O AMP se hovoří jako o virovém vysoce nakažlivém onemocnění zvířat čeledě prasatovitých, mohou se nakazit tedy volně žijící i chovaná prasata všech věkových kategorií. Jedná se o nákazu povinnou hlášením místně příslušné krajské veterinární správě) a nákazu nepřenosnou na člověka.
Samotný virus se řadí mezi viry z čeledi Asfariviridae a po nakažení prasete může vyvolat v jeho organismu horečku (až 42
oC), malátnost, nechutenství, krváceniny na sliznicích a vnitřních orgánech jako jsou srdce, plíce nebo ledviny (obr. 1 a obr. 2), krváceniny v mízních uzlinách, ložiskové zmodrání kůže (obr. 3), průjem, zvětšení sleziny, a následný úhyn. V nakaženém organismu se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech, sekretech a exkretech.
Virus je vysoce odolný vůči nízkým teplotám (v sušeném mase přežívá i půl roku a ve zmrazeném mase až několik let).
K šíření viru dochází přímým stykem nemocného a zdravého prasete, dále krmivem, vodou, předměty, které byly kontaminovány nakaženým jedincem, ale také hmyzem, ptáky, hlodavci i špatně tepelně ošetřenými potravinami pocházejícími z nakažených prasat.
Z hlediska průběhu nákazy (podle délky průběhu) rozlišujeme formu perakutní, akutní, subchronickou, chronickou a asymptomatickou (bez klinických příznaků). Formu chronickou mohou nakažená zvířata přežít a virus do okolního prostředí vylučovat ještě dalších 15 měsíců.
Úmrtnost u nakažených zvířat je značně vysoká a pohybuje se mezi 90 až 95 %, hynou většinou do 6 do 9 dnů od nakažení. Nicméně je nutné přihlédnout k tomu, že podle formy nákazy se mění doba od nakažení k úhynu a v návaznosti na to i charakter změn u nakaženého jedince.
Ve světle posledních dvou let, kdy čelíme AMP v našem kraji, a na základě posledních vědeckých poznatků, musíme tuto obecnou charakteristiku nákazy ale trochu upravit. Podle průběhu nákazy v Polsku, ve Svobodné zemi Sasko, a i v Libereckém kraji zjišťujeme, že se některé vlastnosti viru a tím i průběh nákazy v posledních letech trochu mění. Snižuje se úmrtnost nakažené černé zvěře v prvních 5 až 9 dnech po nakažení (na 65 až 75 %), snižuje se schopnost viru vyvolat klinické příznaky onemocnění, prodlužuje se doba přežívání nakažených jedinců, a to až na 21 dnů, klinické příznaky nejsou tak výrazné, zato naopak změny na vnitřních orgánech jsou v současné době výraznější, než tomu bylo dříve. Hovoříme tedy o tom, že nákaza probíhá spíše formou subchronickou až chronickou.
Evropské laboratoře virus nadále zkoumají, stanovují tzv. genotypy virů. Virus AMP izolovaný z černé zvěře v Libereckém kraji označily jako typ II, subtyp IV. Je tedy odlišný od viru izolovaného u AMP na Zlínsku v období let 2017 a 2018, ale identický s virem zjištěným v Polsku a Sasku v letech 2020 až 2022.
Typy a subtypy se právě liší svými vlastnostmi, což ovlivňuje průběh nákazy. V prvních dnech po nakažení nehyne takové množství jedinců najednou, takže do doby úhynu jsou nakažení jedinci schopni nákazu šířit na větší území a mezi další kusy svého druhu, jsou schopni kontaminovat virem řadu „materiálů“ nacházejících se na jejich teritoriu, se kterými přijde člověk do kontaktu a tím může právě člověk k šíření nákazy přispět.
A právě v těchto aspektech musíme vidět mnohem větší nebezpečí pro šíření nákazy mezi černou zvěří, a také bohužel větší nebezpečí pro zavlečení nákazy do hospodářství s chovanými domácími prasaty.
