Nutno nicméně podotknout, že tak, jak se rozevírají nůžky mezi cenou různých typů přístrojů, rozevírá se i propast mezi jejich výkony. V tomto segmentu zkrátka a dobře platí, že za málo peněz neseženete slušnou muziku.
K výši investice zde doplním ještě jeden postřeh, který mohu učinit na základě dlouhodobé spolupráce s časopisem Myslivost, díky které mi prošly rukama v rámci uživatelských testů termovizní přístroje různých cenových relací.
Můj závěr je jednoznačný a dovolím si v něm parafrázovat známé rčení neméně známého podnikatele Tomáše Bati – opravdu nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci. Jinými slovy – investice do termovize na nejnižší cenové úrovni je investice víceméně vyhozená, protože daný přístroj můžeme plnohodnotně používat maximálně do vzdálenosti padesát metrů.
Jak již vnímavý čtenář zajisté vytušil, nehodlám se v dnešním příspěvku v žádném případě věnovat termovizím z nižší cenové třídy. Díky laskavému přístupu zástupců firmy ThermVisia jsem měl totiž možnost vyzkoušet jednu z jejich novinek - ThermTec Cyclops340D.
K hodnocení výrobku přistoupím s dovolením tak, jak jsem zvyklý. Znamená to, že se budu pouze okrajově zabývat technickými detaily a zaměřím se spíše na pocitové posouzení, ovládání, manipulaci, uživatelský komfort a kvalitu zobrazení.
Prvotní dojem
V případě uživatelského posouzení jakéhokoliv produktu hraje, ať si to připustíme nebo ne, do značné míry významnou roli prvotní dojem. Mám-li jedním slovem vyjádřit ten svůj z okamžiku, kdy jsem vyjmul termovizní monokulár z obalového papíru, napadlo mne již při pohledu na originální balení slovo precize. A ta pokračovala. Přes krabici, transportní uložení i precizní provedení přístroje jsem se totiž se stejným pocitem propracoval až k samotnému pohledu do okuláru.
Přiznám se, že obsluha pro mne nebyla ničím neznámým, protože levnějšího bratříčka ThermTec Cyclops315 jsem používal více než celý předchozí rok. V momentě, kdy jsem stiskl ovládací tlačítko, mě téměř zasáhla klukovská horečka porovnatelná s tím, když dítě obdrží vysněnou hračku. Skoro jsem se modlil, aby byl zdroj dostatečně nabitý a já si mohl užít předem slibované obrazové vlastnosti ihned, bez čekání nad červeně blikajícím indikátorem stavu baterie.
Byl jsem tak natěšený, že jsem dokonce pozapomněl, že přes zavřené okno toho termovizí opravdu moc neuvidím. O to více mě potěšilo, že přístroj bez problémů detekoval robustní masařku, která se snažila přes zdánlivě průchozí sklo dostat na svobodu. Protože prvotní dojmy již samozřejmě vyprchaly, pokusím se nyní ve vážnějším duchu přiblížit skutečné kvality přístroje dalším uživatelům.
Daněla 30 m, objektiv 20 mm
Daněla 30 m, objektiv 40 mm
Obraz
Obrazový výstup ThermTec Cyclops340D je, jak již bylo řečeno, precizní a pověsti, které přístroj předcházely, v uvedeném směru nelhaly. Samozřejmě, že jsem neviděl ani zlomek všech dostupných produktů na trhu, natož, abych je měl možnost fyzicky vyzkoušet. Nicméně jsem dosud neměl v ruce přístroj poskytující podobné termické zobrazení. Lví podíl na této skutečnosti mají samozřejmě tři komponenty, které se podařilo evidentně výborně doplnit a sladit.
Prvním z nich je kvalitní optická soustava opírající se o 40mm vstupní čočku (o flexibilní možnosti přestavění a změně zoomu se s dovolením zmíním na jiném místě). Druhou je senzor s rozlišením 384x288 pixelů. A tou třetí, z mého pohledu zásadní, je velký OLED displej 1024x768 pixelů. V uvedené kombinaci poskytuje přístroj skvělé zobrazení, a co bych rád zdůraznil, bez výrazného kostičkování a roztřepených okrajů jednotlivých objektů.
