ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Vyšetřování jezevců na trichinelózu

Myslivost 4/2022, str. 52  Břetislav Koudela, Jiří Harna, Martin Pijáček
Trichinelóza je častým tématem příspěvků v časopisu Myslivost. Opakovaně byli čtenáři Myslivosti informování o tom, že trichinelóza je závažné parazitární onemocnění vázané na požití syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa zvířat. Také bylo často zdůrazňováno, že zvěřina černé zvěře představuje v našich podmínkách nejpravděpodobnější možný zdroj infekce trichinelami pro člověka.
O nálezu larev trichinel ve svalovině jezevce, který byl uloven v okolí obce Mosty u Jablunkova v okresu Frýdek-Místek, jsme informovali v prosincovém čísle časopisu Myslivost v roce 2010. V tomto článku jsme zmiňovali aspekty při posuzování jezevce lesního jako potenciálního zdroje infekce trichinelami pro člověka. Prvním aspektem je motivace myslivců k lovu jezevců a druhým je konzumace jezevčího masa.
 
Ze starší odborné literatury můžeme zjistit, že ještě koncem 19. století nebyli jezevci v Evropě vnímáni jako škodná. Tehdy převažovaly názory o jejich prospěchu v honitbě a jejich celoroční lov byl zakázán.
V první polovině 20. století došlo v českých zemích postupně ke změně názoru na prospěšnost jezevců v honitbě a jezevci se mohli lovit.
V zákoně o myslivosti z roku 1962 byl jezevec definován jako tzv. srstnatá škodná s dobou lovu od 1. srpna do 30. listopadu.
K další změně přístupu k jezevcům došlo v roce 1988, kdy bylo ustanoveno celoroční hájení jezevce a lov bylo možné povolit jen na základě řádně zdůvodněné žádosti.
V roce 1992 bylo v zákoně o myslivosti zrušeno rozdělení zvěře na škodnou a užitkovou a jezevec byl zařazen do kategorie zvěř srstnatá, kterou je možno lovit.
V současnosti je doba lovu jezevců stanovena podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb. od 1. září do 30. listopadu.
Počty ulovených jezevců v České republice v posledních letech rostou, jak dokazují statistiky Ministerstva zemědělství. Například v roce 2003 bylo uloveno 1327 jezevců a v roce 2020 pak bylo uloveno již 4411 jezevců. Přes zvýšené úlovky jezevců jejich počty v honitbách rostou. V roce 2003 byl uváděný početní stav jezevců v honitbách 19 985 kusů a v roce 2020 dosáhl početní stav jezevců hodnoty 29 205 kusů.
Mezi mysliveckou veřejností převažuje vnímání jezevců jako škodné zvěře, jak prokazují výsledky průzkumu pracovníků Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Při lovu jezevce jsou uznávanými trofejemi lebka, kůže, srst, špičáky, štětiny pro přípravu štětek na holení a oporná penisová kost. V tradičním lidovém léčitelství je velmi ceněno jezevčí sádlo jako prostředek k léčbě onemocnění dýchacího systému.
Ve vztahu k trichinelám je třeba vzpomenout také maso ulovených jezevců, které je podle vyjádření řady myslivců běžně konzumováno. Tradice kulinářské přípravy jezevčího masa dokazuje recept na přípravu jezevce v pátém vydání legendární Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1850. K posouzení oblíbenosti jezevčího masa je dnes možno navštívit některé webové stránky s kulinářskými recepty na zpracování zvěřiny. Najdete zde řadu doporučení, jak maso jezevce připravit a také četná gurmánská posouzení kvality jezevčího masa. Lze dokonce najít webové stránky s výkupními cenami masa jezevců, což potvrzuje zájem o maso jezevců.
Je všeobecně známo, že kulinářská tepelná úprava masa případné larvy trichinel usmrtí. V našich podmínkách nebyl zaznamenán žádný případ trichinelózy lidí po pozření jezevčího masa. Jiné je to například v Rusku, kde zaznamenali v rozmezí let 1998 až 2002 celkem 47 epidemií lidské trichinelózy, při kterých se nakazilo 864 lidí. Při pěti epidemiích bylo zdrojem infekce trichinelami právě nedostatečně tepelně opracované jezevčí maso. V rámci těchto pěti epidemií, z nichž většina byla zaznamenána v západní části Sibiře, se jezevčím masem nakazilo 92 lidí včetně 29 dětí.
Vzhledem k tradiční konzumaci masa jezevců a relativně častých infekcí lidí trichinelami po konzumaci nedostatečně tepelně opracovaného masa jezevců byla provedena šetření o výskytu trichinel u jezevců v různých oblastech Ruské federace. Například v Amurské oblasti na východě Ruska bylo infikováno trichinelami 13,2 až 17,4 % vyšetřovaných jezevců. Na Dálném východě v Primorském kraji, jehož administrativním centrem je město Vladivostok, byl zjištěn výskyt trichinel u třetiny vyšetřených jezevců. V centrální evropské části Ruska byly trichinely potvrzeny až u čtvrtiny vyšetřovaných jezevců.
V Evropě mimo evropskou část Ruska bylo provedeno málo studií zaměřených na výskyt trichinel u jezevců. Nedávno publikované výsledky studie zaměřené na výskyt trichinel u černé zvěře, medvědů, rysů a jezevců Estonsku bylo vyšetřeno pět jezevců a tři z nich byli infikováni trichinelami.
V loňském roce publikované práci uvádějí autoři výsledky vyšetření 61 jezevců z různých oblastí Rumunska a potvrdili larvy trichinel u jednoho jezevce.
