Díky tomu, že se JUDr. Petr Valenta stal místopředsedou ČMMJ, zná jeho jméno leckdo. Ne každý zná ale i jeho názory a postoje. I proto jsem ho požádal o rozhovor pro MysliHost Podcast.
Petře, co Tě přivedlo k myslivosti?
Pocházím z Třeboně. Přestože už mnoho desítek let žiji v Praze, do Třeboně jsem jezdil a jezdím. A měl jsem tam kamarády, kteří byli myslivci. Sedával jsem s nimi, oni mi povídali o myslivosti. Občas mě vzali na ranní nebo večerní tahy na kachny, a to mě zlákalo. Na Obvodním mysliveckém spolku Prahy 2 pořádali kurz pro adepty. Přihlásil jsem se tam, udělal zkoušku, a na tomto OMS působím dodnes.
Nezůstalo ale jen u kurzu základního…
Když jsme dokončili kurz, vznikla parta chlapů, která spolu drží už přes třicet let. Tehdejší vedení OMS Prahy 2 nás oslovilo, zda bychom se nechtěli více zapojit a my na to kývli. Bylo potřeba doplnit lektorský sbor. Udělal jsem si vyšší myslivecké zkoušky a začal jsem působit jako lektor a zkušební komisař. V průběhu let jsem se dostal v rámci OMS do obvodní myslivecké rady a postupně i do dalších funkcí.
Je pro Tebe v myslivosti podstatný dobrý kolektiv?
Velmi! Byl jsem ve spolcích, kde parta nefungovala a raději jsem z nich odešel. A naopak strašně rád zůstávám tam, kde mi lidé konvenují. Ale myslím, že kolektiv je důležitý pro mysliveckou spolkovou činnost jako takovou. V tomto smyslu mi třeba vadí i návrh novely zákona o myslivosti. Bojím se, že pokud projde, mnohé spolkové a mezilidské vztahy vážně naruší.
Novela mysliveckého zákona Tě asi v posledních měsících zaměstnávala poměrně hodně?
Nejen mě nebo vedení ČMMJ! Spousta myslivců na okresech, v konkrétních místech, se obrátila a obrací na svoje poslance, regionální politiky a snaží se na ně působit a vysvětlovat jim zájmy myslivců. O to samé se snaží i mnozí kolegové z Myslivecké rady, kteří jsou delegováni z jednotlivých krajů. Myslivců je v ČR asi 70 tisíc. Členů ČMMJ sice jen něco málo přes 50 tisíc, ale v případě novely zákona o myslivosti hájíme jako největší organizace zájmy všech myslivců. V tom máme velkou zodpovědnost.
Jsem téměř v denním kontaktu s naším předsedou, který odvádí v této věci neskutečný kus práce. Neúnavně jedná nebo telefonuje s politiky, a snaží se je neustále přesvědčovat o tom, že některé části novely nejsou opravdu dobré a nejsou ve prospěch české myslivosti. Byl jsem u mnoha jednání s ministrem, s poslanci. Někdy se to daří víc, někde míň, ale to tak v životě bývá.
Pro Tebe je právo profesí. Které části předkládané novely Ti jako právníkovi vadí nejvíce?
Vadí mi, že novela obsahuje některé legislativně nedomyšlené záležitosti. Příkladem mohou být nárokové povolenky. Zákonodárce navrhuje, aby každý, kdo hospodaří na 30 ha ucelené honební plochy, měl právo lovit na svých hektarech. A tady je zakopaný pes. Novela nenavrhuje, že by tento člověk mohl lovit na svých ucelených 30 ha, ale na všech, na kterých hospodaří. Takže zemědělec nebo lesník hospodaří na 30 ha, dostane jednu povolenku, ale má třeba ještě dalších 6 ha tam a další 3 ha tady… A tam všude bude moci lovit?
