ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Laserové zaměřovače Sightmark Laser Boresight.

Myslivost 11/2023, str. 78  Martin Helebrant
Předpokládám, že se to stane občas skoro každému z nás, mě osobně nevyjímaje. Puška najednou začne střílet jinam, než by podle vás měla. Přemýšlíte, co se mohlo stát. Klepli jste s ní? Nová série nábojů? Špatně nasazený zaměřovač? Tak vyrazíte na střelnici a dáte „ránu do papíru“. Většinou nezůstane jen u jedné, protože jedna rána není důkaz. S narůstajícím počtem ran do papíru roste většinou i nervozita, případně dilema Strhnul jsem tu ránu nebo je to důkaz nějakého problému?
 Dobrým řešením je požádat nějakého přítomného dobrého střelce o kontrolní ránu nebo dvě. I tak už jste ale vystříleli aspoň pět ran. Přesto se může stát, že stále nemáte řešení. A tak začnete zkoušet, pokoušíte se vyloučit jednu možnou příčinu po druhé. Kontrolujete nasazen zaměřovače na zbraň, dotažení kroužků, dotažení systému zbraně v pažbě, zkoušíte zbraň znovu nastřelit, pak zkoušíte vyměnit montáž … když jsou střelečtí raraši dostatečně škodolibí, vydrží vám tato zábava klidně na celou sezónu.
Prvním krokem při těchto pochybnostech a při nastřelování zbraně bývá upnutí zbraně nebo aspoň její pevné ustavení na střelecký vak, vyjmutí závěru a pohled vývrtem hlavně na terč nebo jiný výrazný orientační bod. Následně, bez pohnutí se zbraní, se podíváte zaměřovačem a měli byste vidět stejný bod, na jaký míří hlaveň. Lidské oko má přirozenou tendenci pozorovaný předmět v zorném poli (průzoru) vystředit a pokud si dáme pozor na to, abychom měli soustředné kružnice vnitřní a vnější hranice vývrtu, může být i tato minimalistická metoda velmi účinná a zejména při prvotním nastřelování umožní docela slušné základní nastavení zaměřovače na zbrani. Ale chce to praxi a nefunguje úplně na každém.
Kdysi dávno jsem viděl v nějakém katalogu pomůcku – laserové ukazovátko, které se dalo zasunout do hlavně a například při nastřelování zbraně tak zviditelnit osu vývrtu – tedy ukázat kam hlaveň míří. Dnes jsem objevil tohle ukazovátko v nabídce firmy SightMark. Dokonce hned v celé řadě dnes nejrozšířenějších ráží. Zajímalo mě, jak přesné takové ukazovátko je, proto jsem se dohodl s dovozcem, firmou Zbraně Šubrt České Budějovice, na umožnění testu několika různých provedení této pomůcky. Zvolil jsem ukazovátka pro mnou vlastněné kulové zbraně v rážích 7x64, 7,62x39 a pro brokovnice ráže 12.
Ukazovátko má tvar náboje příslušné ráže s chybějící střelou a práce s ním je opravdu jednoduchá. Odšroubujte dno „nábojnice“, vložte dovnitř dvě baterie LR48 (synonymum AG5,LR754,393) plochou stranou (kladným pólem) nahoru, zašroubujte víčko zpátky a ze středu ukazovátka se rozsvítí laser. Vložte ukazovátko do nábojové komory a zavřete závěr. Z hlavně nyní svítí červený laser.
Teď už je to jednoduché. Podíváte se zaměřovačem na nějakou volnou odraznou plochu, ideální je zeď světlé barvy a někde v zorném poli uvidíte červenou nebo tmavě růžovou tečku. Jak ale z její polohy poznáte, že je všechno v pořádku?
Stranově je to snadné – tečka musí ležet na svislé niti záměrného obrazce. Se svislou polohou tečky je to horší, protože tečka (dopad laseru) je promítnutím osy hlavně, zatímco vy se díváte osou zaměřovače. Aby nebylo složitostí dost, střela neletí ani podle osy hlavně, ani podle osy zaměřovače, ale opisuje balistickou křivku. To je parabola vyššího řádu, hlaveň opouští stejně jako laser v ose hlavně, ale gravitace táhne střelu dolů až nakonec dopadne na střed terče. Proto je osa zaměřovače vychýlená vůči ose hlavně směrem dolů. Dvě různoběžky se v rovině protínají jen a pouze v jednom bodě.  Obrázek napoví víc.

Strela-ukazovatko-a-zamerovac.jpg

Takže pokud jste blízko dopadové plochy, vidíte tečku pod osou zaměřovače (pod středem záměrného obrazce). Pokud budete couvat dál od dopadové plochy (terče), bude se tečka zvedat a blížit ke středu. V nějaké vzdálenosti od stěny tečka bude přesně ve středu. Pokud budete dál couvat, tečka dál stoupá nad střed záměrného obrazce a bude stoupat, dokud se budete vzdalovat od dopadové plochy.
Máte dvě základní možnosti. Buď si změříte vzdálenost, kde laser prochází středem záměrného obrazce. Nebo si budete pamatovat, kde leží tečka na známé vzdálenosti.