V Polsku sledovali v letech 2008 až 2018 výskyt trichinel u volně žijících zvířat včetně jezevců, kterých vyšetřili celkem 104 kusů a u šesti z nich potvrdili trichinely. V jiné polské studii zjistili při vyšetřování sedmi jezevců uhynulých při dopravních nehodách u jednoho z nich trichinely.
Bulharští parazitologové v podobně zaměřené studii zaznamenali trichinely u dvou jezevců stejně jako tomu bylo při vyšetřování jezevců v Lotyšku.
O nálezu trichinel u jednoho náhodně vyšetřovaného jezevce informovali nedávno také rakouští parazitologové.
V České republice se neuskutečnily cílené studie zaměřené na výskyt trichinel u jezevců. Myslivci si však v posledních letech nechávají za poplatek vyšetřit ulovené jezevce v laboratořích státních veterinárních ústavů. Důvodem je pravděpodobně obava z trichinel před plánovaným kulinářským zpracováním masa jezevců.
Počty vyšetřovaných jezevců se každoročně navyšují. Zatímco v roce 2003 bylo vyšetřeno na přítomnost larev trichinel celkem 6 jezevců, v roce 2020 vyšetřovali na státních veterinárních ústavech 253 jezevců. Grafické vyjádření počtu ulovených jezevců a počtu jezevců vyšetřeních na trichinely v období 2003 až 2020 ukazuje připojený graf.
Celkově bylo za období 2003 až 2020 vyšetřeno 2390 jezevců a pozitivním nálezem u tří z nich, což představuje prevalenci (podíl pozitivních z celkového počtu vyšetřovaných a vyjádřený v procentech) ve výši 0,126 %.
Vzorek masa prvního pozitivního zaslali na vyšetření na přítomnost larev trichinel členové Mysliveckého spolku Hubert z Kojkovic u Třince v roce 2004. Další pozitivní jezevec byl uloven v katastru obce Mosty u Jablunkova v říjnu 2010. Zatím poslední jezevec s trichinelami byl uloven v září roku 2017 v lokalitě Dolní Řasnice v okresu Liberec.
Všechny tři zachycené izoláty trichinel byly odeslány do Evropské referenční laboratoře pro parazity, která shromažďuje izoláty trichinel a provádí určení druhu jednotlivých izolátů trichinel. První dva izoláty z Kojkovic u Třince a Mostů u Jablunkova byly určeny jako druh Trichinella britovi a poslední izolát z Dolní Řasnice patří k druhu Trichinella spiralis.
Vyšetřování masa na přítomnost larev trichinel je nařízeno Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1375 ze dne 10. srpna 2015, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase. V preambuli tohoto prováděcího nařízení je uvedeno v odstavci (3), že „maso domácích prasat, divokých prasat, koní a jiných živočišných druhů může být napadeno hlísty rodu Trichinella. Požití masa napadeného trichinelami může lidem způsobit vážné onemocnění. Měla by být zavedena opatření, která by předcházela onemocněním lidí způsobeným požitím masa napadeného trichinelami“.
V odstavci (22) se píše, že „pravidelné sledování domácích prasat, divokých prasat, koní a lišek nebo jiných indikativních zvířat je důležitým nástrojem hodnocení změn v rozšíření choroby“.
Z těchto dvou odstavců je zřejmé, že se má vyšetřovat maso zvířat, které člověk konzumuje a maso indikativních zvířat pro sledování trichinelózy. Oba zmíněné odstavce v Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1375 lze dát do souvislosti s jezevci. Maso jezevců se „požívá“ a jezevce je možno zahrnout mezi indikativní zvířata pro hodnocení změn v šíření trichinelózy.
V České republice se Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1375 realizuje každoročně aktualizovanou Metodikou kontroly a zdraví zvířat a nařízené vakcinace. Tato Metodika na rok 2022 stanovuje povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v období od 1.1. do 31.12. 2022, a určuje, na které z nich a v jakém rozsahu se poskytují příspěvky z prostředků státního rozpočtu.
Ze státního rozpočtu se v případě trichinelózy hradí „vyšetření ulovených divokých prasat určených pro osobní spotřebu uživatelem honitby nebo oprávněným účastníkem lovu, a to ve své domácnosti nebo určených k prodeji přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, nebo určených k dodání do místní maloobchodní prodejny, která se nachází na území České republiky a která zásobuje přímo konečného spotřebitele, nebo určených k dodání do maloobchodního zařízení, které bylo KVS SVS registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou. Hradí se pouze laboratorní vyšetření provedené ve státním veterinárním ústavu trávicí metodou na základě řádně vyplněné objednávky laboratorního vyšetření. Současně s každým odebraným vzorkem se odevzdává markant (pírko), což se zaznamenává v objednávce laboratorního vyšetření“. Od roku 2014 se v souvislosti s trichinelami také hradí „vyšetření svaloviny ulovených, uhynulých, případně utracených lišek nebo psíků mývalovitých, kteří byli zasláni na vyšetření na vzteklinu, trávicí metodou“.
Je zajímavé se podívat, kolik zvířat s nálezem trichinel bylo zjištěno v posledních letech. Od roku 2003 do konce roku 2021 bylo vyšetřeno v České republice celkem 2 187 679 kusů černé zvěře a bylo zachyceno celkem 22 pozitivních zvířat, což představuje prevalenci 0,001 %. Porovnání počtu ulovených a vyšetřených kusů černé zvěře v jednotlivých letech ukazuje další z připojených grafů.

