Iniciativa EU
V únoru letošního roku předložily orgány Evropské komise k diskusi novou iniciativu evidovanou pod kódem Ares (2025) 1470705. Jedná se o návrh prováděcího nařízení, jímž se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2016/1141, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (dále také jako Návrh změny). Motivací k předložení Návrhu změny je potřeba aktualizace „unijního“ seznamu invazních nepůvodních druhů (dále také jako Seznam).
Jedním z živočišných druhů, který má být nově zařazen na Seznam, je jelen sika, v samotném Návrhu změny specifikovaný jako
„Cervus nippon, Temmnick 1838“. Vzhledem k takto uvedené specifikaci druhu je zřejmé, že se návrh týká také všech jeho poddruhů, včetně siky japonského (
Cervus nippon nippon) a siky Dybowského (
Cervus nippon dybowskii), které § 2 písm. d) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti), řadí mezi zvěř.
V případě přijetí tohoto návrhu by se oba poddruhy jelena siky ocitly v obdobném postavení, jako například ondatra pižmová, která byla na našem území považována za zvěř v letech 1962 až 2021, avšak v současné době je zařazena mezi druhy živočichů vyžadujících regulaci ve smyslu § 2 písm. p) zákona o myslivosti.
Důvodem návrhu na zahrnutí siky do Seznamu je závěr, že tento druh po posouzení důkazů a rizik, provedeného podle čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, naplnil všechna stanovená kritéria téhož nařízení.
Vlastní a relativně obsáhlé posouzení stavu a rizik je obsaženo v dokumentu s názvem
„Study on invasive alien species, Development of risk assessements to tackle priority species and enhance prevention, Final Report and annexes“ (Studie o invazních nepůvodních druzích, Vypracování posouzení rizik pro řešení prioritních druhů a zvýšení prevence, Závěrečná zpráva a přílohy), publikovaném Úřadem pro publikace Evropské unie v roce 2022. Jelenu sikovi jsou věnovány především přílohy 2a
„Risk assessement for Cervus nippon“ (Posouzení rizik pro jelena siku) a 2b tohoto dokumentu.
Vývoj populací jelena siky v Japonsku a v Evropě
O otázkách motivace snah o zařazení jelena siky na Seznam můžeme spekulovat, byť jsou hlavní a oficiální důvody popsány v dokumentu posouzení rizik. Pravdou je, že po ukončení členství Velké Británie v Evropské unii se nachází hlavní areál evropského rozšíření tohoto invazního druhu právě na území České republiky.
Z hlediska hlavních negativních dopadů je ve zpracovaném dokumentu zmiňována především hybridizace s původním jelenem evropským. Zdůrazňovány jsou ale i další negativní dopady na původní ekosystémy, a to především destruktivní vliv na vegetaci včetně sešlapávání a zvýšení rizika eroze v místech s vysokou populační hustotou.
Zároveň je poukazováno na škody, způsobované okusem, ohryzem a loupáním a ekonomické dopady, způsobované poškozováním zemědělských plodin. Veškeré tyto negativní efekty jsou spojeny s nárůstem populační hustoty, který je popisován jak v Japonsku, tak i v místech, do kterých byl sika introdukován.
Japonsko
Pokud bychom se podívali do míst původního areálu rozšíření, je zřejmé, že nezbývá než poukázat na značnou schopnost šíření tohoto druhu do nových území. Zároveň je jelen sika schopný se vyskytovat ve vysokých populačních hustotách. Šíření v současné době pomáhá i klimatická změna a mírné zimy.
Jako vhodný příklad změn v populační dynamice mohou sloužit japonské ostrovy. V 19. století došlo k dramatickému poklesu v početnosti jelena siky z důvodu velmi vysoké sněhové pokrývky v roce 1879 a zčásti také z důvodu komerčního lovu (
Kaji et al., 2010). Obdobné negativní klimatické podmínky se však v Japonsku již následně neopakovaly.
Populace jelena siky na příznivé podmínky reagovala značným nárůstem, podpořeným nejprve úplným a poté částečným zákazem komerčního lovu. Po roce 1970 se geografický areál sičí zvěře během následujících 25 let rozšířil přibližně o 170 % (
Ohashi et al., 2016) a jelen sika v expanzi pokračoval. Po roce 2000 již byla japonská samospráva nucena přistoupit k regulaci jelena siky z důvodu extrémních škod na zemědělských plodinách a lesních porostech nejenom v rámci mysliveckého managementu (resp. komerčního lovu), kdy je ročně uloveno více než 100 000 jedinců, ale současně i v režimu omezování škůdců, a to až v každoročních počtech 40 000 a více (
Takatsuki, 2009).
