Pach predátora je imitován chemickou látkou, jíž je napuštěna zpravidla pěna, která se nanáší na dřevěný sloupek či strom u komunikace. Souvislá řada takových sloupků potom představuje pachový ohradník.
V tomto článku představujeme výsledky dosud největšího projektu v České republice zabývajícího se problematikou účinnosti pachových ohradníků.
Abychom zjistili, zda a do jaké míry pachové ohradníky snižují počty střetů se zvěří, připravili jsme a realizovali dvouletou studii.
Nejprve jsme na základě informací o střetech se zvěří z databáze Policie ČR a z databáze silniční mortality Srazenazver.cz vybrali přes 130 půlkilometrových úseků rozmístěných po celém území České republiky na silnicích nižších tříd.
Kromě těchto úseků byl vymezen stejný počet tzv. úseků kontrolních, kde se pachy neaplikovaly, ale úseky se také monitorovaly. Jedná se o běžný postup pro testování efektu jakéhokoliv opaření, kdy je třeba podchytit případnou variabilitu v počtech střetů.
V prvním roce jsme na obou druzích úseků sledovali za vydatné pomoci více než 50 spolupracovníků mortalitu zvěře. Svěřený úsek se procházel v obou směrech a ověřovala se situace i v blízkém okolí silnice. Úsek se monitoroval na jaře a na podzim, kdy je dlouhodobě nejvyšší mortalita kopytníků, a to vždy v délce sedmi týdnů.
Ve druhém roce jsme instalovali pachové ohradníky (Hagopur), přičemž kontrolní úseky zůstaly bez těchto opatření. Sledování nyní probíhalo buď na jaře nebo na podzim, ale vždy po dobu 14 týdnů.
Za oba roky jsme našli 266 kusů sražené zvěře (nejvíce bylo zvěře srnčí - 237 kusů, dále bylo nalezeno 21 divočáků, 6 kusů daňčí zvěře a 2 kusy jelení zvěře - jelen evropský). Rozdělení nálezů zvěře mezi prvním a druhým rokem a mezi ošetřeným a kontrolním úsekem nám umožnilo efekt pachových ohradníků vyhodnotit.
Účinnost ohradníku vyjadřujeme procentem snížení počtu střetů. Výsledky ukazují, že celkový efekt je mezi 33 až 66 %. Významný je ale pouze po dobu sedmi týdnů od instalace. Pokud vezmeme do úvahy pouze těchto sedm týdnů, efekt činí 41 až 75 %.
Uvedený rozptyl znamená, že i přes relativně značný počet nalezených kusů, existuje stále určitá nejistota v přesném odhadu účinnosti. Je to přirozené, jelikož se uplatňuje mnoho různých faktorů a některé z nich je obtížně podchytit. Typicky se jedná o chování zvěře před kolizí (může být například vyplašena a v tom případě pach při pohybu přes komunikaci vysoce pravděpodobně ignoruje).
Jednou z nevýhod uvedené studie, stejně jako všech ostatních, které jsou založeny za sběru kadáverů, je skutečnost, že máme pouze sražené kusy, ale již nemáme žádané další informace o okolnostech, za kterých ke střetům došlo.
Studie podobného typu jsou ekonomicky i organizačně náročné. Proto plánujeme se do budoucna zaměřit na sledování chování kopytníků pomocí speciálních kamer. Na základě změn chování poté budeme schopni odhadnout, zda dané opatření nějak chování zvířat ovlivňuje či nikoliv. Observační studie jsou také eticky přijatelnější, neboť nevyžadují čekat až do doby, kdy se dosáhne minimálního počtu střetů pro následné statistické určení účinnosti.
Co tedy můžeme doporučit ohledně pachových ohradníků?
Zatímco v zahraniční literatuře panuje vůči pachovým ohradníkům skepse, z našeho výzkumu plyne, že by se dalo počítat s jistým účinkem. Jestliže bude tedy aplikace provedena v pravý čas a na správném místě s ohledem na místní podmínky v konkrétní honitbě, tak je tedy velmi pravděpodobný pozitivní účinek pachů v rámci snížení počtu srážek, i když krátkodobý.
Z toho vyplývá význam plánování instalace a znalost lokálních podmínek. Nevíme, co stojí za poklesem účinnosti, zda přizpůsobení se pachovým ohradníkům nebo vyvanutí vlastního pachu. Omezenou dobu, po kdy jsou pachové ohradníky účinné, lze však spojit s dobou maxima počtu sražených kopytníků, především srnčí zvěře, která nastává během května. Další maxima jsou potom během srnčí říje a na podzim, viz připojený graf.
Problematika střetů se zvěří je komplexní, vyžaduje řešení nejenom na straně dopravní infrastruktury, ale také v okolí komunikací. Důležité je také hospodaření v krajině, včetně udržování optimálních početních stavů spárkaté zvěře. Jenom tak se můžeme dočkat snížení počtu střetů se zvěří.
Na závěr bychom chtěli vyjádřit poděkování všem 56 spolupracovníkům, kteří se podíleli na terénním sběru uhynulých živočichů. Naprostá většina z nich byli myslivečtí hospodáři nebo členové místních mysliveckých spolků. Bez jejich obětavé práce bychom náš výzkum nemohli uskutečnit.
Výsledky byly publikovány v mezinárodním časopise Journal of Environmental Management. Pro zájemce o více detailů uvádíme odkaz: Bíl, M., Sedoník, J., Andrášik, R., Kušta, T., Keken, Z. 2024. Olfactory repellents decrease the number of ungulate-vehicle collisions on roads: Results of a two-year carcass study. 365, 121561.
https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2024.121561
Tento výzkum, financovaný Technologickou agenturou České republiky, byl součásti širšího výzkumného projektu, který se věnoval sledování účinnosti opatření proti střetům se zvěří na komunikacích nižších tříd. Hlavním příjemcem bylo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i, spolupříjemcem Česká zemědělská univerzita v Praze.
Četnost nehod se zvěří na silnicích během roku
Prof. RNDr. Michal BÍL, Ph.D.
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
doc. Ing. Tomáš KUŠTA, Ph.D.
Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze