Odjezdu do městečka Åmotfors předcházelo několik telefonátů a mailů, v nichž jsme si s vedením firmy upřesňovali můj zájem, motivaci a způsob, jakým využiji získané informace. Na místě se o mě pak postupně starali tři lidé – produktový manažer kulového střeliva, vedoucí oddělení balistiky a pracovník oddělení ověřování kulového střeliva. Absolvoval jsem obvyklou novinářskou návštěvu ve výrobě a v trezoru sbírkových zbraní, především mi ale bylo dovoleno nahlédnout „hlouběji do kuchyně“.
Název jí dala láska k opeře
Firma, která oslavila 120 let existence, má zajímavou historii. Na konci 19. století koupili norští bratři Engerové továrnu na výrobu střel sídlící blízko Osla. Z obchodně-strategických důvodů bylo nutné továrnu přestěhovat za hranice ideálně tak, aby továrna stála na první železniční zastávce ve Švédsku. S trochou nadsázky první zastávku však už obsadila jiná manufaktura, tak vystoupili hned na té další, v Åmotfors. Tam v roce 1902 založili muničku a pojmenovali ji podle opery Norma, antické tragédie z pera skladatele Vincenza Belliniho, kterou miloval nejstarší z bratrů.
Norma stála u vzniku důležitých technologií, střeleckých patentů a je pevně spjata se základy moderní přesné střelby. Podílela se například na vývoji tzv. boat-tail střel se skosenou zádí, spolupracovala na vývoji magnum střeliva pro společnost Weatherby, na vývoji moderních ráží Blaser a byla jedním z prvních výrobců, kteří na trh uvedli tzv. bondované střely charakteristické chemickým spojením olověného jádra s pláštěm.
Nejmladšími novinkami z produkce Norma jsou terčově přesné bondované lovecké střely Bondstrike expandující i ve velkých vzdálenostech nebo třeba 100% bezolovnatá, nefragmentující lovecká střela Ecostrike, která si dokáže zanechat přes 99 % hmotnosti i po zásahu kosti.
Nástup loveckých tlumičů Norma podpořila v roce 2020 zavedením řad střeliva Silencer (např. Oryx Silencer, Ecostrike Silencer), které dokáže v krátkých hlavních vyvinout stejnou úsťovou rychlost jako v hlavních standardní délky.
Norma vyvinula také loveckou .308 Norma Magnum a 6.5-284 Norma, dále odstřelovačskou .300 Norma Magnum nebo moderní sportovní 6 BR Norma využívanou k přesné střelbě do vzdálenosti jednoho kilometru.
V současnosti je Norma jednou z několika mála firem ve střeleckém průmyslu, které určují kvalitu celého segmentu a směr dalšího vývoje. Zaměstnává kolem 350 lidí a na překvapivě malé ploše ročně vyrobí přes 30 milionů kusů kulového střeliva ve 110 rážích. Mezi hlavní hodnoty společnosti patří vysoký standard kvality střeliva i samostatně prodávaných přebíjecích komponent, konzistentní výkon s minimálními odchylkami mezi sériemi a po léta budovaná důvěra zákazníků.
Z papíru až do zásobníku
Výroba střeliva je technologicky, organizačně a ekonomicky náročný proces. Produktový manažer udržuje společně s odděleními prodeje, výroby a strategie tzv. roadmapu, tedy plán výroby na několik měsíců i let dopředu. Vývoj úplně nových ráží probíhá paralelně a obvykle je výsledkem spolupráce se státním nebo soukromým subjektem. Zadání nové výroby do roadmapy proběhne buď formou požadavku na užití existujících střel v nových rážích, např. „střela 6.5 mm ORYX v patroně 6.5 PRC“, nebo definicí chování, např. „lovecká bezolovnatá střela kalibru .338 na lov střední africké zvěře ve vzdálenosti 250 až 350 metrů, pro krátký odsuvný závěr a délku hlavně 520 až 600 mm“.
V obou případech putuje zadání do oddělení vývoje, kde začne jeho modelace. Výkon a chování střeliva zde projde počítačovou analýzou, simulací fyzikálních jevů, a když jsou podle výpočtů splněny všechny požadavky, nastává fáze prototypu.
Norma vyrábí prototypy na stejných strojích, na nichž pak probíhá „živá“ produkce. Buď si takový stroj přímo vyrobí nebo připraví „konverzní sadu“ do již existujícího. Tím se omezí množství negativně omezujících faktorů při zavádění sériové výroby.
