Uváděné důvody jsou stejně demagogické a nesmyslné, jako byly před deseti lety, jenom jsou občas trochu politicky povýšené. Například hned ten první:
„Náš záměr, vyhlásit NP Křivoklátsko, vyplývá z vládního prohlášení!“ Copak to je nějaký důvod, když si vláda dá do programu něco, na co nemá žádné odborné ani ekonomické zdůvodnění a neexistuje na to ani žádná společenská poptávka? Nebo stačí ta, kterou se snažilo uměle vytvořit v červnu 2021 krajské zastupitelstvo tím, že vznik NP na svém zasedání podpořilo?
A ty další důvody, jako že
„Křivoklátsko je pro nás velice cenné, unikátní území, Křivoklátsko si NP zaslouží“, nebo že „
křivoklátské lesy jsou mimořádně zachovalé“ svědčí spíš o dlouhodobé kvalitní péči minulých i současných generací lesníků, než aby zakládaly důvod k ukončení hospodaření a zahájení experimentu s tvorbou umělé divočiny v dosud kulturně obhospodařovaných lesích.
Tvrzení, že NP znamená lepší péči o přírodu, že lesy v NP lépe odolávají klimatické změně, že se v NP bude jemnými zásahy převádět postupně na les přírodě blízký, že NP vyřeší problémy se spárkatou zvěří atd. atd. nepotřebují komentář. Pokud jste myslivci, kteří s přírodou žijí, tak si úsudek snadno uděláte sami.
Důvody založené na údajně špatném hospodaření v křivoklátských lesích, jako že
„současný způsob hospodaření se odráží na mnohých rostlinných i živočišných druzích, které se dostávají do krize, stále se vysazují smrkové a borové monokultury, v lesích se kácí, čímž vznikají velké holé plochy, provádí se zde komerční lov, atd. atd.“, už jsme silou argumentů vyvrátili, ale přesto se s nimi dál potkáváme.
Na jedné straně nesmyslné důvody, proč NP vyhlásit, a na druhé straně nereálné sliby, co pro křivoklátské obce, občany, lesy i celou přírodu NP přinese. Tvrzení všech dosavadních ministrů životního prostředí, že
„podstatná změna bude jenom v tom, že státní les bude obhospodařován státní organizací, sice dráž, ale rozhodně šetrnějším způsobem, jinak se nic nemění, že občané budou moci v lese dělat všechno to, co předtím, budou se rozšiřovat cyklotrasy, budovat asfaltová parkoviště, budou se zvyšovat podnikatelské možnosti v oblasti cestovního ruchu“, navozují otázku, co to křivoklátské přírodě vlastně reálně přinese a zda jí to ve svém důsledku nebude nakonec víc škodit než prospívat.
Bagatelizování dopadů národního parku na život místních obyvatel, i nereálné sliby krajských a ministerských úředníků, že se vyhlášením NP pro lidi nic nezmění, nesou všechny prvky šíření dezinformací. Jediný, kdo byl upřímný (možná nechtěně), byl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař, když na valné hromadě České lesnické společnosti v dubnu 2012 odpověděl na otázku z pléna, kdo je zodpovědný za miliardové škody na lesích v ŠUNAPu takto: „
Na Šumavě nevznikla žádná škoda a nelze proto hledat konkrétního viníka. Jediným odpovědným činitelem za současný stav Šumavy je „Pithartova vláda“, protože vyhlásila národní park a neuvědomila si, že tím vyjímá celý krajinný celek z lidské produkce a výnosovosti, a převádí ho do režimu ochrany přírody, kde tyto hodnoty neplatí. Přitom si neuvědomila, že tato krajina už nikdy nebude taková jako dosud, že může být po několika letech dokonce „hnusná“, a že se tedy nikdo nemůže divit, když na těchto územích ničí les vichřice, požáry, anebo kůrovec, protože to je přirozená součást přírodních procesů.“ V podstatě řekl pro lidi naprosto srozumitelně, že vyhlášením NP „nezůstane kámen na kameni“.
Vláda by tedy měla pečlivě zvažovat, zda bude vůbec kdy na území České republiky vyhlašovat nějaký další národní park.