Pokud by to takhle prošlo, vnese to neskutečný chaos do užívání honiteb. Je pravda, že pan ministr poslední dobou od této představy docela couvá a říká, že ve věci nárokových povolenek je zastáncem sankčního režimu. To rádi slyšíme, protože sankční režim byl náš návrh. Říkali jsme mu, když už chcete mít v novele nárokové povolenky, pojďme je využívat pouze v případech, kdy uživatel honitby dlouhodobě neplní plán lovu a na honebních pozemcích vznikají škody. Potom ať má zemědělec nebo lesník právo ochránit si své plodiny nebo porosty sám.
Další moji zásadní výhradou je, že novela zákona by umožnila rozbít stávající honitby, na kterých jsou uzavřené nájemní smlouvy. Představ si, že sis loni pronajal honitbu na deset let. Stát ti garantoval desetileté trvání nájmu honitby. S tímto předpokladem jsi do honitby nainvestoval finanční prostředky. Zbudoval jsi myslivecká a krmná zařízení. A najednou přijde novela, která umožňuje, aby třetí subjekt přišel s tím, že si na části Tvé honitby vybuduje honitbu vlastní. A novela říká, že v takovém případě orgán státní správy myslivosti vyhoví návrhu. Z velké honitby udělá třeba dvě menší. Kde jsou tvé investice? Budeš se soudit se státem? Půjdeš v nekonečných soudních řízeních až k Ústavnímu soudu? Proto podle mého názoru má navrhovaná novela zásadní vady právního charakteru.
Nebylo by nakonec lepší fungovat podle stávajícího zákona a nic neměnit?
Já osobně souhlasím s tím, že oblast výkonu práva myslivosti potřebuje novou právní úpravu. Máme zákon starý 25 let a je v něm mnoho oblastí, které je třeba nově kodifikovat. Nebudeme si namlouvat, že třeba otázka mysliveckého výkaznictví je v pořádku. Za sebe dokonce přitakávám i rozumné formě digitalizace.
Docela rád bych byl u toho, pokud bychom se dostali k racionálnímu projednávání nového zákona, protože v tom stávajícím je mnoho míst, která jsou trošku temná. Náš společný kamarád doc. Vlastimil Hart dlouho volá po tom, abychom měli ambici navrhnout skutečně moderní zákon o myslivosti. Na něčem takovém bych moc rád spolupracoval!
Další téma, které je mezi myslivci často přetřásáno, je pojišťovna Halali. ČMMJ se ji pokouší prodat. Proč?
Protože pojišťovna Halali není schopná se svou činností dlouhodobě sama uživit. To, že naši předchůdci začátkem 90. let minulého století založili společnost Halali jako pojišťovnu pro myslivce, považuji za výborný tah. Tehdy poskytli všem myslivcům sdruženým v ČMMJ možnost bezproblémového zákonného pojištění. Ale je třeba vzít v úvahu, že když jsem v roce 1994 do ČMMJ vstupoval, měla asi 114 tisíc členů. Dnes sdružujeme lehce přes 50 tisíc lidí. To je velký rozdíl.
Kromě toho do roku 2014 platil starý občanský zákoník. V případě, že došlo při výkonu práva myslivosti například k usmrcení člověka, občanský zákoník přesně kvantifikoval náhradu škody. Stanovil, že každý, komu byl usmrcen příbuzný, má právo na 240 tisíc v případě manžela nebo dítěte, rodič nebo sourozenec pak na 120 tisíc. Celkově tak pojistné plnění v případě běžné rodiny bylo něco málo přes milion korun.
Podle současného občanského zákoníku se výše náhrady počítá jinak. Zohlední se, kolik poškozený vydělával, zda a kde jeho děti studují, jaké mají koníčky… To všechno soud prostřednictvím znalců napočítá jako výši náhrady. To úplně změnilo situaci, pojistné se pak dostává do úplně jiných dimenzí.