Z praktického hlediska je unikátně řešený dvojnásobný optický zoom, který lze využít, jak výrobce uvádí, změnou průměru objektivu ze 40 mm na 20 mm. Po pravdě řečeno mi toto vysvětlení uvedeného kroku tak nějak logicky nesedí, protože termovize má na pohled pořád stejná vstupní „skla“, jen dojde k přestavění jejich vnitřního uspořádání, a tedy i výstupních parametrů. Ale budiž. Terminologii přijímám.
Podstatné z pohledu uživatele je, že po zdvojnásobení průměru objektivu, které se nastaví speciálním prstencem uloženým v druhé linii (počítáno ve směru od objektivu), dosáhneme dvojnásobného optického zvětšení bez ztráty kvality zobrazení. Přepnutí je intuitivní z jedné krajní polohy do druhé a díky výstupku, kterým je kroužek opatřen, je lze kontrolovaně provést i ve slabší rukavici. Ostření obrazu je pak zajišťováno dalším prstencem, který je umístěn přímo na obvodu objektivu, tedy v první linii. Oba prvky mají přiměřeně tuhý chod, není žádný problém s jejich pootáčením. Na druhé straně mají dostatečnou přirozenou aretaci na to, aby se nastavení samo „nerozjíždělo“.
Jako dosavadní uživatel termovizí bez možnosti změny optického zoomu jsem zprvu nechápal, proč by uvedené řešení mělo být zrovna u termovize až tak inovativní a nepochopil jsem je ani po vystoupení z automobilu poblíž pole. Vše mi ale došlo v okamžiku, kdy jsem vstoupil na lesní cestu mezi dvě řady stromů. Při větším nastaveném zvětšení (primárně jsem je pocitově odhadem jen lehce přecenil na 4x, přičemž výrobce udává hodnotu 3,8x, což odpovídá objektivu 40 mm) jsem měl náhle zobrazené scény „plné oči“. I přes velký displej jsem postihl jenom malou část výřezu potenciálního zorného pole. Postačovalo však zvětšení stáhnout na polovinu (1,9x, tedy na objektiv 20 mm) a vše bylo hned jinak. U klasické optiky a za dne bych to považoval za naprostou samozřejmost, při specifikách termo zobrazení je to však cosi nezvyklého.
Z praktického pohledu ke změně optického zvětšení ještě jedna poznámka. Ať u pole nebo v lese, vždy si nechávám primárně nastavenou velikost objektivu 20 mm. Poskytuje to dostatečně širokoúhlý přehled o okolním dění. Daní za něj je nižší čitelnost detailů ve větší vzdálenosti (zde prosím vidíte, jak rychle člověk zpychne a zvykne si na lepší věc…).
Do nějakého jednoho sta metrů ale na změnu objektivu ani nemusíme pomyslet. Teprve poté, co detekujeme vzdálenější drobné cíle, můžeme optické zvětšení přepnout na dvojnásobek a zjistit, cože to vlastně vidíme.
Zde ještě drobnost. Při změně zvětšení počítejme prosím s nutností výraznějšího doostření. Zvětšený ostrý obraz tedy nedostaneme „na první dobrou“.
Poté, co jsem přemýšlet, jak co nejlépe ohodnotit použitelnost tohoto zařízení v myslivecké praxi, mě napadl jeden jediný příměr. Jestliže jsem při dřívějších recenzích termovizních zařízení hledal různě velké cíle a snažil se na nich v různých vzdálenostech posoudit čitelnost jednotlivých detailů, je to v případě ThermTec Cyclops340D téměř zbytečná práce. Při 40mm objektivu se do „normální“ vzdálenosti někde na úrovni 350 metrů nemusíme rozpakovat určit, na jakou zvěř do velikosti zajíce se to vlastně díváme.
Přístroj samozřejmě disponuje také digitálním zoomem až 6x. Ano, v pořádku, nicméně se k němu nebudu podrobněji vyjadřovat. Uvedenou funkci totiž s dovolením již od dob příchodu prvních digitálních fotoaparátů považuji za pouhý marketingový tah, který se chtě nechtě musí odrazit v kvalitě výsledného obrazu. V případě termo zobrazení nám z jinak ostře vykresleného cíle vyrobí sice rozměrově velkou, nicméně rozplizlou „amébu“. V našem případě jsem to samozřejmě také zkusil. Ku cti přístroje nutno říct, že se ani tady neobjevily výrazné kostky jednotlivých pixelů a pouze světlé části obrazu se při nastavení „whitehot“, který nejraději používám, zvláštním způsobem po displeji „přelévaly“.
