Vážení přátelé myslivosti a milovníci srnčí zvěře v následujících číslech našeho stavovského časopisu jsem se po delší úvaze a poradě s redakcí Myslivosti rozhodl zařadit sérii článků věnující se aktuální a velmi často diskutované oblasti naší myslivecké práce, a to odhadu věku živé a ulovené srnčí zvěře.
Bohužel se stále setkávám při besedách s neznalostí a předáváním „ověřených“ nepravd i od starších zkušených myslivců, stejně tak se ale setkávám s častými dotazy od nových, a nejen mladších, myslivců, kteří chtějí poradit, jak v praktické myslivosti hlavně při průběrném odstřelu postupovat. Vyhovuji tedy přáním těch, kteří volají po uceleném shrnutí mých poznatků.
Zbarvení čelní obličejové masky
Z hlediska spolehlivosti ukazatelů používaných k odhadu věku živé srnčí zvěře se velice často diskutuje o zbarvení obličejové masky. Vlivem po desetiletí generalizovaných a zobrazovaných schémat vývoje zbarvení obličejové masky v závislosti na zvyšujícím se věku se každý rok nesprávně uloví mnoho nadějných srnců, převážně ročků se silnými parůžky, kteří vykazovali atributy starších jedinců. Tito chybně ulovení jedinci mohli ve vyšším věku dosahovat medailových hodnot a tím zvyšovat genetický a trofejový potenciál populací srnčí zvěře.
Letité omyly myslivecké praxe a jejich důsledky
Bohužel musím konstatovat, že myslivecká veřejnost byla těmito aspekty po desetiletí silně ovlivňována a u každého myslivce se tak zakořenila určitá představa, jak by měla vypadat čelní obličejová maska jedince konkrétní věkové třídy. Prakticky v každé monografii o srnčí zvěři jsou tato schémata prezentována (většinou na bázi perokreseb) a někteří autoři dokázali této oblasti věnovat hodně energie ve smyslu psaného textu. Konstatovat pak jedinou větou, že v případě tohoto znaku mohou existovat individuální odchylky, zřejmě nestačí.
Každý myslivec si po prostudování těchto nesprávně tradovaných ukazatelů a pouček zafixuje svůj vlastní pohled a po zbytek mysliveckého života se těmito doporučeními a návody řídí. A pokud se v honitbě chybně uloví mladý jedinec s vysokou chovnou hodnotou, většinou se myslivec obhajuje tím, že měl srnec prošedivělou obličejovou masku, a tím vykazoval znaky staršího jedince tak, jak to explicitně popisuje literatura.
Vyvracení mýtů a dogmat
Na svých přednáškách o srnčí zvěři se cíleně snažím na tato úskalí a záludnosti upozorňovat a opakovaně vyvracet mýty a dogmata, která se bez kritického zkoumání předávala z myslivecké generace na generaci následující. Vždy říkám, že pokud myslivec při odstřelu srnce příliš spoléhá na obličejovou masku, tak na 90 % ho vždycky zdání zklame. Tuto skutečnost mně myslivci nakonec zpětnou vazbou potvrzují, a to zaslanými snímky chybně ulovených, většinou mladých, vysoce chovných jedinců s výrazně prošedivělou čelní obličejovou maskou.
Dlouholetým pozorováním srnčí zvěře a získáváním uceleného obrazového materiálu jsem došel k závěru, že zbarvení obličejové masky není v době lovu srnců konstantní, ale progresivně se mění v závislosti na době lovu. Z toho důvodu je zbarvení obličejové masky ze všech dílčích ukazatelů používaných k odhadu věku nejméně spolehlivou metodou.
Zažitá a generalizovaná schémata zbarvení obličejové masky v závislosti na věku
Obecně se traduje, že tmavší pestrobarevná maska je znakem mladého srnce, zatímco světlá až prošedivělá maska je znakem srnce starého.
Mezi myslivci také stále přežívá pravidlo, podle kterého se bílá skvrna nad větrníkem s narůstajícím věkem jedince prodlužuje ke spojnicím světel, resp. k čelním partiím, nebo že srncům ve věku okolo pěti let se kolem světel tvoří „brýle“.