grafy.jpg

Jak už bylo výše uvedeno, lišky a psíci mývalovití se vyšetřují od roku 2014. Zatímco psíků mývalovitých je zatím vyšetřováno relativně málo, počty vyšetřených lišek už poskytují informace, které již mají vypovídající hodnotu.
Od roku 2014 do roku 2020 bylo vyšetřeno na trichinely v laboratořích státních veterinárních ústavů celkem 19 487 lišek a u 24 z nich byly zjištěny trichinely, což představuje prevalenci 0,128 %. Porovnání počtu ulovených a vyšetřených lišek v jednotlivých letech opět ukazuje další z připojených grafů.
Pokud si připomeneme výše uvedené výsledky vyšetřování jezevců a četnost nálezů trichinel u nich, tak zjistíme, že hodnota prevalence trichinelózy u jezevců (0,126 %) je obdobná jako prevalence trichinelózy u lišek (0,128 %).
Pokud porovnáme prevalenci trichinelózy jezevců s prevalencí trichinelózy černé zvěře v České republice, tak můžeme konstatovat, že trichinely jsou u jezevců téměř 125krát častějšími parazity než u černé zvěře.
Nabízí se tedy úvaha, zda by nemělo být zařazeno do Metodiky kontroly a zdraví zvířat a nařízené vakcinace také vyšetřování masa ulovených jezevců a s tím spojené poskytnutí příspěvků z prostředků státního rozpočtu. Jezevce lze považovat za zvířata, jejichž maso člověk konzumuje a také splňují charakteristiku indikativních zvířat. Zařazení vyšetřování jezevců přítomnost larev trichinel v mase do Metodiky kontroly a zdraví zvířat a nařízené vakcinace zcela splňuje podle našeho názoru doporučení uvedená v Prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/1375.
 
POZNÁMKA: Autoři děkují Ing. Lence Richtrové (Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy, Liberec) za informace o počtu jezevců vyšetřených na trichinelózu. Údaje o počtech ulovené zvěře byly získány webových stránek Ministerstva zemědělství ČR (Myslivecká statistika a myslivecké evidence)
 
Prof. MVDr. Břetislav KOUDELA, CSc.
Ústav patologické morfologie a parazitologie
Veterinární univerzita Brno
e-mail: koudelab@vfu.cz
MVDr. Jiří HARNA
Národní referenční laboratoř pro parazity
Státní veterinární ústav Olomouc
e-mail: jharna@svuol.cz
MVDr. Martin PIJÁČEK
Státní veterinární ústav Olomouc
e-mail: mpijacek@svuol.cz
 

Zpracování dat...