Srna se srnčaty 270 m
Černá zvěř 300 m
Jak daleko dohlédneme?
Každého potenciálního zákazníka zajímá při koupi jakéhokoliv termo přístroje maximální detekce. Prodejci ji velmi často kulantně schovávají za obligátní údaj „detekce až (v našem případě 2000) xxxx metrů“. Je to zajímavý údaj, ale v praxi otázka zní: Detekce - čeho vlastně? Jsem proto v daném směru opatrný a obvykle si tuto hodnotu ověřím na objektu o velikosti dospělé lidské postavy.
Tentokrát jsem pro posouzení skutečného dosahu ThermTec Cyclops340D dostal šanci mnohem lepší, u níž si většina čtenářů učiní dobrou představu o výjimečných možnostech, které uvedené zařízení poskytuje. Během jedné čekané se mi otevřel výhled přes táhlé údolí na pruh protějšího pole, kde jsem ze zvědavosti marně pátral po přítomnosti jakékoliv zvěře. Samotnému se mi to nicméně zdálo „fakt daleko“, a tak jsem tuto skutečnost jako problém nepociťoval.
Během prohlížení s 20mm objektivem jsem si uvědomil, že jako nejasné čárky registruji v poli betonové sloupy běžného elektrického vedení, které mezi jednotlivými obcemi křižuje naši krajinu. Po vytažení objektivu na 40 mm jsem zjistil, že je vidím naprosto zřetelně, a že je dokážu bez problémů i spočítat. Doma u portálu mapy.cz mi pak lehce „spadla brada“. Sloupy se nacházely celých 1900 metrů od mého posedu…
K detekci ještě jeden stručný poznatek – na strništi vidíme pobíhající myši (zde opravdu v podobě nejasných, pohybujících se bílých bodů na hranici viditelnosti) ze vzdálenosti 170 metrů.
Z hlediska uživatelského posouzení je třeba učinit ještě zmínku o inteligentním dálkoměru. Funguje, nicméně s jistou dávkou tolerance ze strany uživatele. Pro rozumnou detekci cíle navíc potřebuje opravdu intenzívní zdroj tepla. V případě srnčí zvěře „naskočí“, stojí-li kus bokem, v případě zvěře v pozici naostro, zalehlé, případně zvěře menší, je aktivace nejistá. Stejně tak se opakovaně zobrazené údaje liší. Při 40mm objektivu lze dálkoměr použít u srnčí zvěře do zhruba 300 m, u 20mm objektivu na vzdálenost asi třetinovou. Z praktického pohledu doporučuji provést několik opakovaných měření („přejezdů“ přes zvěř) a pak hodnoty zprůměrovat. A k tomu ihned vyřadit případné hodnoty, které jsou na první pohled nevěrohodné.
Zde nutno zdůraznit, že se jedná o dálkoměr poměrový, který vzdálenost počítá z předpokládaných rozměrů cíle. Ani výrobce v tomto směru nedeklaruje žádnou přesnost, resp. odchylku od skutečných hodnot. Osobně v tom nevidím problém, protože alespoň rámcová informace o vzdálenosti je v případě termovizního obrazu lepší než nic. Jestliže mě tato funkce omrzí, jednoduše ji vypnu, protože přístroj primárně používám z jiných důvodů.
Ovládání
Ovládání ThermTec Cyclops340D je z hlediska nastavení jednotlivých funkcí opravdu jednoduché a intuitivní. Zajištěné je pomocí tří prvků uložených v linii horního hřbetu přístroje. Ve směru od objektivu se jedná o tlačítko zapínání, masívní pryžový joystick a tlačítko pořízení záznamu.