Vývoj AMP v Libereckém kraji
První pozitivní kus ve Frýdlantském výběžku (prosinec 2022) znamenal v souladu s evropskou i národní legislativou vyhlášení mimořádných veterinárních opatření (dále jen MVO) Krajskou veterinární správou Státní veterinární správy pro Liberecký kraj (dále jen KVSL), spočívající ve vyhlášení pásma infekce (obr. 4) o výměře asi 200 km
2 a stanovení řady povinností, omezení a opatření směrem k myslivecké veřejnosti, chovatelům domácích prasat, provozovatelům potravinářských podniků zacházejících s vepřovým masem, obchodníkům, producentům a zpracovatelům vedlejších živočišných produktů pocházejících z černé zvěře i domácích prasat.
Počátkem roku 2023, opět v návaznosti na platnou evropskou legislativu, pak následovalo přejmenování pásma infekce na uzavřené pásmo II (dále jen UP II), které se považuje za pásmo, v němž se nákaza vyskytuje u volně žijících prasat a současně uzavřené pásmo I (dále jen UP I), které se obecně označuje jako nárazníkové pásmo (obr. 5).
V UP I jsou povinnosti, omezení a opatření trochu mírnější, neboť toto pásmo je pásmem oddělujícím UP II od ostatního území naší republiky.
Vyhlašování těchto pásem na daném území se nazývá regionalizace a obecnou praxí v tomto směru je to, že kompetentní orgán země postižené AMP (v našem případě Státní veterinární správa) podává Evropské komisi návrh velikosti a konfigurace těchto pásem a Evropská komise se k němu souhlasně, příp. nesouhlasně, vyjadřuje. V případě nesouhlasného stanoviska dotčený stát musí k Evropské komisi podat nový návrh, v případě souhlasného stanoviska Evropská komise pásma vyhlašuje v tzv. nařízeních Evropské komise.
Nepředpokládanou událostí bylo v květnu 2023 potvrzení AMP u uloveného volně žijícího prasete na Mimoňsku v katastru Hradčany nad Ploučnicí. V návaznosti na tuto skutečnost následovaly obdobné kroky KVSL, jako v případě pozitivního kusu z Jindřichovic pod Smrkem, tedy vyhlášení pásma infekce (obr. 5), po asi měsíci jeho přejmenování na UP II a úprava UP I, které se nám tak propojilo s původním UP I (obr. 6). UP I mělo rozlohu 1215 km
2, zahrnovalo 165 katastrálních území, v nichž bylo 73 honiteb. UP II mělo rozlohu 655 km
2, tvořilo jej 58 katastrálních území a nacházelo se v něm 56 honiteb.
V UP I bylo v roce 2023 vyšetřeno 187 uhynulých kusů černé zvěře a 2606 kusů ulovené. Všechna vyšetření byla na AMP negativní. V UP II bylo v roce 2023 vyšetřeno celkem 96 uhynulých kusů černé zvěře, z nichž bylo 45 pozitivních na AMP a 704 ulovených kusů, u nichž byla pozitivita na AMP potvrzena v 11 případech.
První polovina roku 2024 byla charakteristická tím, že na Frýdlantsku byly potvrzeny další pozitivní kusy černé zvěře na AMP, doba mezi jednotlivými zjištěními pozitivních kusů se začala zkracovat, a navíc se tyto pozitivní divočáci začali objevovat blíže a blíže k Liberci, např. v červnu u Oldřichova v Hájích, v červenci u Mníšku, v srpnu u Liberce v katastru Kateřinky (obr. 7, 8 a 9).
Na Mimoňsku byla situace stabilní, od května 2023 zde nebyl potvrzen žádný další případ pozitivního divokého prasete, a tak Státní veterinární správa (dále jen SVS) mohla Evropské komisi podat návrh na změnu uzavřených pásem. Podmínkou podání návrhu kromě jiného je, že se na daném území v posledních 12 měsících vyšetřeními nepotvrdí AMP u žádného vyšetřovaného kusu. Takže pozitivem roku 2024 bylo to, že mohlo být v této lokalitě zrušeno UP II a v souvislosti s tím i zmenšeno UP I. Obě tyto skutečnosti se odrazily i ve vzhledu mapy znázorňující regionalizaci (obr. 9). Nové UP I tak mělo rozlohu 670 km
2, zahrnovalo 116 katastrálních území, v kterých bylo 44 honiteb. UP II mělo rozlohu 970 km
2, tvořilo jej 132 katastrálních území a nacházelo se v něm 77 honiteb.
