Většina myslivců se v těchto dnech zabývá lovem spárkaté zvěře nebo bilancuje uplynulou sezonu společných honů. Každý, kdo uvažuje o pořízení loveckého psa, by však měl začít plánovat již nyní.
Většina vrhů se rodí na jaře, jarní štěňata jsou často vhodnější než podzimní vrhy, a to hned z několika důvodů. Mnoho chovatelů ani fenu na podzim nekryje, aby ji mohli po celou loveckou sezonu využívat. I to je výhoda pro potenciálního kupce: může vidět vyhlédnutého rodiče svého budoucího psa v akci.
Kromě toho mají jarní vrhy často snazší podmínky na zkouškách i při přípravě na ně. Také seznámení s vodou je v létě snazší než v zimě. Ti, kteří se spontánně rozhodnou pro štěně na jaře, často ale nemohou nic sehnat. Slibná štěňata bývají zamluvena ještě před krytím, zájemců o jarní vrhy je také víc než o podzimní. Měli byste proto již nyní začít přemýšlet o tom, zda si na jaře nebo v létě chcete pořídit psa, a pokud ano, jakého.
Vše je otázkou času (a peněz)
První otázku by si měl položit každý: Mám na loveckého psa dostatek času? Štěně potřebuje v prvních týdnech hodně pozornosti, je nutné položit základy výchovy a navázat ten správný vztah – nejde prostě malé štěně odložit do cvingru a vytáhnout, až bude dospělé. V ideálním případě byste si měli vzít aspoň první týden dovolenou, abyste mu pomohli si u vás a na vás zvyknout. A spoustu vašeho času bude štěně potřebovat i pak…
Štěně
Čas, nervy a peníze však nestojí jen štěněcí aklimatizace, ale ještě více výcvik. Pomineme-li nezbytné základy poslušnosti, nejenže najezdíte a nachodíte spousty kilometrů, abyste psa připravili na zkoušky, ale strávíte spoustu času na poli a v lese. Zanedbávat by se nemělo ani výcvikové vybavení, jako jsou různé aportovací pomůcky, vodítka, obojky a později i třeba ochranné vesty nebo GPS obojky. Během prvních dvou let strávíte tréninkem svého čtyřnohého přítele volná odpoledne a víkendy. Pokud máte rodinu, můžete psa seriózně cvičit pouze tehdy, pokud máte absolutní podporu své partnerky nebo partnera.
Vzhled neloví
Rozhodovat se pro plemeno na základě jeho vzhledu je první vážnou chybou při výběru. Raději si položte otázku, jak, co a kde chcete se psem lovit. I když vždy najdete psy, kteří se nevyužívají v oblastech definovaných jejich plemenem (ano, známe border teriéry, kteří skvěle aportují a retrívry, kteří chodí na naháňky), existují určité hranice: pokud na naháňkách rádi stojíte na štontu, pravděpodobně si nepořídíte německého krátkosrstého ohaře. Pokud chcete intenzivně lovit drobnou, je braka nebo kopov špatnou volbou. Proto byste měli pečlivě zvážit otázku, co by pro vás měl lovecký pes nakonec dělat, v jaké honitbě a s jakou zvěří se nejčastěji pohybujete. Pokud máte jasno v tom, k čemu bude pes v budoucnu sloužit, stále máte na výběr z velkého množství plemen.
Co mohu nabídnout?
Další otázka, která vyvstává, zní: Jaké mám možnosti výcviku psa? Pokud lovíte výhradně v lese a nemáte žádnou drobnou zvěř, je obtížné vycvičit ohaře. Přestože je stále častěji možné vidět ohaře i na naháňkách, současná legislativa umožňuje pouze použití při dosledu. Psa by si měl pořídit jen ten, kdo má dostatek příležitostí k jeho výcviku.
Totéž platí i pro plemena norníků. Pokud chcete psa na norování, ale sami nemáte žádné umělé nory nebo se nemůžete spolehnout na pomoc kolegů, budete mít problém psa brzy vycvičit, na zkouškách bohužel v současné době vhodné návyky nezíská. Jsou samozřejmě i plemena, která jsou v podstatě univerzální, vhodná na lov drobné i spárkaté (jen na noru stále potřebujeme specialisty, ale norováním se koneckonců loví stále méně). Mezi takové patří plemena slídičů a někteří teriéři.