Zapnutí/vypnutí přístroje proběhne po delším podržení předního tlačítka. Po jeho krátkém namáčknutí se u spuštěného přístroje uvede do stavu spánku displej. V tomto směru je velmi sympatický modrý nápis, který nás informuje o tom, že jsme přístroj nevypnuli, ale pouze uspali. Nemůže se nám potom stát, že doma omylem uložíme zapnuté zařízení, které se nám do příští vycházky velmi pravděpodobně vybije. Uspání je důležité nejen z hlediska úspory energie, ale také proto, že za opravdu tmavých nocí dokáže velký displej nezanedbatelně osvítit vnitřní prostor kazatelny.
Znovuoživení displeje dalším krátkým stiskem můžeme provést i s okulárem přiloženým k oku, protože náběh obrazu je plynulý, s postupným nárůstem intenzity, a nezpůsobí obvyklý světelný šok pro naši sítnici. Přístroj má příjemnou pryžovou očnici, která se dobře přimkne k oku. Pro ostření dioptrických odchylek pozorovacího oka slouží kolečko umístěné po straně okuláru. Podobně jako u původního modelu je aretace velmi pevná a pro doostření obrazu se nesmíme bát vyvinout při pootočení přiměřenou sílu. Korekce je možná v rozsahu +/- 5 dioptrií.
Uprostřed uložený joystick umožňuje přepínání funkcí ve směru vpřed (optický zoom + ), vzad (optický zoom - ), napravo (přepínání barevných režimů zobrazení – black, white, green, red, violet, gold) a nalevo (aktivace inteligentního měření vzdálenosti – viz. výše). Dvojklikem joysticku se zpřístupní menu dalších nastavení a funkcí – kontrast a jas obrazu, systémová nastavení aj.). Pohyb v tomto menu lze provádět opět intuitivně pomocí kroků joysticku.
Zadní tlačítko (z pohledu uživatele to nejbližší) slouží při jednoduchém stisku k pořízení fotografie scény, případně po kratším podržení ke spuštění nahrávání záznamu na videokameru. Ukončení nahrávání proběhne opět kratším podržením tohoto tlačítka.
Předchozí popis ovládání přístroje jsem se pokusil provést bez jakéhokoliv náznaku hodnocení, které si nechávám s dovolením až na toto místo. Jedná se totiž o jedinou výtku vůči celému výrobku. Uznávám, že je opravdu subjektivní a je do značné míry ovlivněná dřívějším využíváním dané produktové řady. Z uvedených tlačítek totiž jako bezproblémové shledávám pouze tlačítko pořízení záznamu. On/off tlačítko je nevýrazné a již při použití opravdu slabé rukavice chvílemi bezcílně tápu po linii přístroje.
V případě joysticku není s velikostí žádný zásadní problém. Nalezneme jej snadno a stejně snadno jej ovládáme i v rukavici. Jenže pro mé ruce až moc snadno. Joystick reaguje na neohrabané prsty až příliš ochotně. Stejně tak někdy dochází k aktivaci funkcí v případě kontaktu s kabátem, po nechtěném přejetí rukou apod. Takhle jemné ovládání zkrátka není tak úplně pro mě a uvítal bych například klasickou tlačítkovou „růžici“. Je to ale opravdu pouze individuální dojem. Speciálně na tento prvek jsem se zaměřil u recenzí jiných autorů a jsem zřejmě jediný, komu vadí. Ostatní jej totiž víceméně velebí. Takže chyba nebude zřejmě na straně výrobce…
Další specifikace
Přestože jsem se v předchozím textu zaměřil především na pocitové posouzení nového termovizního monokuláru, nemohu si odpustit alespoň pár technických poznámek, bez nichž by daná záležitost nebyla úplná.
Výrobce uvádí jako jednu z hodnot teplotní citlivost termokamery ≤ 25 mK. Tato hodnota udává nejmenší teplotní rozdíl, který je detekovatelný tak, že jeho obrazové zpracování překoná šum kamery, resp. nejmenší teplotní rozdíl, který je kamera schopna zaznamenat na povrchu černého tělesa. Podle dostupných údajů mají základní přístroje tuto hodnotu kolem 100 mK, ty nejkvalitnější se dostanou pod 15 mK. I z tohoto pohledu je tedy zřejmé, že potenciální zákazník dostává pořízením ThermTec Cyclops340D přístroj vyšší kvality.
