Pane předsedo, můžete nám stručně představit organizaci, v jejímž čele stojíte jako prezident?
CIC je jednou z nejdůležitějších organizací, která přispívá k celosvětové ochraně volně žijících živočichů a rostlin. Zdůrazňujeme udržitelný rozvoj jako zásadní nástroj pro zachování biodiverzity. Naše aktivity se stále rozšiřují v celém světě, působíme ve 29 členských státech, spolupracujeme s více než 90 partnerskými nevládními organizacemi a s bezpočtem odborníků z celého světa. Prostřednictvím spolupráce s vládami jednotlivých států a s mezinárodními organizacemi spoluutváříme mezinárodní politiku týkající se myslivosti a ochrany přírody. Obhajujeme práva původních obyvatel a místních komunit. Snažíme se o propojování vědeckého výzkumu s tradičními postupy ochrany přírody.
A hlavní cíle CIC?
Mezi naše hlavní cíle patří prosazování udržitelného hospodaření s volně žijícími živočichy a ochrana biologické rozmanitosti na všech kontinentech. Snažíme se, aby lov byl vnímán jako součást ochrany přírody. CIC chce svět, ve kterém je volně žijící zvěř, stejně jako ostatní příroda, chráněna. Ale zároveň je s ní hospodařeno tak, aby z toho měli prospěch místní lidé. Lovci mají nenahraditelnou roli při regulaci populací volně žijící zvěře. Jako myslivci a lovci tak přispíváme jak k udržování ekologické rovnováhy, tak i k podpoře obživy lidí, zejména na venkově.
Jak vnímáte středoevropskou myslivost?
Myslivost ve střední Evropě je specifická svými hlubokými kulturními kořeny a strukturovanými způsoby hospodaření. Slouží jako příklad udržitelného využívání, protože vyvažuje tradici s moderními potřebami ochrany přírody. V porovnání s jinými regiony se myslivost ve střední Evropě vyznačuje vysokou úrovní ekologické odbornosti. O myslivosti zde má alespoň základní povědomí většina populace. I díky tomu je tento region lídrem či příkladem celosvětové myslivecké komunitě.
A co konkrétně česká myslivost? Můžeme být v něčem ostatním příkladem?
Rozhodně! Česká myslivost je ukázkou dobře strukturovaného systému hospodaření. Spojujete tradiční postupy s moderními způsoby ochrany přírody. Skvělé je u vás to, že funguje aktivní zapojení venkovských místních obyvatel do mysliveckých aktivit. Díky tomu má myslivost nezanedbatelný ekonomický a kulturní rozměr. Není to jen o hospodaření s volně žijící zvěří, ale také o ovlivňování způsobu života ve venkovských regionech, spolupráce s dalšími subjekty, které hospodaří v přírodě. Tohle je cesta, jak myslivost může přežít i v dalších letech. Příroda myslivce potřebuje, jsou to lidé, kteří znají přírodní zákonitosti a v přírodě žijí celý rok. V tom, jak umíte zapojit do myslivosti podstatnou část společnosti, můžete být příkladem pro ostatní země v Evropě.
Jak hodnotíte, že česká myslivost byla první na světě, která byla zapsána do seznamu národního nehmotného kulturního dědictví?
To je významný úspěch! Dodává to myslivosti kulturní rozměr. Je to také precedens pro ostatní národy, aby se také ony snažily o uznání a ochranu jejich tradic lovu. Český příklad potvrzuje, že myslivost není jen činnost, není to jen lov a regulace populací zvěře, ale je to kulturní dědictví, které přispívá k ochraně přírody a k biodiverzitě.
Co byste doporučil českým myslivcům pro prezentaci myslivosti, jaké argumenty by měli používat a jak a čím by měli oslovovat veřejnost?
