Téma stálých loveckých hostů (dále jen „SLH“) se za poslední roky stalo jedním z nejdiskutovanějších okruhů mysliveckého práva. Rostoucí poptávka po poplatkovém lovu, tlak vlastníků na ekonomické zhodnocení honiteb a současně vyšší požadavky na ochranu přírody staví uživatele honiteb i lovce před otázku, jak vyvážit práva a povinnosti všech zúčastněných.
Cílem článku je nabídnout ucelený přehled právní úpravy, který může sloužit jako praktická pomůcka pro myslivecké hospodáře, členy mysliveckých spolků i samotné hosty. Text vychází primárně ze zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM“), doplněného o další související předpisy, odbornou literaturu a judikaturu českých soudů.
Vymezení pojmu „stálý lovecký host“
ZoM pojem stálý lovecký host výslovně nedefinuje; používá pouze širší kategorii „poplatkových lovců“, a to podle ust. § 32 odst. 5 ZoM:
„Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.“
V praxi proto bývá SLH „
kvazičlenem“ mysliveckého spolku nebo uživatele honitby. Uzavírá se s ním dlouhodobá smlouva, zpravidla na jeden rok a déle, získává stabilní, předem sjednaný rozsah loveckých oprávnění, na rozdíl od řádného člena obvykle nepožívá spolková hlasovací práva, ani povinnost podílet se na brigádách. Host má právo lovit v honitbě pouze s
platnou povolenkou k lovu. Povolenku vydává uživatel honitby, který musí zajistit, aby host splňoval zákonné podmínky ZoM.
SLH je tak
„hybridem“ mezi hostem na jednorázovém poplatkovém odstřelu zvěře a řádným členem spolku. Stálý host tedy není členem honebního společenstva či mysliveckého spolku ani nájemcem honitby, ale účastní se lovu na základě
opakovaného pozvání, což zakládá specifická práva a povinnosti.
Právní povaha vztahu je soukromoprávní, jedná se o inominátní smlouvu (nepojmenovaný obligační vztah) uzavřenou podle zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to podle ust. § 1746 odst. 2, kde se uvádí, že:
„Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena“. Na rozdíl od krátkodobého hosta ale zásadně nenahrazuje požadavek § 32 odst. 5 ZoM na doprovod poplatkového lovce; toto ustanovení nelze obcházet pouze „papírovým členstvím“. Smyslem tohoto ustanovení je zajistit bezpečnost, správný výkon myslivosti a ochranu zájmů uživatele honitby, protože host nemusí znát místní poměry a pravidla. Povinný doprovod je institut, který garantuje řádný výkon práva myslivosti a umožňuje uživateli honitby mít nad výkonem lovu kontrolu. Nedodržení tohoto ustanovení může být považováno za správní delikt podle ZoM.
Je třeba mít na paměti, že i zde platí stejné povinnosti jako u řádných členů mysliveckého spolku, tj. mít platnou povolenku k lovu podle ust. 46 odst. 1 ZoM:
„Kdo loví zvěř nebo usmrcuje jiného živočicha, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně…“ a povinné pojištění podle ust. § 48 odst. 1 ZoM:
„Každý, kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti.“ A dále související ustanovení ZoM, jako jsou zejména ust. § 45 (zakázané způsoby lovu), ust. § 52–56 (odpovědnost za škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti) nebo § 64 (přestupky a správní delikty uživatelů honiteb).
Dalšími relevantními předpisy jsou zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních (povinnost mít odpovídající typ zbrojního průkazu C a registrovanou zbraň), vyhláška č. 244/2002 Sb., k provedení zákona o myslivosti (formální náležitosti povolenky k lovu, používání plomb).
Práva stálého loveckého hosta
Právo vstupu do honitby v rozsahu vymezeném smlouvou.
Právo na informace o honitbě od uživatele honitby, který má povinnost vést mysliveckou evidenci podle ust. § 38 ZoM. SLH má právo požadovat informace o stavu zvěře v honitbě, platných loveckých lhůtách a místních omezeních.
Právo lovit určené druhy zvěře včetně možnosti odnést si trofej a zvěřinu (není‑li ujednáno jinak).
Právo účastnit se společných lovů a dalších mysliveckých akcí.
Právo užívat myslivecká zařízení (posedy, krmeliště) při dodržení bezpečnostních pravidel.
Ekonomická práva: sjednaná cena odstřelu, jasná pravidla pro úhradu poplatků a zdanění příjmů z trofeje.
Ochrana osobních údajů a bezpečnosti – uživatel honitby zpracovává údaje SLH podle GDPR a zajišťuje bezpečný průběh lovu.
Povinnosti stálého loveckého hosta
Kromě výše uvedeného má SLH zejména povinnost respektovat ust. § 45 odst. 1 ZoM, lov musí být prováděn způsobem šetrným k přírodě a v souladu s mysliveckými tradicemi. Podle ust. § 52 ZoM nese uživatel honitby odpovědnost za škody způsobené hosty. Host však může být povinen k náhradě škody, pokud poruší zákon (např. střelba mimo vyhrazenou oblast). Pro SLH platí i ust. § 49 ZoM, tj. označení nesnímatelnou plombou.