V roce 2024 bylo vyšetřeno v UP I 98 uhynulých kusů černé zvěře a 2095 kusů ulovené, z nichž byly 3 kusy na AMP pozitivní. V roce 2024 bylo v UP II vyšetřeno celkem 69 uhynulých kusů černé zvěře, z nichž bylo 14 pozitivních na AMP a 1253 ulovených kusů, u nichž byla pozitivita na AMP potvrzena v 10 případech.
Dopady AMP u divokých prasat do jiných oblastí
Dopady v podobě povinností a opatření vyjmenovaných v mimořádných veterinárních opatřeních se samozřejmě v určitých ohledech vzájemně liší podle charakteru pásma. Každopádně v konečném důsledku znamenají nemalé zvýšení provozních nákladů nebo nemalé ekonomické ztráty.
Chovatelé prasat museli po vypuknutí nákazy zavést ve svých hospodářstvích přísnější „režim“ (pravidla biologické bezpečnosti), spočívající v zamezení kontaktu chovaných prasat s divokými prasaty (budování oplocení a uzavírání bran na vjezdech), spočívající dále v zamezení možné kontaminace krmiva a příp. steliva nakaženou černou zvěří, musí evidovat pohyb osob a vozidel stupujících a vjíždějících do hospodářství, přesuny prasat musí hlásit KVSL nebo žádat o veterinární osvědčení umožňující přesun apod. V případě porážky prasat (zpeněžení na trhu) mohou tato prasata porážet jen na určených jatkách, což je pro ně samozřejmě omezení z hlediska obchodování i omezení uvádění vepřového masa na trh.
Provozovatelé porážek (jatka), měli-li vůbec zájem porážet domácí prasata z pásem, si museli upravit provozní řády, zpřísnit podmínky porážení prasat, podmínky pro sanitaci svých provozů a požádat KVSL o odsouhlasení těchto pravidel, aby se mohli stát tzv. „určenými jatkami“, kde mohou chovatelé porážet domácí prasata z pásem.
Obchodníci s vepřovým masem či obchodníci s domácími prasaty pochopitelně byli omezeni v obchodování s těmito komoditami, protože poptávka na domácím i zahraničním trhu o tyto komodity pocházející z oblastí postižené AMP samozřejmě klesla.
Asanační podnik SAP spol. s.r.o., Mimoň jako závod odpovědný za zpracování vedlejších živočišných produktů musel zavést svoz divokých prasat z UP II za specifických podmínek (vozidlo nesmí provádět svoz z hospodářství s domácími prasaty, personál musí být proškolen z biologické bezpečnosti související s manipulací uhynulých prasat). Asanační podnik musel zavést i opatření k likvidaci obalů a osobních ochranných pomůcek, které jsou společně uhynulými divokými prasaty předávány k neškodné likvidaci.
Veřejnost v UP II prasata chovající za účelem domácí porážky musela svoje prasata v prosinci 2022 do 10 dnů porazit a buď zužitkovat nebo předat do asanačního podniku. V dalším období pak byli soukromí chovatelé i nadále výrazně omezeni v provádění domácích porážek, neboť si za tímto účelem mohli do UP II domácí prase pořídit pouze za předpokladu, že měli registrované hospodářství.
Od zavlečení nákazy do našeho kraje je v pásmu infekce a následně v UP II zakázáno mimořádnými veterinárními opatřeními konání svodů prasat.
Omezení a zákazy se dotkly také preparátorů, kteří tak nemohou „objekty“ preparace prasatovitých do ČR dovést nebo obdržet z jiných států, v případě původů „materiálu“ pocházejícího z UP musejí žádat o výjimku a veterinární osvědčení KVSL.
Mohli bychom na tomto místě zmínit i další subjekty a důsledky AMP, nicméně se domnívám, že tyto jsou dostatečnými příklady toho, jak významné dopady má nákaza, byť se nyní vyskytuje pouze mezi černou zvěří. A měli bychom na tomto místě také zmínit, že všechny žádosti o přesuny nebo výjimky jsou zatíženy úhradou správního poplatku za jejich povolení.
