ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Srpen / 2024

Odhad věku živé srnčí zvěře

Myslivost 8/2024, str. 28  Pavel Scherer
Záludnosti a úskalí, která mysliveckou praxi doprovází (III.)
 
POSTAVA
 
Postava srnce, tělesné proporce, mohutnost krku, stejně tak držení hlavy a těla patří k dalším dílčím ukazatelům věku. Dlouhou dobu jsem se domníval, že jsou tyto ukazatele z hlediska odhadu věku spolehlivé a mohou se v myslivecké praxi nějakým způsobem použít a platně paušalizovat.
V souvislosti s nově zjištěnými poznatky podepřenými dlouholetým výzkumem biologie srnčí zvěře s přísnou revizí a konfrontací všech biologických skutečností a poznatků v oblasti odhadu věku, jsem však tento názor změnil a nově konstatuji, že i tyto ukazatele nemají příliš vysokou vypovídající hodnotu. Proto je nutné brát je v oblasti odhadu věku srnčí zvěře s velkou rezervou a pouze orientačně.
Musíme mít stále na paměti, že bezpečné a neomylné charakteristiky, resp. spolehlivé vizuální ukazatele či indicie, v oblasti odhadu věku neexistují a v naší myslivecké praxi se musíme spoléhat především na vlastní rozum, nabyté letité zkušenost a intuici.

Migos__20180719_89445_Rehbock-1.jpg
 
Roční srnci
 
Srnče samčího pohlaví přechází v následujícím kalendářním roce do kategorie srnců I. věkové třídy. Obdobně jako čiplenka v porovnání se staršími srnami se také mladý srnec jeví v porovnání se srnci staršími jako tělesně slabší jedinec štíhlé subtilní postavy s velmi tenkým dlouhým krkem a úzkou, zatím ještě kratší klínovitou hlavou, která má ještě typický „dětský“ výraz.
V případě celkového vzezření srnčí zvěře platí, že jedinec od útlého věku až po dospělost, a hlavně podle individuálních dispozic, sílí a tělesné proporce se progresivně mění. Rozpoznat typicky učebnicového ročního srnce podle jeho úzké hlavy, velmi tenkého krku a protáhlého oválného těla na dlouhých bězích by neměl být problém, pokud pozorovatele neovlivní atypicky zbarvená obličejová maska a nadprůměrně silné parůžky.
 
Dvouletí srnci
 
Dvouletí srnci patřící do I. věkové třídy mají většinou ještě štíhlou postavu a někdy se téměř neliší od některých tělesně silných ročků. Zpravidla mají tenký krk, úzkou dlouhou klínovitou hlavou a mladické vzezření. Hrudník se zdá být menší, záď je rovná bez bederních prohlubní, tělo ještě jakoby neosvalené.
Z praxe je však známo, že také mezi dvouletými srnci je řada odchylek vymykající se běžnému standardu.
Dobří dvouletí srnci mohou pozorovatele zmást především svými výraznými tělesnými proporcemi a na svůj věk atypicky silnějším krkem a nadprůměrnou tělesnou hmotností. Na tomto místě musím upozornit, že dvouletí srnci s vysokou chovnou hodnotou a dobrým parožním potenciálem, mohou v dobře vedených a úživných honitbách dosahovat v trofeji zlaté medaile!
Z praxe je ale bohužel známo, že takto vyhlížející srnci jsou většinou považováni za starší jedince a bývají předčasně loveni.
 
Tříletí a čtyřletí srnci
 
Srnce II. věkové třídy, tedy tříleté a čtyřleté, považujeme za dospívající. Rozlišit tříletého srnce od čtyřletého podle postavy a síly krku je však téměř nemožné. Srnci jsou v těchto letech již tělesně dozrálí, s přibývajícím věkem mohutní jejich svalstvo a uceluje se celková stavba těla. Hlava se jakoby postupně rozšiřuje a v čelních partiích směrem k větrníku může být malinko spádnější.
Postava zdravých srnců této věkové třídy je již kompaktní a také krk zejména u čtyřletých srnců je silnější a svalnatější, opticky se jeví, jako by byl kratší. Linie hřbetu je většinou ještě rovná se znatelným kohoutkem.
 