Pojišťovna Halali má ve svém vlastnictví dům v Jungmannově ulici. Pro představu v roce 2023 pojišťovna vykázala zisk asi 2 miliony 200 tisíc Kč. Z nájemného z domu v Jungmannově ulici měla zisk přesahující 6 milionů korun. To znamená, že na svůj provoz vynaložila skoro 4 miliony z tohoto nájemného. A to je důvod, proč se členové ČMMJ, prostřednictvím Sboru zástupců, rozhodli pojišťovnu prodat s podmínkou, že dům v Jungmannově ulici zůstane ve vlastnictví myslivců.
Právně je to tak, že pojišťovnu Halali vlastní dva akcionáři - ČMMJ a její dceřiná společnost Myslivost, s.r.o. Takže dům zůstane ve vlastnictví těchto dvou subjektů.
Druhou podmínkou bylo, že členský příspěvek v sobě bude i nadále zahrnovat zákonné pojištění členů. Takové bylo zadání Sboru zástupců výkonným orgánům a podle něho byl vyhledán zájemce. Se zájemcem byla uzavřena smlouva o prodeji akcií a zároveň o odkupu domu v Jungmannově ulici. Výsledkem celého procesu by mělo být, že myslivci dál zůstanou minimálně po dobu pět let pojištěni u pojišťovny Halali, i když ta už bude mít jiného vlastníka. Po dobu pěti se rovněž nezmění roční výše pojistného 300 Kč, pokud výrazně neklesne počet členů ČMMJ nebo výrazně nestoupne škodní průběh.
Dům v Jungmannově ulici po úpravě nájemného generuje asi 6 milionů 900 tisíc Kč za rok. Dům je navíc zrekonstruovaný částkou v řádu vyšších desítek milionů.
Tato smlouva se finalizovala v červnu 2023 a přesto na začátku roku 2025 není pojišťovna stále prodaná. Proč? Protože pojišťovna je finanční instituce a převod akcií musí schválit Česká národní banka. V červnu 2023 byla podepsána smlouva o převodu akcií, načež kupující požádal ČNB o souhlas. My jako ČMMJ a Myslivost, s.r.o., ale ani Halali, už nejsme účastníky tohoto procesu, účastníkem je nabyvatel akcií a ČNB. ČNB vzala žádost na vědomí, ale několikrát požádala o doplnění žádosti. A na jaře loňského roku ji v prvním kole zamítla.
Z jakého důvodu?
Jednalo se třeba o to, jakým způsobem garantuje kupující úhradu akcií. Existovala i řada procesních připomínek. Kupující podal proti zamítnutí rozklad k bankovní radě, následně podal novou žádost na podzim 2024.
Podle posledních informací, které od nakupujícího máme, by mělo během února 2025 padnout definitivní rozhodnutí. Doufáme, že kladné. Pak nastane několikaměsíční proces, během kterého se vypočítá finální cena.
Pokud vše dobře dopadne, rozváží se tak říkajíc ČMMJ ruce a bude mít více prostředků na svou činnost?
Díky pronájmu domu v Jungmannově ulici nějaké prostředky mít budeme. Špatné je, že ze strany státní správy je podpora naší organizace velmi omezená, ze strany Ministerstva životního prostředí je zcela nulová, ze strany Ministerstva zemědělství minimální.
Dodatečná aktuální poznámka:
Uvedený rozhovor jsme s Martinem Horálkem vedli koncem ledna letošního roku. V rozhovoru jsem zmínil, že ohledně prodeje akcií pojišťovny Halali čekáme na schválení tohoto převodu ze strany České národní banky.
Jsem rád, že spolu s otištěním rozhovoru můžeme čtenářům zároveň sdělit, že dne 10. února ČNB vydala rozhodnutí, kterým uděluje souhlas s převodem akcií pojišťovny na společnost ZLT, a.s., se kterou byla v červnu 2023 uzavřena příslušná smlouva. Tímto rozhodnutím byla splněna odkládací podmínka a nastartován proces skutečného prodeje pojišťovny a zároveň získání domu v Jungmannově ulici do faktického vlastnictví ČMMJ a Myslivosti, s.r.o.