Dopady AMP na činnost KVSL
Nákaza pochopitelně výrazným způsobem ovlivnila činnost KVSL. Nad rámec své obvyklé činnosti se na jejím řešení větší či menší měrou od prvopočátku každodenně podílí 80 % zaměstnanců.
AMP si vyžádal zvýšenou frekvenci kontrol u registrovaných chovatelů domácích prasat, které v době AMP kontrolujeme 2x ročně, provádění kontrol na dočasných hospodářstvích, intenzivnější komunikaci s chovateli doporučovat chovatelům prasat opatření ke zvýšení biologické bezpečnosti proti zavlečení této nákazy do jejich chovů, důslednější sledování přesunů domácích prasat v centrální evidenci hospodářských zvířat a také informování chovatelské veřejnosti o problematice této nákazy prostřednictvím tiskovin a medií.
Výrazně nám také narostl počet vzorků, které odebírají lovci z ulovené černé zvěře i počet vzorků, které se odebírají v asanačním podniku z divočáků svezených asanačním podnikem a administrativa s nimi spojená, protože vzorky musíme třídit (oddělovat od vzorků na trichiny), přepisovat přijaté objednávky do informačního systému, odesílat je do Státního veterinárního ústavu. Při zpracování vzorků kontrolujeme plnění požadavků mimořádných veterinárních opatření, např. ohlášení místa uložení uloveného kusu, proškolení lovce apod.
Úřední veterinární lékaři také kontrolují zařízení určená ke skladování ulovených divokých prasat a také sběrná/svozná místa vytipovaná uživateli honiteb ke svozu nalezených uhynulých kusů do asanačního podniku, vystavují veterinární osvědčení na přepravu ulovené černé zvěře mimo UP I.
Na jatkách a ve zvěřinových závodech musíme důkladněji provádět veterinární prohlídky jatečných prasat a ulovených divokých prasat. V asanačním podniku kontrolujeme dodržování nastavených opatření souvisejících s AMP, např. kontroly čištění a desinfekce svozových dopravních prostředků, kontroly GPS trasy dopravních prostředků apod.
V neposlední řadě jsme se museli více zaměřit také na zařízení společného stravování (restaurace, jídelny, bistra) a kontrolovat uvádění zvěřiny do oběhu a nakládání s kuchyňskými odpady.
AMP znamená pro KVSL a její zaměstnance i výrazný nárust administrativy. Kromě „papírování“ souvisejícím se vzorky, zaznamenávání výsledků všech kontrol to také znamená vystavování veterinárních osvědčení. Chovatelé domácích prasat totiž mohou přesuny prasat na jiná hospodářství či jatka mimo UP II realizovat pouze s veterinárním osvědčením, které musí potvrzovat úřední veterinární lékař naší KVSL poté, kdy zkontroluje splnění všech podmínek vyplývajících z mimořádných veterinárních opatření. Obdobná činnost se vykonává i při obchodování s potravinami obsahující vepřové maso nebo maso černé zvěře.
Do administrace související s AMP spadá rovněž potvrzování žádostí o nálezné, zástřelné, žádostí o náhrady zvýšených nákladů souvisejících s mimořádnými veterinárními opatřenými a také udělování některých povolení či výjimek, např. k sanitárnímu odstřelu v UP II apod.
Cíle Státní veterinární správy
Vývoj nákazové situace u AMP v roce 2024 severně od Liberce si vyžádal změnu strategie SVS, protože nesmíme zapomínat na to, že hlavním posláním a cílem SVS je zamezit šíření nákazy do chovů domácích prasat a na další území České republiky. Pro představu závažnosti zavlečení AMP do chovu domácích prasat nám může sloužit příklad: kdyby bylo zjištěno pozitivní domácí prase na AMP chované např. v chovatelském zařízení o asi 10 000 kusech, ihned by musela být utracena všechna prasata bez ohledu na věk, tzn. selata, odstávčata, výkrmová prasata i prasnice, včetně prasnic březích. Chovatel by na utracení musel vynaložit odhadem 1,5 mil. Kč, likvidace utracených prasat a náklady s ní spojené by jej přišly na asi 80 až 100 mil. Kč a další nemalou částku by musel chovatel vynaložit na závěrečnou dezinfekci a obnovu chovu.