Již řadu let se věnuji sledováním tohoto znaku u ulovených srnců ve volnosti a totéž hodnotím u srnců chovaných v zajetí v rámci svého privátního výzkumu biologie srnčí zvěře, u nichž je znám přesný biologický věk.
Opakovaně se přesvědčuji o tom, že tradované pravidlo o změnách barevnosti obličejové masky dávaných do souvislosti se zvyšujícím se věkem ani v nejmenším případě odpovídá realitě.
Skutečnost, že se obličejová maska mění s přibývajícím věkem, je částečně pravda, ale po dlouholetém pozorování jsem došel k závěru, že se výrazně mění už v průběhu doby lovu srnců (myšleno „postaru“ od 16 května do 30 září). V květnu vypadá obličejová maska identického srnce úplně jinak, než je tomu v červnu, červenci či srpnu. Záměrně neuvádím měsíc září, kdy se čelní obličejové masky srnců všech věkových tříd mění v důsledku podzimního přebarvování. Koncem srnčí říje vypadají všichni srnci na základě zbarvení obličejové masky (a to i včetně ročků) v očích myslivců starší, než ve skutečnosti jsou!
Progrese ve zbarvení obličejové masky
U každého srnce je postup zbarvení obličejové masky individuální, u některého srnce se projevuje pomaleji a méně výrazně, u jiného naopak dynamičtěji a podstatně výrazněji. V některých lokalitách či regionech můžeme pozorovat kmeny srnčí zvěře s rodovým zbarvením obličejové masky. U jednoho kmene v populaci může převažovat světlejší odstín masky, u druhého naopak tmavší.
Některé myslivecké odborné publikace uvádějí, že právě podle charakteristického rodového znaku ve zbarvení obličejové masky se dá velice přesně odhadnout věk srnce. S tímto tvrzením bych souhlasil pouze za předpokladu, pokud by se maska pozorovaného srnce v průběhu doby lovu neměnila! Bohužel musím konstatovat, že i v případech rodového zbarvení je progrese změn mnohdy výrazná a dynamicky se mění v závislosti na době lovu, a to většinou až do konce srpna. Takže i v těchto případech nemá rodové zbarvení prakticky žádnou vypovídající hodnotu, a proto je nutné tato tradovaná a zevšeobecňovaná pravidla brát s velkou rezervou a rozhodně se jimi v praxi neřídit!
Chovatelské přehmaty u ročků
Pokud budeme porovnávat obličejové masky srnců všech věkových tříd a hodnotit, u kterého srnce se maska změnila nejvýrazněji, dojdeme k závěru, že k největším změnám dochází právě u srnců jednoletých. To je také důvod, proč se dělá nejvíce chovatelských chyb a přehmatů právě u tohoto biologického ročníku.
Porovnáme-li obličejové masky ročků zachycených na snímcích z konce května s maskou z období srnčí říje, myslím, že není co dodat… Pokud bychom takového srnce v honitbě bezpečně nepoznali podle parůžků, budeme tvrdit, že se jedná o zcela jiného, a to podstatně staršího jedince. Tuto skutečnost navíc umocňuje fakt, že v období srnčí říje mají vysoce chovní ročci silnější krční partie, čímž lovcův úsudek ještě více chybně ovlivňuje.
Dlouholetým pozorováním srnčí zvěře chovaných v experimentálních výbězích jsem došel k závěru, že k nejvýraznějším změnám dochází v průběhu srnčí říje, kdy je progrese změn v barevnosti obličejové masky opticky nejvýraznější. V této době se obvykle začíná prodlužovat bílá větrníková skvrna ke spojnicím světel a mnohdy až k čelním partiím. Srncům s typicky tmavou obličejovou maskou začínají nosní a čelní partie výrazně prokvétat šedí. Tento časově omezený biologický jev dělá v očích myslivců mladého srnce starším, což obvykle vede k chybnému odhadu věku a předčasnému ulovení jedince. Z toho důvodu opakovaně tvrdím, že právě srnčí říje je obdobím, kdy se dělá nejvíce chovatelských chyb a přehmatů.