Do této chvíle projde prototypní výrobní série desítkami hodin modelací a testů a jsou na řadě reálné testy na konzistenci, precizi a v případě loveckého střeliva také na vlastnosti v kontextu terminální balistiky. K rukám zákazníka se dostane až produkt prověřený stovkami hodin testů napříč vývojovými týmy, testovacími střelci a dalšími partnerskými subjekty. Norma nikdy nepustí na trh něco, o čem není přesvědčena, že předčí nastavená očekávání.
Testy precize
Prvním z ověřovacích kroků je střelba na 100 metrů. Prověřuje se střelivo navržené na vypočítanou rychlost v balistické laboratoři. Cílem je zjistit první referenční rychlosti a tlaky v závislosti na zvolené prachové složi a zápalce – vše striktně v souladu s předpisy a normami CIP a SAAMI. Střelivo musí dosahovat očekávané stabilní úsťové rychlosti a rozptylu zásahů v terči.
Po úspěšných testech včetně střelby s redukovanou úsťovou rychlostí se přesouvá vývojový tým na delší střelnice – nejprve na třistametrovou, poté na střelnici dlouhou 6 kilometrů. Na šestikilometrové střelnici testuje Norma především odolnost proti vlivům prostředí a také měří rychlost projektilu po celé jeho letové vzdálenosti.
Kromě letových vlastností je výsledkem měření i tzv. balistický koeficient střely, který zjednodušeně řečeno udává schopnost odolávat vlivům prostředí za letu. Pokud se zde ukážou neočekávané výsledky, je třeba vrátit se na začátek procesu. Jak mi bylo sděleno, s každým novým výrobkem navštíví vývojový tým šestikilometrovou střelnici nejméně dvakrát, ve většině případů vícekrát.
Testy v balistickém gelu
Při vývoji a ověřování sériově vyráběných loveckých nábojů využívá Norma rychloběžnou kameru a gel na bázi přírodní želatiny, který z dodávaného granulátu vyrábí balistik ve firemní „kuchyni“. Testováním v balistickém gelu se má dosáhnout stabilních a opakovatelných podmínek pro studium průběhu zásahu. Gel se chladí na teplotu 4 °C, aby měl správnou tuhost porovnatelnou s měkkými tkáněmi. Při testování střel pro nebezpečnou africkou zvěř lze do gelu zavařit mechanické překážky, pro nejběžnější lovecké ráže to však není potřeba a používá se gel čistý.
Norma si vypracovala vlastní metodiku pro výpočet předané a zůstatkové energie a analýzu střelného kanálu. Jejích laboratoří využívají i další subjekty z koncernu Beretta, do něhož Norma spadá.
Vlastnosti každé střely při zásahu jsou určeny její konstrukcí. Máme hluboko penetrující střely, které si zachovávají vysokou zbytkovou energii, jsou střely varmintové, u kterých je žádoucí maximum předané energie a tvorba ranivých fragmentů, existují také střely s vysokou zbytkovou hmotností přes 99 %. Zákazník si tak může vybrat střelivo podle způsobu lovu, cílové zvěře a chování střely v souvislosti s poškozováním zvěřiny.
Testy v balistickém gelu jsou založeny na skutečnosti, že střela má konkrétní rychlost před vstupem a na výstupu, a při průniku zanechává charakteristickou dočasnou a trvalou dutinu. Čím je rozdíl vstupní a výstupní rychlosti větší, tím více energie je předáno do gelu.
Průběh zásahu je zaznamenán rychloběžnou kamerou, v klíčových místech gelu se odečte rychlost střely a provede se přepočet na aktuální energii.
Když střela skončí svou cestu v dopadovém prostoru, je podrobena další analýze na zbytkovou hmotnost, tvar a další parametry. Takto Norma průběžně testuje všechny své lovecké náboje, a pokud dojde k nečekaným odchylkám od požadovaného chování, je série bez milosti zlikvidována. Výroba se znovu rozjede až po vyřešení problému.
Testování nábojů probíhá na standardní úsťovou rychlost, přičemž do gelu se střílí ze vzdáleností 25 a 100 metrů. Simulaci déle letící střely vytváří balistické oddělení redukcí prachové navážky a tím snížení dopadové rychlosti. Výsledkem testů je i analýza, jak se střela bude chovat například v 300 a více metrech.
Praktická aplikace poznatků vnitřní balistiky
Norma navrhuje a vyrábí většinu svých běžných loveckých ráží tak, aby došlo k maximalizaci předané energie v hloubce 8 až 12 cm, zamezilo se nadměrné expanzi střely na vstupu a naopak byl zajištěn optimální výkon v oblasti životně důležitých orgánů. Právě tyto poznatky spolu s těmi z vizualizace zásahu v balistickém gelu pak Norma využívá pro určování vhodnosti střeliva k lovu konkrétní zvěře a zohlednění dalších individuálních podmínek.