Strategie SVS vzhledem k výskytu AMP byla v srpnu 2024 představena Ministerstvu zemědělství (dále jen MZe) a zahrnovala:
- návrh výstavby bariér v podobě plotů omezujících migraci černé zvěře, zejména v oblasti Jítrava – Jablonné v Podještědí – Petrovice a v oblasti Hodkovice – Jablonec nad Nisou,
- návrh změny a rozšíření motivačních pobídek směrem k myslivecké veřejnosti (část jich byla realizována na jaře 2024), které se dotýkaly zástřelného, nálezného, pořízení skladovacích zařízení pro uchování těl ulovené zvěře, likvidace „nespotřebovatelné“ ulovené černé zvěře v asanačním podniku apod.,
- návrh monitoringu populace černé zvěře v rizikových oblastech pomocí fotopastí a dronů,
- umožnění tzv. sanitárního odstřelu uživatelům honiteb v UP II (použitím loveckých psů při lovu černé zvěře),
- vytvoření tzv. bílé zóny označované jako White zóna (obr. 10),
- využití psů k vyhledávání uhynulých kusů černé zvěře,
- nasazení střelců Policie ČR v rizikových oblastech.
Z uvedeného výčtu je patrné, že opatření jsou různorodá a rozdílná s ohledem na časovou i finanční náročnost.
Mezi změny motivačních podmínek směřujících k lovcům patří zvýšení nálezného na 5000 Kč v nově zařazených oblastech do uzavřeného pásma II v době zákazu lovu zvěře, dále zvýšení zástřelného z 5000 Kč na 10 000 Kč u bachyní s hmotností nad 80 kg v případě jejich odevzdání do asanačního podniku.
Motivační podmínky jsou tak v současné době následující (viz tabulka):
Součinnost s Policií ČR
Velmi diskutovanou otázkou závěru roku 2024 a počátku roku 2025 bylo využití střelců PČR. Toto vyplynulo z Usnesení vlády České republiky č. 597 z 28. srpna 2024, které uložilo ministru vnitra, ministru dopravy a ministru zemědělství vytvořit organizační, metodické a materiální podmínky při opatřeních sloužících k řešení nákazy afrického moru prasat. Střelci PČR měli ve své podstatě přispět ke snížení počtu divokých prasat ve vybraných honitbách.
K plnění uvedeného byla vytvořena organizační skupina, kterou tvořili a nadále tvoří zástupci KVSL, zástupci PČR, zástupce Krajského úřadu odpovídající za problematiku zemědělství a lesnictví, zástupce ORP Liberec znalý problematiky myslivosti, zástupce Magistrátu města Jablonec nad Nisou znalý problematiky myslivosti, zástupce Lesů ČR, s.p. Lesní správy Jablonec nad Nisou, zástupce Lesů ČR, s.p. Lesní správy Liberec a zástupce Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje.
Organizační skupina využívala a využívá rovněž znalostí a zkušeností odborníků z České zemědělské univerzity (dále jen ČZU), ministerstva zemědělství a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (dále jen VÚLHM).
Organizační skupina čerpá také z formálních i neformálních jednání a setkání s uživateli honiteb i ze setkání se samotnými myslivci, i když zde je nutno poznamenat, že se názory mezi samotnou mysliveckou veřejnosti na řadu otázek méně či více vzájemně liší, či jsou dokonce protichůdné.
Příprava k nasazení střelců organizační skupinou probíhala již od září 2024. Vycházelo se z dat o odlovu v jednotlivých honitbách za roky 2023 i 2024, z přítomnosti přírodních i umělých bariér proti migraci divokých prasat, dále ze záměru vytvoření již zmíněné White zóny a samozřejmě i z monitoringu populace prasat ve vybraných honitbách, k čemuž byly využity fotopasti, drony i letecká služba PČR.
Na základě monitoringu byl odborníky ČZU zpracován model četnosti a struktury populace ve vybraných honitbách i zmíněny možné migrační trasy z UP II do UP I.