Hledání správného chovatele
Dobří chovatelé se nepoznají podle počtu odchovaných vrhů, velké rozdíly jsou i v rámci jednoho plemene, ne vše, co se inzeruje jako pracovní spojení, takové je i v praxi, mnohdy se za pracující vydávají rodiče se základními zkouškami anebo dokonce i bez nich. Měli byste proto důkladně studovat rodokmeny a výsledky vašich kandidátů na rodiče budoucího psa. Svůj výběr proberte také s poradcem chovu. A ideální je vidět budoucí rodiče také v praxi, protože je dobré předem zvážit, co od svého budoucího loveckého společníka očekáváte. Měl by být pes hodně běhavý anebo spíše ovladatelný a „krátký“? Měl by mít absolutní ostrost, nebo by měl být opatrný tváří v tvář bránící se zvěři? To všechno jsou otázky, které byste měli dobře zvážit ještě před koupí štěněte. Zejména začínající psovodi by si měli vybrat chovatele, který nabízí společné nácviky a přípravu na zkoušky a je připraven zodpovědět případné dotazy během výcviku. Dobrý chovatel vám také vybere štěně podle požadovaného naturelu, tedy klidnější nebo naopak temperamentnější apod.
Vyrazte na návštěvu
Zodpovědný chovatel psa vám nic nezatají. Měli byste mít možnost vidět jak prostory a chovatelské zařízení, tak chovné psy a jejich dokumenty. Jsou prostory čisté, jsou lovečtí psi zdraví, společenští a mají s chovatelem hezký vztah, nebojí se ho? Mají lovečtí psi a štěňata dostatečnou volnost pohybu, mají štěňata rozmanité aktivity a jsou stimulována různými podněty z prostředí? Uvědomte si, že první týdny života nejen loveckého psa tvoří nejdůležitější základ pro jeho pozdější vývoj. Stejně jako se vy zajímáte o chovatelskou stanici, měl by se chovatel zajímat o vás a o podmínky, ve kterých bude „jeho“ štěně později drženo. Dobrý chovatel vám, budoucímu kupci štěněte, poskytne možnost prohlédnout si vrh několikrát předtím, než si svého loveckého psa vyzvednete, a pozorovat jeho vývoj v domácím prostředí.
Jak vypadá zdravé štěně?
Štěňata si pořádně prohlédněte. Příznaky, jako je matná srst, parazité, slabé kosti, slepená srst nebo průjem ukazují na nemoc nebo špatnou výživu. Lesklá srst, čisté oči a dobrá celková kondice jsou minimálními požadavky. Kromě toho je nezbytná komplexní zdravotní péče, jako je pravidelné odčervování a očkování. Lovecký pes by měl být zvídavý a přátelský k lidem, měl by vykazovat rysy typické pro své plemeno a patřičný temperament. Nikdy by štěňata neměla jevit známky výrazného strachu ve známém prostředí. Panické útěkové chování, nadměrné skákání nebo výrazné známky strachu a plachosti před lidskýma rukama jsou známkami špatného chovu. Pochybnosti o temperamentu psa jsou zde více než na místě. Nezapomeňte, že to, co si pes zapamatoval během prvních týdnů, se obvykle nedá zvrátit ani za mnoho let!
Pes nebo fena?
Obecně lze říci, že všem zájemcům, kteří nechtějí chovat, se doporučuje vybrat si psa samčího pohlaví. Psi jsou zpravidla vyrovnanější a více odpouštějí chyby ve výcviku. Tato vlastnost je zajímavá zejména pro začínající vůdce. Kromě toho samozřejmě jednou až dvakrát do roka nehárají, takže se dají lépe plánovat jak zkoušky, tak i účast na společných lovech. Kromě toho jsou feny citlivější a vyžadují jemnější ruku a citlivější vedení. Jako u všeho však platí, že výjimky potvrzují pravidlo.
Závěrem zbývá říci, že se svým čtyřnohým loveckým společníkem si užijete společné lovy jen tehdy, pokud jste se předem dostatečně informovali a na jeho příchod se připravili (opět – výjimky potvrzují pravidlo) – a se správným psem se lov stane výjimečným zážitkem.
Lucie KOLOUCHOVÁ