V ruce držím model Zeiss SFL 10x40. Dalekohled je ještě o chlup menší než Zeiss Terra ED, a přesto slibuje stejnou schopnost „probírat se“ šerem jako mnohem dražší modely stejné značky – navíc s citelně svižnějším ostřením. V době, kdy se čtyřicetimilimetrové objektivy pomalu považují za spodní hranici soumrakové techniky, působí celý nápad provokativně. V následujících řádcích se proto zaměříme na to, zda koncept funguje, zda se jedná o optiku pro každodenní nošení, nebo jen o líbivé cvičení marketingového oddělení.
Pozice v rodokmenu Zeiss
Ještě nedávno se nabídka Zeiss rozpadala do dvou odlišných světů. Na jedné straně stály Terra ED a Conquest HD – modely orientované na cenovou dostupnost a odolnost, které však při hraničním světle odhalovaly své limity. Na druhé straně zářily řady Victory SF a HT, ikonické přístroje pro náročné fajnšmekry, jejichž cenovka bez mrknutí oka překročila šedesát tisíc korun.
Právě mezi těmito póly zela mezera pro uživatele, kteří toužili po kvalitní optice, nespokojili se s ED/HD optikou, avšak chtěli lehčí a mobilnější variantu. Právě pro ně se zrodila řada Zeiss SFL a čtyřicítkový model s desetinásobným zvětšením se stal jejím nepsaným středem.
Z pohledu značky Zeiss se nejedná o experimentální výstřelek, nýbrž vědomé rozšíření ekosystému na kvalitativní úvrati blízko Zeiss Victory. Cenově se usazuje lehce pod hranici padesáti tisíc, hmotnostně se přibližuje třicetdvojkám a výkonnostně slibuje parametry, které nutno brát vážně.
Porovnání velikosti Zeiss SFL 10x40 s Victory HT 8x32
Konstrukce a materiály
Při návrhu SFL 40 vyšli v Zeiss z receptu „weniger ist mehr“ (méně je více), ale šetřili jen tam, kde měli jistotu, že to neohrozí výkon. Tělo dalekohledu tvoří monoblok z hořčíkové slitiny, který je bezešvě spojený s můstkem.
Tělo je naplněno suchým dusíkem a utěsněno, takže čočky se na vnitřní straně nezamlží ani při prudké změně teploty. Zeiss uvádí těsnění do tlaku čtyřiceti metrů vodního sloupce; do lidské řeči přeloženo to znamená, že dalekohled bez následků přežije půlhodinu v metrové hloubce.
Optickou kostru tvoří soustava Schmidt-Pechan se zrcadlovými plochami pokrytými dielektrickou vrstvou, která odráží světlo napříč celým viditelným spektrem a udržuje celkovou transmisi nad 90 % vstupního světla, a to včetně krajů čoček. Vnitřní stěny tubusů dostaly matně černý lak s jemnou sametovou strukturou a clonky proti odrazům; právě jejich kombinace brání vzniku nepříjemných závojů, jež by jinak v protisvětle ukusovaly viditelnost. Hranoly doplňuje korekční vrstva, která sjednocuje dráhy polarizovaných paprsků a zvyšuje výslednou ostrost.
Zeiss na čočky nanáší vícenásobný antireflex. Typické Zeiss fialovo-rudé odlesky prozrazují kombinaci fluoridu hořečnatého a oxidů kovů, každé pro přesný zlom světelného spektra.
Poslední slovo má LotuTec®, hydro a oleofobní vrstva, která stahuje vodní kapky do drobných kuliček, jež lze sfouknout nebo setřít bez šmouh.
Objektivy mají průměr 40 mm, ale díky tenčím elementům jsou blíže u sebe a celý tubus je tak kratší než u tradičních čtyřicetdvojek.
Ostřicí mechanismus SmartFocus sedí na hřídeli s teflonovými pouzdry; mazivo podle Zeissu neztrácí viskozitu ani při −30 °C (můj mrazák má jen −18 °C, takže jsem to neměl jak ověřit). Ergonomicky umístěné kolečko běží hladce, přenáší sílu bez nástupu nebo vůle, od krajní polohy zaostření odskočí bez zpoždění.
