ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Jak správně pronajmout (propachtovat) honitbu VII. díl

Myslivost 1/2023, str. 36  Roman Ondrýsek, Ondřej Fiala
Co dělat, když nesouhlasím s rozhodnutím soudu?
 
V minulém díle jsme se již ocitli v soudní síni. Věnovali jsme se nepříliš využívanému institutu předběžného opatření, díky němuž lze dočasně uložit účastníkům některé povinnosti, a to do doby, než bude o sporu o neplatnost rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodnuto soudem konečně.
Poté jsme se věnovali řízení před soudem I. stupně: řekli jsme si na co nezapomenout v žalobě, jak se chovat při jednání a přiblížili jsme si celkově samotný proces u soudu.
Lze předpokládat, že po vydání rozhodnutí bude některá ze stran nespokojena. Buď na straně člena honebního společenstva, který se snažil rozhodnutí valné hromady (honebního výboru) zneplatnit, nebo na straně honebního společenstva, které se v řízení snaží naopak platnost rozhodnutí uhájit. Nespokojený účastník má možnost prvostupňové rozhodnutí zvrátit u vyšší soudní instance. A o tom si budeme povídat dnes.

IMG_7786-Milan-Slavinger.JPG
 
Odvolací řízení
 
Odvoláním lze obecně napadnout rozhodnutí soudu, který rozhodoval v I. stupni. Odvolání je nutné podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. A my už z minula víme, že to bude rozhodnutí krajského soudu, protože ten je příslušný řešit otázku neplatnosti rozhodnutí orgánů právnické osoby.
Protože rozhodují v prvním stupni krajské soudy, pak odvolání adresujete k vrchnímu soudu. V České republice máme dva vrchní soudy - jeden se sídlem v Praze, druhý v Olomouci. Je třeba si proto ověřit, pro který vrchní soud spadá krajský soud, který ve věci rozhodl. Nebojte se ale, na konci rozhodnutí soudu prvního stupně naleznete poučení, kde vám sám soud napoví, k jakému soudu se odvolání podává.
A ještě jedna drobnost - v odvolání je sice třeba napsat, že jej adresujete vrchnímu soudu, nicméně samotné podání fakticky zasíláte tomu soudu, proti jehož rozhodnutí brojíte. V podání se to obvykle píše následovně. Adresát: Vrchní soud v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem. Písemnost tedy v našem příkladu fakticky zasíláte na Krajský soud v Ústí nad Labem, s tím, že tento soud odvolání poté sám předá pražskému vrchnímu soudu.
Laik se nad tímto jistě pozastaví, proč se tak děje, ale je to z toho důvodu, že krajský soud ještě předtím, než odvolání postoupí na soud vyšší instance, provede ve věci přípravné úkony pro odvolací řízení. Krajský soud například ověřuje, zda odvolatel své podání stihl učinit v odvolací lhůtě.
Patnáctidenní lhůta pro odvolání začíná běžet okamžikem, kdy vám bylo doručeno rozhodnutí soudu I. stupně. Odvolání musí obsahovat požadované náležitosti. Ty rozdělujeme do dvou kategorií - obecné náležitosti a zvláštní náležitosti.
Obecné náležitosti jsou takové, které má každé podání učiněné vůči soudu. Těmi jsou: i) uvedení soudu, jemuž podání adresujete, ii) identifikace toho, kdo činí podání, iii) v jaké věci podání zasíláte, iv) co sledujete (čeho se domáháte), a dále podepsání a datování. Datum a podpis není třeba, pokud je podání učiněno v elektronické podobě podle zákona o elektronických úkonech (například prostřednictvím systému datových schránek). Kromě těchto obecných náležitostí je nutné v odvolání uvést také zvláštní náležitosti odvolání.
Zvláštní náležitosti odvolání jsou takové, které jsou specifické jen pro odvolání. Těmito náležitostmi jsou: i) označení rozhodnutí, které napadáte (např. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne XX. XX. XXXX, č.j. XX Cm XX/XXXX-XX), ii) v jakém rozsahu napadáte rozhodnutí (které výroky považujete za vadné), iii) odvolací důvod (tedy v čem spatřujete nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu) a iv) čeho se domáháte (změny či zrušení rozhodnutí soudu).
Nejdůležitější náležitostí je pochopitelně odvolací důvod. To je hlavní vada, kterou vytýkáte rozhodnutí soudu nižšího stupně.
Odvolacích důvodů může být i několik vedle sebe. Obvykle se jedná o nesprávné právní posouzení věci nebo neúplné či nesprávné skutkové závěry. Nemusíte se tak omezovat pouze na jeden odvolací důvod.
Pokud se jedná o rozsah odvolání, můžete napadat celé rozhodnutí (všechny výroky), nebo pouze jen výroky některé. Někteří účastníci dělávají to, že z opatrnosti uvádí, že napadají rozhodnutí v celém rozsahu.
Oproti klasickému spornému řízení má řízení o neplatnost rozhodnutí orgánu právnické soby jednu velkou výhodu. Jedná se o uplatnění tzv. novot. V odvolacím řízení totiž lze bez omezení uplatňovat nové skutečnosti a důkazy, které nebyly v předchozím řízení, před soudem prvního stupně, uplatněny. Pokud tedy ve fázi odvolacího řízení zjistíte, že jste neuvedli (zapomněli) nějaký důkaz, můžete ho bez obav navrhnout ještě v rámci svého odvolání. Samozřejmě, všechny důkazy je lepší vždy uvést již před soudem prvního stupně, aby byly projednány již od počátku řízení, ale chyba se stát může. Naštěstí máte možnost nápravy.
 