A teď to hlavní: k čemu že mi ta hračka bude?

Aplikace první – chci si nastřelit kulovnici. Zasunu ukazovátko do komory. Dobře si ustanovím zbraň, třeba pevným opření o střelecký vak tak, aby červená tečka byla v horní části terče. Je dobré si zde předem udělat pomocné znaménko, křížek, kolečko, prostě něco, kam budete ukazovátko umisťovat. Prakticky u všech současně používaných ráží je pokles na 50 metrů takový, že když umístíte tečku do horní části, tak zásah střely bude pořád ještě v papíru o formátu A4.
Následně jen znovu umístíte tečku na pomocné znaménko a pomocí stavítek najedete záměrným obrazcem na dopad střely na papíru. Kontrolní výstřel již střílejte na střed terče.
Aplikace druhá: kontrola nastřelení zbraně po přepravě, pádu, při jakékoliv pochybnosti o nastřelení zbraně. Tam je to prosté. Stranově není co řešit, tečka musí ležet na svislé niti. Výškově je to horší. Ale pokud máte poznamenané, kde je tečka vůči středu záměrné osnovy třeba na 50 metrech, tak si prostě najděte objekt v téhle vzdálenosti (tečka je vidět, sice nepříliš dobře, ale je vidět i na kůře stromu, ideální je popojít si kus od auta a ukázat si na něm, na lakované ploše karosérie tečka vysloveně září) a pohledem zkontrolujte, zda je vše tak, jak má být. Takovou jednoduchou kontrolu můžete udělat kdekoliv, na posedu, v lese, … Třeba hned, kdy jste při pádu klepli puškou o zem.

IMG_3107.JPG
 
Velkou výhodou použití laserového ukazovátka při nastřelování je skutečnost, že jasně ukáže, zda pohyb záměrné osnovy opravdu sleduje pohyb stavítek. Osa hlavně je pořád stejná, laser ji jasně zviditelní a pohyb kříže vůči tečce je na papíře okamžitě vidět.
Pozor! Většina zaměřovacích dalekohledů s pevným nastavením paralaxy má paralaktickou vzdálenost nastavenou na 100 metrů. Pokud kontrolujete nastavení mimo paralaktickou vzdálenost, pak bude při pohledu zaměřovačem mimo jeho optickou osu (pohled stranou, měsíčkový stín), pak dojde ke zdánlivému posunu záměrného kříže vůči tečce. Velmi hezky se to dá vidět, když si ustavíte pušku na střelecký vak a budete se záměrně dívat mimo osu zaměřovače. Čím je zkušební vzdálenost odlišnější od paralaktické, tím výrazněji se zdánlivý posun projeví. Na druhou stranu, na těch 100 metrů už nemusí, zejména za slunečného dne, být tečka vidět. Hodně záleží na kvalitě dopadové plochy.

IMG_3110.JPG
 
Aplikace třetí – broková: z vlastní zkušenosti vím, že jedním z problémů úspěšné brokové střelby je správné založení zbraně do ramene a zamíření pohledem přes lištu. Sightmark proto dělá laserové ukazovátko i v brokových rážích. Situace je tady jednodušší o možnost ignorace balistické křivky, na běžné brokové vzdálenosti pokles dráhy letu rozptyl brokového shluku spolehlivě překryje nějaký pokles dráhy střely.
S ukazovátkem je život mnohem jednodušší. Vložte ukazovátko do komory, žák zaujme střelecký pohotovostní postoj a na povel přilící, případně táhne podle vyznačené linie. Jediné, co potřebujete, je odrazová plocha. Od kamarádů, zdatných brokařů, jsem věděl, že se cvičili „suchým“ nahozením, třeba doma v pokoji. Někdo nahazoval na vypínač, jiný do kouta stropu. Účelem je vycvičit si svalovou paměť tak, aby přilícení bylo opakované a aby zbraň mířila tam, kam střelec hledí. Ale ne všichni začátečníci (a já jsem svého času byl jedním z nich) si zafixují správné přilícení, naučil jsem se „nahazovat“ špatně a dalo mi dost práce se špatného přilícení zbavit. Stejně si myslím, že se ten špatný návyk občas přihlásí o slovo.  
Laserové ukazovátko poskytuje okamžitou kontrolu správnosti přilícení, kvality tažení zbraně podle vyznačené linie. Když jsem zkoušel ukazovátko použít na kolegovi – začátečníkovi, začal dělat velmi rychlý pokrok a po několika desítkách nahození již bylo přilícení rychlé a přesné, důraz je na slově přesné.
Problém byl, že student se naučil mířit nikoliv přes lištu a mušku, ale rovnou tečkou. Když přišel o tečku, ztratil jistotu a tápal. Takže jsme začali při nahození ústí hlavně překrývat papírkem, který jsem sundal teprve když student řekl – teď. Tečka pak nemilosrdně ukázala, zda bylo zamíření správné. Ano, pořád ještě mu zbývá naučit se správně předsazovat, ale ví, že střílí, kam míří. Dělá pokroky, které nás oba těší.
Podle výrobce má tečka laseru velikost 2 úhlové minuty, tj. asi 6 cm na 100 metrech. Když jsem to zkusil ověřit na 5 metrech, změřil jsem průměr asi 3 mm, tečka nemá úplně ostré okraje, každopádně je to docela v dobrém souladu a hlavně, tečka je tak akorát velká, aby byla dobře vidět a srovnat s polohou záměrného bodu. Baterie vydrží asi 1 hodinu, po asi 40 minutách jas tečky na denním světle viditelně poklesl.
 