Dioptrická kompenzace je skryta v pravém okuláru a pracuje v rozsahu ±4 D; vnitřní pružina zabraňuje samovolnému posunu.
Očnice jsou polymerové s gumovým lemem, mají pět aretačních poloh a pokud chcete dalekohled vyčistit, vyšroubujete je bez specializovaného nářadí.
Celý komplet měří na výšku 14,5 cm, mezi tubusy o něco méně než dlaň většiny dospělých mužů. Hmotnost zhruba 640 g jej staví do pásma, kde běžná dvaačtyřicítka jen těžko konkuruje.
Optická stránka
Zeiss vsadil na sklo označované UHD (Ultra-High-Definition), materiál výkonem blízký fluoridovým elementům, slibující nejvěrnější barvy a světelný výkon. Vada chromatické aberace, patrná například při pohledu na větvičky proti světlé obloze, se projevuje zcela zanedbatelně. Nenašel jsem světelné podmínky, v nichž by SFL ztrácel kontrast nebo poškozoval barevné spektrum. Při scénách s běžnou pastelovou škálou reaguje neutrálním podáním: srnčí srst není ani do červena, ani našedlá, peří straky září přesně tak do modrofialova, jak to zblízka vidíte okem, tmavé objekty jsou ve stínu jasně ohraničené.
Na začátku srnčí sezony jsem Zeiss SFL opakovaně testoval od rozbřesku až do konce mysliveckého dne. Dalekohled dovolil pozorování po celou dobu lovu, teprve pár minut před úplnou tmou barvy vychladnou a linie srnčího hřbetu ztratí ostrost. Oproti dražším modelům HT s fluoridovým sklem se „zhasnutí“ dostaví o malou chvilku dříve, nicméně za zbytkového záření funguje SFL jako „stahovač světla“ a vidíte lépe než pouhým okem. Stačí osvit části měsíce nebo odraz světel města o oblačnost.
Ostření, podle terminologie Zeiss „SmartFocus“, pracuje precizně: od nejbližšího bodu pod dva metry po nekonečno stačí zhruba 1,5 otáčky. Citlivý převod reaguje i na nepatrné pootočení prstu, takže přechod od sojky ve větvích ke vzdálenému srnci proběhne jedním rychlým pohybem. Pogumovaný povrch kolečka neklouže ani v rukavicích, odpor mechanismu zůstává stálý bez ohledu na vnější tepelné podmínky. Na polohu a velikost ovladače si rychle zvyknete.
V terénu
Při procházkách honitbou či pozorování ptactva jsem měl Zeiss SFL 10x40 na standardním popruhu a v hrudním pouzdře. V obou případech působí 640 g osvěžujícím dojmem. Neměl jsem potřebu dalekohled odkládat přes rameno; nízká hmotnost a kompaktní velikost usnadňují dlouhé nošení a pozorování. Krátký tubus nepůsobí jako páka na zápěstí a od krytek ke sklu se dostanu jedním pohybem prstů, což podporuje rychlou reakci. Velikost a hmotnost s perfektním obrazem byly hlavním parametrem, který vzbuzoval radost z používání. Přestože jsem se svým současným dalekohledem spokojený, určitě si užiju možnost dalekohled vyzkoušet zejména v čase srnčí říje, kdy mám při šoulání v nohách dlouhé vzdálenosti.
Nastavení dalekohledu drží spolehlivě. Dioptrický prstenec v pravém okuláru se neposunul ani po dvou týdnech častého vytahování z pouzdra. Výsuvné očnice mají pevné zarážky; jakmile zakliknou, drží při jakémkoli zatřesení. Těsnění proti vniknutí vlhkosti a nečistot nezklamalo – vše v souladu s mými nároky na značku Zeiss. Perličkou je umytí: prostě dalekohledu sundáte očnice a dáte jej pod vlažnou vodu. Po zatřesení kapky z čoček stečou, možné zamaštění snadno vyřešíte hadříkem na optiku.