Individuální odchylky v barevnosti čelních masek
V naší myslivecké praxi se příliš nevyplácí spoléhat na zbarvení obličejové masky jako na jediný a hlavní ukazatel věku. Pokud by chtěl však někdo riskovat a odhadnout věk na základě zbarvení obličejové masky, musí tak učinit hned začátkem května, kdy jsou obličejové masky ještě stále výrazné a ve výjimečných případech charakteristické konkrétním biologickým ročníkům.
I toto pravidlo má však spoustu výjimek a úskalí. Někteří vysoce chovní srnci I. věkové třídy mohou mít totiž hned na začátku doby lovu obličejovou masku výrazně prošedivělou! Na připojené sérii snímků jsou zachyceni tři ročci s vysokou chovnou hodnotou, kteří začátkem června měli diametrálně odlišné zbarvení čelních masek. Ve své fotogalerii mám zachycenou celou řadu vysoce chovných srnců I. věkové třídy, kteří začátkem doby lovu měli čelní masku již výrazně prošedivělou!
Zakořeněná schémata z myslivecké literatury
Je velká škoda, že na tyto optické jevy spojené se změnou barevnosti obličejové masky (v průběhu doby lovu srnců) neupozornil přede mnou exaktně někdo mnohem dříve. V minulosti nemuselo docházet k tolika fatálním omylům a přehmatům v odhadu věku na základě obličejové masky.
Bohužel musím konstatovat, že ještě v dnešní době se najde celá řada myslivců, převážně starší generace, kteří se deklarovanými charakteristiky ve zbarvení obličejových masek explicitně řídí a při odstřelu srnců na tento ukazatel bezmezně spoléhají. Mnozí z nich si však nechtějí připustit fakt, že to takto nefunguje a o nové, exaktně ověřené studie a fakta nejeví zájem. S nadsázkou si troufnu konstatovat, že svojí „pravdu“ si musí odnést až „do hrobu“. Osobně znám mnoho takových myslivců a musím říci, že velice často při svých úsudcích chybují a velice často „přestřelí“…
Ucelený obrazový materiál - důkaz neplatnosti tradovaných charakteristik
Opticky postřehnout progresi změn ve zbarvení obličejové masky je ve volné přírodě velice těžké a mnohdy nemožné. Ještě těžší je zachytit tento biologický jev na statický snímek. Přitom jedině na základě obrazového materiálu je možné vypozorovat, jak se tyto optické změny promítají v průběhu doby lovu do naší myslivecké praxe v rámci průběrného odstřelu. K získání kvalitních statických snímků je ovšem zapotřebí mnoho času a nutné trpělivosti.
Nedovedu si však představit, jakým způsobem by se daly tyto obrazové soubory získat u volně žijících jedinců, nehledě na skutečnost, že nevíme, ve které části teritoria či domovského okrsku se bude exponovaný jedinec aktuálně nacházet. Také neznám jediného srnce, který by v pravidelných periodách defiloval před objektivem, chodil do konkrétní lokality na optimální vzdálenost, nekryt okolní vegetací, a to ještě za příznivých klimatických a světelných podmínek. Každý rozumný a problematiku chápající myslivec dobře ví, že získat tyto ucelené autentické soubory ve volnosti v patřičné kvalitě je nadlidský výkon a utopie.
Dodržování určitých pravidel a zákonitostí při fotografování
Objektivně zdokumentovat progresi ve zbarvení čelní obličejové masky v průběhu doby lovu srnců můžeme pouze u jedinců chovaných v zajetí, kde je možné za příznivých světelných podmínek se k srnci přiblížit na potřebnou vzdálenost. Pro pořízení statického snímku s vypovídající hodnotou je však nutno dodržet určitá pravidla a zákonitosti.
Velice důležité jsou konstantní světelné podmínky, stejně tak dopad slunečních paprsků, resp. úhel nafocení. Při pořizování snímků čelní obličejové masky je také nezbytné, aby se srnec „díval do objektivu“. Potenciálně jiný úhel natočení hlavy dává obličejové masce jiný odstín a pořízené snímky pak mají pramalou vypovídající hodnotu.