V každém NP končí myslivost, jako taková. Obecně zde neplatí zákon o myslivosti, a ani se o ní, ve smyslu, jak ji známe my, nehovoří. Funkci zákona přebírá „Plán péče“, který si vypracuje, schvaluje, provádí, kontroluje i mění podle potřeby, Správa národního parku. „Management jednotlivých druhů zvěře“, který v Plánu péče přebírá roli zákona, se zabývá více záležitostmi lovu, než komplexní péčí o zvěř. Management zvěře je tedy v NP zcela podřízen cílům ochrany přírody. To znamená zejména dosažení a udržení rovnováhy mezi jednotlivými složkami přírodního prostředí, důsledná ochrana populace ohrožených druhů volně žijících živočichů, vyloučení nepůvodních druhů zvěře a zlepšování podmínek pro existenci stávajících populací velkých šelem v rámci upřednostňování přírodních procesů.
Jediné, v čem mají pravdu, je, že se v NP neprovádí klasický komerční lov. Právo lovit zvěř v NP je zadarmo, nebo se za něj lovcům dokonce platí. Mají ho zaměstnanci parku, jejich známí a kamarádi, a pak ale také blíže nespecifikovaná skupina lidí, kteří dostávají povolenku od ministra ŽP nebo od ředitele NP. Do této skupiny patří kromě výše jmenovaných i mnoho tzv. „užitečných“, kteří to dostávají za různé „služby“ národnímu parku nebo jeho zaměstnancům. Nejedná se zdaleka jen o lov holé zvěře, ale u jelena také o samčí zvěř I. a II. věkové třídy, a o všechny kategorie zvěře nepůvodní – sika, muflon, daněk.
Ekonomika očividně nikoho na MŽP nezajímá. Bagatelizují nárůst výdajů ze státního rozpočtu, který by podle výdajů současných NP převyšoval 100 mil. Kč ročně. Tvrdí, že současné lesní hospodářství působí škody na biodiverzitě, vodním režimu, estetice lesa a dalších aspektech, jejichž součet převyšuje vyčíslitelné ekonomické ztráty NP. Jenomže je to jen další nepravdivý výrok, protože žádná vědecká studie, která by něco takového potvrdila, neexistuje.
Občané křivoklátských obcí s NP nesouhlasí a dávají to hodně hlasitě najevo. Z 24 obcí, kterých se navržený NP dotýká, předalo 17 starostů bývalé paní ministryni Hubáčkové rozhodnutí obecních zastupitelstev, ve kterých zásadně nesouhlasí se vznikem NP na žádné části jejich katastru.
Byl založen Spolek obcí Křivoklátska, v kterém postupují obce ve svém odporu proti NP společně a koordinovaně.
Byl ustanoven Petiční výbor a vydána petice „Otevřené Křivoklátsko“, v které žádají o zachování stávajícího režimu ochrany přírody formou CHKO. Petice s více než 11 tisíci podpisy byla v květnu letošního roku předána v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, kde ji čeká veřejné slyšení.
Křivoklátské lesy jsou na rozdíl od mnoha lesů v národních parcích stále zelené a jejich stav se trvale zlepšuje. Zároveň s tím si křivoklátské lesy zachovávají produkční potenciál, což považujeme v době, kdy ubývají energetické i surovinové zdroje nejen u nás, ale v celé Evropě, za zcela zásadní.
Celkový dojem z dosavadních jednání nás ale utvrzuje v tom, že se nejedná o ochranu přírody, ale o politické téma a mocenský boj o ovládnutí tohoto území.
Kdo za ním stojí a jaké cíle sleduje? Zvýšení ochrany křivoklátské přírody to rozhodně není. A pokud se jedná o lesy, tak ty by na to upuštěním od hospodaření doplatily nejvíce.
Proč tedy měnit něco, co v historické návaznosti plní svoji funkci a chtít to nahradit experimentem umělé tvorby divočiny v tak civilizované a člověkem intenzivně obhospodařované oblasti?
Copak ekonomické i provozní problémy ostatních národních parků nejsou dostatečným varováním?
Národní park není nejvyšším stupněm ochrany přírody, je to jen největší stupeň úřednické moci.
Věříme, že současní vrcholní politici dostojí slibům všech svých předchůdců, že pokud místní lidé nebudou chtít národní park, žádný park nebude.
Ing. Miroslav PECHA
předseda PS ČLS Křivoklát
mira.pecha42@seznam.cz