlovi Jurkovi ze Slavic, Josefu Soukupovi z Malešovic, Ivo Mühlhanslovi z Vlkova, Ivanu Martincovi z Hrádku, a mnoha dalším kolegům.

 

Zpracování dat...