Spolehlivé přivolání, což znamená, že k vám pes pokaždé přijde, má mnoho výhod. Lze jej využít při venčení na volno, aby se předešlo střetům mezi psy, při setkání se zvěří tam, kde potřebujeme, aby pes nelovil, ale přišel, a může být dokonce záchranou života v nebezpečných situacích, například když se váš pes řítí na silnici anebo si jde vyřídit účty s koněm nebo býkem v ohradě. U loveckých psů nám také pomůže s aportem – pes, který má stoprocentně zažitý a zvládnutý povel Ke mně, nebude váhat během tréninku aportu a spolehlivě ho přinese (u aportu samozřejmě povel Ke mně postupně odbouráme).
Proč nám přivolání selhává?
Proč je tedy spolehlivé přivolání tak obtížné natrénovat? Proč ti naši psi na zavolání prostě nepřijdou? Klíčem k pochopení tohoto problému je podívat se na situaci z pohledu psa.
Nejčastější situace, kdy od psa očekáváme, že uposlechne přivolání, je situace, kdy pes na volno pobíhá v parku nebo v terénu. Z pohledu psů je to často vrchol jejich dne nebo týdne, podle toho, jak často se dostanou mimo zahradu nebo jak často je pustíme z vodítka. Je zde přece tolik zajímavých věcí k vidění, například jiní lidé a psi, zvěř, domácí zvířata, nemluvě o lákavých vůních k prozkoumání!
Pak se rozhodneme, že je čas jít domů, a zavoláme svého psa:
„Broku, ke mně!" Pes nás ignoruje, tak to zkusíme trochu hlasitěji:
„Broku, ke mně!". Zdá se, že ten náš čtyřnožec je hluchý, protože si dál zkoumá a hraje, nevšímaje si povelů. Co se děje dál?
Poslušnější psi se nakonec zatoulají zpět ke svým majitelům - a octnou se na okamžitě na vodítku. Zlobivější psi, kteří často trpí selektivní hluchotou, dál vesele pobíhají, zatímco se je jejich majitelé snaží odchytit. Obvykle se chvíli honí, ale nakonec jsou chyceni a opět upoutáni na vodítko. Podobný scénář se odehrává pokaždé, když psa vezmeme ven na volno, a pes se časem naučí, že
„Broku, ke mně!" znamená
„Konec hry, jdeme domů".
Lze se tedy divit, že tolik psů ignoruje povel k přivolání? Jako majitelé na své psy často klademe nerealistická očekávání.
Jak na to lépe?
Musíme využít toho, že zvířata dělají to, co se jim nejvíce vyplácí. Například v případě psa, který ignoruje povel k přivolání v parku, je pro něj přínosnější pokračovat ve hře s kamarády nebo zkoumání pachů, než uposlechnout povel k přivolání, nechat se znovu připoutat na vodítko a odvést domů. Psi neustále zvažují náklady a výnosy svého chování. Lidé to dělají také - kolik z nich by například pokračovalo v chození do práce, kdyby přestali dostávat plat?
Jakmile odměna nebo pobídka zmizí, četnost chování se sníží nebo úplně přestane. Jak to aplikovat na přivolání? Teoreticky je to jednoduché. Musíme být zajímavější, než všechny ty rušivé elementy v parku nebo lese.
V praxi to samozřejmě tak jednoduché nebude. Stejně jako u každého výcviku je velmi důležité zvolit takovou odměnu, která je pro psa posilující. Co vaše štěně nebo psa nejvíce motivuje? Je posedlý jídlem? Přetrhne se kvůli speciální hračce nebo hře? Nebo je oblíbenou odměnou vašeho psa náklonnost, tedy pohlazení, pochvala? Zapomeňte každopádně na řvaní, pes, který se vás bude bát, k vám nepřijde – pokud bude v útěkové vzdálenosti určitě ne a ne tam, kde bude vědět, že ho nechytíte.
Začněte v mládí
V ideálním případě by měl výcvik spolehlivého přivolání začít již od útlého věku, jakmile si štěně přivedete domů. Rozhodněte se, jaký povel budete používat, nejčastěji je to
„Ke mně“ anebo jméno psa. U loveckých psů vždy od začátku používejte kromě slovního povelu i píšťalku, časem budete moci slovní povel vynechat. Nejčastěji se na přivolání používají dva ostré hvizdy.