Jestliže bylo odvolání proti rozhodnutí ve věci samé podáno řádně a včas, pak předseda senátu soudu I. stupně doručí odvolání ostatním účastníkům řízení. Předseda senátu pak opatří listiny, jichž se odvolatel dovolává a po uplynutí odvolací lhůty předloží věc odvolacímu soudu.
V této fázi nezapomeňte na stejný tip, který jsem vám dal v případě doručení žalobního návrhu: zašlete soudu své vyjádření. Jestliže vám soud zaslal odvolání protistrany, sdělte soudu váš názor k odvolání. Není totiž pravidlem, že vás soud vyzve, abyste se k odvolání vyjádřili. To vám ale nebrání své stanovisko vyjádřit i tak.
Takové písemné vyjádření má své výhody – můžete se na něj předem připravit a řádně tak formulovat své myšlenky a argumenty. Je to mnohem lepší, než své stanovisko k dovolání formulovat „za pochodu“ v soudní síni, až ve chvíli, kdy je nařízeno soudní stání k projednání odvolání.
Odvolací soud může rozhodnutí přezkoumat i tehdy, nebyl-li odvolací důvod i přes výzvu uplatněn. Odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně. Nadřízený soud tak může zopakovat dokazování, provést navržené důkazy, které soud I. stupně neprovedl nebo i dokazování doplnit důkazy novými, ovšem jen v takovém rozsahu, aby nenahrazoval činnost soudu prvního stupně. Odvolací soud nesmí provádět rozsáhlé dokazování.
Pokud soud dospěje k názoru, že odvolání podala neoprávněná osoba, odvolání není proti napadenému rozhodnutí přípustné nebo bylo podáno opožděně, pak odvolání odmítne.
 
Samotné jednání před odvolacím soudem probíhá obdobně jako u soudu první instance. Po zahájení je předneseno odvolání, poté je protistraně dáno právo se k němu vyjádřit. Následně probíhá dokazování, a po jeho skončení je stranám dána možnost učinit závěrečné návrhy.
Poté následuje rozhodnutí soudu. Odvolací soud má několik možností, jak ve věci rozhodnout, přičemž každá forma rozhodnutí má svůj zákonný podklad.
Jestliže odvolací soud shledá, že napadené rozhodnutí je ve výroku věcně správné, rozhodnutí potvrdí.
Dále může soud odvolací řízení zastavit, pokud vzal odvolatel svůj návrh zpět.
Pokud odvolací soud zjistí, že řízení před soudem prvního stupně netrpí závažnými vadami, ale rozhodnutí není správné, může sám rozhodnutí změnit.
A konečně odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně také zrušit, a to pro závažné vady.
Pokud dojde ke zrušení rozhodnutí, musí být následně rozhodnuto o dalším postupu. Lze předpokládat, že takovým postupem je, že soud věc vrátí soudu prvního stupně k dalšímu řízení a případně uvede, jaké vady je třeba napravit.
 