Irsko a Britské ostrovy
Jelen sika byl na Britské ostrovy dovezen již v roce 1860 tehdejší Zoologickou společností v Londýně. Ve stejném roce došlo k introdukci i v Irsku, kde se sikovi velmi dařilo, což se projevilo populačním nárůstem. Z původního počtu jednoho jelena a tří laní vznikla v období do roku 1884 skupina více než sto jedinců (
Powerscourt, 1884).
Jelen sika v Irsku expanduje i v současné době. Značná část populace se stále nachází v místech, která tento druh obýval v roce 1978. V porovnání s rokem 2008 však došlo ke značnému rozšíření areálu výskytu (
Carden et al., 2011). V uplynulých třiceti letech areál výskytu narostl o 353 %, což odpovídá nárůstu 5 % ročně (
Smith et al., 2014). V období 2003 až 2007 se rychlost šíření jelena siky do nových, doposud neobsazených území zvýšila až na 7 % za rok.
Obdobná situace je dokumentována pro Britské ostrovy. I zde postupně dochází k nárůstu populace sičí zvěře (
Pérez-Espona et al., 2009). V období 1972 až 2002 narůstal areál jeho výskytu průměrně o 5,2 % ročně (
Ward, 2005), což odpovídá popisovaným údajům z Irska.
Kontinentální Evropa
Na území dnešní Spolkové republiky Německo byl jelen sika introdukován již v roce 1836 a v současné době se zde nachází celkem pět geograficky oddělených subpopulací. Počty sičí zvěře se v těchto lokalitách pohybují v řádech stovek jedinců. I zde je však patrný jednoznačný nárůst populace. To lze ilustrovat vývojem výše lovu.
V roce 2013 bylo v celém Německu uloveno 1360 jedinců, zatímco v roce 2018 již 2429, což představuje nárůstu o asi 79 % během pěti let. Aktuální čísla z poslední lovecké sezóny 2023/2024 pak udávají nárůst na 3524 ulovených jedinců sičí zvěře (
Deutscher Jagdstatistik, 2024).
Odlišný příběh přístupu k „hospodaření“ s jelenem sikou, zejména z pohledu jeho invazního potenciálu, je pak možné demonstrovat na porovnání vývoje populace v České republice a v Polsku. Jelen sika byl do obou těchto zemí introdukován na konci 19. století v počtech 7 jedinců v Polsku a 4 jedinců v České republice. Obě země mají obdobné podmínky prostředí, a proto by bylo možné očekávat porovnatelnou situaci dalšího vývoje. Avšak v případě Polska byl jelen sika mnohem více kontrolován lovem z důvodu potenciálu škod a dalších negativních faktorů.
Zatímco v České republice se v posledních letech loví více než 20 000 jedinců jelena siky (v mysliveckém roce 2023 se jednalo o dosavadní rekordní hodnotu 22 837 ks), v Polsku výše lovu kolísá kolem hodnoty 200 jedinců (
Czajkowska, Janiszewski 2021). To ukazuje na zcela odlišný přístup k tomuto invaznímu druhu, který může zásadně negativně ovlivňovat původní populaci jelena evropského, který je v Polsku rozšířen na značné části území a kterého si především polští myslivci váží s ohledem na jeho původnost.
Informace, veřejná diskuse a zpětná vazba
Informace o všech iniciativách EU, včetně těch, které míří do oblasti legislativy, jsou veřejné a lze je nalézt na webových stránkách např. Evropské komise (česká mutace webu –
https://commission.europa.eu/law_cs). Součástí informací je také tzv. zpětná vazba, která představuje platformu, v níž mohou jak fyzické osoby (včetně občanů zemí EU), tak právnické osoby (včetně mysliveckých spolků) vyjadřovat své názory, stanoviska a připomínky k předkládaným iniciativám a dokumentům, které s nimi souvisí. Zpětná vazba je hodnocena z hlediska relevance a následně zohledňována orgány Evropské komise při další práci s iniciativou.