Praktické dopady a doporučení
Postavení SLH vychází z obecných ustanovení zákona o myslivosti a vyžaduje aktivní přístup uživatele honitby k zajištění jejího bezproblémového fungování. SLH mají právo na účast v lovu, ale jejich povinnosti jsou přísně vázány na dodržování právních předpisů a etických norem. Je potřeba zdůraznit, že odpovědnost obecně za lovecké hosty nese primárně uživatel honitby, který musí dbát na jejich řádné proškolení a kontrolu.
Smlouva se SLH by měla přesně vymezit rozsah oprávnění (kvóty, období, druhy zvěře), povinnost doprovodu, výši poplatků, způsob úhrady škod a možnost ukončení spolupráce.
Interní řády spolku by měly hostovi poskytnout jasný soubor pravidel – bezpečnostní poučení, mapu honitby, kontakty na odpovědné osoby.
Na tomto místě je potřeba si taktéž uvědomit daňové dopady, tj. uživatelé honiteb musí příjmy z poplatkového lovu správně zařadit. K dané problematice se vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 21. 9. 2011, č. j. 8 Afs 56/2010-73:
„Příjem z poplatku za odstřel zvěře s doprovodem podle § 32 odst. 5 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, nemůže být považován za příjem z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ale je třeba jej považovat za tzv. další příjem podle § 10 tohoto zákona“.
Před zahájením lovu si vždy ověřte platnost pojistky a limit krytí; některé komerční pojistky kryjí i škody na zbrani.
Podle ust. § 38 ZoM musí uživatel honitby vést evidenci všech osob, které v honitbě loví. Tato evidence může sloužit jako důkaz při řešení sporů. Při vedení evidence hostů a zpracování jejich osobních údajů dbejte minimálního rozsahu a zabezpečení dat podle GDPR.
Chystaná právní úprava ZoM
Domnívám se, že chystaná novela ZoM přinášela v tomto směru pozitivní změnu, a to zrušení automatické povinnosti loveckého doprovodu pro poplatkové a stálé lovecké hosty. Rozhodnutí, zda bude mít lovecký host doprovod, by bylo nově na uživateli honitby, resp. mysliveckém hospodáři.
Výjimkou by zůstávaly honitby ve správě Ministerstva obrany, kde povinnost doprovodu měla být zachována kvůli bezpečnosti a specifickým podmínkám vojenských újezdů.
Důvodová zpráva k této legislativní změně uváděla, že:
„nově se ruší povinnost doprovodu uživatele honitby v případě poplatkového lovu z důvodu efektivnějšího lovu a využití maximálního loveckého potenciálu uživatele honitby. O povinnosti doprovodu rozhoduje uživatel honitby, resp. myslivecký hospodář.“
Závěr
Stálý lovecký host není v české legislativě zcela samostatným institutem, ale kombinuje prvky smluvního vztahu a veřejnoprávních povinností. Klíčovým bodem zůstává § 32 odst. 5 ZoM – povinný doprovod chrání nejen zvěř a honitbu, ale i právní jistotu uživatele a hosta.
Stálý lovecký host, který není členem spolku a loví na základě povolenky, musí mít při lovu vždy lovecký doprovod pověřený uživatelem honitby. Tato povinnost je dána zákonem a není možné ji obejít ani vnitřními předpisy spolku.
Pokud by host lovil bez doprovodu, uživatel honitby porušuje zákon o myslivosti a vystavuje se riziku sankcí. Pokud by uživatel honitby umožnil SLH lov bez doprovodu, jedná se o porušení § 32 odst. 5 ZoM. Za to může být uživateli honitby uložena pokuta až do výše 40 000 Kč (ust. § 64 odst. 1 ve spojení s ust. § 64 odst. 4 písm. b) ZoM). V případě, že by došlo k újmě na zdraví, majetku nebo životním prostředí, může být odpovědnost ještě přísnější.
Dodržování formálních náležitostí (doklady, pojištění), bezpečnostních pravidel a transparentní smluvní úprava pomáhají předcházet sporům a zajišťují, že lov zůstane nejen tradicí, ale i legitimní a udržitelnou součástí péče o volně žijící zvěř.
Jsem toho názoru, že nově ustavená Poslanecká sněmovna by se po letošních podzimních volbách měla zabývat možnou novelizací zákona o myslivosti a promítnout do něj potřebné úpravy, například zrušení automatické povinnosti loveckého doprovodu pro poplatkové a stálé lovecké hosty. Domnívám se, že řada těchto změn je nejen žádoucí z hlediska samotného zákona, ale také ve prospěch myslivecké veřejnosti. Doufám, že se této iniciativy někdo zodpovědně ujme.
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
člen právní komise ČMMJ
člen pracovní skupiny ČMMJ k tvorbě zákona o myslivosti
působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
člen organizace British Columbia Wildlife Federation (BCWF), Kanada
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář, www.specialis.cz, myslivost@specialis.cz