Později jsem zjistil, že Leica byla nejenom průkopníkem mnoha technických řešení fotoaparátů, ale také třeba jako první spojila dalekohled s laserovým dálkoměrem.
Dnes se k vrcholu fotografických přístrojů prodrala firma Sony. Pentax, Sony ani Canon nikdy na pole lovecké optiky nezabrousily, ale Nikon ji vyrábí již hodně dlouho. Od přelomu let 2021/22 nabízí řadu binokulárních dalekohledů označenou Monarch 7.
Řada obsahuje střední a dnes asi nejpopulárnější velikost s průměrem objektivu 42 mm a kompaktní verzi s 30mm objektivem.
Díky laskavosti dovozce jsem měl tak trochu výjimečnou příležitost porovnat dva dalekohledy lišící se pouze zvětšením a dva dalekohledy stejného zvětšení, ale s rozdílným průměrem objektivu.
Začnu napřed popisem technického řešení, které je u všech tří testovaných Monarchů 7 shodné. Optická soustava je typu Schmidt Pechan, dnes nejběžnější. Má sice o dva vnitřní odrazy světla víc než Abé König nebo klasický Porro, ale jedná se o prostorově nejkompaktnější řešení optické soustavy. Kostra dalekohledu je z hořčíkové slitiny, skla jsou již fluoridová, ED s velmi nízkou disperzí. Povrch optických členů je opatřen antireflexními vrstvami a průchod světla je fázově korigován.
Oba tubusy jsou spojeny jedním můstkem, na který směrem dozadu navazuje otočný knoflík centrálního ostření. Vnější povrch je šedočerný, spíš černošedivý, potažený měkkou syntetickou pryží s jemným pískovým desénem.
Očnice jsou výsuvné ve čtyřech krocích. Dioptrická korekce je na pravém tubusu. Příjemnou vychytávkou je možnost „zamknout“ kroužek dioptrické korekce jeho posunutím směrem dopředu, k tubusu.
Na přední straně můstku je pod šroubovací krytkou se znakem Nikon závit, umožňující upevnění binokuláru na stativ.
Na okulárech i na objektivech je možné nasadit jednoduché pryžové krytky. Krytky na objektivu jsou samostatné na každý tubus, upevněné pružným kroužkem. K binokuláru se dodává příjemně měkký nosný popruh přes krk a přenosná brašna z měkce polstrované kordury, chlopeň spíná velcropáska („suchý zip“).
První dojem Monarchů 7, bez ohledu na zvětšení a průměr okuláru, byl, že jsou to snad hračky. Dalekohledy jsou opravdu kompaktní a hlavně lehké, prostě člověk čeká nějakou hmotu a ona v ruce není.
Další velké překvapení je zorný úhel. Není to tak dávno, co Swarovski představil nový dalekohled NL Pure 10x42, který se vyznačoval zcela mimořádným zorným úhlem 133 metrů na 1000 metrů. Monarch 7 10x42 má velice solidních 117 metrů a tím se blíží i vrcholné řadě Zeiss Victory 10x42 sf, která nabízí 120 metrů.
Ale to už jsem se začal dívat pořádně. Obraz je příjemný, věrný a podobně jako u zmíněného Swarovského NL Pure je „takový měkký“. Dlouho jsem hledal nějaký lepší popis dojmu z obrazu, ale nenapadl mě lepší. Neznamená to neostrý nebo nekontrastní. Naopak, obraz je ostrý až do krajů a má kontrast i barevné podání. Také jsem nenašel okem viditelnou poduškovou nebo soudkovou vadu.
Když jsem vzal do ruky Monarch 7 8x42, zorné pole ještě vzrostlo na 140 metrů. Bez nějakého významného očekávání jsem vzal do ruky lehkou obzorku 8x30, a hrome, zorné pole se ještě o fous rozšířilo na 145 metrů. Přitom obraz nijak viditelně nedegradoval, držel si kvalitu porovnatelnou s 10x42, ale 8x30 už přece jenom měl na okraji zorného pole náznak deformace, efektu rybího oka. Ale musel jsem ho hledat, pokud jsem prostě jen koukal, tak jsem ho nijak nevnímal, natož aby mi snad vadil.
Všechny tři testované Monarchy si přitom držely onu zvláštní měkkost obrazu, blízkou Swarovského NL Pure. Možná je to vrozený příznak extrémního zorného pole, nevím, jsem jen uživatel, snad mi to někdo z optiků jednou vysvětlí.