Pokud je identický srnec fotografován na přímém slunci a posléze ve stínu, jsou snímky taktéž nepoužitelné, protože v těchto exponovaných pozicích doznává maska velmi odlišného zbarvení a je výrazně závislá na úhlu natočení hlavy a dopadu slunečních paprsků.
Porovnáváním statických snímků pořízených z různých míst a různých světelných podmínek zjistíme, že obličejová maska srnce stojícího např. ve stínu lesa je diametrálně odlišná od masky toho samého identického srnce zachyceného ale na otevřeném, sluncem ozářeném prostranství. Vše má tedy své zákonitosti, postupy, vazby a souvislosti.
Náhodný poznatek, který boří zažitý mýtus
Musím se přiznat, že na tento fenomenální biologický jev jsem přišel zcela náhodou. Bylo to před mnoha lety, kdy jsem fotografoval na klasický kinofilm a snímky nechal vyvolávat ve fotolabu. Jednoho dne se mi při archivaci statických snímků dostaly do rukou snímky identického srnce z různých období lovu. Při důkladné prohlídce jsem zjistil, že čelní obličejová maska srnce vyfotografovaného v květnu je zcela jiná než maska stejného srnce fotografovaného v červnu, resp. červenci a ta je zase jiná než maska téhož srnce zachycená v srpnu.
Toto zjištění bylo impulzem k dalšímu hloubkovému studiu biologie srnčí zvěře. Začal jsem se této oblasti věnovat hlouběji, a zejména cíleně pořizovat ucelené soubory obrazového materiálu srnců různých věkových tříd z různých období roku. Dnes mohu na základě dlouholetého a cíleného monitoringu objektivně konstatovat, že čelní obličejové masky se mění všem jedincům, a to bez rozdílu věku či pohlaví!
Zobrazovaná a léty generalizovaná schémata ve zbarvení obličejové masky dávaná do souvislosti se zvyšujícím se věkem jedince nemají v dnešní době žádnou vypovídající hodnotu a platnost! Mám exaktně zdokumentovány desítky srnců a srn podle skutečného biologického věku a mohu myslivecké veřejnosti exaktně dokázat, že se v průběhu jarních a letních měsíců všem jedincům obličejová maska více či méně změnila.
Potenciální příčiny progresivních změn v barevnosti čelních obličejových masek
Co způsobuje progresi změn v barevnosti obličejové masky jedince nelze bez hloubkového zkoumání a cílené laboratorní analýzy jednoznačně prokázat. Podle mého názoru tyto změny úzce souvisí s hladinou pohlavního hormonu – testosteronu v krevní oběhové soustavě, protože je naprosto evidentní a prokazatelné, že v období říje, kdy se hladina testosteronu exponenciálně zvyšuje, doznávají čelní obličejové masky srnců nejvýraznějších změn.
Také se nabízí otázka, zda celý biologický proces nesouvisí s dynamikou podzimního přebarvování, protože jak jsem uvedl a obrazově doložil ve svých pracích, hlava začíná přebarvovat ze všech partií těla vždy jako první.
Doporučení a závěr
Věřím, že každý rozumný a problematiku chápající myslivec bude tyto nové skutečnosti a exaktně doložená fakta brát jako nedílnou součást svých vědomostí a odborností myslivecké praxe. Je nutno si připustit fakt, že po desetiletí generalizovaná a stále dokola omílaná schémata ve zbarvení čelní obličejové masky dávaná do souvislosti se zvyšujícím se věkem jedince pozbyla jakoukoliv objektivitu a všeobecnou platnost. Proto doporučuji v této oblasti se více spoléhat jiné dílčí ukazatele věku a zejména používat vlastní rozum, intuici a nabyté zkušenosti.
Z výše uvedeného a doloženého autentického obrazového materiálu se logicky nabízí otázka, zda vůbec zbarvení obličejové masky nadále používat jako jeden z dílčích ukazatelů odhadu věku v oblasti průběrného odstřelu srnců.
Pavel SCHERER
člen Ústřední hodnotitelské komise trofejí a Klubu autorů
privátní výzkum biologie srnčí zvěře