Dovolací řízení
 
Odvolacím řízením je projednávaná věc konečným způsobem vyřízena. To znamená, že již není možné proti rozhodnutí odvolacího soudu podávat řádné opravné prostředky. Už není možné se dále odvolávat proti rozhodnutí odvolacího soudu.
To ale neznamená, že účastníci mají prázdné ruce. Zákon totiž zná ještě mimořádné opravné prostředky. Tím je myšleno dovolání, žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost.
My se budeme věnovat prvnímu mimořádnému opravnému prostředku, jímž je dovolání (pozor, ne odvolání).
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který se podává Nejvyššímu soudu proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího orgánu.
Dovolání lze podat jen pokud to zákon připouští, což je v případě návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby splněno.
Dovolání může účastník podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Opět se vracíme k důležitosti lhůt, neboť její zmeškání nelze prominout. Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůta ovšem zůstává zachována i pokud je dovolání podáno u odvolacího či dovolacího soudu.
Specifikem dovolání je tzv. povinné zastoupení. Dovolatel musí být zastoupen advokátem. Lze připustit i zastoupení notářem, to ale platí pouze pro věci uvedené v § 3 notářského řádu.
Dalším specifikem je vcelku omezený prostor pro to, co může Nejvyšší soud přezkoumávat. Dovolání lze podat jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a musí být popsáno, v čem spočívá tvrzená nesprávnost právního posouzení soudu. Dále musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno, v čem dovolatel spatřuje přípustnost dovolání a čeho se domáhá tzv. dovolací návrh.
Dovolací soud rozhoduje zpravidla bez jednání. To znamená, že pro vydání rozhodnutí obvykle není nařízeno žádné jednání, neprovádí se důkazy. Po podání dovolání je vám zkrátka po několika měsících doručeno rozhodnutí od Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud může podané dovolání odmítnout, zamítnout nebo rozhodnutí odvolacího soudu změnit nebo zrušit.
Ani dovolacím řízením nemusí být ale řešená věc definitivně uzavřena.
 
Ústavní stížnost, stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva
 
Jestliže v průběhu řízení došlo k zásahu do základního práva nebo svobody účastníka řízení, lze se ještě obrátit na Ústavní soud.
Ústavní stížnost se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Ve věcech myslivosti je to tak rozhodnutí o dovolání. Abyste tedy mohli podat ústavní stížnost, je potřeba vyčerpat všechny opravné prostředky, včetně dovolání k Nejvyššímu soudu.
V oblasti myslivosti se s tím prakticky nelze setkat, nicméně ani poté, co Ústavní soud ve věci rozhodl, nemusí jít o zcela poslední rozhodnutí ve věci. Lze se ještě obrátit k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku. To za předpokladu, že účastník již vyčerpal všechny vnitrostátní opravné prostředky včetně podání ústavní stížnosti. Lhůta k podání stížnosti je 4 měsíce ode dne, kdy bylo přijato konečné rozhodnutí. Stěžovatel musí namítat porušení některého z práv přiznaných Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod některou ze smluvních stran (zde Českou republikou). Typicky půjde o porušení práva na spravedlivý proces.

Shrnutí a slovo na závěr celého seriálu
 
Věříme, že i proces před soudem je pro vás zajímavým tématem a třeba jste se dozvěděli něco nového, co se vám v budoucnu může hodit. Stejně jako v předchozích číslech si na závěr dovolujeme upozornit na dodržování stanovených lhůt a řádného promyšlení svého postupu před učiněním úkonů směrem k soudu. Zároveň vždy pečlivě zvažujte, zda již není na místě oslovit odborníka, s žádostí o pomoc při sepisu podání nebo pro zastoupení v daném řízení.
 
S úctou a myslivosti zdar
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
člen právní komise ČMMJ
člen pracovní skupiny ČMMJ k tvorbě zákona o myslivosti
působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář, www.specialis.cz, myslivost@specialis.cz
 
Mgr. Ondřej Fiala
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář – spolupracující advokát
 

Zpracování dat...