Současně mi vytanula na mysli otázka: pokud s klesajícím zvětšením roste zorné pole, jak moc mi poklesne množství informace, kterou jsem v obrazu rozlišit. Tady jsem se, snad poprvé za dobu, co testuji dalekohledy, uchýlil k použití testovacího obrazce ISO 12233 za plného denního světla. Obrazec obsahuje šrafovaná políčka, od hrubě šrafovaných po velmi jemná.
Usadil jsem si dalekohledy na střelecký vak a hledal jsem, kdy se mi slije šrafování do šedé plochy, kdy zmizí linky. Zjistil jsem, že rozdíl mezi desetinásobným a osminásobným zvětšením u 42mm objektivů byl pouhý jeden stupeň šrafování, mezi Monarchy 7 10x42 a 8x30 pak jsou to stupně dva.
Takže ztráta informace s poklesem zvětšení není tak dramatická, podle mě ji částečně kompenzuje skutečnost, že při osminásobném zvětšení pozorovatel méně vnímá chvění obrazu. V případě Monarchů je tato ztráta bohatě vyvážená nárůstem zorného pole skoro o pětinu, a to už je znát.
Nastal čas na zkoumání světelné propustnosti. Tady již dlouhá léta používám metodu poměrného etalonu se známými parametry, podle kterého posuzuji vlastnosti zkoumaného dalekohledu. Můj etalon je můj vlastní starý dobrý Leupold 10x50 Tactical. Už je mu dobře dvacet let, v době svého vzniku to byl velmi dobrý dalekohled, ale dnes je především svědectvím, jak moc za tu dobu lovecká optika pokročila.
Test je jednoduchý, s nastupujícím soumrakem se dívám všemi dalekohledy, jak etalonem, tak v tomto případě třemi Monarchy, na zkušební obrazec a hlídám, kdy se mi začne slévat šrafování. V případě tohoto testu to tak trochu byla honička, musel jsem hlídat najednou celkem čtyři dalekohledy, ale výsledek byl příjemně informativní.
Vcelku mě nepřekvapilo, že Monarch 7 8x30 odpadl první, etalonový Leupold 10x50 odpadl asi 3 až 4 po minuty po něm, Monarch 7 10x42 vydržel o dobrých 10 minut déle než Leupold a Monarch 7 8x42 z testu vyšel jako jednoznačný vítěz, který udržel šrafování ještě asi 13 až 14 minut po Leupoldu.
Lze jen konstatovat, že tohle rozdělení v podstatě sleduje velikosti výstupních pupil zkoumaných dalekohledů. Pokud vyjdu z předpokladu, že všechny Monarchy mají stejnou konstrukci optické soustavy a stejné antireflexní vrstvy, světelná propustnost všech Monarchů se tedy bude pohybovat kolem 90 %.
Rozdíl v délce pozorování je dán především velikostí výstupní pupily. Tady má smůlu obzorka 8x30, ta prostě nikdy nebude noční speciál. Že se přesto prakticky vyrovnala Leupoldu s téměř dva a půl násobnou plochou je důkaz pokroku, který sportovní optika za posledních dvacet let udělala.
Výrazně lepší výsledek měl Monarch 7 10x42, který díky svým antireflexním vrstvám překonal jasně Leupold (který přitom měl o 41 % větší plochu výstupní pupily). A pokud chcete vidět i v noci, za šera nebo při měsíčku, pak je 8x42 velmi zajímavou volbou, která se svým soumračným výkonem blíží nočním speciálům 8x56. Přitom pořád je to ještě pohodlně nositelný, kompaktní dalekohled.
Poslední je můj tradiční klimatest, kdy jsem všechny zkoumané dalekohledy ponechal napřed ohřát na okenním parapetu, abych je pak vzal do koupelny a zavěsil na poličku ve sprchovém koutě, kde jsem se důkladně osprchoval. Voda přitom nedopadala přímo ze sprchy na přístroj, jen voda odražená o moje tělo. Vzduch je přitom 100 % nasycený vodními parami.
Pak jsem přístroje vzal, oklepl lehce o stehno vodní kapky a dal do chladničky. Po náležitém zchladnutí (asi 20 minut) jsem hledal v zorném poli známky kondenzace vody uvnitř optické soustavy. Marně. Obraz zůstal čistý, vlhkost dovnitř dalekohledu nepronikla.
Následovalo vložení d igelitového sáčku (aby mi dalekohled s vlhkým povrchem nepřimrznul k polici mrazáku) a půlhodinový pobyt dalekohledu v mrazáku v -18 °C. Po vyjmutí jsem kontroloval, zda ovládací prvky dalekohledu zůstaly funkční.