V případě iniciativy Návrhu změny bylo možné zpětnou vazbu zasílat v době od 24. února do 25. března 2025. V samostatné sekci „Připomínky“ je po uplynutí tohoto termínu celkem 86 záznamů. Z tohoto počtu siku přímo zmiňuje celkem sedm z nich:
Erik Zwikirsch - občan EU, Německo, stanovisko vloženo dne 25. února 2025, který vítá úsilí EU o regulaci invazních nepůvodních druhů. V případě siky pouze upozorňuje na aplikaci metod šetrných ke zvířatům.
Zemský myslivecký svaz Šlesvicko-Holštýnsko z. s. (Landesjagdverband Schleswig-Holstein e. V.) - občanský spolek, stanovisko vloženo 6. března 2025, uvádí, že jelen sika se v zemi vyskytuje v oblasti severně od Kielského kanálu a východně od dálnice č. 7. Tato oblast má být prostá výskytu zvěře jelena evropského. V případě ojedinělého průniku jelena evropského do této oblasti je okamžitě uloven. Obdobně intenzivně je loven sika, který tuto oblast naopak opustí. Cílem je tedy zamezení hybridizace obou druhů, a to oddělením areálů výskytu. Vlastní riziko hybridizace považuje svaz sice za nesporné, ale současně za nízké právě z důvodu oddělení populací obou druhů. Zejména s ohledem na přínosy siky (zvěřina, kulturně-historický význam výskytu - obohacení krajiny) zastává spolek názor, že účelnější než plošná klasifikace jako invazního druhu, je provádění diferencovaného hospodaření.
Německý myslivecký svaz z. s. (Deutsche Jagdverband e. V.) – občanský spolek, stanovisko vloženo 19. března 2025, jako organizace zastřešující 15 zemských mysliveckých svazů na území celé Spolkové republiky Německo, kromě Bavorska.
Spolek ve své stanovisku uvádí historii výskytu siky na území Spolkové republiky Německo, popisuje rizika a příčiny hybridizace jelena siky a jelena evropského, včetně domnělého přispění některých faktorů (poměr pohlaví v populaci obou druhů je vychýlen ve prospěch samic).
Rovněž jsou zmíněna opatření, která by měla omezit riziko hybridizace (usmrcování hybridů a migrujících jedinců jelena siky, plánování lovu s cílem zlepšení poměru pohlaví, omezení vnitrodruhového stresu a potravní konkurence v populacích siky, zamezení vzniku nových lokalit výskytu siky i vypouštění tohoto druhu, v případě potřeby provést eradikaci populace siky v místě výskytu jelena evropského). Spolek také zmiňuje vysokou kvalitu zvěřiny siky a v samotném závěru vyslovuje nesouhlas se zařazením siky na Seznam.
Německý svaz obor z. s. (Deutscher Wildgehege-Verband e. V.) – občanský spolek, stanovisko vloženo 24. března 2025, jako organizace, která sdružuje zejména vlastníky a správce obor a parků s chovem zvěře a podobných zoologických zařízení, vitá aktualizaci Seznamu, avšak s výjimkou jelena siky, jehož zařazení na Seznam by znamenalo zákaz držení, chovu, nabývání vlastnictví i převodu vlastnictví.
Spolek popisuje situaci některých poddruhů jelena siky, z nichž mnohé byly již vyhubeny, jiné přežívají již jen v umělých chovech a další jsou přímo ohroženy na existenci (uvádí konkrétně siku Dybowského). Tento spolek také navrhuje udělení potřebných výjimek právě pro obory, zoologické zahrady, parky s chovy zvěře a podobná zařízení, a to za účelem zajištění chovu siky Dybowského.
Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria – EAZA), stanovisko vloženo 24. března 2025, jako nezisková organizace sdružuje 44 institucí ze 47 zemí Evropy, jejichž činnost souvisí s provozem zoologických zahrad a akvárií a jejich partnerů v oblasti péče o zvířata a welfare zvířat, ochrany druhů na vědeckých základech, výzkumu a vzdělávání.
Asociace již v samotném úvodu svého stanoviska nepodporuje zařazení jelena siky na Seznam. Stejně jako Německý svaz obor z. s. upozorňuje na nepříznivou situaci některých poddruhů a uvádí další předpokládané dopady, které by mělo zařazení siky na Seznam z hlediska druhové ochrany.