Nyní je potřeba provést předem jasně definované a dohodnuté právní kroky, aby celá akce byla co nejdříve zdárně dokončena. O výsledku včetně finančního efektu budeme členskou základnu podrobně informovat.
JUDr. Petr Valenta,
místopředseda ČMMJ, z.s.
Jaký je výhled do budoucna ČMMJ?
Občas slýchám názory, že trvale klesající počet členů je cesta do pekla, že bychom měli zkusit zákonným způsobem upravit povinné členství. Já se přiznám, že bych nechtěl být ve spolku, kde bych být musel.
Myslím, že by nám všem mělo konečně dojít, že čím víc nás bude, tím bude náš hlas víc slyšet. Nejlepším příkladem je současná debata o novele zákona. Dokonce jsem zaslechl názor, že se nám podařil husarský kousek, když jsme z poměrně marginálního tématu dokázali udělat celospolečenskou záležitost, která se řeší na hlavních stránkách sdělovacích prostředků. Kdyby nás bylo 15 tisíc, tak se s námi nikdo moc nebaví.
Já pořád věřím, že touha mít silnou stavovskou organizaci převládne nad individualistickými tendencemi. Co si budeme povídat, podpora spolkového života všeobecně klesá. Na vesnicích je to vidět. Dříve tam komunitní život organizovali myslivci, hasiči nebo sportovci. Dnes má každý nepřeberné možnosti zábavy a tyto aktivity postupně berou za své.
Ale pořád jsem optimista. Doufám, že ČMMJ má ještě velkou budoucnost před sebou.
A má stejně nadějnou budoucnost před sebou i myslivost jako taková?
Já nechci působit jako stárnoucí staromilec, ale jsou věci, které mě v myslivosti poslední dobou trápí. Zejména je to ústup od mysliveckých tradic a stejně tak ústup od úcty ke zvěři. Přístup státu a společnosti tomu bohužel nahrává. Už pátý rok tu máme úpravu doby lovu spárkaté zvěře, kdy zvěř do dvou let věku můžeme lovit celoročně. Co si budeme povídat - kolikrát se stalo, že byly uloveny kusy starší?
V době, kdy děláme tento rozhovor, na Liberecku policejní odstřelovači usmrcují divoká prasata a Státní veterinární správa se „raduje“ z toho, že se podařilo usmrtit větší množství bachyň. Teď v lednu?! Když už možná mají selata odložená v loži a bachyně jde za potravou?! Kdo jiný, než veterináři, by měli vědět, že ta selátka po ulovení jejich mámy uhynou chladem a hlady?
Pamatuji si ještě doby, kdy když někdo ulovil v honitbě srnce, který nebyl odstřelový, tak následující rok přišel o povolenku. Dneska jsme na tom tak, že je to přece jedno. Vždyť stát z nás chce mít především lovce. A někteří se tomuto trendu rádi přizpůsobili! A to mi kazí radost z myslivosti.
Abychom neskončili tak negativně - Ty jsi mnoho let mysliveckým lektorem. Jsou adepti a uchazeči o zkoušku pro myslivecké hospodáře tím, co ti dělá v myslivosti radost?
Já asi tuším, proč ses mě právě na tohle zeptal. Oba jsme členové zkušebního senátu a lektorského kolektivu, který teď připravuje myslivecké hospodáře na OMS Praha 2. A oba jsme stejně nadšení z toho, že ze 17 přihlášených kolegů jich chodí drtivá většina na všechny přednášky, jak jsou aktivní. Jsou tam dobří myslivci, je s nimi řeč prakticky o všem. Vedeme tam otevřenou debatu, která mi dělá velkou radost. Budou z nich dobří myslivečtí hospodáři. Kéž by takových kurzů bylo co nejvíc!
A já na závěr na oplátku děkuji Tobě. Nejen za rozhovor, ale také za otevřenost, se kterou jsi k němu přistoupil!
připravil Martin HORÁLEK