Pro zákazníky firma vytvořila ve spolupráci s partnery, profesionálními lovci, průvodci a ambasadory jednoduchý způsob, jak si vybrat náboj nejbližší vlastnímu očekávání. K usnadnění výběru slouží zákazníkovi piktogramy zvěře a rozlišení vlastností. Piktogramy znázorňují buvola, losa, jelena, srnce, divočáka, zajíce, lišku, sviště a vránu, přičemž každý z nich zastupuje celou skupinu zvěře podobné velikosti.
Dalšími parametry jsou lovecká vzdálenost, ranivost, průraznost a zastavovací účinek. Ty jsou znázorněné na třístupňové škále od nejmenší po největší.
Vzdálenost je přímo vázaná na balistický koeficient střely. Ty střely, které mají nízký balistický koeficient (zjednodušeně řečeno střely s nižší odolností proti odporu vzduchu a vlivu větru), zejména střely typu softpoint, jsou na škále vzdálenosti nejníže, naopak střely se skosenou zádí (boat-tail) a balistickou špičkou mají koeficient nejvyšší a na škále vzdálenosti tedy budou nejvýš. Zjednodušeně – nejnižší stupeň funguje efektivně okolo 100 metrů, střední do 200 metrů a nejvyšší nad 200 metrů. Z vlastní zkušenosti bych rád ale zdůraznil, že i střely typu softpoint (třeba Norma SP) dosahují v mé zbrani rozptylu pod 5 cm ve 200 metrech.
Druhým parametrem je ranivost a vychází z analýzy dočasné a trvalé dutiny. Střely vysoko na škále předají naprostou většinu své energie uvnitř zasaženého objektu. Do této kategorie patří i varmintové střely s rapidní expanzí, často řízeně fragmentující, zanechávající ve střelném kanálu odtržené kousky pláště a jádra. Samozřejmě budou tyto střely vynikající v okamžiku, kdy nechceme, aby zvěř po zásahu odešla, nicméně musíme počítat s nezanedbatelným vlivem na kvalitu takto získané zvěřiny.
Dalším parametrem je průraznost. Zjednodušeně se dá hovořit o tom, že v nepřímé úměře k ranivosti a zohlednění zbytkové hmotnosti střely získáme průraznost. Střely s vysokou průrazností jsou obvykle tvrdší, méně se rozevírají a v porovnání s vysoce ranivými střelami zanechají v objektu méně energie. Pokud je cílem lovu co nejmenší poškození zvěřiny, jsou průrazné střely nejvhodnější. I tyto střely mají samozřejmě vynikající výkon a dobře penetrující střely stále zanechají ve zvěři dostatečné množství energie na její humánní usmrcení.
Posledním parametrem je zastavovací účinek, který vychází z analýzy dočasné dutiny. Konkrétně popisuje množství energie předané v hloubce penetrace 8 až 12 cm, kde jsou uložené důležité orgány. Vysoce hodnocené střely, např. Bondstrike nebo Tipstrike, zajistí tzv. hydrostatický šok, tedy pomyslnou tlakovou vlnu poškozující okolní orgány a nervovou soustavu.
Popsaný proces výběru je k dispozici na oficiálních webových stránkách Normy a postupně se bude promítat do dalších materiálů a popisů v dealerské síti.
Slovo závěrem
Den v Normě utekl strašně rychle. Podíval jsem se na výrobu komponent i kompletaci nábojů, balení a přípravu k expedici, osobně si vyzkoušel ověřovací proces vnitřní balistiky a nejméně dvě hodiny zkoumal zpomalené záznamy různých ráží, včetně neuvěřitelné 505 Gibbs letící přes dva balistické bloky s několika zatavenými dřevotřískovými přepážkami, aniž by střela změnila rychlost či směr.
Pochopil jsem také vazbu mezi záznamy průběhu v balistickém bloku a jak se přenáší do výše uvedené škály – cílová zvěř, vzdálenost, ranivost, průraznost a zastavovací efekt.
Postup vzniku, návrhu a ověřování střeliva jsem v článku samozřejmě shrnul jen na to nejpodstatnější, ve skutečnosti je mnohem složitější. Ta vizuálně zábavná část s želatinou je jen pomyslná třešnička. Celá návštěva byla úžasná zkušenost, na kterou v budoucnu věřím navážu.
Střelivo NORMA zakoupíte v distribuční síti KOZAP Uherský Brod spol. s r.o.
Kategorie a škálu zařazení střeliva naleznete na www.norma-ammunition.com
Ing. Martin BROŽEK,
autor projektu JduLovit.cz
pro další obsah mě vyhledejte na sociálních sítích
Vyzkoušejte aplikaci JduLovit.cz