Pětiletí a starší srnci
 
Srnce pětileté a starší řadíme do kategorie III. věkové třídy a z chovatelského hlediska jsou považováni za dospělé.
Rozlišit zdravé a tělesně vyspělé srnce těchto ročníků od srnců biologicky mladších by nemělo zkušenému praktikovi činit velké potíže. Od pátého do sedmého roku jsou srnci na vrcholu sil, což se projevuje zpravidla v tělesné hmotnosti a celkovém vzezření.
Zdraví a tělesně silní dospělí srnci se vyznačují svalnatou postavou, jejíž těžiště se postupně přesouvá do přední části. Kulminuje síla krku, který se opticky zdá být krátký. Při pohledu z boku bývá dobře patrný vystouplý kohoutek a bederní prohlubeň, zvýrazňuje se pronesení hřbetu a dobře patrné jsou i propadlé boky.
Pozorujeme-li srnce zepředu, můžeme si u některých jedinců všimnout většího rozestupu běhů, a tím opticky „širšího“ postoje.
Hlava jakoby „hranatí“, rozšiřuje se a v porovnání se silným krkem se zdá být opticky kratší.
Obličejový výraz těchto srnců budí dojem „přísnosti“ až „mrzutosti“.
Čelní linie hlavy při pohledu z boku může být u některých srnců prosedlanější, ale není to vždy pravidlem.
Srnci této věkové třídy nosí hlavu při klidné chůzi svěšenou nízko nad zemí a podélná osa krku tvoří téměř přímku s podélnou osou těla.
 
Osmiletí a starší srnci
 
Srnce od osmi let výše považujeme z chovatelského hlediska za přestárlé.
Srnec získává „stařecký“ vzhled, svalstvo na jeho těle začíná atrofovat, pod volnou kůží je možno pozorovat vystupující obrysy kostry zejména na plecích a bedrech. Přestárlý srnec působí celkově vyhuble, hřbet se stále výrazněji pronáší, boky více propadávají.
Na rozdíl od mladších ročníků krk starým srncům nezesiluje, jak se mnozí myslivci mylně domnívají, ale naopak slábne, takže silou a objemem se blíží parametrům krku maximálně dvouletého srnce.
 
Nutno upozornit, že uvedené charakteristiky výše popisovaných věkových ročníků mohou být u každého jedince velice individuální a největší platnost a vypovídající hodnotu mají pouze u srnců zdravých, tělesně silných, resp. dobrého genetického založení. Velice často se totiž vyskytují mezistupně v podobě odchylek, tedy jedinci s výrazně odlišnými vnějšími tělesnými znaky, které případné pozorovatele vedou k chybnému odhadu a předčasnému ulovení.
V následujícím textu pak uvedu nový, naprosto revoluční biologický poznatek, který jsem v průběhu svého privátního výzkumu zdokumentoval a doložil v obrazových souborech.
 
Případ z myslivecké praxe
 
V jednom roce jsem si obeznal srnce, kterého jsem podle všech vnějších znaků a ostatních charakteristik odhadoval na ročního průběrného jedince. Slabé parůžky špičáka o délce lodyh do 8 cm a subtilní postava s tenkým krkem utvrzovaly můj správný odhad a rozhodnutí k odstřelu.
Po ulovení jsem však na základě opotřebení chrupu zjistil, že srnec je minimálně sedmiletý. Srnec se před odstřelem jevil zcela zdráv a byl v dobré kondici. Jeho hmotnost po vyvržení byla pouze 12 kilogramů.
Tímto případem chci demonstrovat skutečnost, že jedinci, kteří vzešli ze slabých srn a byli ve vývoji opožděni, již nikdy svůj tělesný deficit nedoženou a zůstanou po zbytek života tělesně i trofejově podprůměrní. V dospělosti se nikdy nebudou vyznačovat tělesnými parametry charakterizujícími skutečný biologický věk.
U těchto jedinců, kteří dlouhodobě unikali průběrnému odstřelu, se anatomicko-morfologický efekt zesilování krku a ostatních tělesných partií v závislosti na zvyšujícím se věku neprojevuje, tak jak bychom obyčejně očekávali. Málokdy se stává, že by průběrný roční srnec, v paroží knoflíkáč, paličkáč či slabý špičák, měl výrazně silnější krk.
 
Revoluční poznatek z oblasti privátního výzkumu biologie srnčí zvěře
 
Z myslivecké praxe víme, že nejvíce chovatelských chyb a přehmatů (v časovém úseku doby lovu) se dělá právě v období srnčí říje.
Proč tomu tak bývá právě v tomto období? Na tuto otázku se pokusím odpovědět a na základě několika autentických příkladů uvést vypovídající souvislosti týkající se této problematiky.
Na základě dlouholeté studie biologie srnčí zvěře a četných pozorování jedinců podle známého biologického věku se vzájemnou a přísnou konfrontací s volně žijící zvěří jsem došel k závěru, že u jedinců samčího pohlaví dochází k výrazným, časově omezeným, anatomicko-morfologickým změnám na tělesných partiích.
Soustavným pozorováním a získáváním uceleného obrazového materiálu jsem zjistil, že síla krku není u identického srnce konstantní, ale mění se progresivně v závislosti na hladině pohlavního hormonu testosteronu v průběhu doby lovu srnců. V období říje, kdy je tato hladina na nejvyšší úrovni, mají srnci nejsilnější obvody krčního svalstva. Vlivem této skutečnosti dochází v období srnčí říje k výrazným chovatelským chybám a přehmatům v odhadu věku převážně u mladých vysoce chovných srnců.
 