Pokud máte dospělého psa, můžete stále trénovat dobré přivolání, nemusí však být tak spolehlivé, jako kdybyste toto chování trénovali od štěněte, a to proto, že předchozí zkušenosti psa přispívají k jeho současnému chování.
Začněte se základy
S výcvikem přivolání začněte uvnitř v místnosti nebo v prostoru, kde je málo rušivých vlivů, a tréninky provádějte krátce (maximálně několik minut). Vyvarování se rozptylování v počátečních fázích výcviku nového chování pomůže štěněti zůstat soustředěné a rychleji se učit.
Přivolejte štěně ze vzdálenosti jednoho nebo dvou metrů pomocí zvoleného pokynu. Za příchod k vám štěně odměňujte hodnotnými pamlsky a velkým množstvím pochval a pozornosti. Tento postup opakujte mnohokrát, dokud k vám štěně nepřijde pokaždé.
Začněte postupně zvětšovat vzdálenost mezi vámi a štěnětem, na kterou si štěně přivoláte. Za každý úspěch štěně odměňte.
Už vám to doma jde? Trénujte nácvik přivolání v různých částech domu a postupně zavádějte některá rozptýlení, jako jsou jiní lidé, zvířata a hračky.
Jakmile se štěně spolehlivě vrací na vaše přivolání, začněte s tréninkem venku na dvorku na dlouhé šňůře. Začněte na velmi krátkou vzdálenost bez rozptýlení a postupujte k dlouhé vzdálenosti s několika rozptýleními. Opakujte mnohokrát a za každé úspěšné přivolání psa odměňte.
Po zvládnutí tohoto postupu cvičte odvolání na dvorku mimo vodítko podle stejných kroků, které jsou popsány výše.
Pak cvičte na dlouhé šňůře v parku nebo na v terénu. Opět začněte v oblasti, kde je málo rušivých vlivů, jako jsou ostatní psi a lidé. Poté, jak budete postupovat a pokud je odvolání vašeho psa spolehlivé, postupně zavádějte rušivé prvky. Opakujte mnohokrát, na různých místech a v různou denní dobu.
Nezapomínejte na odměnu
Za úspěšné přivolání psa vždy odměňte. I když není nutné mít pamlsky neustále u sebe, je důležité, abyste je měli k dispozici dostatečně často, abyste požadované chování neustále posilovali. Pokud přestanete chování odměňovat úplně, může se vašemu psovi zdát, že jiné věci (například pokračování ve hře s ostatními psy) jsou zajímavější, než vy.
Pokud váš pes uposlechne přivolání při velkém rozptýlení, například když je kolem spousta jiných psů a lidí, dejte mu zvláštní odměnu. Tím dáte psovi najevo, že odvedl opravdu dobrou práci.
Pokud psa přivoláte a pes vás ignoruje, nepřivolávejte ho stále dokola a nesnažte se ho odchytit. Počkejte, až bude váš pes méně roztěkaný, a zkuste to znovu. Když váš pes poslechne, snažte se vyhnout tomu, abyste ho hned připnuli na vodítko a odešli domů. Místo toho ho odměňte za uposlechnutí přivolání tím, že mu dovolíte, aby se opět na minutu nebo dvě vzdálil a hrál si nebo čmuchal.
Opět připomínám, že odměnou nemusí být jen pamlsek, ale také hra nebo pochvala a pohlazení, podle psa a také podle náročnosti situace, ze které ho přivoláváme.
Řešení problémů
Pokud v kterékoliv fázi tohoto procesu výcviku přivolání začne váš pes povel ignorovat, zvažte, jaké mohou být možné příčiny. Není pro něj prostředí příliš náročné? Jsou odměny, které používáte, dostatečně odměňující? Jakmile zjistíte příčinu, vraťte se ve výcviku o jeden nebo dva kroky zpět k poslednímu kroku, který pes předtím úspěšně zvládl, a pokračujte v jednotlivých fázích znovu podle tempa psa.
Nouzové přivolání jako záchranná brzda
Předpokládejme, že se na procházce na volno nečekaně setkáte s agresivním psem nebo třeba rozzuřenou bachyní a potřebujete svého psa okamžitě přivolat zpět. Pro ten případ je tu nouzové přivolání, v literatuře také jako emergency recall. Nouzové přivolání může zachránit život a je to jedna ze základních dovedností, kterou byste měli vy i váš pes ovládat.
Nouzové přivolání se liší od běžného přivolání. Používá se pouze v nouzových situacích, kdy chcete, aby se k vám váš pes vrátil okamžitě, bez váhání a bez ohledu na okolnosti.