Jak moc se dá ukazovátku věřit jsem ověřil upnutím zbraně do svěráku a promítnutím paprsku na stěnu vzdálenou 12 metrů. Zde jsem označil místo dopadu. Pak jsem vyndal ukazovátko z komory, tužkou si na něm označil rysky po 120° a opakovaně jsem vkládal ukazovátko do komory, přitom jsem vždy ukazovátkem pootočil o jednu rysku. Celkem jsem to opakoval dvanáctkrát (čtyřikrát kolem dokola). Kolega přitom na zdi kontroloval místo dopadu paprsku. Toto jsem udělal se všemi třemi ukazovátky, která jsem měl k dispozici – náboj 7x64, 7,62x39 a 12 brokový. U 7x64 byla na 20 metrů prakticky úplně přesná, stejně jako ukazovátko v ráži 12. Ukazovátko 7,62x39 opisovalo při pootáčení kružnici o průměru asi 2 mm. Měřilo se to špatně, svítící kolečko nemělo úplně ostré okraje, ale dá se říci, že chyba bude někde kolem 1 cm na 50 metrů.
Na krčku ukazovátka je několik velmi malých šroubků a několik dalších otvorů, zjevně zakápnutých barvou jako plomba po nastavení. Myslím, že ukrývají seřizovací mechanismus laseru. Asi by proto bylo možné zkusit drobnou chybu napravit, ale když jsem si vyhodnotil pravděpodobnost, že se mi podaří ukazovátko vylepšit a pravděpodobnost, že ho neopravitelně zničím, upustil jsem od kutilských ambicí. Zjištěná přesnost (asi 2 cm na 100 metrů) je pro jednoduchou orientační kontrolu postačující a víc od ukazovátka nečekám.

IMG_3106.JPG

Až po konci testu jsem se setkal s puškařem, který ukazovátka ve více rážích používá při nastřelování již delší dobu, podle něj jsou i ukazovátka, která jsou na 50 metrů až o 5 cm mimo osu. Nevím, možná jsem měl štěstí nebo on smůlu na konkrétní kusy.  Přesto, i s takto velkou odchylkou, pokud při nastřelování umístíte tečku na 50 metrů do horní třetiny papíru A4, dopadne střela do papíru.  
Obecně bych řekl, že rozumná maximální dálka pro použití ukazovátka je někde mezi 30 až 50 metry, dále je tečka za denního světla čím dál víc přesvícená a není zřetelná. Pomůže najít stinné místo nebo kontrolovat nastřelení na začátku soumraku.
Zkusil jsem ukazovátko položit do sklenice s vodou – 5 minut přežilo bez úhony, ačkoliv se výrobce o vodovzdornosti nezmiňuje. Máčení není nic, co bych ukazovátku chtěl dělat, test mi ale poskytl naději, že pokud spadne do bláta nebo do louže, asi přežije.

IMG_3098.JPG

K ukazovátku je přibalené pouzdro z tuhé kordury, které ale má jednu drobnou vadu. Kapsička v pouzdru nemá chlopeň, takže se mi opakovaně stalo, že dvě knoflíčkové baterie se mi při otevření pouzdérka vysypaly na zem. Být to v trávě, je to opravdu nepříjemné, baterie jsou maličké a najít je by nebylo nic snadného.
 
Pokud shrnu všechno výše uvedené: ukazovátko se ukázalo jako přesné (přiměřeně svému určení), odolné a docela jednoduché. Jako kontrolní nebo pomocný nástroj nastřelení je velmi šikovné, zejména protože mi umožňuje kontrolovat i funkci seřizování záměrného obrazce.
Jako výuková pomůcka pro začínajícího brokaře se ukazovátko vysloveně osvědčilo. Pro toho, kdo to myslí se střelectvím vážně, je proto laserové ukazovátko Sightmark Laser Boresight další zajímavou pomůckou, kterou si můžeme usnadnit život.
 
Za zapůjčení přístrojů děkuji českobudějovické firmě Zbraně Šubrt.
Ing. Martin HELEBRANT

Zpracování dat...