Chronologická stupnice postav podle skutečného biologického věku
 
Na doprovodných snímcích jsem pro demonstraci sestavil chronologickou stupnici postav srnců od jednoho roku výše podle skutečného biologického věku.
Do tohoto souboru jsem účelově vybíral jedince, kteří svou postavou a tělesnými proporcemi, resp. měrnými parametry vykazují typicky učebnicové vnější znaky příslušící skutečnému biologickému věku jedince a ostatním všeobecně platným učebnicovým charakteristikám.
Upozorňuji však, že tato chronologická stupnice postav má v období doby lovu srnců pouze omezenou platnost, protože, jak v následujícím čísle Myslivosti obrazově doložím, vše je pouze relativní a platí jen velice krátce a omezeně. Jsem přesvědčen, že mnohým myslivcům tímto poznatkem zamotám hlavu, ale postupně…
Ve své myslivecké praxi jsem se často setkával se zkušenými, ortodoxními myslivci a erudovanými chovateli srnčí zvěře, kteří mi popisovali autentické případy z volných honiteb, kde chybně ulovili ročního, vysoce chovného srnce se silnými parůžky, který celkovým vzezřením, tělesnými znaky a především silnějším krkem vykazovaly atributy biologicky starších jedinců. Jejich poznatky a emotivně vypravované příběhy mě přivedly k myšlence, zaměřit se cíleně na tuto morfologickou oblast a začít ji hlouběji studovat a zkoumat.
 
Úskalí a záludnosti v odhadu věku u geneticky kvalitních ročků
 
V některých úživných a dobře vedených honitbách, kde se správně myslivecky hospodaří a místní srnčí populace je v dobrém zdravotním a kondičním stavu, se vyskytují ročci, kteří svými morfologickými a zejména trofejovými parametry se zcela vymykají běžně popisovaným a uváděným charakteristikám ročních srnců. Tito ročci se většinou vyznačují vyšší tělesnou hmotností, dobrou kondicí, silnými parůžky, které většinou nasazují do stupňů šesteráků a také silnějším krkem, což jsou všechno atributy starších jedinců. V době jarní výměny srsti přebarvují později, než se od nich očekává, což pozorovatele ještě více umocňuje k chybnému odhadu a předčasnému ulovení.
O záludnostech a úskalích v odhadu věku jedinců s velmi vysokou chovnou hodnotou vypovídá následující příběh, který vystihuje všechny popisované skutečnosti a objektivně dokládá realitu lovu v našich honitbách.
Tento příběh se odehrál v okrese Brno-venkov mému dlouholetému příteli a zkušenému mysliveckému hospodáři. Příběh je o to cennější, jelikož je podložen autentickými snímky zachycujícím všechny popisované skutečnosti přímo z místa lovu.
 
Autentický případ z myslivecké praxe
 
V jedné nejmenované honitbě si v období srnčí říje přítel obeznal „odstřelového“ srnce. Jakožto zkušený myslivec a letitý hospodář dobře vedené honitby u srnce posuzoval všechny lieraturou uváděné věkové indicie a tělesné vnější znaky sloužící k co nejpřesnějšímu odhadu věku (konstituci postavy, sílu krku, chování, pohyb srnce, parametry parůžků apod.).
Tak jako snad každý myslivec tak i on pohlížel na zbarvení obličejové masky jako na dílčí ukazatel napomáhající co nejpřesněji odhadnout věk jedince.
Čelní obličejová maska pozorovaného srnce byla prošedivělá, tedy příznačná srnci staršímu, stejně tak krk byl silnější a v porovnání s tělem se jevil opticky kratší. Podle všeobecně platných charakteristik a ostatních dílčích ukazatelů odhadoval jedince na minimálně tříletého a parametry parůžků silnějšího vidláka jen utvrzovaly jeho správný odhad a rozhodnutí k odstřelu.
Srnec měl obhájené vlastní teritorium a byl opakovaně pozorován, jak agresivně vyhání ze svého stávaniště trofejově silnějšího jedince. Srnec se zúčastňoval reprodukce a v den odstřelu kolega pozoroval, jak srnec pokládá srnu. Bylo tedy rozhodnuto…
 