U malé 8x30 zřejmě voda vnikla do mechanismu sklápění dalekohledu, zamrzla tam, a tubusy se nedaly přiblížit k sobě. Po aplikaci „přiměřeného násilí“ najednou kloubek povolil a dalekohled dál fungoval bez problémů.
V případě 10x42 přimrzla kapička vody na výsuvu očnice, zde stačil krátký ohřev teplem holé ruky a funkce byla obnovena.
Ostření i dioptrická korekce na všech třech zkoumaných Nikonech sice zatuhly, ale byly ovladatelné i rukou v pletené rukavici. Ani jedno ze selhání nevnímám jako systematické, prostě se to stalo, kapička vody se udržela na povrchu a zamrznutím spojila dvě součástky, a ani v jednom případě nedošlo k zablokování přístroje na déle než několik sekund a zprovoznění bylo snadné.
Dovolte nyní několik subjektivních postřehů. Všechny Nikon Monarchy 7 byly příjemně vyvážené v ruce. Jejich povrch by poměrně hodně smáčivý, ale současně tepelně izolační (pocitově teplý), takže se po vyjmutí z mrazáku se prakticky neojínil.
Vnější povrch čoček má vodo a špíno odpudivé vrstvy, které brání udržení případných kapek na povrchu čočky. Jsou opravdu účinné, kapičky vody se po dopadu na čočku sbalí do kuličky a stačí jen velmi malý otřes, aby se buď začaly sdružovat nebo rovnou skutálely mimo čočku. Takže i tady jde Nikon zjevně s dobou.
Pohyb ostřícího knoflíku byl příjemně tuhý, jak má u nového přístroje být. To samé platí o výsuvu očnic, kde hlavně jejich jednotlivé polohy byly velmi stabilní a pevné.
Popruh na nošení dalekohledu je měkčený a příjemné roznáší hmotnost přístroje, lehce přitom při chůzi pruží. S ohledem na opravdu nízkou hmotnost nevidím důvod, abych jej nahrazoval mým jinak oblíbeným „křížem přes záda“. Leda snad pokud bych lovil v horské honitbě, kde se očekává hodně aktivní pohyb lovce, tam „kříž“ nabízí lepší stabilizaci přístroje na těle, který při rychlé chůzi neskáče a nelétá sem tam.
Pryžové krytky objektivů jsou na tubusech upevněny pryžovými prstýnky, snadno se nasazují i snímají. Dá se to dělat, aniž by uživatel musel na činnost koukat, poslepu, stačí jen trocha praxe.
Snad jediným slabším prvkem je pouzdro, které je sice z polstrované odolné cordury, ale chlopeň se spíná suchým zipem (takže jej neotevřete potichu a hlavně, pokud ji zavřete, boky se vyboulí do stran a vzniknou dvě štěrbiny, kterými mohou dovnitř pouzdra vnikat prach a nečistoty, případně i déšť.
Pokud shrnu všechno výše uvedené, pak dalekohledy Nikon řady Monarch 7, pro mě byly jednoznačně příjemným překvapením. Především je tu kvalita obrazu, dobré barevné podání a nezjistitelné zkreslení (lehoulinké rybí oko na okraji obrazu u malé obzorky 8x30 beru jako nutnou daň za kompaktnost přístroje).
Svádí mě to úvahám, jak moc opravdu výrobci s kořeny ve fotografickém průmyslu profitují ze zkušenosti s fotografickými objektivy, kde se chyba neodpouští, každopádně obraz nejenom Nikonu, ale i Leicy patří k tomu nejlepšímu, co dnes trh nabízí.
Světelná propustnost kolem 90 % je na výši doby. K tomu přistupuje široký zorný úhel. Není to zorný úhel Swarovského NL Pure, ale pořád je to úhel nadprůměrný. Zejména Monarch 7 8x42 je v tomto směru prostě pecka. Vůbec, ta 8x42 se svým zorným polem a velmi dobrou světelností je něco, co bych jako lovec šoulacího typu viděl jako dalekohled blízký ideálu.
Po ergonomické a estetické stránce jsou Nikony běžný standard, ale vynikají nízkou hmotností.
Zpráva z nejlepších – Nikon sice není úplně laciný, ale určitě vám kapsu neutrhne. Výsledkem je vynikající poměr výkon / cena; takže mi v podstatě zůstává jen jedna nezodpovězená otázka – proč tyhle opravdu dobré dalekohledy nepotkávám v našich honitbách častěji?
Ing. Martin HELEBRANT