Podmínkou nasazení střelců PČR bylo vytvoření právního rámce pro jejich činnost, což bylo v kompetenci KVSL a stalo se tak vyhlášením mimořádných veterinárních opatření k nasazení PČR.
Služby PČR byly využity v roce 2024 mezi 4. listopadem a 12. prosincem v honitbách Rádlo, Vratislavice a Liberec-Vesec (obr. 11), a to konkrétně vždy v nočních hodinách od pondělí do čtvrtka. Monitoring predikoval pro tuto oblast asi 80 ks černé zvěře. Střelci PČR za 18 „střeleckých“ dnů odstřelili 45 ks černé zvěře, z toho 12 bachyní.
V lednu 2025 monitoring leteckou službou PČR potvrdil v uvedené lokalitě min. 30 divokých prasat. Z uvedeného důvodu se do oblasti střelci PČR na 10 „střeleckých“ nocí od 20. do 30. ledna vrátili a povedlo se jim odstřelit 10 ks černé zvěře, z toho 2 bachyně.
V lednu 2025 (od 3. do 13. 1.) byli střelci PČR rovněž nasazení v další lokalitě, v honitbách Jablonné v Podještědí-Sever, Valdov a ke konci tohoto období (poslední 2 dny jejich působení) i v katastrálním území Dubnice (obr. 12).
V těchto lokalitách potvrdil monitoring populaci divokých prasat o četnosti min. 45 kusů, bylo zde za 6 „střeleckých“ nocí odstřeleno 7 prasat, z toho 4 bachyně.
SVS a KVSL považuje využití střelců PČR za velmi prospěné. PČR pomohla v těchto oblastech velmi přispět ke snížení populace divokých prasat a přiblížení se četnosti populace u území postiženého AMP na přijatelnou úroveň (doporučovaná denzita je 0,8 ks na 100 ha).
Za dobu svého působení odstřelili střelci PČR za 30 „střeleckých“ nocí celkem 62 ks černé zvěře, z toho 13 kusů využili myslivci pro vlastní spotřebu (49 ks bylo likvidováno v asanačním podniku). Z uvedených 62 odstřelených kusů bylo 18 bachyní. Právě tento fakt povyšuje prospěšnost využití střelců PČR ke snižování populace černé zvěře ve zmíněných oblastech na vyšší úroveň, a to jednak proto, že bachyně by byly nositelem nemalého přírůstku do populace divokých prasat v tomto i příštím roce a také proto, že mezi členy mysliveckých spolků není s ohledem na mysliveckou etiku a myslivecké zvyklosti ochota bachyně lovit. Zde si dovolím zdůraznit, že opravdu čelíme velmi nebezpečné nákaze a myslivecké zvyklosti a etika by měly nyní „jít stranou“.
Součinnost s PČR na základě výše zmíněného nařízení Vlády je plánovaná do konce roku 2025, uskutečnění a další průběh nemá zatím žádné konkrétní obrysy.
V průběhu roku budeme spoléhat na to, že uživatelé honiteb budou černou zvěř intenzivně lovit, tak jak jim to nařizují mimořádná veterinární opatření. Budeme ve spolupráci s ČZU monitorovat populaci černé zvěře především v honitbách, které by měly být součástí White zóny. Samozřejmě, že situaci může výrazně ovlivnit další pozitivní kus, případně jeho lokace.
Závěrečné shrnutí
Zbývá shrnout, že od prosince 2022 do 20. února 2025 bylo v UP I vyšetřeno 185 uhynulých divokých prasat na AMP a všechna vyšetření byla negativní. Ze 4828 kusů ulovené černé zvěře byly 3 kusy na AMP pozitivní. V UP II bylo vyšetřeno 169 uhynulých kusů, z nichž 60 kusů bylo na AMP pozitivních. Z ulovených 2099 divokých prasat bylo 21 pozitivních na AMP.
Celkem bylo dosud vyplaceno myslivecké veřejnosti v UP I na nálezném 338 000 Kč a na zástřelném 4 420 000 Kč. V UP II částka za vyplacené nálezné činila 340 000 Kč a za zástřelné 5 802 000 Kč. Mimo pásma se vyplatilo myslivecké veřejnosti nálezné 250 000 Kč. Celková vyplacená částka za uvedené období je tedy 11 150 000 Kč.