Zklamání z odstřelu vysoce chovného ročka
 
Po intenzivním vábení se srnce podařilo přivábit na mysliveckou vzdálenost a ulovit ho. Aby se lovec přesvědčil o správnosti svého úsudku, prořízl kůži na svíráku, tak, jak se to v myslivecké praxi běžně dělá. V tom okamžiku doslova zkoprněl.
Podle nedávno vyměněného chrupu a vysokých stoliček ostrých jako pilka zjistil, že právě ulovil vysoce chovného ročního srnce. Vzhledem k parametrům parůžků dokonce s velmi vysokou chovnou hodnotou. Ještě na místě pořídil pár snímků, které nyní svou vypovídající hodnotou aktuálně provázejí tento článek.
Pro případ zpochybnění autentického snímku, který zachycuje celou postavu uloveného srnce, uvádím, že srnec byl fotografován ihned po ulovení, tedy ještě „za tepla“. O „smrštění“ krčních svalových vláken v důsledku postmortální ztuhlosti, čímž by se jinak vysvětloval atypicky kratší a opticky silnější krk, nemůže být ani řeč.
 
Morfometrické údaje a kraniometrické parametry lebky
 
Hmotnost srnce po vyvržení s hlavou byla 20 kg, parůžky byly nasazené do stupně vidláka o délce lodyh 15 cm (konce lodyh byly ze soubojů ulámané, takže lze předpokládat, že dosahovaly podstatně větší délky, případně i vyššího vývojového stupně – šesteráka). Pučnice měly úctyhodné průměry 21 a 23 mm, měrné parametry vypreparované lebky dosahovaly délky 20,5 cm a šířky 9,2 cm!
Vzhledem k výše uvedeným kraniometrickým parametrům mohl srnec v dobrých letech dosahovat v parůžcích bodových hodnot nasazených vysoko ve zlatě. Už samotná síla pučnic tomu bezpochyby nasvědčovala.
Přítel se mi svěřil, že k chybnému odhadu ho vedla nejen prošedivělá obličejová maska, která srnce dělala starším, ale i silnější tělesné proporce srnce, resp. na ročka atypicky krátký a silný krk. Také chování tohoto jedince se zcela vymykalo běžným standardům a charakteristikám ročků.
 
Je však velká škoda, že z našich honiteb není zdokumentováno více podobných případů podložených autentickou fotografií přímo z místa lovu, které by zachycovaly fatální omyly a přehmaty při odhadu věku mladých chovných srnců.
Podobné případy a chovatelské chyby nejsou v dobře vedených honitbách ojedinělé. Tyto skutečnosti demonstrují nejen kvalitu místní populace srnčí zvěře s vysokou genetickou a trofejovou úrovní, ale především dokazují možnost rozvinutí parožního potenciálu ročka, čemuž spousta myslivců stále ještě nechce věřit!
 
Pokračování v dalším čísle.
Pavel SCHERER
člen Ústřední hodnotitelské komise trofejí a Klubu autorů
Privátní výzkum biologie srnčí zvěře
 
img001-1.jpg
Na snímcích jsou seřazeni srnci podle skutečného biologického věku od jednoho roku výše. Do sestavy snímků jsou zcela záměrně zařazeni jedinci, kteří postavou a vnějšími tělesnými znaky se nejvíce přibližují učebnicovému standardu a všem ostatním popisovaným charakteristikám pomáhajícím co nejpřesněji určit jednotlivé biologické ročníky. Bohužel je ale toto vše relativní a odhad je mnohem složitější, než by se mohlo na první pohled zdát.

222-1-1.jpg

222-2-1.jpg 
Autentické snímky vystihují záludnosti a úskalí v odhadu věku mladých nadějných ročků s velmi vysokou chovnou hodnotou. Dokládají realitu průběrného odstřelu mladých srnců v běžné myslivecké praxi. Na snímcích je zachycen velmi nadějný roční srnec o hmotnosti 22 kg a s průměrem pučnic 21 a 23 mm. Vzhledem k tělesným i trofejovým parametrům mohl srnec v dalších letech dosahovat kapitálních hodnot trofeje. Lovce ale bohužel ovlivnily k předčasnému ulovení věkové atributy a vnější tělesné znaky typické pro starší jedince – konstituce postavy, na věk atypický silný a krátký krk a nestandardně zbarvená obličejová maska.

Zpracování dat...