Z hlediska užívání je jedním z nejdůležitějších prvků výdrž zdroje napájení. Ten je v přístroji zabudovaný a díky USB/C kabelu se dobíjí ze sítě pomocí libovolné nabíječky mobilního telefonu, adaptéru z autobaterie, notebooku, případně powerbanky. Výdrž zdroje je udávána na úrovni 12 hodin. Přestože jsem tento údaj neověřoval s hodinkami v ruce, nebude se skutečnost vzhledem k intenzitě mého užívání od uvedené hodnoty příliš lišit. Po čtyřech čekaných v přibližné délce dvou hodin indikátor kapacity zdroje rozhodně neklesl pod dvě třetiny. Je to výkon více než slušný a pro většinu praktických situací plně vyhovuje.
Dalším hardwarovým prvkem integrovaným do zařízení je paměťová karta o velikosti 32 GB. Vzhledem k velikosti snímku standardního rozlišení kolem 100 kB a videosekvence v délce 1 minuty asi 30 MB, je to z praktického pohledu kapacita opět více než vyhovující. Stáhnout snímky do PC můžeme snadno pomocí připojeného datového USB/C kabelu.
Odolnost zařízení podle standardu udává výrobce u těchto zařízení na stupni IP67, což odpovídá ponoření do vody do hloubky 1 metru po dobu 30 minut, vniknutí prachu a pádu z výšky až 1,5 m. Přestože tyto testy nebyly v žádném případě cílem, musím se přiznat, že mi termovize při jednom ukládání do batohu upadla na dlažbu. Nebylo to sice z výšky jeden metr, spíše ze svěšené ruky. Nestalo se naštěstí nic zásadního a dopad na pevný podklad hranou vedle okuláru nezanechal na zařízení žádnou stopu ani následky.
Na závěr si dovolím připojit ještě údaje o rozměrech zařízení, které po pravdě nejsou zcela zanedbatelné a do kapsy se nám vejde jenom stěží. Hmotnost dosahuje 550 g, délka 200 mm a průměr v nejširším místě 66 mm.
K ThermTec Cyclops340D je standardně dodávána šňůrka na zápěstí a dlouhá na zavěšení na krk. Vzhledem k souběžnému používání se zbraní použije myslivec pravděpodobně primárně závěs na krk. Zde by si přístroj podle mého pocitu zasloužil širší popruh, protože současné řešení je po dvou hodinách na krku znát.
Na tomto místě není prostor zabývat se detailně výčtem jednotlivých dalších funkcí, mezi kterými nalezneme možnost využití wifi, hotspot a dalších. Zejména v oblasti nastavení obrazu poskytuje menu přístroje pestrou škálu možností, kterým se případně budeme věnovat někdy příště.
Závěrem
V případě uživatelských recenzí pozorovacích přístrojů, ale také například loveckých svítilen, si vždy kladu otázku, kde je hranice dosahu uvedeného výrobku. Tato hranice je přitom dvojí. Za prvé technická, tedy deklarovaná výrobcem. Je samozřejmé, že chceme, aby byla co největší a abychom pokud možno viděli až za obzor nebo alespoň na něj.
Podle mne je ale důležitější položit si otázku, kde se nachází hranice reálné použitelnosti výrobku v praxi a požadovat, aby se technická hranice k této hodnotě přiblížila.
Hranici reálné použitelnosti si sami lehce stanovíme v daném prostředí za dne při použití standardní optiky. Od přístroje pro noční pozorování pak můžeme těžko očekávat, že po setmění uvidíme dál, a víc, než za dne. Zejména co se detailů týká.
Posuzuji-li z tohoto pohledu ThermTec Cyclops340D, neshledávám žádný zásadní problém. Do vzdálenosti 400 metrů mi totiž bez problémů ukáže, s jakou zvěří mám tu čest a coby termovizní přístroj poodhalí samozřejmě občas i to, co jinak zůstane běžné optice skryto.
Jak jsem již předeslal v úvodu, koupí termovizního pozorovacího monokuláru ThermTec Cyclops340D se coby uživatelé určitě posouváme mimo běžnou střední třídu. Přestože tento posun nebude logicky zadarmo, je investice na úrovni jeden a půl násobku průměrné měsíční mzdy pořád přijatelná. I když se nedostaneme až na pomyslný vrchol současné nabídky termovizí, pořád se budeme nacházet o hodně, hodně výše, než leží základní tábor.
Josef DRMOTA