Svým rodinám, přátelům a kolegům by měli myslivci vysvětlovat trpělivě a s potřebným důrazem konkrétní přínosy myslivosti. Myslivci mají nezastupitelnou roli při prevenci přemnožení některých druhů zvěře, tak regulují nejen škody na úrodě nebo na lesních porostech, ale také podporují místní ekonomiku. Před veřejností musíme být transparentní, ale také odborně zdatní. Na negativní kampaně je nejlepší odpovídat tím, že ukážeme, jak je naše činnost, včetně lovu, ukotvena v moderní vědě a v zásadách ekologického hospodaření.
Evropou hýbe dohoda zvaná Green Deal? Má v ní vůbec myslivost místo?
Myslivost hraje v rámci Green dealu zásadní roli, protože přispívá k zachování biologické rozmanitosti a k udržitelnému využívání půdy. Díky odpovědným mysliveckým postupům mohou myslivci přispět k udržení zdravých ekosystémů, podpořit obnovu lesů a hospodařit s populacemi volně žijící zvěře v souladu s cíli ochrany životního prostředí. CIC se zasazuje o začlenění myslivosti do environmentálních strategií, přesně takových, jako je Green Deal.
V posledních letech se zásadně mění klimatické poměry v celé Evropě, mění se například i skladba lesních porostů. V jakých směrech by mohli nabídnout spolupráci lesníkům právě myslivci? A jak moc by měla být provázána spolupráci mezi lesníky a myslivci?
Myslivci a lesníci musí úzce spolupracovat, aby se přizpůsobili měnícím se klimatickým podmínkám. Myslivci musí lesníkům pomoci s regulací zvěře, která má vliv na obnovu lesa. Nejčastěji se jedná o zvěř spárkatou, která může znemožnit přirozenou obnovu lesa. Myslivci a lesníci jsou historicky propojeni. Musí to být spojenci, protože jejich společným zájmem je podpora a udržení odolných ekosystémů.
Váš názor na spolupráci myslivců a zemědělců? Měla by se posílit úloha vlastníků půdy ve prospěch myslivosti?
Spolupráce mezi myslivci a zemědělci je také nezbytná. Myslivci mohou pomoci zmírnit škody, zemědělci musí naopak podpořit úsilí o ochranu přírody včetně podpory a spolupráce s mysliveckými spolky. Posílením role vlastníků půdy v myslivosti zajistíme, že bude provozována zodpovědně, a hlavně dlouhodobě udržitelně. Z takové myslivosti bude nakonec profitovat jak zemědělství, tak i příroda, myslivce nevyjímaje.
Jak by se měli myslivci stavět k problematice nepůvodních a invazních druhů?
Lovci musí hrát aktivní roli při kontrole nepůvodních a invazních druhů. Ty mohou ohrozit místní biologickou rozmanitost a narušit ekosystémy. Cíleným lovem mohou myslivci přispět k potlačení těchto populací a zabránit tomu, aby vytlačily původní druhy a způsobily ekologické škody. Myslivci jsou nakonec v regulaci invazních a nepůvodních druhů vlastně jedinou okamžitě využitelnou skupinou a stát by si měl více vážit aktivit myslivců v tomto směru, více je podpořit a spolupracovat. Ze strany myslivců je to totiž činnost dobrovolná a ve prospěch celé společnosti.
Jaký máte názor na zákaz olověného střeliva?
CIC podporuje přechod od olověného střeliva, i když jsem si vědom, že se taková změna mnohým myslivcům nelíbí. Respektujme, že používání alternativních materiálů představuje naši budoucnost, ale musíme to provést způsobem, který je přijatelný pro lovce, střelnice a pro soutěžní střelce. CIC proto prosazuje rozumný a vyvážený postup. Podporujeme netoxické alternativy střeliva, ale musíme zajistit, aby lovecké střelivo bylo prakticky i cenově dostupné běžným Evropanům a splňovalo reálné lovecké požadavky.
CIC President Dr. Philipp Harmer při návštěvě v Židlochovicích na snímku se zástupcem generálního ředitele CIC Arno Wimpffenem a národními zástupci CIC Rakouska, Slovenska a Česka.