EAZA také nesouhlasí s výsledkem hodnocení rizik (definice a rozsah škod a nákladů, předpoklady potenciálních dopadů a šíření, pravděpodobnost nových introdukcí) a navrhuje spíše diferencovaný management (včetně případné eradikace), a to na úrovni jednotlivých členských států EU, popř. regionů.
Stanovisko dále rozvádí nesouhlas s výsledky hodnocení rizik a podrobně specifikuje i vliv jelena siky, který má být v přiměřených populačních hustotách obdobný jako u jiných jelenovitých.
EAZA také zmiňuje hybridizaci s jelenem evropským s tím, že podle některých autorů je lokálně významná. Nicméně podle EAZA hybridizace již nepochybně reálně probíhá právě v lokalitách společného výskytu obou druhů.
S ohledem na domněnku málo pravděpodobného šíření (současné legislativně omezené možnosti introdukce), zastává EAZA názor, že zařazení do Seznamu nebude představovat smysluplné opatření proti hybridizaci. Zásadním nástrojem managementu je podle EAZA lov jelena siky, ať už prováděný na profesionální úrovni, tak i na úrovni amatérské.
Národní asociace regionálních rad pro zvěř Irsko (National Association of Regional Game Councils Ireland - NARGC), stanovisko vloženo 24. března 2025, jako největší irská lovecká organizace, zastává názor, že jelen sika se v Irsku již naturalizoval, přičemž je považován za cenný přírodní zdroj potravy s tím, že má být vnímán také jako přínos pro biodiverzitu. Jelen sika má představovat více než 50 % populace všech druhů jelenů.
Asociace zastává názor, že pro jelena siku by měl existovat spíše plán managementu populace, který bude reflektovat (nejen) populační dynamiku, hustotu populací, ochranu stanovišť. V souvislosti s tím by měly být posílena také spolupráce státu a vlastníků na jedné straně s lovci na straně druhé, a to v oblastech, kde je hustota populací vysoká.
Závěrem akcentuje NARGC svůj nesouhlas se zařazením jelena siky na Seznam, ale uznává klíčovou roli lovců při snižování stavu na přijatelnou úroveň a při ochraně biodiverzity původních druhů.
DOF BirdLife - Dansk Ornitologisk Forening (Dánská ornitologická společnost BirdLife), stanovisko vloženo 24. března 2025, jako významná ornitologická organizace důrazně podporuje zařazení jelena siky na Seznam, jelikož se na území Dánska šíří, ohrožuje jelena evropského, s nimž se může křížit. Při obsazování biotopů má být konkurenčně úspěšnější než jelen evropský, srnec obecný a daněk skvrnitý.
Z obsahu souborů s připomínkami je zřejmé, že z území České republiky nebyla dosud vyjádřena žádná oficiálně podaná zpětná vazba k předložené iniciativě, a to vyjma oficiálních stanovisek ministerstev, která jsou však orgánům Evropské komise zasílána jinou cestou.
K záměru zařazení jelena siky do Seznamu se tak dosud oficiální cestou nevyjádřila ani jedna z mysliveckých organizací, působících v ČR, ačkoliv daná iniciativa byla zveřejněna již v únoru letošního roku.
Vzhledem k tomu, že populace jelena siky je na našem území jednoznačně nejpočetnější ze všech států EU, stále se zvětšuje a rozšiřuje se do dalších lokalit, zejména z důvodu uplatňovaného způsobu „hospodaření“ s tímto druhem zvěře, bylo by vyjádření (nejen) mysliveckých organizací k dané iniciativě více než žádoucí.
Možnou příčinou dosavadní absence zpětné vazby z ČR vůči této iniciativě EU je přetrvávající neschopnost či silná neochota naší občanské společnosti k aktivnímu zapojení se do legislativního procesu předpisů EU.
A tak pokud bude jelen sika skutečně zařazen na Seznam, zřejmě se mezi mysliveckou veřejností dočkáme obvyklých nadávek na „zlý Brusel“, který opět rozhodl něco „o nás, bez nás“. Ale možná je důvodem absence vyjádření stanoviska „ne zrovna zcela čisté svědomí“ z toho, kam až subjekty mysliveckého hospodaření v ČR nechaly dojít situaci jelena siky. Kdo ví?
Ing. Miroslav LOTOCKÝ,
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Ing. Jan CUKOR, Ph.D.,
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
a Česká zemědělská univerzita v Praze
Použitá literatura je k dispozici u autorů.