Srovnání s konkurencí
Postavíte-li SFL 10x40 proti tradičním soupeřům podobných parametrů, zůstává jeho největší devizou fakt, že i přes hmotnost výkonné objektivové sestavy získáte parametry plnohodnotné čtyřicetdvojky v těle třicetdvojky. Hlavní konkurenti Leica Ultravid či Swarovski EL jsou skvělé dalekohledy, ovšem v porovnání jsou těžší anebo větší. V tradičním souboji modrého, červeného a zeleného loga má Zeiss co nabídnout, z hlediska velikosti je Zeiss SFL černým koněm dostihu.
Silné a slabé stránky
Plusy: neutrální barevné podání, ostrost až k okrajům, odolnost proti chromatické aberaci, rychlé a spolehlivé ostření, úzká mezioční rozteč, snadno snímatelné očnice pro pohodlnou údržbu. SFL se nebojí aktivního způsobu lovu, ani dlouhého pozorování.
Mínusy: Někteří novinářští kolegové označují krytky po delší době používání za „plandavé“; já však tuto zkušenost nemám, naopak mi krykty přišly až příliš těsné. Možná jsem dalekohled nepoužíval dostatečně dlouho, aby se problém projevil. Nicméně krytky patří do příslušenství a dají se snadno vyměnit za nové.
Osobně bych uvítal širší popruh; ten stávající je sice lehký, ale úzký. Výměnou za silnější ztratíte kousek z hlavního benefitu – hmotnosti. Abych pravdu řekl, dalekohled stejně vypadá nejlépe bez krytek v prsním pouzdře. Je to krásný kousek strojařiny.
Komu třicítku, komu čtyřicítku a komu padesátku
Řada Zeiss SFL existuje v průměrech 30, 40 a 50 mm.
Třicítku lze nazvat „kompaktním kukátkem“, můžete ji mít stále u sebe, velikostí se blíží divadelnímu dalekohledu, přitom však neztrácí výkon.
Čtyřicítka patří lovcům v pohybu a ornitologům, kteří střídají terén a počítají každý gram; dalekohled pokryje celý myslivecký den bez kompromisů.
Pokud lovíte na posedu, vyhovuje vám širší zorné pole a větší pupila, sáhněte tedy po padesátce. Hovoříme-li však o padesátce jako „velkém“ dalekohledu, je třeba si uvědomit, že dostanete optiku, která je rozměry porovnatelná běžné střechové dvaačtyřicítce, ovšem výkonem je na špičce současné nabídky padesátkových konkurentů.
Závěrečné slovo
Zeiss SFL 10x40 se vyhýbá nálepce „odlehčený kompromis“ a dokazuje, že ani nízká hmotnost, ani o dva milimetry menší průměr čočky objektivu nemusejí znamenat ústup na pomyslném bojišti optických přístrojů.
Nabízí rychlé ostření, které při dynamickém lovu či pozorování přírody šetří čas, zobrazuje kontrastní obraz a neutrální přirozené barvy neunavují oči. Odolná konstrukce nevyžaduje příliš opatrné zacházení.
Drobné výhrady směřují jen k příslušenství.
V kategorii univerzálních dalekohledů, které šetří záda, si SFL získal pevnou pozici. Nenahrazuje současné nejvyšší modely Zeiss, ale doplňuje je a nabízí variantu pro aktivní uživatele, nadšené pozorovatele přírody a ornitology. Hledáte-li binokulár pro dny, kdy nasloucháte křídlům, i pro chvíle, kdy vyrazíte za dobrodružstvím, SFL 10x40 má všechny předpoklady stát se vaším spolehlivým partnerem.
Dalekohled Zeiss SFL 10x40 zapůjčila k testům společnost Kozap Uh. Brod spol. s r. o.
Ing. Martin BROŽEK
Autor projektu JduLovit.cz
Další obsah hledejte na JduLovit.cz a vyzkoušejte zdarma aplikaci – počasí, vítr, tlak, světlo, integrace fotopastí