Nemáme pochybnosti o tom, že se virus v UP II v prostředí i v populaci černé zvěře stále vyskytuje. Od roku 2024 Státní veterinární ústavy, kam putují všechny odebrané vzorky na AMP, provádějí kromě virologického vyšetření i serologické vyšetření na přítomnost protilátek proti viru AMP a laboratorním vyšetřením u určitého procenta ulovených divočáků protilátky prokazují. Výsledky jsou i jednoznačným potvrzením výše uvedených vlastností viru a odpovídají i projevu nákazy u černé zvěře, ale také potvrzením toho, že prasata se s nákazou nadále setkávají. Je jen otázkou s jak velkou tzv. virovou náloží a v jaké zdravotní i životní kondici jsou, protože tyto faktory rozhodují o jejich délce přežití po nakažení.
Pro úplnost bych měl i zmínit, že již před rozšířením AMP na území ČR, resp. Libereckého kraje, byla v roce 2022 na národní úrovni ustavena meziresortní pracovní skupina, v níž byli zástupci SVS, MZe z odboru zemědělských komodit a myslivosti, zástupci ČMMJ, zástupci asociace chovatelů prasat, zástupci Lesů ČR s.p., zástupci Vojenských lesů a statků s.p., zástupci Státních veterinárních ústavů i zástupci PČR. Tato skupina zasedá 3 až 4krát ročně a na svých jednáních se zabývala a nadále zabývá vývojem nákazy ve střední Evropě a v Libereckém kraji, konzultovala a konzultuje všechna opatření a dopady s nákazou související.
Výhled na rok 2025
Do roku 2025 vyhlížíme s mírným optimismem, protože k 4. 4. 2025 nemáme záchyt žádného kusu pozitivního na AMP ani u divokých, ani u domácích prasat. Každopádně situaci nepodceňujeme a nadále provádíme zvýšený dozor u chovatelů prasat, ve zvěřinovém závodě v Jítravě, zpracovatelů vepřového masa a obchodníků, na jatkách a pochopitelně se soustředíme i na honitby z hlediska výskytu uhynulých divokých prasata a těch, která jsou sražená dopravními prostředky a také i na uživatele honiteb a lovce ve vztahu k manipulaci s ulovenou černou zvěří a jejímu skladování. Nadále budeme sledovat počty ulovených kusů v UP I i UP II.
V dubnu bude SVS v součinnosti se studenty ČZU organizovat propátrávání vybraných lokalit v uzavřených pásmech za účelem vyhledání uhynulých kusů v těžce přístupném terénu.
Nadále bude pokračovat monitoring úhynů u domácích prasat u chovatelů a nadále se bude vyšetřovat na AMP určitý vzorek těchto úhynů. Evropské komisi musíme totiž k návrhu na změnu uzavřených pásem dodat i dostatečný počet vyšetření uhynulých divokých i domácích prasat.
Na přelomu dubna a května bychom chtěli uspořádat v součinnosti s Krajským úřadem Libereckého kraje setkání s uživateli, příp. držiteli honiteb, kteří by byli součástí již zmíněné white zóny.
Věříme, že pomocí intenzivního lovu prováděného mysliveckou veřejností našeho kraje, dokážeme zamezit šíření této nákazy, do příštích měsíců se díváme s nadějí, že stávající stav se nám podaří udržet do srpna tohoto roku, abychom poté mohli požádat evropskou komisi o zrušení UP I a v návaznosti na to mohli zrušit i všechny povinnosti a omezení, která jsou s mimořádnými veterinárními opatřeními pro UP II spjata. UP II by se tak mohlo změnit na UP I, takže by se v této oblasti některé povinnosti mohly zrušit a některá opatření zmírnit.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem těm z vás, kteří přistupujete aktivně k naplnění cíle zdolat africký mor prasat, i těm, kteří chápete nebo přinejmenším tolerujete kroky SVS a KVSL ke zdolání této nákazy, protože si uvědomujete ekonomické i společenské důsledky, které jsou s touto nákazou spojeny.