Běžné přivolání může v náročné situaci selhat, nouzové selhat nesmí. Rozdíl u nouzového přivolání spočívá v tom, že bude tak výrazné, že se váš pes odpoutá od sebevětších rozptýlení, protože slyšel to kouzelné slovo nebo zvuk nouzového přivolání, které se liší od přivolání, které slyší denně. Mít nouzové přivolání je výhodné jak pro vás, tak pro vašeho psa. Psům, kteří mají nouzové přivolání, lze nabídnout více volnosti.
Jak na to?
Nejlepší povel pro nouzové přivolání je takový, který je krátký, ostrý a který si snadno vybavíte, i když panikaříte. Zkuste použít slovo, které byste v takové situaci stejně měli tendenci použít, například
„Hej“ nebo nějaký zvuk jako je zadrčení rty. Ne píšťalku, kterou používáte na běžné přivolání, ale klidně jiný „umělý“ zvuk. Vyvarujte se použití slova, který byste pravděpodobně bezděčně často používali, protože nechcete oslabit sílu reakce vašeho psa na tento životně důležitý signál. Vámi zvolené slovo by měl slyšet pouze při výcviku a pro případ skutečné nouze.
Cílem nouzového přivolání je, aby se k vám pes bleskově vrátil, a to bez ohledu na okolnosti. Strategie, s níž toho dosáhnete, spočívá v tom, že svému psovi ukážete, že se při použití tohoto povelu dějí úžasné věci. A to pokaždé. Při dostatečném opakování se jeho reakce (vzrušený návrat) začne stávat automatickou.
Spolehlivého přivolání je jednoduché dosáhnout, ale vyžaduje to od vás jako jeho učitele maximální důslednost. Dodržování několika přísných pravidel pomůže vašemu psovi naučit se to rychleji: Po dání povelu vždy následuje štědrá odměna za návrat.
Jak trénovat nouzové přivolání, krok za krokem
Začněte tím, že v klidné místnosti zavoláte na psa jménem a pak utíkejte pryč, až vás doběhne, odměňte ho. Už jen tento pohyb v minulosti zachránil mnoho psů i majitelů. Zapamatujte si to pro příště, protože většina psů neodolá hře na honěnou!
Povolte mu, aby se vrátil k tomu, co dělal předtím, a ukažte mu, že přijít k vám neznamená konec jeho zábavy.
V dalším kroku ke jménu přidejte zvolený signál. Procvičujte a pak se přesuňte do rušnější místnosti, pokud je pes stále nadšený a vzrušeně za vámi běhá, přesuňte se na dvorek či zahradu. Pobyt venku je pro většinu psů velkým rozptýlením, protože je bohatý na pohledy, pachy a zvuky, které si ani neuvědomujeme, proto se ze začátku od psa vzdálíme jen na pár kroků. Vzdálenost zvětšujete, abyste ukázali, že hra neprobíhá pouze tehdy, když jste přímo vedle něj. S větším odstupem mezi vámi zavolejte jeho jméno, abyste věděli, že se dívá, vydejte pokyn a pak odběhněte. Když se k vám dostane, pochvalte ho a odměňte.
Snažte se psa nevystavovat situacím, ve kterých by v těchto počátečních fázích mohl selhat, třeba cizím psům za plotem. Postupně se přesouvejte do terénu, pokračujte ve hře jméno + signál + útěk, odměňujte psa za každý návrat k vám a používejte nejlepší odměny. Vyzkoušejte parkoviště, chodníky, parky v klidné době, pak parky v rušnější době a všude jinde, kde vás napadne.
Používejte pokyn střídmě
U nouzového přivolání chcete zachovat prvek vzrušení a jeho příliš časté používání ho připraví o novost. Také používání stále stejné odměny oslabuje její hodnotu (podobně jako výše zmíněné). Pokud ho budete vždy odměňovat vařeným kuřetem, které je běžně oblíbené, nejenže hodnota vařeného kuřete v jeho světě klesne, ale může také začít zvažovat, zda mu stojí za to vzdát se toho, co dělá, kvůli tomu kousku kuřete. Pokud jste nepředvídatelní v tom, jak svého psa odměníte, nikdy neví, co dostane na oplátku. O to víc se pak těší, až se k vám vrátí a zjistí to!
Prošli jsme si spolu štěněcí základy a v příštím čísle se vrhneme na trénink loveckého psa.
Lucie KOLOUCHOVÁ